Server iDnes tento týden připomněl, že před 25 lety řádila v České republice chřipková epidemie, při které se nakazila značná část populace. Jednalo se prý o vir H3N2. Vy jste tehdy ještě nebyl ředitelem nemocnice, ale jako lékař, pamatujete se na to? Právě v jižních Čechách tehdy bylo až 5300 nemocných na 100 tisíc obyvatel…
To znamená, že to nebyla tak významná událost, aby si to lidé celý život pamatovali? Přitom někteří pacienti bojovali s velkými komplikacemi, v důsledky nákazy zemřely tisíce lidí…
Možná v některých lokalitách to významná událost byla, ale asi to bylo možná spíš mezi dospělými a staršími lidmi. U těch dětí, že bych si na to nějak mimořádně pamatoval, to ne.
I tehdy se kvůli epidemii zavíraly plošně školy, ačkoliv jen na týden, neboť to navazovalo na zimní prázdniny. Dá se to nějak srovnat s dnešní situací?
Ano, vím, že ty prázdniny tehdy byly. Je to obdobná záležitost. Prostě omezit to shromažďování lidí a uvolnit kapacity pro ty další nemocné. Ono je vždy třeba říkat v těchto situacích, že ti pacienti nezemřou úplně na chřipku nebo na covid, ale v souvislosti s chřipkou, v souvislosti s covidem...
Na druhou stranu ta omezení, která se tehdy dělala, se nedají ani v nejmenším srovnat s těmi dnešními. A to i přes tu tehdejší velkou úmrtnost. Jak si to vysvětlit?
Víte, covid je pandemií celosvětovou a v České republice jsme se přizpůsobovali už nějaké situaci a nějakým zprávám, které přicházely z Evropy, především ze Španělska a Itálie. A v podstatě nebylo jasné, co se bude dít. Myslím si, že dnes, po pětadvaceti letech od té tehdejší epidemie, jsou ty systémy epidemiologického varování mnohem propracovanější a také je propracovanější molekulární diagnostika genetická. Ten posun je prostě dál. Myslím si, že je to spíš tím pokrokem.
Takže vlastně mají pravdu lidé, kteří i pod zmíněným článek na serveru iDnes píší, že tehdy tak nefungoval internet a dnešní koronavirus má mnohem větší PR než tehdejší chřipka?
Je pravda, že tehdy se chřipkové epidemie tolik „neuchopovali“ politici. Dnes je to nejen odborná záležitost epidemiologická, medicínská, ale i politická. A já tomu rozumím. Protože ti politici jsou tady od toho, aby potom ta doporučení epidemiologů prováděli. Tehdy, myslím si, na to nebyl kladen takový důraz. Takže ano, možná je to i kvůli tomu, co říkáte.
Psali jsme:
Když mluvíme o současných opatřeních, co říkáte na ty, které včera vyhlásila vláda? Velkou diskusi vzbudilo zejména to, že za rizikové označili zpívání… To okamžitě začalo být předmětem řady vtipů na internetu… Jak vy to jako lékař vidíte? Skutečně se dá zpívání označit za rizikovější než mluvení?
Vrátíme se tedy zase zpátky o těch 25 let. Česká republika byla tehdy jediným státem Evropy, kde se chřipka rozšířila po celém území, ačkoliv se objevila třeba také ve Španělsku, na Slovensku… Rozhodně se ale nerozšířila tak, jako to vidíme dnes. Dá se tedy dnešní, v podstatě celosvětová, pandemie připsat na vrub neomezenému cestování, jak někteří poukazují?
Já bych řekl, že je to příznakem globalizace. Cestování obyvatel, převoz zboží, to je prostě mnohem intenzivnější, než to bylo před pětadvaceti lety. Ta globalizace nás pozitivně „postihuje“ v řadě věcí, v tomto je to ale bohužel negativní.
Už při tehdejší epidemii byly na některých místech problémy s kapacitou lůžek. Někteří pacienti prý museli ležet chvíli i na provizorních lehátkách. Když to porovnáme, jaká byla tehdejší úroveň zdravotnictví i co se týče počtu lůžek a jak je to dnes, když se také píše o tom, že by nemocnice mohly být přeplněné?
Paradoxně tehdy bylo lůžek v českých nemocnicích víc. Protože od té doby se za prvé – mimořádně zkrátila průměrná ošetřovací doba po celé republice jak v interních, tak v chirurgických oborech a za druhé – kolem let 2010 až 2012 byl velký tlak především zdravotních pojišťoven na snižování počtu lůžek. To bylo hlavně z důvodu úhrad. Bylo to v době ekonomické krize, která dopadla na zdravotnictví dejme tomu o rok až dva později než například na ekonomiku průmyslovou. Takže se významným způsobem snižoval počet lůžek. V některých místech se například rušila infekční oddělení. No a dnes, po osmi letech, je voláno potom, proč někde nejsou infekční oddělení. Takže to je takové trochu ode zdi ke zdi.
Dá se tedy říci, že tehdy jsme na podobné věci byli připraveni lépe?
To bych zase úplně netvrdil, protože medicína se hodně posunula. Nemyslím si, že větší počet lůžek by znamenal, že bychom byli lépe připraveni. Dnes na druhou stranu ta medicína dokáže mnohem více věcí než před těmi 25 lety. Průměrný věk dožití se výrazně zvýšil. Medicína má postupy a metody, přístroje, kterými daleko rychleji a intenzivněji řeší ty komplikace, které vznikaly tenkrát.
V posledních letech jsme tady měli prasečí chřipku, ptačí chřipku… Byl kolem toho poměrně velký humbuk, pak to najednou utichlo. Domníváte se, že podobně to nakonec „vyšumí“ i kolem dnešního koronaviru?
Tyto viry, o kterých mluvíte, tehdy oslabovaly. Covid zatím neoslabuje. Ale podle mých informací, které mám od vakcinologů a epidemiologů se nemění tak, jako se mění virus chřipkový. Je poměrně stabilní. A to je velká naděje pro to, že by mohlo zafungovat očkování, až ho vědci vyvinou. K tomu bychom se měli upínat. Je ale zase otázkou, co to udělá s našimi občany, protože víte, kolik je v populaci odpíračů očkování.
A vy byste tedy očkování proti covidu doporučoval?
To se zatím nedá říct. Až bude nějaká světově uznaná, funkční, klinickými zkouškami vyzkoušená vakcína a bude bezpečná, tak ano.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
