Mladý lidovec Heller: Mysleli jsme si, že voliči komunistů budou postupně vymírat. Jsme výjimeční v tom, že u nás mohou vyhrát volby ti, co lžou

Mluví se o tom, že prezidentské volby a konkrétně i jejich výsledky rozdělily Českou republiku na dvě poloviny. Ale průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. 54 procent lidí je totiž podle průzkumu s tím, že Zeman vyhrál, spokojeno a pouze 37 procent spokojeno není. Zeman byl přijatelný pro téměř 45 procent nevoličů, kdežto Drahoš ani ne pro deset procent. Ve světle těchto čísel, jak vážné to je s tím rozdělením národa napůl?

Babišovy noviny můžou nepochybně prezentovat řadu průzkumů, nicméně vycházejme z tvrdých dat, a nikoli z jednoho průzkumu na vzorku cca tisíce lidí. K volbám přišlo přes 5 milionů voličů a výsledky ukázaly, že naše společnost je rozdělena téměř přesně na dvě poloviny.

Říká se, že Zeman národ rozděluje. Ale nebyl by národ stejně tak rozdělený, kdyby vyhrál i jiný kandidát? Těžko by se asi našel někdo, kdo by se líbil úplně všem voličům...

Líbit se všem a rozdělovat společnost je úplně něco jiného. Jsem přesvědčen, že pokud by vyhrál například Pavel Fischer, byl by schopný společnost spojovat, nikoli rozdělovat.

Pravdou je, že prezidentské volby rozvířily mezi lidmi obrovské emoce. Čím podle vás byly tak „výjimečné“?

Volby jsou o emocích, to je zkrátka fakt. A to nejen u nás. Výjimečnost voleb u nás je v tom, že ti, co beztrestně lžou, mohou vyhrát.

Miloš Zeman sice vyhrál jen o několik procent, ale prostě zvítězil. Čím podle vás voliče nakonec získal?

Dokázal mobilizovat svoje voliče, to Jiří Drahoš nedokázal.

Jiří Drahoš ještě týden před druhým kolem podle průzkumů mírně vedl. Kde nakonec udělal chybu a jak volby ovlivnily duely na Primě a ČT?

Nedokázal mobilizovat svoje voliče ve svých „baštách“ a neměl žádné zásadní ekonomické téma, kterým by voliče dokázal oslovit. A bez toho se volby vyhrávají jen těžko.

Když jsme u toho, jak vidíte úlohu médií nebo i samotných novinářů ohledně voleb? Zvládli to všichni se „ctí“? A co říkáte na tvrzení Evy Drahošové, že jim Česká televize fandí? (ČT to rozhodně popřela.)

Na Českou televizi se mě Parlamentní listy ptají při každém rozhovoru, škoda, že se neptají třeba na TV Barrandov, která byla nepřiznaným nákladem v kampani Miloše Zemana. Existuje zde Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a ta by měla vše dozorovat a kontrolovat.

Jak vůbec hodnotíte chování manželky Jiřího Drahoše a manželky Miloše Zemana v době kolem voleb? Která z nich svého manžela podle vás lépe reprezentovala? A vzhledem k tomu, že manželku Miloše Zemana už nějakou dobu jako první dámu známe, jak by se vám jako první dáma bývala jevila Eva Drahošová?

Jsem přesvědčen, že by Eva Drahošová zvládla roli první dámy velmi dobře. Po pravdě o paní Zemanové téměř nic nevím.

Politolog Jiří Pehe v rozhovoru pro Respekt uvažuje o demografickém vývoji. Předpokládá, že se Zemanovým prezidentstvím éra jeho podporovatelů skončí i s ohledem na jejich věk. „Za pět let půl milionu starých odejde a půl milionu přijde. Situace není pro postkomunistický tábor příznivá,“ napsal. Na svém blogu na aktualne.cz pak také upozorňuje, že Zemanovo Česko dopadne špatně, a to s odkazem na úvahu, že se výsledky voleb mohou promítnout do ekonomiky a za této situace pak mají větší šanci vzdělanější lidé. Mají se tedy Zemanovi voliči připravovat na horší časy? A skutečně odejdou Zemanovi voliči s ohledem na demografický vývoj, nebo starší lidé mají tendenci ke konzervativnějšímu nebo nacionalistickému myšlení, a tak ke snížení jejich počtu vlastně nedojde?

Po sametové revoluci jsme si mysleli, že komunisté budou postupně ztrácet a jejich voliči vymírat. Opak se stal pravdou a v některých krajích posilují. Z demografického hlediska bude stále více starších voličů. Nicméně příznivý vývoj pro naši zemi nepřijde sám, musíme se o něj přičinit.

Podle některých průzkumů prý Miloše Zemana opravdu volili starší lidé a také lidé z chudších regionů. Jiřího Drahoše pak naopak podpořili spíše mladší a lidé z větších měst. Jsou mezi voliči Zemana opravdu více ti, kteří chtějí vystoupit z EU a třeba si přejí návrat k socialismu? Nebo jsou to spíše lidé, kterým chybí sociální jistota a tato doba je v lecčem zklamala?

Na to se musíte zeptat voličů Miloše Zemana.

Podepsalo se na výsledku voleb opravdu ono „pražská kavárna“ proti „vesnickým hospodám“? A byla pro Jiřího Drahoše podpora mnohých umělců v tomto směru skutečně spíše „polibkem smrti“?

Pojem pražská kavárna je potřebou Miloše Zemana vytvořit pocit třídního boje. Je to nesmysl. Třetina lidí v Praze volila Miloše Zemana a v řadě venkovských regionů (primárně jižní a východní Čechy) vyhrál naopak Drahoš.

Většina voličů ANO volila i Miloše Zemana. Může se tu stabilizovat voličská koalice hnutí ANO, SPD, komunistické strany a případně i ČSSD nebo její části, zvlášť, když bývalý ministr vnitra Milan Chovanec demonstroval jasně, na které straně stojí a hodlá kandidovat na předsedu? Mimochodem, exministr a ekonom Vlastimil Tlustý se domnívá, že zvolením Zemana začíná znovuzrození ČSSD, že se Zeman „vrátí“ do ČSSD, budou vyexpedováni ti, kdo ho v minulosti zradili, a přes „své lidi“ může nakonec sociální demokracii dostat až na teoretický zisk 25 procent. Jak vy toto vidíte?

Neumím věštit z koule. Sociální demokracie si musí vyřešit své vlastní problémy sama. Pokud vznikne jakákoli koalice s extremisty anebo s jejich podporou, jsem přesvědčen, že to budou voliči reflektovat.

Někteří poukazují na to, že vítězství Miloše Zemana je výhrou i pro premiéra Babiše. Co pro Českou republiku bude znamenat mít v čele tyto dva muže? A je to skutečně ohrožení demokracie, jak někteří hrozí?

Vyhrál Miloš Zeman, nikoli Andrej Babiš. Jejich partnerství je pragmatické a Miloš Zeman touto výhrou potřebuje Andreje Babiše zase o trochu míň. Nicméně pokud hrozí, že do vlády vstoupí extremistická hnutí, ohrožení pro demokracii to nepochybně je.

Jedním z hlavních témat prezidentských voleb bylo téma migrace. Jak moc podle vás výsledky voleb ovlivnilo? A vzhledem k tomu, že řada hlavně mladších lidí tvrdí, že se tato věc zveličuje a že bychom měli prostě pomáhat, je předpoklad, že za pár let tady budeme mít také takovou multikulturní společnost, jakou vidíme například v Anglii, jaká se utváří v Německu? A co to pro nás bude znamenat? Zvládneme to?

Paní redaktorko, pokud mluvíte o multikulturní společnosti v Česku za pár let, dohledejte si počet imigrantů v Česku za posledních několik let. Přibližně tisíc lidí ročně. Převážně Ukrajinci a Vietnamci. Nejvíce imigrantů do ČR pak přišlo v období balkánské krize, necelých 20 tisíc ročně, a to za premierování Miloše Zemana. Jeho billboardy „Stop Drahošovi a imigrantům“ jsou směšné. A to nejen proto, že s tím prezident nemůže nic udělat.