Je tu první vláda Andreje Babiše. Nemá předjednanou podporu, nicméně opozice z Demokratického bloku tvrdí, že se nakonec opře o Okamuru a KSČM. Sám Babiš to odmítá, některé zdroje z médií nicméně tvrdí, že do konce prosince by s Okamurou rád dojednal podporu. Mluví se též o vládě s KDU-ČSL a ČSSD, které se propadají v průzkumech. Jak to celé dle vás dopadne?
Staré strany, které mají nějaké členstvo a jsou do nějaké míry na něm závislé, mají problém dávat podporu člověkovi, který je stíhaný. Členové by to alespoň z velké části odsoudili. Proto se budou, ke své smůle, bránit podporu Babišovi dát. Strany, které stojí proti systému a mohou tvrdit, že systém je špatný, že policie je zkorumpovaná, nemusí se rozpakovat Babiše podpořit. Babiš má ovšem problém na mezinárodním poli, že jde s extrémisty. Něco ovšem riskovat musí.
Jaký očekáváte vývoj v ČSSD? Co by strana měla dělat, aby se resuscitovala? Má ještě šanci?
Levice je ideologicky v koncích, záleží jenom na tom, jestli má náhodou nějakou charismatickou osobu a najde nějaký momentální námět, na kterém by se mohla znovu povznést. Jejich slibovačná politika rozdávání na dluh je už občany prohlédnuta a přestala fungovat. Co bude dál, nevím.
Václav Klaus mladší říká, že by se ODS měla snažit jít do vlády. Špičky strany to odmítají. Co vy si o tom myslíte?
ODS by samozřejmě do vlády jít měla. Mladý Klaus má pravdu. Měla by se zachránit pravicová politika. Politici nejsou na to, aby se vyhřívali jen v přízni členů. Musí se obětovat a jít do rizika. Na ODS velice záleží. Fiala podle mého názoru není politik, má dostatek hlasů aby mohl sebevědomě jednat s ANO jako s rovným a on se zabývá jakýmisi nickami těsně prolezlými do Parlamentu. K čemu jsou mu ti ubožáci? Mladý Klaus možná po otci zdědil více politického rozumu a zodpovědnosti za stát.
Co tedy Demokratický blok? Není to zase mistrovský tah Miroslava Kalouska, jak manipulovat s ODS a dalšími stranami?
Název Demokratický blok už odsoudila i ČSSD. Celkově je to nějaká snaha vyšachovat ANO. ANO zvítězilo ve volbách a je nerespektování vůle voličů to nějak obcházet. To je typická povýšenost elit. Volič je pro ně jen taková osoba, která je před volbami cenná, aby hodila do urny ten správný lístek, jinak je to jakýsi hlupák, který volí extrémisty a věří ruským webům.
Ať už vznikne jakákoli vláda, co by tato země v tuto chvíli potřebovala? Když odhlédneme od toho, jaká vláda vznikne, co je teď pro nás nejdůležitější? A zajístí nám to Babiš?
Dlouhodobě musíme uhájit svoji nezávislost, protože to je největší deviza malého národa. Ve velkém celku bychom byli vždy přehlasováni většími národy a ztratili bychom rozhodování sami o sobě. Zajistit fyzickou a kulturní kontinuitu národa ovšem musíme dokázat sami, v tom nám nikdo nepomůže. Musíme mít reprodukční množství potomstva vychovaného k sounáležitosti s domovem a tradiční kulturou, jinak nás převálcují jiná etnika, kterým vlastně uvolňujeme místo vymíráním. To jsou hlavní nebezpečí a tomu musíme přizpůsobit politiku. Doufejme, že Babiš zajistí alespoň to první.
Psali jsme:
Předseda Sněmovny Radek Vondráček řekl, že proti vydání Babiše a Faltýnka bude hlasovat až ve chvíli, kdy zde bude nezávislá policie a justice. Sdělil též, že teď, když je Babiš kandidátem na premiéra, je v zájmu Česka ho nevydávat, neboť je důležitý. Vondráček byl za tyto výroky kritizován, připojujete se k této kritice?
Vondráček říká jen to, co je většině lidí jasné také. Nejprve musí vytvořit nezávislost těchto orgánů, a potom se znovu posoudí Babišova vina. Většina lidí v nezávislost těchto složek nevěří. Já do toho nevidím, jak to skutečně je. Nevím.
Máte nyní, na prahu Babišovy vlády, strach, že Babiš zneužíváním policie a dalších složek ohrozí demokracii?
Babiš má takové možnosti, jaké měli před ním ostatní. Jestli oni zneužívali policii, může ji zneužívat i on. Tuto možnost vytvořily předchozí vlády. Babiš jen proleze dírou, kterou oni prorazili. Ale lidé nevěří nezávislosti policie a dalších složek. Jinak by nevolili Babiše. Podezřelé bylo svého času odvolání Šlachty. To předcházelo útokům na Babiše.
Po sněmovních volbách neutichají nářky na téma, že jsme si pustili do Sněmovny „fašisty, xenofoby, hulváty, rasisty a tak dále“. Podle bývalé diplomatky Magdy Vašáryové mají voliči v hlavách zmatek. Češi prý volili jinak, než bylo zvykem a je na pováženou, že „vítězí ti, co křičí,“ ale „naše společnost si musí poradit i s extrémními názory,“ uvedla například pro časopis Finmag. Jedno z řešení tohoto stavu vidí bývalý poslanec Ivan Gabal v prezidentské volbě. „Můžeme tak korigovat, že jsme si pustili neonacisty do Sněmovny,“ zmínil pro DVTV. Poučení bychom si měli prý vzít ze Slovenska, kde klima k porozumění nasměroval Andrej Kiska. Do jaké míry je Česká republika skutečně ohrožena xenofobními tendencemi? A je třeba situaci vyvážit právě volbou prezidenta?
U těchto lidí z „pražské kavárny“ to není jen obyčejné nepochopení reality, je to ideologická závislost. Lid je přirozeně vlastenecky konzervativní a jeho projevy se mohou nazývat všelijak. Při svobodném vyjadřování se najde menšina takových, kteří odpovídají označení xenofob a podobně. Takoví lidé budou vždy, nereprezentují ovšem celé to lidové hnutí odporu proti migraci a nedůvěřující EU. Protože národ je rozdělen na lidové konzervativce a kavárenské globalisty, je jasné, že ti první jsou obyčejní lidé a možná i hulváti, zatímco druzí jsou od života a domova odtržení intelektuálové žijící v zapouzdřené bublině, ale mají vytříbené vyjadřování.
Pokud se týká Slovenska, tam je záležitost jiná. Slováci dostali obavy z Maďarů, kteří začali příliš prosazovat „Velké Uhersko“. Proto hledají jakousi ochranu v EU.
V Evropě se může do roku 2050 až ztrojnásobit počet muslimů, tvrdí výzkumná agentura Pew research Center. Pracuje s různými variantami. V ČR nyní dle ní máme 0,2 procenta muslimů, nejhůře toto číslo prý může stoupnout na 1,2 procenta. Mnohem hůře na tom však mohou být Švédsko, Francie či Německo, kde muslimů může být 20 až 30 procent. Je to problém? Jde o zbytečnou hysterii namířenou proti myšlence multikulturalismu, nebo se máme zvýšeného počtu muslimů bát?
Bát se samozřejmě musíme, muslimská expanze je nebezpečí, které je evidentní. Musíme analyzovat příčiny: Jestliže je cílovým nebezpečím existence velkého počtu muslimů, potom je otázkou, jakou metodou u nás muslimské menšiny mohou vzniknout. Bojovat proti této metodě je přednostní. Jestli tuto metodu obsahuje politika EU, potom je na zvážení výstup z EU. Pokud se chce EU zachovat, potom jen v takové formě, aby nemohla mluvit do vnitřních záležitostí jednotlivých států, a my si mohli najít svoji metodu jak se ubránit cizí expanzi.
Takto ovšem uvažuje konzervativec, kterému je jeho domov vlastní, zatímco kavárenský globalista mentálně odloučenýc od svého domova to bude považovat za nacionalismus, xenofobii a podobně. Bude chtít těsnou integraci v EU a muslimové mu vadí méně než konzervativci, kteří od něj vyžadují zodpovědnost za národní existenci. Tento spor je fatální a na jeho rozřešení závisí naše budoucnost.
Co říkáte na snahu Evropského parlamentu Dublinem IV. ustanovit de facto trvalé kvóty na imigranty? Je šance, aby to prošlo?
Trvalé kvóty znamenají, že bude trvalé přistěhovalectví imigrantů. Multikulturalisté se tedy odkopali, přiznali, že chtějí trvalý příliv imigrantů. Jestli to projde, nevím.
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se sešel s premiérem Sobotkou, aby mu sdělil obavu, že jak proběhlé sněmovní volby, tak nastávající volby prezidenta ovlivňují zahraniční tajné služby. BIS ihned sdělila, že žádné takové poznatky nemá. Co o tom míníte?
Vypovídá to o paranoidním uvažování toho člověka, který za vším vidí Putina, a když se něco nezdaří, tak za to může Putin.
Psali jsme:
Jak vlastně hodnotit kampaň akademika, který je hlavním vyzyvatelem Zemana? I odpůrci Zemana kritizují, že je slabý, že je ,,želé“, nemá jasné názory…
Tento akademik je globalista, jak prozradil začátkem své kampaně. Dnes pochopil, že nemůže naplno prozradit své cíle, protože ty jsou samozřejmě proti zájmům národa. Nedovedl si vyfabulovat nějakou jinou legendu, takže vlastně nic nemá. Typická globalistická agenda hlásající, že se musíme rychle integrovat v EU, protože nás ohrožuje Putin svými weby a jimi řízení xenofobové, je tak průhledně naivní, že jí běžný občan věřit nebude. Budou ji akceptovat zase jen ti, kteří žijí ve stejné bublině s kavárenskými globalisty.
Směřuje Miloš Zeman za vítězstvím, nebo za porážkou? Průzkumy ukazují, že lidé by mohli být odrazeni od jeho volby kvůli tomu, že je nemocný. Stane se tak? Pokud jde o jeho působení, hovoří se o tom, že rozděluje společnost. Venkov versus město, kavárna versus manuálně pracující, neziskovky a novináři proti ,,obyčejným lidem“… Které z těchto rozdělení je skutečné a kdo za ně může?
Zeman je lidový konzervativec, nevím, jestli je autentický nebo indukovaný, nicméně je přesvědčený. Příliš zdravý být nepotřebuje, už nemusí dělat trvalou prezidentskou kampaň a jezdit po krajích. Může pohlížet na Vltavu jako Kiska na Dunaj a podřimovat. Důležité jsou jeho podpisy a vystoupení a to s podporou poradců a berlí zvládne. Zeman je pro intelektuály nepředstavitelně protivný, hulvátský a nereprezentativní. Národ je rozdělen konfliktem mezi lidovými konzervativci žijícími v přirozené životní realitě a majícími zodpovědnost za svoje potomstvo a budoucnost svého domova, a zapouzdřenými ideologicky myslícími globalisty sloužícími cizím zájmům. Je jasné, že každý prezidentský kandidát se musí někam zařadit. Zeman v prvním kole nepochybně vyhraje. Ohrožen může být v druhém, kde se proti němu sjednotí globalisté, kteří přesvědčili nějaké lidi o nevhodnosti Zemana. Jako skutečného oponenta si dovedu představit pouze Topolánka, což by zase nebyla nejhorší volba. Doufám, že budeme volit mezi těmito dvěma.
O nebezpečí Ruska mluví i generál Petr Pavel. Považuje ho za jednu z hlavních hrozeb, Putinovi dlouhodobě přičítá snahu rozbít EU. Prezident Zeman se nicméně snaží o partnerství s Moskvou a do čela sněmovního výboru pro bezpečnost nastupuje zástupce SPD Radek Koten, což vzbuzuje také obavy z odklonu Česka od pozice NATO a EU. Co z toho považujete za problém a co ne? Jaký postoj teď, na konci roku 2017 zaujmout? Je tu ruská ,,pátá kolona“, sídlící např. na velvyslanectví, a ,,roztleskávači ruské propagandy“, jak tvrdí například Marek Wollner?
Generál Petr Pavel mluvil kdysi o tom, že Rusko je vojensky slabé a nemůže nás ohrozit. Dnes se generál zařadil do mediální kampaně proti Rusku. Proboha, snad nás neohrožují nějaké weby? Copak nesmíme vědět nic z názorů druhé strany? Celá ta kampaň proti Rusku je jasná snaha se od Ruska naprosto oddělit. Vždyť už člověk, který o Rusku normálně promluví, nebo do Ruska jede, je součástí „páté kolony“. Aby nebyl, nesmí v Rusku rusky mluvit, ale mít překladatele, a v jednom kuse štvát. Ve sdělovacích prostředcích neuslyšíme nic jiného o Rusku jenom výběr toho nejhoršího. Nebezpečí Radka Kotena nedovedu posoudit.
Každého národního konzervativce odmítajícího těsnou integraci v EU lze nazvat Putinovým agentem, protože mluví s Putinem shodně, aniž by to věděl. Prezident Zeman jako národní konzervativec nechce spustit železnou oponu na hranicích Ruska, proto se chová přátelsky přirozeně jako s ostatními, třeba s britskou královnou. Je si vědom toho, že odloučením od Ruska bychom se zbavili možnosti svobodně manévrovat.
Z vrcholné funkce premiéra odchází Bohuslav Sobotka. Prezident Zeman ho označil za někoho, kdo odchází s ostudou. Jak ho hodnotíte vy?
Bohuslav Sobotka je spíše podprůměrný politik. Je to úředníček, který jen plnil příkazy Bruselu. Sociální demokracie dříve vítězila populismem, slibováním všelijakých „darů“, které potom šly buď na dluh, nebo se peníze musely vzít jinde. Občané si uvědomili, že potřebují hospodáře, nikoliv Jánošíky. Opravdové peníze od nás odvádí zahraniční oligarchové a těm ČSSD spíše poklonkuje a Jánošíkovsky se k nim nechová. Sobotkova vláda si zase tak moc špatně nevedla. Ostudu udělal Sobotka ve chvíli, kdy začal štvát proti Babišovi v zoufalé obavě o volební výsledky své strany.
Šéf SPD Tomio Okamura prohlašuje o ČT, že je jedno z nejvíc dezinformačních médií v republice. Zejména ČT je kritizována za stranění některým politikům a špinění jiných. Zemanova kancelář si na ni stěžuje často. Kritizován je i například výběr hostů do pořadů Václava Moravce. Oproti tomu zastánci ČT tvrdí, že jakákoliv podobná změna by ohrozila naši demokracii. Jak hodnotit práci ČT a rozhlasu? Je třeba přistupovat ke změnám?
ČT je prakticky součást globalistické a europeistické „pražské kavárny“. Stává se jí stále více. Pokud se chovala ještě nezávisle třeba rozhovorem se syrským vládcem Asadem, byla potom vládnoucí globalistickou klikou napadána. Nezávislá novinařina a investigativní zpravodajství jsou věci dob dávno minulých. Ještě v USA existuje. V Evropě nikoliv. Aby globalistické lži nevyšly najevo, musí se nějak odsoudit a případně zakázat opoziční weby, komunisté to řešili rušením Svobodné Evropy. Zde se schyluje k něčemu podobnému. K systémovým změnám se nevyjadřuji, bylo by to mimo námět.
Na Ukrajině se stalo, co se stalo okolo Saakašviliho. Může být pro naši zemi Ukrajina a dění na Ukrajině v něčem hrozbou?
Nemyslím si, že zrovna případ Saakašviliho by něco naznačoval. Někomu vyhovuje ukrajinský konflikt ke spuštění nové železné opony, proto se nesmí mírově řešit. Když chce někdo utužit režim a odstoupit od svobody slova a dalších svobod, potom se napětí a strašení nepřítelem hodí. Mírotvorce je jenom Zeman. Ví totiž, že železná opona je účelová, není kvůli nebezpečí Ruska, jde o oddělení Evropy od Ruska, aby se mohla provést globalistická akce v Evropě a aby Rusko se nemohlo stát jakýmsi národně konzervativním vzorem. Ukrajina je ke své smůle v tom jenom nástroj.
Psali jsme:
Ing. Vlastimil Podracký (* 5. září 1940 Praha) je český spisovatel, konzervativní myslitel a publicista. Je synem československého legionáře, který byl komunistickým režimem odsouzen v roce 1949 na 23 let vězení a v roce 1960 omilostněn. Podracký v šedesátých letech vystudoval dálkově obor měřicí technika na VUT v Brně. V roce 1968 a od roku 1990 byl členem Klubu angažovaných nestraníků, v roce 2005 se stal členem Konzervativní strany a později i členem jejího předsednictva. Napsal knihy: Pozor na tunelování, Občanská obroda, Návrat k domovu, Hrdinům se neděkuje (životní příběh antikomunistického disidenta Vladimíra Hučína), Žluté nebezpečí, Poslední člověk, Temná komora, Sodoma Gomora a Nadčasový humanismus. Nyní mu vychází kniha Návrat k domovu – řešení pro Evropu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
