Proč jste se rozhodl aktivně zapojit do politiky a nelitujete svého rozhodnutí?
Zažil jsem období komunistické totality, kdy za nás rozhodovali jiní, aniž jsme měli možnost volby. Od mládí jsem chtěl toto změnit a mít možnost ovlivňovat běh věcí. Toto mi politika umožňuje a já v tom vidím smysl.
Co nejvýznamnějšího se vám podařilo coby ministrovi kultury změnit či prosadit?
Především se mi podařilo výrazně zvýšit rozpočet resortu kultury (z 8,7 na 12,7 miliardy Kč). Podařilo se systémově zabezpečit financování filmu, výrazně zvednout dotační tituly na památkovou péči i živé umění, zavést nové resortní vyznamenání, Dáma, Rytíř a Mecenáš české kultury, úspěšně čerpat evropské fondy, rozjet řadu významných rekonstrukcí, schválit řadu právních norem.
Česko je převážně ateistickou zemí. Vy sám jste věřící, navíc pod vás nyní spadá resort kultury. Neuvažoval jste toho využít a více se angažovat v propagaci, pokud to tak lze nazvat, náboženství u nás?
U politika osobní život jistě nelze zcela oddělovat od veřejné služby. Jsem ve vládě za KDU-ČSL, která se hlásí ke křesťansko-demokratickým principům. Snažím se ve své službě nedělat ostudu, ale určitě není mým úkolem „propagovat“ jakékoli náboženství.
Na svém profilu na PL často čelíte dosti negativním dotazům. Jak vnímáte extrémní názory, urážky nebo frustrované výlevy, se kterými se lze na internetu setkat? Nakolik podle vás odrážejí skutečné nálady ve společnosti?
Je to zajímavá sonda do specifického prostředí, z níž ovšem nelze usuzovat na nálady v celé společnosti. Pokládám to za jakýsi „ventil“ frustrovaných lidí. Je dobře, že žijeme v době, kdy každý může svobodně vyjádřit svůj názor.
Psali jsme:
Máte vysvětlení, z čeho pramení nespokojenost občanů takřka se vším? A co s tím?
Většina české společnosti je naopak spokojená. Jak jsem již řekl, řada diskutujících zde jsou frustrovaní lidé, myslím, že někdy i placení za šíření negativních nálad. Já si zde sám zkouším, zda dokážu i takové lidi oslovit.
Tradiční programovou prioritou lidovců je sociální a rodinná politika. Jste spokojen s výsledky práce kabinetu v této oblasti?
Ano, prorodinná politika je jednou z našich vysokých priorit. Jsem přesvědčený, že se nám i v této oblasti daří.
Jaký máte osobně pocit z jednání a spolupráce uvnitř koalice?
Koalice je vždycky otázkou kompromisů. Po více než třech letech společné vlády se ukazuje, že společná témata a priority nad těmi ostatními převažují, a to pokládám za pozitivní zprávu.
Psali jsme:
Ptala jsem se i proto, že lidovci pro nadcházející sněmovní volby uzavřeli dohodu s hnutím STAN, které se ale proti vašemu současnému koaličnímu partnerovi, hnutí ANO, dosti vymezuje. Znamená to, že i pro vás je další spolupráce nepřijatelná? A jaké politické subjekty naopak vnímáte jako možné budoucí koaliční partnery?
Žádná dohoda prozatím uzavřena nebyla. Pouze bylo na obou stranách většinově rozhodnuto, že budeme o možné předvolební koaliční spolupráci jednat, a uvidíme, kam nás jednání dovedou. KDU-ČSL má potenciál spolupracovat s partnery v celé šíři demokratického politického spektra.
V čem vidíte hlavní výhody koalice KDU-ČSL a STAN? Mnozí komentátoři, ale i například místopředseda strany Marian Jurečka v tom totiž vidí přílišné riziko.
V této spolupráci je zajímavý potenciál (jsou zde subjekty, které dokážou spolupracovat, ne se jen hádat a útočit), na druhé straně nelze popírat i jistá rizika. Uvidíme. Já sám jsem přítelem stavění mostů a sčítání pozitivní energie.
Psali jsme:
Impulz pro spolupráci vzešel od KDU-ČSL. Co vás k tomu vedlo? Přece jen straně se povedlo jako jediné v novodobé historii vrátit se do sněmovny a podle průzkumů by uspěla nyní znovu i samostatně.
Uvědomujeme si, že je zde šance vytvořit výrazný politický subjekt, který by mohl mnohem výrazněji uskutečňovat úspěšnou politiku trvale udržitelného rozvoje svobodného trhu se silným sociálním aspektem. Tak jak to funguje již řadu desetiletí v mnoha zemích západní Evropy.
Zásadní otázkou také je, čím budete chtít přesvědčit občany?
Poctivou prací, výraznými osobnostmi a dobrým programem.
Psali jsme:
Již příští rok nás čekají prezidentské volby. Prezident Miloš Zeman má již za necelý měsíc potvrdit či vyvrátit spekulace o tom, zda bude obhajovat mandát. Kdy lidovci představí svého kandidáta? Budete jej vůbec stavět, nebo uvažujete o podpoře nějaké nezávislé osobnosti?
Tuto otázku jsme ještě v rámci KDU-ČSL podrobněji nediskutovali.
Jaký by podle vás (ne)měl být příští prezident? Jaké nejdůležitější vlastnosti by měl mít?
Prezident by měl být výraznou osobností, která společnost spojuje, být garantem slušnosti, korektnosti a profesionality. Očekával bych i rezonanci mezi osobním životem a službou, kterou je povolán vykonávat v čele země.
Psali jsme:
Angažujete se v prohlubování vztahů zemí a národů, zejména vztahu ČR k Německu. Jak velký kus práce před vámi ještě je a věříte, že budou naše vztahy v dohledné době skutečně harmonizované? Ne všichni totiž vaši snahu hodnotí pozitivně.
Vážím si toho, že mám možnost v této oblasti aktivně působit. V česko-německých vztazích bylo již hodně vykonáno a dostáváme se do standardní polohy obvyklé v západní Evropě, tedy rovnocenného partnerství. Můj pohled je zaměřen do budoucnosti. U některých svých kritiků vnímám spíše snahu jitřit staré rány a vést staré války, ale těchto názorů valem ubývá, což je přirozené a správné.
Psali jsme:
autor: Kateřina Synková
