Uvažujete, že budete volit Stranu práv občanů, čili zemanovce, které nyní vede senátor Jan Veleba?Anketa
Pane ministře, nejdříve bych se rád zeptal na vaše dosavadní výsledky v úřadu. Co se vám za ten necelý rok povedlo ve vládě prosadit? Jinými slovy, co si už můžete odškrtnout a říci, že to se vám povedlo zajistit?
To hlavní, co si vláda může odškrtnout, je to, že ekonomika roste. Sice ne úplně dostatečně, ale přece jen počet nezaměstnaných se snížil a hospodářský růst bude zhruba 2,5 procenta v tomto roce. To je samo o sobě to nejdůležitější. A také vláda dodala určitou míru pragmatismu, která vede k tomu, že se začalo více pracovat a méně se vyčerpává na vnitřních bojích, jak se vyčerpávali Kalousek s Nečasem.
Netvrdím tím, že je všechno ideální a jistě mi budete namítat některé konflikty, které ve vládě probíhají, ale myslím, že se to zatím daří držet na relativně únosné míře. Dále jsou z mého hlediska důležité investice, které se podařilo získat. Ať už je to smlouva s Nexen Tire (jihokorejská firma, bude v ČR vyrábět pneumatiky – pozn. red.) nebo Hyundai Mobis. Samozřejmě je to dáno také tím, že v prvním pololetí byly jakési žně, protože pak nám komise omezila možnosti pobídek, ale já bych chtěl zmínit ještě jednu věc, která zatím nebyla příliš zdůrazněna. Nejde jen o pobídky, ale o celkový přístup. Stačí se podívat na firmu Amazon, ta žádné pobídky nedostane, protože je to logistické centrum, na které ani žádné pobídky nejsou. Ale i oni vnímají, zda ta politická reprezentace dává signál, že danou investici chce nebo nechce.
Co může dle vás potkat naši zemi příští rok?Anketa
Případ Amazonu ale také krásně ukazuje, jak je důležitá podpora nejen centrální vlády, ale i místních. Proto se staví v Dobrovízi, kde se povedlo získat podporu zastupitelstva a nestaví se v Brně, kde zejména zástupci ODS udělali všechno proto, aby to nedopadlo. A voliči jim to také spočítali. Bohužel ale i mé straně, protože někteří zastupitelé měli na tom neúspěchu spolupodíl, protože na to klíčové hlasování nepřišli. Je samozřejmě otázkou, na základě čeho všeho se brněnští voliči ve volbách rozhodovali, ale případ kolem Amazonu k tomu určitě nijak pozitivně nepřispěl.
Jaký máte další výhled na příští roky? Co byste ještě chtěl stihnout?
Je to vějíř úkolů v oblasti energetiky. Byl bych velmi rád, aby se za dob mého mandátu už rozeběhla výstavba třetího bloku v Temelíně a aby postoupila výstavba pátého bloku v Dukovanech. Stejně tak bych chtěl, abychom se posunuli s úložištěm jaderného odpadu, což je také méně zmiňovaná věc. Je rovněž třeba uspokojivým způsobem vyřešit otázku limitů, protože uhlí je potřeba využít s výjimkou zbourání Horního Jiřetína. To by muselo nastat až po silném referendu, kdy by bylo zřejmé, že to opravdu ti lidé chtějí. Dále tu je otázka OKD. Tam bych nerad, aby došlo k nějakému otřesu, protože situace není úplně jednoduchá.
Ohledně jaderných elektráren a toho, co jste zmínil, existuje už nějaká představa termínu? Mířím tedy především k tendru na dostavbu Temelína, což je opozicí často zmiňováno jako v současné zahraničněpolitické situaci za nepříliš vhodné téma…
Nemyslím si, že bychom měli čekat na nějaké odeznění situace. Je třeba udělat dohodu, jakým způsobem a za jakých garancí to budeme stavět. V tom ještě stále jednáme s Ministerstvem financí. V tuto chvíli máme neoficiálně, či občas i oficiálně deklarováno, že je pět firem z pěti zemí, které by to chtěly stavět a já bych to a priori nevylučoval, protože pak by tam mohly zbýt jen dvě společnosti, jelikož bude otázka, jestli čínská a korejská firma vůbec získají licenci na stavbu jaderné elektrárny v EU, což zatím nemají.
Pozn. red.: Deklarovaný zájem a dostavbu Temelína mají Američané, Francouzi, Rusové, Číňané a Jihokorejci.
Co říci k tomu, že Zemanovi odpůrci na něj před dalšími čtyřmi prezidenty křičeli, pískali a házeli vajíčka?Anketa
Poté, co jste v lednu nastoupil do úřadu, bylo potřeba něco výrazným způsobem měnit vzhledem k vašim předchůdcům?
Ano, bylo třeba změnit několik věcí. Jeden z mých předchůdců, Martin Kuba (ODS), vyrobil naprosto nesmyslnou věc, která se jmenuje zahraniční síť MPO, se kterou si vůbec ve světě nevěděli rady. Normálně to ve světě funguje tak, že zahraniční sítě mají ministerstva zahraničních věcí a pak jsou nejrůznější agentury typu CzechTrade, CzechInvest a tomu všichni rozumí. Ale druhá zahraniční síť vedená tentokrát Ministerstvem průmyslu a obchodu, z toho byli všichni minimálně rozpačití. To se podařilo vyřešit a funguje to zpátky tak, že má své zástupce všude zmiňovaný CzechTrade a CzechInvest, přičemž těch zástupců CzechInvestu je daleko méně, protože se obchoduje skoro všude ve světě, kdežto významnější zdroje investic, které by mohly přijít do České republiky, jsou ve světě jen v omezeném počtu.
Dále bych zmínil podporu ekonomické diplomacie a zahraničního obchodu. Tady byla představa taková, že budeme pokračovat ve stanovených prioritních zemích a nebudu vymýšlet něco úplně jiného, vyjma dvou zemí, a to je Čína a Rusko. V případě Číny se podařilo vztahy zlepšit a v případě Ruska to bohužel funguje nikoliv v rozvojovém módu, ale v udržovacím módu.
Co si myslíte o Pussy Riot?Anketa
Ohledně vámi zmiňované ekonomické diplomacie, za podkopávání tohoto směru bývá kritizován Karel Schwarzenberg ještě v roli ministra zahraničí. Dělal ale ty, z pohledu současné vlády, sporné kroky jen on?
To právě není úplně pravda. Byl tu také člověk, který se jmenuje Jan Fischer, a jestli někdo poškodil česko-čínské vztahy, tak to byl spíše on než Karel Schwarzenberg. Důvod je ten, že Schwarzenberga berou Číňané jako, řekněme, starého a naprosto předvídatelného protivníka. Naopak nejvíc se jim nelíbí ti, kteří po česku slíbí všechno všem. A to byl Jan Fischer, který se nejprve přihlásil ke spolupráci s Čínskou lidovou republikou a řekl klíčová slova o její teritoriální integritě, aby vzápětí naprosto oficiálně přijal Dalajlamu v Hrzánském paláci.
Jak možná víte, pro Číňany je zmiňování otázky lidských práv možná až na čtvrtém nebo pátém místě, ale na prvním místě je pro ně otázka teritoriální integrity. Ta je v Číně jako ve většině velkých zemí Svatým grálem a nezměnila by se, ani kdyby tam byla nějaká úplně jiná vláda. Ta by se možná jinak postavila k lidským právům, ale rozhodně by nedošla k tomu, že by začala kouskovat Čínu. Dokonce si dovedu představit, že další režim by mohl být ještě nacionalističtější než ten stávající.
To jsem ale trochu odběhl. V každém případě to, co jsem zmínil, hodně poškodilo česko-čínské vztahy, bránilo to rozletu a posun nastal teprve jednak tím, že se prezident Zeman potkal s čínským prezidentem v Soči na olympijských hrách a jednak aktivitou této vlády.
Nicméně Jan Fischer nebyl jediný s podobným gestem. Tehdejší premiér Mirek Topolánek zase přišel na jednání s čínskými partnery s tibetským odznakem v klopě…
To bylo ale také čitelné, nejde to srovnávat s tím, co udělal Jan Fischer.
Ohledně nedávné návštěvy Číny, tak média i část politiků obviňovala vládu, že dramaticky mění kurz v zahraniční politice. Nicméně řada expertů nebo opakovaně šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček vysvětloval, že k žádné změně politiky nedošlo, že náš směr se vůči Čínské lidové republice nezměnil od roku 1949. Maximálně pouze některé reprezentace mluvily jinak, než jak byly politika uvedená na papíře. Čím si vysvětlujete ten rozruch?
Za tím jsou hlasatelé té ideologie exportu lidských práv, kteří mají pocit, že se jim nedostává dostatečného sluchu. Ani nevylučuji, že by Evropa nemusela vyvážet svůj způsob života nebo lidská práva, pak ale od toho máme představitele EU, kteří reprezentují přes 500 milionů lidí a největší ekonomiku světa (pokud se EU bere dohromady, je největší ekonomikou světa). Pak by to mělo nějaký smysl. Poručníkování, které je od nás vyžadováno a školení čínských představitelů je v zásadě kontraproduktivní a komické. I tak ho tam ale kolega Zaorálek částečně provedl.
Během nedávného summitu APEC v Pekingu prohlásil americký prezident Obama, že považuje Čínu za mírumilovnou, stabilní a prosperující zemi. Proč ty samé české kruhy v médiích a politice nerozpoutali proti Obamovi podobou kampaň jako v případě dřívějších prohlášení českého prezidenta v Číně?
Tam přece platí, že šéf má vždycky pravdu a pokud ji nemá, platí bod A. To samé platí o Spojených státech. Nedávno jsem byl v Japonsku a musím říct, že tohle evropské pokrytectví má ještě jiný rozměr. EU se dostala do konfliktu s Japonskem kvůli trestu smrti, protože v Japonsku stále trest smrti je a občas se někdo popraví. Japonci ale řekli: vy nám tady děláte školení a jaké školení jste udělali Spojeným státům, že si asi ve třiceti státech unie z padesáti je stále trest smrti? Odpověď samozřejmě jasná, žádné.
Jinak ta státní návštěvy prezidenta Zemana v Číně dopadla myslím výborně. Bylo podepsáno asi deset smluv a některé docela významné. Mrzí mě, že se pak veškerá debata soustředila na to, že pan prezident nastoupil do nesprávného letadla při cestě domů…
Ing. Jan Mládek, CSc.
Před chvílí jste vedle Číny zmiňoval také Rusko. Jak to vidíte do budoucna s česko-ruskými vztahy? Zdá se, že teď není blízká spolupráce kvůli vyhrocené situaci kolem Ukrajiny přijatelná…
Mě se nikdo neptal a já naštěstí nemusím komentovat veškeré věci. Můj úřad se snaží o maximální pomoc českým firmám, a když ne přímo rozšířit, tak aspoň udržet míru exportu do Ruska. Je-li v tuto chvíli obtížná spolupráce na centrální úrovni, tak jsem s podnikateli navštívil Kazaň, hlavní město Tatarstánu a snažíme se rozvíjet spolupráci na úrovni jednotlivých ruských regionů. Nejde ale o novou myšlenku, to už před asi patnácti lety vymyslel tehdejší náměstek ministra průmyslu Petříček.
A ty regiony byly vybrány podle jednoduchého klíče. Musí mít totiž samozřejmě peníze a vybíralo se podle toho, které subjekty Ruské federace mají čistý příspěvek do federálního rozpočtu. Tehdy jich mnoho nebylo, asi sedm. Patří mezi ně například Baškortostán, Tatarstán, Jekatěrinburg, Petrohrad a další oblasti. Nedávno jsme tedy byli v Tatarstánu a začátkem příštího roku se chystáme do Jekatěrinburgu. Než to bude možné jinak, budeme postupovat tímto způsobem.
Platí ale zároveň, že vedle snahy o udržení vztahů se snažíme také o určitou diverzifikaci, o které víme, že se nedá udělat přes noc. Objevily se nové možnosti v Bělorusku a chystám se s podnikateli do Ázerbajdžánu, kde ale pořád je nějaké menší pnutí, kvůli tomu česká firma šlechtí krávy s Náhorním Karabachu a ptají se, co tam dělá Člověk v tísni, ale snad se to povede vyřešit.
Nemůže mít vliv na vztahy s Ruskem, že trošku jinak často vystupujete vy s prezidentem a premiérem a úplně jinak potom mluví ministr zahraničí?
Nemyslím si to. Každý ministr má trochu jinou náplň práce a cíl tohoto úřadu (a je do toho tlačen i podnikatelskými svazy), aby maximalizoval export bez ohledu na nějaká politická omezení. Kdežto Ministerstvo zahraničních věcí z definice věci musí dát větší důraz na nejrůznější politická omezení, na naše spojenecké závazky a tak dále, kterými se musí vážně zabývat. Na základě toho probíhá dialog na vládě, ve kterém se dojde ke konsenzu. Myslím, že se tohle vyřešilo.
Fotogalerie: - Zeman na návštěvě Číny
Trochu bych odbočil. V této době si připomínáme 25 let od pádu komunismu. Jak se na to uplynulé čtvrtstoletí díváte? Co se povedlo a nepovedlo? A co podle vás ještě musíme udělat?
Na Národní třídě jsem tehdy stejně jako prezident Zeman také byl a za těch 25 let jsem velmi rád, protože se změnilo hodně. Doba osmdesátých let byla strašná, to jen čas stál. Najednou potom začaly běžet dějiny, začal vývoj, který měl samozřejmě mnoho chyb, ale přesto šlo podle mě o pozitivní vývoj.
Byl jsem na debatě, kterou pořádala Vysoká škola ekonomická na Žofíně, a musím říct, že transformace neproběhla optimálně a díky kuponové privatizaci jsme ztratili tak pět let. Jsem trochu smutný z toho, že to jednoznačná hodnocení je pro elity a městské obyvatelstvo a lidé na venkově občas mohou oprávněně cítit, že se jim vede hůř než za minulého režimu. Pro ty, kteří by tomu nechtěli rozumět, tak je to velmi jednoduché. Testem je dostupnost bydlení. V malém místě, pokud jste nebyl intelektuál a byl jste schopen sehnat rodinu na pomocné práce, tak dostupnost rodinného domku (pravda, že za cenu osobní práce) byla lepší pro lidi, než je dneska. A stát k tomu ještě poskytl pronájem pozemku na 99 let za příjemnou cenu, dotované úvěry a podobné věci. Toto mě mrzí a myslím, že je potřeba dělat něco s tím, aby se na tom podílela většina společnosti.
Nedávno jsem se při rozhovoru ptal prezidenta Miloše Zemana, zda se dá najít nějaká věc, u které by bylo možné říct, že byla objektivně lepší právě za minulého režimu a prezident uvedl zemědělství.
To byla doba, kdy lidé z vesnic a malých měst měli zaměstnání přímo v místě bydliště. Zemědělství bylo zvýhodňováno a oproti vynaložené námaze se ti lidé měli poměrně dobře, pracovali do půl třetí a pak si šli dělat něco pro sebe, jako opravovat domy, pracovat na záhumenku. V létě jezdili do Jugoslávie nebo Bulharska v zásadě jim nic nechybělo. Politické svobody tehdy byli spíše pro intelektuály ve městech než pro obyvatelstvo na vesnicích.
Zejména ale v severních Čechách byla řada zlých věcí, kde to bolševik dotlačil do podobné situace, jako je dnes v Číně. Byly tam obrovské emise, demonstrace by Mostecku začátkem listopadu 1989 nebyly za politické cíle, ale ti lidé nemohli dýchat. Pak ještě jedna věc byla ničivá a znervózňující, občas nebyly léky. To zejména v takových oblastech jako jižní Čechy, kdy padesát kilometrů za hranicí se daný lék prodával v lékárně, u nás nebyl, ale nemohli jste si pro něj dojet, byť by zachránil rodinného příslušníka, to asi nepřispívalo k úplné pohodě. Lidé měli jinak více času na rodinu, na přátele a ne že každý si hleděl jen sám sebe. Ale ať už to bylo jakkoliv, tento model je nevratný. My se musíme starat o to, jak budeme fungovat v globalizovaném světě.
V závěru ještě otázka na pondělí události na Albertově, kdy dav demonstrantů de facto zaútočil na prezidenta Zemana a to za účasti dalších čtyř hlav států. S jakými dojmy jste to vnímal?
Vnímal jsem to s krajními rozpaky. Napadnout prezidenta vajíčky za přítomnosti dalších prezidentů… Samozřejmě 17. listopad by ideálně měl být svátkem nějakého porozumění. Vždyť to tehdy byl pro společnost jeden z nejsilnějších a jeden z nejvíce sjednocujících momentů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
