Státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání premiéra Babiše v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Tato informace vyvolala minulý týden obrovskou diskusi. Co vy na celý ten případ říkáte? Očekával jste tento výsledek?
V prvé řadě musím zopakovat, že důvěřuji v nezávislost státních zástupců. Ostatně nejvyšší státní zástupce v minulých týdnech jasně ukázal, že nepodléhá politickým tlakům. Tento výsledek byl od počátku brán jako možný a já jej respektuji. Jediné, co mě jako profesního advokáta překvapilo, je důvod, pro který bylo trestní stíhání zastaveno. Přece jen se jednalo o zásadní otázku, na které celé stíhání stálo, a její vyřešení až po skončení vyšetřování považuji za poněkud neobvyklé.
A co říci na slova těch, kteří v souvislosti s touto kauzou mluví o dvojím metru a ohrožení justice?
Justice v ČR zatím stojí na pevných základech nezávislosti, na rozdíl například od Polska nebo Maďarska. Ale je třeba každý den bojovat mnoho drobných bitev, aby to tak zůstalo.
A co si myslíte o vyjádření prezidenta Zemana ohledně případné abolice právě v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo? Prezident Zeman na TV Barrandov řekl, že věří, že už se do případu nebude vrtat a bude klid. Zastavil by prý stíhání Babiše v případě, že by bylo obnoveno. „I když bych váhal o abolici před rozhodnutím obou státních zástupců, protože bych to pokládal za poněkud svévolné, pokud by to bylo nutné, pak bych k tomuto kroku sáhl,“ prohlásil Zeman.
Tak asi každý musel čekat, že za tím, že Babiš před prezidentem vždycky změkne jako máslo, bude něco takového. Jen je mi líto obyčejných lidí, protože ti nejsou nedotknutelní a musí za své činy vždy pykat.
Mají pravdu ti, kteří tvrdí, že na Babišovi stejně ulpěla určitá pachuť, nebo ti, podle kterých mu to, co proti němu dělá Milion chvilek a opozice, naopak zvyšuje preference?
Pravda je vlastně obojí. Lidé, kteří Andreje Babiše nesnášejí, se v této pozici utvrdili. Lidé, kteří jej vzývají, se ve svých pocitech také utvrdili. A je dokonce možné, že i nějaké nové voliče získá. Proto jsem zastáncům Milionu chvilek opakovaně říkal, že nemá cenu oslovovat politiky jiných stran, protože nikdo z nás Andreje Babiše nikdy nevolil. Naopak je třeba oslovovat voliče ANO a debatovat s nimi. Samozřejmě nikoliv na mítincích, kde nejsou a které považují za zaplacené, ale individuálně.
Když jsme zmínili Milion chvilek, na listopad už jsou naplánované demonstrace. Máte pocit, že napětí ve společnosti stoupá, nebo spíš jde o určitou setrvačnost? Co podle vás listopad přinese?
Očekávám obrovské demonstrace v rámci oslav třicátého výročí svobody a demokracie a s tím spojené další dělení společnosti na příznivce a odpůrce premiéra a prezidenta.
A domníváte se, že zastavení trestního stíhání premiéra této organizaci vzalo tak trochu „vítr z plachet“, nebo naopak?
Samozřejmě, že trochu vzalo. Nicméně trestní stíhání nebyla jediná výtka. Do té doby mohou dorazit audity EU, Andrej Babiš je stále veden jako agent StB, objevila se nová kauza daňových úniků a téma nezávislé justice a státního zastupitelství nadále rezonuje.
Andrej Babiš podle šetření přitahuje spíše starší voliče – lze to brát tak, že ukradl právě levicový elektorát ČSSD a KSČM? Ostatně podle nového průzkumu agentury Kantar je KSČM pod hranicí pět procent. Co by nejen KSČM, ale hlavně ČSSD, jíž jste místopředsedou, měla dělat, aby voliče získala zpět?
Obávám se, že od Andreje Babiše si nyní budeme brát voliče zpět jen velmi těžko. Tak šikovného populistu s tak širokou mediální podporou prostě nemáme. Musíme proto lidem trpělivě ukazovat a dokazovat, že to, že zde máme levicovou vládu, je zásluhou ČSSD, a že se středo-pravým ANO musíme každý den tvrdě bojovat o každý krok ve prospěch lidí této země. Bude to těžké a bude to trvat dlouho.
Odbočíme-li, ministr kultury Lubomír Zaorálek si předvolal čínského velvyslance Čang Ťien-mina a pak ze společné schůzky předčasně odešel – slovy Zaorálka se řeči čínského protějšku nedaly poslouchat. Co se týče naší politiky vůči Číně, jsou tu na jedné straně skalní ochránci lidských práv jako pražský primátor Zdeněk Hřib, na druhé straně chtějí s Čínou dělat byznys lidé kolem Miloše Zemana atp. Ze slibovaných investic ale nepřišlo skoro nic, jak dokládají čísla. Jaký postoj bychom tedy měli k Číně volit?
Opatrný. Určitě nemůžeme opomíjet skutečnost, že Čína je obrovský trh. A s ohledem na naši otevřenou vývozní ekonomiku, se jí prostě nemůžeme vyhnout. Na druhou stranu musíme být na pozoru v tom směru, že za byznysem z Číny vždy přichází politický zájem a snaha ovládat. A předpokládám, že nikdo z nás nechce být čínským pašalíkem s dosazeným satrapou. Ale to platí obecně. Jsem zásadním odpůrcem ohýbání hřbetu a podlézání komukoliv.
Psali jsme:
Když jsme u prezidenta Zemana, ten se na oficiální státní návštěvě Srbska dopustil dvou ostrých výroků na adresu Kosova. Nejprve hned na letišti během přivítání se srbským protějškem Aleksandarem Vučićem řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale ne Kosovo, aby později ještě přitvrdil, když vyhlásil záměr odvolat uznání Kosova. Jak na vás prezidentovy výroky působí? Byly namístě?
Otázkou je, čeho chceme dosáhnout.
Srby chápu. Kosovo pole je jejich historické území, na kterém se odehrávaly srbské dějiny, a bojovali zde mnoho velkých bitev. Takže pro ně je ztráta tohoto území asi stejně úkorná, jako kdysi byla ztráta Sudet pro nás. A asi si nemusíme nalhávat, že kdyby v rámci zvěrstev, která v Kosovu obě strany páchaly, dostávali na frak Srbové, nikdo by se jich nezastal.
Na druhou stranu fakt, že ČR Kosovo jako stát uznala (byť rozhodnutím Topolánkovy vlády bez souhlasu Parlamentu) se už stal, a i když toto rozhodnutí změníme, na existenci Kosova jako státu se nezmění nic.
Takže se musíme rozhodnout, a diskuze na toto téma je zcela regulérní, jaký Balkán chceme a jakou pozici ČR na Balkánu chce mít. Buď chceme velmi neklidný a slabý Balkán se silnými nacionalistickými proudy, kdy k novému ozbrojenému konfliktu bude scházet vždy jen pověstná jiskřička. V takovém případě bylo prohlášení prezidenta Zemana zcela v pořádku, protože přesně k takovému stavu jeho prohlášení vede.
Nebo chceme Balkán bezpečný, rozvíjející se a spolupracující. Pak by měla každou naši návštěvu Balkánu provázet zcela jiná slova. Osobně se kloním právě k této variantě, protože jsem přesvědčen, že to je v zájmu jak ČR, tak především Srbska. Celou věc zkusím vysvětlit na něčem, co je nám velmi blízké, a to na sportovním rozhodčím. Pokud děláte rozhodčího, máte v zásadě dvě základní možnosti. Buď se nechat korumpovat a pískat pro určitou stranu, nebo se snažit maximálně pískat rovinu. Asi není třeba zdůrazňovat, že rozhodčího, který píská převážně pro jeden tým, si nikdo neváží, nakonec ani ten, pro koho píská. Protože ten to pak považuje za samozřejmost, dokonce má pocit, že by se pro něj mělo pískat ještě víc, a je uražen, pokud se za takový jednostranný výkon má něco dát. Na druhou stranu rozhodčí, který píská rovinu, je všestranně vážen a je zván ke své práci, protože všichni vědí, co se od něj dá očekávat, a ví se, že bude záležet jen na výkonu týmu, nikoliv na jiných aspektech.
Pokud tento sportovní příklad převedu do diplomacie ČR na Balkánu, pak buď můžeme stranit jen jednomu státu (v našem případě Srbsku), čímž přijdeme nejen o úctu zbylých států Balkánu, ale i samotného Srbska, které bychom touto cestou vedli do izolace na okraji Evropy a na úroveň přibližně Běloruska. Nebo můžeme využít své národnostní a kulturní blízkosti s řadou národů Balkánu (Srbové, Chorvati, Černohorci, Makedonci či Bulhaři) a přijmout roli vyváženého mediátora všech národů Balkánu. To by nám umožnilo se etablovat jako seriózní, vážený a silný partner národů Balkánu. Taková pozice by nám pak pochopitelně silně pomohla otevírat dveře u států Balkánu ve všech aspektech vztahové politiky. Obchodem počínaje a cestováním konče. Zároveň můžeme pomoci, jako starší bratr, našemu partnerovi Srbsku jít cestou integrace do Evropy, hospodářské prosperity a vnitřní bezpečnosti. Utvořili bychom tak se Srbskem vyvážený přátelský a bratrský vztah. Nikoliv vztah mezi přehlíženým podkuřovačem (ČR) a přehlíženým nacionalistou (Srbsko).
Na druhou stranu si přiznejme, že prezident Zeman již dávno opustil cestu reálného politika a diplomata a s tím, jaký budou mít jeho slova dopad na tuto oblast, si hlavu nedělá. Naopak si užívá roli jakési hlásné trouby názorů národa a necítí potřebu je nějak korigovat. A pokud jde o Kosovo, tak se do většinové nálady trefil opět skvěle. Zvláště po fotbalovém utkání našeho týmu v Kosovu. (úsměv)
Na závěr ještě z jiného soudku – zastupitelé na Praze 6 rozhodli o přemístění pomníku maršála Ivana Koněva. Na jeho místo by měl být umístěn univerzální památník osvoboditelům. Je to správné rozhodnutí?
Obecně se dá říci, že takto to dopadá, když se polici začnou motat do výsostně odborné tématiky, v tomto případě historie. Pokud už tuhle blbost udělají, tak je naprosto nešťastný závěr, pokud celou situaci chtějí rozseknout opět pouze politickým rozhodnutím. Naopak jsem přesvědčen, že o této otázce měli rozhodnout obyvatelé městské části. Uspořádat referendum o takové otázce by jistě nebylo těžké a zamítnutí takového návrhu svědčí spíše o strachu z výsledku než o obavách ze zatížení kasy.
Kauza kolem sochy Koněva byla doprovázena tím, že Rusové velmi nevybíravě protestují i z oficiálních míst, starostu Koláře nazval ruský ministr kultury dokonce nacistou. Jsou takto ostré paralely namístě? Co o Rusech a o Kolářovi celý spor vypovídá?
Nutno říci, že se obě strany v celé kauze chovají jako idioti. Nicméně to nic nemění na tom, že jakékoliv komentáře z jiného státu na této úrovni jsou naprosto nepřijatelné a svědčí o tom, jakou úctu u takového státu požíváme. A jak už jsem říkal, naprosto odmítám ohýbat hřbet před kýmkoliv. Zvláště za situace, kdy v ČR po celé zemi dbáme o důstojnou údržbu pomníků padlých rudoarmějců, včetně pravidelných organizovaných poděkování v květnových dnech, kdežto péče o pomníky a odkaz našich legionářů v Rusku se takovému přístupu neblíží ani náhodou. Ostré vymezení se proti takovému nehoráznému chování je proto naprosto namístě.
Jak v této souvislosti vidíte náš postoj k historii? Je možné, že časem dojde k „přehodnocování“ i dalších soch podle tohoto „scénáře“?
Historie je mi velmi blízko, a právě proto naprosto odmítám, aby byl odborný historický výklad zneužíván k politické propagaci. A ještě ke všemu tak pitomým způsobem, jako se stalo v Praze 6.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
