My bombardujeme, oni zabíjejí. Šándor doplňuje fakta k teroru v Londýně, i pro naši osobní obranu

5. 6. 2017 14:45

ROZHOVOR Generál v záloze a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz svěřil se svými názory na aktuální teroristický útok v Londýně a na bezpečnostní situaci v Evropě. A došlo i na kauzu českého naříznutého stromu s nápisem „Bůh je veliký“ a migrační krizi. Západ na své vojenské intervence na Blízkém a Středním východě rozhodně nemůže být pyšný. Příčinná souvislost mezi teroristickými útoky a zahraničními akcemi západních zemí podle Šándora jasně existuje.

My bombardujeme, oni zabíjejí. Šándor doplňuje fakta k teroru v Londýně, i pro naši osobní obranu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andor Šándor

Britové si během víkendu prošli dalším teroristickým útokem. Tentokrát k němu došlo v Londýně, kde teroristé najeli dodávkou do lidí. Následně trojice útočníků vyběhla z auta a vyrazila do přilehlé barové čtvrti, kde začala řádit s noži. Jak se lze v podobné situaci bránit, když řekněme stojíte u baru a znenadání na vás někdo začne útočit nožem?

Je to poměrně složité. Naprosto ideálním řešením je utéct, pokud můžete. To ale lze jen v určité vzdálenosti od útočníka. Dále můžete použít cokoliv, co máte po ruce, kupříkladu židli. Využít můžete vše, čím kolem sebe můžete máchat a bránit se. Tam je to na tom, co máte momentálně po ruce a pokud máte i určitou fyzickou konstituci a odvahu se tomu útočníkovi postavit, což samozřejmě nemá každý.

Bezpečnostní složky zneškodnily útočníky během osmi minut. Jak by to ale bylo ve dne či v dopravní špičce?

To je otázka. Britové mají takzvaný tým Blue Thunder, speciální jednotku vyčleněnou pro tyto situace. Já nevím, kdo konkrétně na místě zasahoval, ale výkon do osmi minut je samozřejmě úžasný. Samozřejmě v té dopravě a ve špičce si dovedu představit, jak je celá oblast zasekaná vozidly. Nevím, jestli tyto jednotky jezdí i na motorkách, což by asi bylo ideální, protože s motorkou se propletete všude. Takže nevím, jestli by se zneškodnění útočníků v takové situaci nějak časově násobilo.

Britové mají poměrně specifický přístup v tom, že tam běžní policisté nenosí zbraň. Můžou útoky tohoto druhu tento přístup postupně změnit?

Tradice neozbrojených policistů je v Británii hrozně dlouhá. Já jsem ve Spojeném království zažil smrtelné útoky na policisty, kdy se mluvilo o tom, že policisté by měli být ozbrojeni. Nakonec se zvolil kompromis, že mají střelné zbraně ve vozech, ač je nemají u sebe. Stále to ale neplatí o všech a pro tyto vážné situace jsou tedy vytvořeny ty speciální jednotky.

Po útoku zazněl projev premiérky Theresy Mayové, ve kterém řekla: „Jsme až moc tolerantní. Musíme zamezit ideologii islámského terorismu.“ Myslíte, že přijde v přístupu Britů nějaký posun?

Anketa

Kdyby nebylo ANO a sociální demokracie, koho byste volili?

49%
2%
3%
2%
15%
2%
10%
hlasovalo: 4516 lidí
Když jsem to zaslechl, tak jsem si řekl – no konečně! Protože to není nic nového, to šíření nenávisti dejme tomu v oblastech severního Londýna. To jsou věci, které Britové v poslední dekádě 20. století podcenili a tvrdě zaspali. Na druhou stranu by jim zase mohl v tomto pomoci brexit, který by měl usnadnit vyhošťování nebezpečných jednotlivců. Myslím si, že soudní systém v rámci Evropské unie poměrně tvrdě brání tomu, aby se státy takovýchto lidí zbavovaly.

Další věcí je tolerance. Ta je v rámci britských škol veliká. Problém je, že někteří vnuci, pravnuci a synové lidí, kteří dostali v Británii nové a lepší místo k životu, zřejmě vnímají Británii jako svého nepřítele. Je nutné podívat se na to, proč jsou tito lidé často vykořenění, proč jsou na okraji společnosti, proč jsou objektem šikany a podobně. Není to tedy jenom o tom bránit té nenávistné džihádistické ideologii, což je samozřejmě naprosto správné. Jde o to, aby integrace muslimské komunity byla skutečná, aby integrační programy fungovaly a minimum lidí se dostávalo na okraj společnosti bez šance na lepší život. Nicméně souhlasím s tím, že tolerance tam byla veliká.

Myslím, že je celkem jednoznačně nutné říct – jste tu vítání, pokud dodržujete zákony a pokud akceptujete, že většinová společnosti žije takto. Většinová společnost se nebude měnit kvůli vám, ale vy se přizpůsobíte většinové společnosti a nebudete se dožadovat její změny jen proto, že se vám to nelíbí. Pokud se vám to nelíbí, prosím odejděte tam, kde vám způsob života bude vyhovovat. Myslím, že bychom neměli zapomínat na to, že patříme k židovsko-křesťanskému světu. Tím nechci říct, že islám je něco špatného, ale měli bychom pamatovat, kde jsou naše kořeny.

Mohl útok v Londýně dopadnout jinak, pokud by někdo z napadených u sebe měl například pistoli?

Víte, pistole je dobrá věc, ale zásah musí být profesionální. Policisté jsou cvičeni a speciální jednotky obzvláště, aby uměli zasáhnout v obtížných podmínkách. Výsledkem přece nemůže být jeden mrtvý terorista a pět nevinných lidí jenom proto, že mám u sebe zbraň. Nejsem proti tomu, aby lidé měli podle zákonných podmínek na sebeobranu nebo pro stav osobní nouze u sebe zbraň. Ale aby jednotlivci převzali odpovědnost za obranu sebe a jiných od státu, když by ten stát na to rezignoval, tak to nepovažuji za správné. Primárně je to věcí státu. Od toho si jej také platíme. Já jsem příležitostný myslivec, a když vidím některé ty hochy, jak s těmi zbraněmi zachází, nerad bych to viděl v nějaké složité situaci na místě.

Islámští teroristé útočí převážně na nevinné civilisty na rozdíl například od IRA, se kterou mají Britové rovněž zkušenost a která prováděla cílené útoky na politiky či reprezentanty státu. Z čeho taková nenávist vyvěrá?

Terorismus byl a bude. Jen se budou měnit jeho aktéři, cíle a prostředky. Islámský terorismus má v mnohém napojení na zahraniční politiku – na vojenské intervence Velké Británie, Francie a podobně. Řekl bych, že naše angažmá na Středním a Blízkém východě má příčinnou souvislost s tím, čeho jsme tu nyní svědky. Francie nepochybně byla vynechána z útoků na začátku tisíciletí, protože Jacques Chirac, tehdejší francouzský prezident, nesouhlasil s invazí do Iráku a kritizoval ji. V momentě, kdy se Francie začala angažovat v Mali, tak jsme svědky teroristických útoků i na jejím území. Vidím zde příčinnou souvislost a to spíše než v tom, že islamisté útočí proti civilistům z nenávisti proti našemu způsobu života. Většinou jsou ti teroristé lidé, kteří se v západním světě narodili a do určité míry žili se západní kulturou. Byli například fanoušci fotbalu, a tak podobně. Následně ale došlo k jejich radikalizaci.

Západ tedy nese část viny?

Jen pro zajímavost a bez jakékoliv konotace: John Foley, první občan západního světa, který byl popraven Islámským státem, by zabit teprve poté, co Západ začal Islámský stát bombardovat. A říkám to bez jakékoliv konotace, aby si snad nikdo nemyslel, že vychvaluji Islámský stát. Naše angažmá v Libyi, Sýrii a podobně, jednak vedlo k destabilizaci regionu, ale také k vzniku Islámského státu. To vše vytváří celkové podhoubí islámského terorismu a podílí se na tom i špatná, nedůsledná integrace včetně pocitu určité části muslimů, že Západ je v konstantní válce s nimi. Uvedu příklad, který se skutečně stal. USA využijí bezpilotního letounu k útoku na akci, o které se domnívají, že jde o schůzku polních velitelů bojovníků v Afghánistánu. To místo vybombardují a následně se zjistí, že to byla afghánská svatba, přičemž všech sto lidí na místě je zabito. Jak to asi na řadu lidí působí?  

Řekl bych, že jsme trochu pokrytečtí. Všimněte si, jak dlouho se naše média zabývala útokem v Kábulu, kdy zřejmě skupina Hakkání zabila na 90 lidí. Naše média se tím zabývala zhruba jedno odpoledne. O Londýnu budeme mluvit zřejmě celý týden, ale když pákistánský Tálibán v Pešaváru pobil 150 dětí ve škole, tak to také vydrželo jako mediální headline jediný den. Pokrytecky si vybíráme to, co se nás týká – a životy Pákistánců, Afghánců, Iráčanů a dalších jsou nám lhostejné. Naše angažmá na Středním a Blízkém východě je všechno možné, jenom ne něco, na co bychom mohli být pyšní. To všechno dohromady vytváří dojem, který má západní špatně integrovaná muslimská společnost. Tím dojmem je, že za všechny jejich problémy může Západ, což samozřejmě není pravda. Část problémů si způsobili sami. Za některé z nich ale můžeme my a to částečně včetně velké migrační vlny, která komplikuje bezpečnostní situaci v Evropě.

Co říkáte na aktuální kauzu s naříznutým stromem a s vlakem, který do něj narazil v Česku? Na stromu prý bylo napsáno „Bůh je veliký“, tedy klasické heslo Islámu. Mluví se o teroristickém útoku i o provokaci. Která varianta se jeví jako pravděpodobnější?

V tuto chvíli na to neumím odpovědět. I kdyby to ale byla jen provokace, rozhodně to není příznivá věc už jenom tím, že někdo se tu snaží lidi provokovat: nařízne strom, ten strom spadne a vlak do něj narazí, přičemž dojde k nehodě, byť bez nějakých ztrát na životech. To není dobře a bude to zatahovat projev nejistoty k systému a k tomu, jak fungují dráhy a podobně. Mezi poměrně značnou částí populace, která nenávidí muslimy a staví se zásadně proti Islámu, to pak bude vyvolávat napětí. Ovšem kdyby se jednalo o teroristický útok, bylo by to ještě horší. Naplnilo by se totiž něco, čemu se snažíme vyhnout a co nás dlouhodobě obchází. V tuto chvíli neumím z informací, které jsou k dispozici, říct, co za tím bylo. Věřím ale, že policie případu věnuje náležitou pozornost a veřejnost bude s tím, o co v této věci šlo, seznámena.

Je takovýto způsob provedení útoku pro teroristy lákavý?

Myslím si, že bychom se neměli uchylovat k předpokladu, že teroristický útok proběhne v podobě bombového útoku nebo například nájezdu motorového vozidla. Teroristický útok se podle mého soudu páchá tak, že ti, kteří se natolik odhodlají k tomu, aby ho provedli, se většinou řídí podle toho, co je pro ně nejlépe uskutečnitelné a přijatelné. V takovém případě se samozřejmě nedá vyloučit žádná varianta. Zmíněný způsob má sice minimum obdoby z minulosti, ale v tuto chvíli bych nic nevylučoval. Zároveň se ale nehodlám pouštět do nějakého rychlého závěru. Je možné, že také může jít o nějakou provokaci.

Mluvíte o části populace, která nenávidí muslimy. Je takových lidí v Česku hodně?

Takový údaj já nemám. Samozřejmě, když se podíváte do diskusí například pod články na sociálních sítích, tak můžete mít pocit, že těch lidí je hodně. Ale abych automaticky počítal s tím, že když je takových lidí hodně v anonymní debatě, tak je jich hodně i ve skutečnosti – tak to ne. Obecně si myslím, že nemá smysl si rozšiřovat počet lidí, kteří budou muslimy nenávidět. Myslím, že bychom tyto věci měli hodnotit střízlivě.

Jakou roli v tom hraje migrace? Myslím tedy v souvislosti s bezpečností...

Tak samozřejmě měli bychom se především, pokud jde o tyto věci, řídit tím, abychom sem nepouštěli jednotlivce, kteří by nás mohli skutečně ohrožovat. Když si to ale vezmete, tak většina těch útoků, ke kterým v nedávné době došlo v západní Evropě, byla spáchána lidmi, kteří se na Západě narodili, byť třeba bojovali v Islámském státě. Nedá se tedy říct, že by útoky, o kterých víme, byly především dílem migrantů.

Česko je jednou ze zemí, které jsou ze strany Bruselu kritizovány kvůli odmítání povinných uprchlických kvót. Vládní koalice ale jednotou v tomto, jak ukázaly poslední dny, příliš nesrší. Aktuálně se do sebe pustili dva členové vlády – ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Chovanec deklaroval, že Česko do voleb nepřijme ani jediného migranta a na adresu pana Pelikána měl říci, že „pan Pelikán je známý vítač“. Milan Chovanec údajně řekl, že kdyby se Česko řídilo podle Pelikána, tak tu máme stovky a možná tisíce ekonomických migrantů. Co si o tomto myslíte?

Četl jsem rozhovor s ministrem vnitra Chovancem, kde říká, že migranti sem buď nepřijdou, a pokud ano, tak že odstoupí z funkce. Taková slova považuji za zbytečně silná vyjádření, která vyhrocují situaci. A to z toho důvodu, že obyčejní lidé, kteří o tom sami příliš mnoho nevědí, mají pocit, že se jedná o nějakou hrůzu. Já to nechci zlehčovat. Faktem ale je, že do dnešní doby z té první kvóty 160 tisíc migrantů se jich přerozdělilo pár desítek tisíc a u nás v Česku jich je dvanáct. To je počet, který v žádném případě není takový, aby ohrožoval tuto zemi.

Na druhou stranu ale souhlasím s tím, že máme právo vybírat si, koho pustíme na své území a posoudit toho, kdo nás takzvaně obohatí či neobohatí. Zároveň máme povinnost zajistit, aby sem nepřišel někdo, kdo bude bezpečnostně závadový. To jsou věci, které si myslím, že jsou právem každého státu. Že si Angela Merkelová a jí podobní zkomplikovali život a že Italové v podstatě „racionalizovali“ pašeráctví z Libye tak, že dokonce ke svým břehům převážejí ty, které převaděči zanechali ve 12mílovém pásu výsostných vod u afrického pobřeží – to neznamená, že my musíme na takovou politiku kývnout. My bychom si sem skutečně měli vzít toho, koho tu potřebujeme a komu bychom mohli být schopni dát práci – ne dávky, ale práci – a to tak, aby to pro nás bylo výhodné. My sami jsme oběti migrace. Naši lékaři migrují za lepšími platovými podmínkami například do Německa a někdo je musí nahradit. To je logické.

Mělo by ale být výsostné právo každého státu, koho na své území pustí, a koho ne. Nemůžete si přece někam přijít nelegálně a chtít jaksi pobyt. Pokud kdokoliv chce u nás bydlet, tak by o to měl požádat. Nemůžeme to přece formulovat tak, že kdo chce, si přijde kam chce a že tam prostě bude. Zdůrazňuji, že nyní se bavíme o ekonomických migrantech. Něco jiného jsou samozřejmě uprchlíci z válečných konfliktů.  

Česko si migranty kvůli bezpečnostním rizikům prověřuje. Jak dobře – a jak je na tom v porovnání s dalšími zeměmi?

To neumím říct. Každopádně ale Němci v té první vlně migrantů akce tzv. „Syřané vítejte“ vystavili doklady asi 700 tisícům migrantů, a to jen na základě toho, co jim oni sami nadiktovali. To znamená, že možnost ty informace ověřit byla naprosto minimální. Myslím si, že Česko v prověřování postupuje poměrně dobře a princip, že nejsem-li schopen si informace ověřit, tak takového člověka nevpustím, je podle mého názoru správný.

Problém je v tom, že sem přicházejí samozřejmě lidé ze zemí, jejichž vlády je příliš nekontrolují. V těch zemích je poměrně chaos a tudíž je i komplikované uzavřít konkrétní okruh všech těch, kterých se na prověřovaného člověka zeptáte. Samozřejmě můžete získávat informace v rámci nějaké zpravodajské spolupráce uvnitř Schengenu a podobně. Ideální by ale asi bylo, aby s námi spolupracovaly ty země, od kterých k nám tito lidé přicházejí. Ale to, jak spolupracují, já nevím, protože v tom nikterak nefunguji a prostě to říct nedokážu.

Senát aktuálně zamítl novelu zákona o cizincích s pozměňovacím návrhem poslance Václava Klučky (ČSSD). Ta měla postup úřadů vůči cizincům bez dokladů na území České republiky zpřísnit. Novela se stala terčem kritiky například ze strany neziskových organizací. Jaký je váš názor?

Primárně jsem člověk, který zastává názor, že bezpečnost musí být na prvním místě a že bychom si měli pohlídat věci, které když nezavedeme, tak potom budeme mít problém. Na druhou stranu si dovedu představit, jak na malé arabské nebo muslimské dítě působí, když jeho otec má klepeta na rukách tak, jak jsme to mohli vidět před těmi dvěma roky, když tady ti uprchlíci byli. To mi taky nepřijde jako ideál. Já tu novelu zákona podrobně neznám.

Nicméně, co bychom skutečně potřebovali, je podle mě upravit jednu velmi komplikovanou věc – a tou je slučování rodin. S tímto prostě já příliš nesouhlasím, protože, aby přišel jeden člověk, který požádá o azyl, dostane ho a pak sem přijede celá jeho nevím kolikačlenná rodina  – možná i více než deset lidí – a budou tu moci zůstat legálně, protože na základě zákona se bude slučovat...? A musím opět zdůraznit, že mluvíme o ekonomických migrantech.

Já si myslím, že neexistuje žádné univerzální právo na to mít se lépe a prostě se zvednout a jít kamsi jinam s tím, že tam musím být přijat. Něco jiného jsou samozřejmě skuteční uprchlíci, kteří jsou z míst válečných konfliktů. Tam bych byl samozřejmě mnohem benevolentnější, protože v mnohých konfliktech jsme se i přímo či nepřímo podíleli jako Západ.

Nepochybně většina z těch, kteří k nám ale migrují, jsou ekonomičtí migranti. Migrují k nám lidé z dvaceti zemí světa, což je poměrně velký počet, migrují k nám už dlouho a budou migrovat. Je ale zapotřebí dávat pozor, aby sem zároveň nepřišel faktor toho nebezpečí v podobě nějakého terorismu nebo i obecné kriminality a podobně. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jonáš Kříž

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ANO začíná mít nemoci velkých stran. Zkušený Cyril Svoboda je diagnostikoval podrobněji

18:56 ANO začíná mít nemoci velkých stran. Zkušený Cyril Svoboda je diagnostikoval podrobněji

ROZHOVOR Prezident republiky nemůže jmenovat premiérem někoho, proti komu se vede řádné trestní říze…