Jak zvládáte ve vaší obci pandemii koronaviru, je to vidět i na psychice občanů?
Na jaře při takzvané první vlně lidé přistupovali k pandemii s odhodláním a solidaritou. To bylo jistě překvapením pro ty, kteří pokládali národní suverenitu – jejíž nedílnou součástí je nepochybně sounáležitost v rámci příslušníků každého národa – za dávno překonanou ve jménu nuceného progresivismu. Najednou se zjistilo, že není třeba evropských politiků a úředníků. Nikdo se na ně s pomocí ani neobracel, snad jen některá média jako by vyzývala – a až vzývala onu vrchnost s naléhavým úpěním „Dělejte už konečně něco, ukažte, že vaše instituce a úřady nejsou beze smyslu“. Tomuto naléhání však věnoval pozornost málokdo. Lidé se o sebe postarali na lokálních úrovních v rámci jednotlivých komunit, spolků. Ve zlých časech najednou nebyl národ prázdným pojmem, bylo to opravdové, chvílemi dojemné!
Nyní procházíme dalšími vlnami… Druhou, třetí? Ani na tom se odborníci neshodnou. Zrovna takové spory nepochybně přispěly k tomu, že jsme se během několika málo měsíců přesunuli či spíše navrátili od vzájemnosti k sobecké nesnášenlivosti. Tento těžký vzduch doléhá na všechny s takovou tíhou, že nejsme schopni zvládnout to, co na jaře. Přestali jsme se zajímat o podstatné a z pohodlnosti se koncentrovali na podřadné. Potvrdil se obrovský vliv médií, která dávala nebývale velký prostor snad všem, kdo nosí známé jméno a je ochoten zpochybnit snad i kulatost Země, jen aby to mělo patřičný zvuk. Procházíme další krizí – mediální. Mám však za to, že tato krize není způsobena médii samotnými, nýbrž námi, jejich konzumenty. Jsme natolik senzacechtiví, že zhltneme vše, co se v mediálním prostoru objeví, přičemž si nejsme vědomi následků. Ty jsou ovšem hrozivé! Tento jev je bezesporu revoluční a jak víme, revoluce požírá svoje děti, ač je plíživá a zatím nenásilná.
A jak se na to tváří rozpočet, přijdou podle vás těžké doby pro lidi i obec?
Bude nezbytné, aby samosprávy reagovaly na ekonomický propad jistou opatrností, to ano. Navzdory tomu jsem však zastáncem stejné, snad jen nepatrně nižší, míry investování. Tedy zhruba srovnatelně s roky minulými. Jedná se totiž o významný startér ekonomiky. U nás jsme letos většinu plánovaných investic realizovali, o totéž se pokusíme v příštím roce. Finančně si obec stojí velmi dobře, což je způsobeno především předchozími roky, které byly – co se daňových výnosů týče – velmi vydatné. Podle aktuálních makroekonomických predikcí by neměl být propad daňových příjmů do konce roku tak výrazný, jak se ještě na jaře očekávalo, příští rok také ne. Hlubší propad přinesou roky následující, ale má-li obec značné finanční rezervy, což je případ Štěnovic, může si dovolit větší investice.
Přiznám se, že více než ekonomický vývoj, mě v současné době znepokojuje snaha vlády vzdálit úřednictvo občanům snad v zájmu postupné centralizace, neboť „takto to bude jednodušší“. Nyní je na pořadu dne rušení stavebních úřadů, což konkrétně nevnímám nějak katastrofálně, avšak z principiálního hlediska jsem tím velmi znepokojen očekávaje, co bude dál...
V době výročí Jana Amose Komenského se neučí. V historii věc nevídaná. Jste zřizovatelem, jako všechna města, základní školy. Cítíte tlak na její otevření?
V první linii – všechna čest – nejsou jen zdravotníci, policisté a hasiči. Ale třeba také – popeláři, prodavači a prodavačky, pošťačky. Co byste jim vzkázal a jak to oni snášejí?
V tomto vidím opět obrovský rozdíl oproti jarní vlně pandemie. To, co jsme ještě před pár měsíci hrdě řadili do skupiny „první linie“ – a bylo to pokládáno bez přehánění za cosi prestižního, už za první linii příliš nepovažujeme. Říkáme si, že ti lidé jen dělají svoji práci. Svoji práci bezesporu dělají, ale neuvěřitelně se tím nasazují! Nelze to pomíjet a letargicky přecházet. Ovšem děje se tak v konsekvenci toho, o čem jsem již hovořil.
Co pro vás osobně znamená 17. listopad, není myšlenka občanské společnosti poněkud passé? A odkaz Václava Havla...
Václav Havel byl osobností, která sehrála v době převratové nálady zásadní roli jakéhosi mediátora, což bylo nesmírně důležité, o tom jsem přesvědčen. Tento stmelující prvek však měl být logicky – a snad i přirozeně – upozaděn v zájmu realizace jakési surové demokracie, které však Havel nebyl příznivcem. Domnívám se tak, že právě tuto potřebu odmítl Václav Havel reflektovat. Díky výrazným, názorově vyhraněným osobnostem jsme však mohli navzdory Havlově „šprajcu“ onu surovou demokracii přece jen zakusit. V čele toho stáli především pánové Klaus a Zeman. Havlův odkaz dostal nebývalý prostor až ve chvíli, kdy počaly obě komory Parlamentu postrádat čitelné politiky. Do názorové rozbředlosti se Havlův odkaz politického liberalismu náramně usadil a začal být postupně jediným přijatelným.
Občanská společnost je velmi složitý pojem, nesnadno definovatelný. Domnívám se, že jej nelze omezit na Havlovy teze. Budou-li dva lidé z deseti milionů svobodného a odpovědného ducha zároveň, občanská společnost bude stále životaschopná.
Říká se, že těžká doba stmeluje. Anebo se také ukazují – i v tom negativním směru – charaktery lidí. Vidíte to i v komunální – a samozřejmě i v celostátní politice?
Je to otázka celospolečenská. Lidé neupouští ze svých zájmů, které bývají často nízké. K tomu má sklon každý z nás. Někdo tak činí i dnes, někdo tak činí právě dnes. Kdo tak nečiní, vzhlíží k něčemu vyššímu, a to je klíčové pro jedince, v konečném důsledku pak pro společnost. I tato doba medová má svůj konec, tak jako každá jiná v historii lidstva. Toho si byl vědom i Masaryk, který kladl na duchovní život člověka velký důraz. Bez toho se stane národ jalovým a to si on dobře uvědomoval.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Václav Fiala