Kdy rozhodnete o tom, zda Moravané spojí síly s Úsvitem přímé demokracie Tomia Okamury?
S panem Okamurou jsme jednali. Dali jsme mu jasně najevo, že jsme jako strana závislí na rozhodnutí delegátů mimořádného zemského sněmu naší strany, který se bude konat v sobotu 31. srpna v Kojetíně. Tam se budeme rozhodovat, zda půjdeme do předčasných voleb sami, nebo s nějakým jiným subjektem.
Tomio Okamura hodně prosazuje referenda. Je i tohle téma pro vás zásadní? Shodujete se v této otázce?
Právě tohle je nosné téma. S tím se plně ztotožňujeme. Plošná referenda, to je cesta, jak uskutečnit i naše programové cíle. Především jde o referendum o postavení Moravy v České republice.
Jsou i další teze, ve kterých byste se shodovali? Co například posílení pravomocí prezidenta?
Co se týká přímo prezidenta, to je věc diskuse. Po stránce odvolatelnosti nebo přímé volby politiků, na to máme stejný názor. Přímá demokracie, kterou razí pan Okamura, je nám velmi blízká.
Myslíte si, že spojení s Úsvitem by mohlo Moravě prospět?
Myslím si, že ano. Okamura už několikrát deklaroval svou náklonnost k Moravě, koneckonců je to částečně jeho rodná země, po mamince.
Že by pomohl k decentralizaci?
To je náš cíl. Návrat k samosprávě Moravy, Slezska a Čech. Chceme se dostat před dobu, než komunistický režim samosprávnou demokracii vynuloval. Připomínám zároveň, že nejde o samostatnost, ale o návrat k samosprávě.
Psali jsme:
A co prezident Zeman? Spoléháte i na něj?
Myslím, že nám může pomoci. Pokud se podíváte na materiály z let 1990 až 1992, vždy zastával stanovisko, že je výhodné pro Českou republiku vrátit se k zemskému uspořádání. Uvědomuje si, že tady má u lidí podporu.
Zmiňoval jste, že pro vás není ve hře jen hnutí Úsvit. Jednáte také například se zemanovci nebo s hnutím ANO?
Na tuhle otázku zatím neodpovím. Dokud se nerozhodneme na sobotním sněmu, nebudeme zveřejňovat, s kým jednáme. Pan Okamura byl výjimkou, protože on sám zveřejnil, že naše jednání proběhlo, proto to komentuji. I svůj osobní názor si zatím nechám pro sebe.
Pokud byste se ale na kandidátce k někomu přidali, řada lidí to asi bude vnímat jako oslabení vašich pozic. Je to tak?
Tak se na to dívá část našich členů a příznivců. Domnívají se, že pokud se naši lidé ocitnou na kandidátce jiného politického subjektu, tak vlastně zradíme sami sebe. Vždycky jsme šli do voleb s naším vlastním programem a s našimi vlastními záměry. Další část příznivců uvažuje tak, že je na čase se k někomu přidat a pokud nám bude program nějakého subjektu blízký, tak proč nespojit síly. Ale, znovu opakuji, rozhodneme až na sněmu.
Bylo by to pro vás v historii asi poprvé, co byste se k někomu přidali, že?
Ano, nikdy jsme to ještě neudělali. Pokud existovala společná kandidátka, tak šlo jen o spojení dvou promoravských politických seskupení.
Zajímal by mě ještě Váš osobní názor na pozici Moravy v republice. Jak to hodnotíte?
Myslím, že Morava je na tom nejhůř od roku 1992. Je ohrožena její existence. Rozdělení republiky na kraje je velice nešťastné. Jde o rozdrobení republiky na zcela nesamosprávné celky, které nejsou ekonomicky soběstačné a jen žadoní o finanční podporu. Jedině návrat k zemskému zřízení může vrátit Moravu zpátky. Tady probíhá něco, čemu my říkáme „čechizace.“ Nejde o výraz, který by vyjadřoval nějaký odpor. Zkuste si všimnout toho, že se hovoří o tom, že Brno je druhé největší město v Čechách, že ve východních oblastech bude polojasno. Slovo Morava je mnohdy tabu. Svědčí to o tom, že existuje snaha vymazat Moravu z podvědomí občanů. Děti ve školách se neučí o dějinách Moravy, ale o dějinách Čech a často to jsou spíše dějiny Prahy. Nemluví se dostatečně o moravské kultuře.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
