Chystáte se více nakupovat?Anketa
Existuje zde předpoklad, že Češi málo nakupují. Jedním z důvodů, proč Česká národní banka podnikla devizové intervence, byla prý snaha povzbudit spotřebitele, aby více nakupovali zboží. Není ale argumentace ČNB trochu padlá na hlavu? My vám zdražíme a vy budete o to víc potom nakupovat? Nemělo by to být spíš naopak, že spotřebitelé utrácí více, když se něco zlevní?
Guvernér centrální banky Singer v jednom rozhovoru řekl, ať jdou lidé rychle nakupovat, než se jim všechno zdraží, protože podstatná část zboží bude dražší. Tímto chtěl roztočit kola ekonomiky. Do jaké míry se to ČNB povedlo, se teprve uvidí. Je fakt, že nyní narůstá poptávka u e-shopů či obchodů s elektronikou. Ale to všechno může být jenom krátkodobý jev, kdy lidé pouze uspíšili svou poptávku. Tedy že nedošlo ke zvýšení dlouhodobé celkové poptávky, ale pouze ke krátkodobému stavu, a tento nárůst může být kompenzován naopak větším útlumem, který třeba uvidíme v lednu či únoru.
VÝSTAVA V AKADEMII VĚD: SOCHAŘSKÉ PORTRÉTY VÁCLAVA HAVLA
Fotogalerie: - Hlavy Havla
Čili vůbec není jisté, zda opatření ČNB bude mít kýžený efekt. Spíše se obávám, že v lidech na nový rok vzroste zase větší nejistota, protože lidé nemusí rozumět zásahům centrální banky a mohou si říct, že když ČNB vyvádí takovéto pro ně nesrozumitelné a nepochopitelné zákroky, že zřejmě česká ekonomika na tom není stále dobře a že by tedy měli ještě více šetřit, aby měli rezervu. Nakonec tedy intervence centrální banky může způsobit pravý opak toho, co zamýšlela.
Psali jsme:
A mají lidé vůbec dostatek prostředků na utrácení?
Peníze mezi podstatnou částí populace podle mého soudu jsou, což ukazují i data ohledně výše úspor. Samozřejmě existuje také zhruba 20 procent domácností, které nemají žádné úspory, které se často musí zadlužovat.
Není ale racionální z pohledu člověka, homo economicus, v době krize si dělat rezervy? Nejde snaha ČNB proti přirozeným ekonomickým instinktům či zdravému selskému rozumu? Není to o tom, že ekonomie není čistě exaktní věda, není to matematika, ale na trhu jsou lidé, kteří se nechovají přesně podle matematických vzorečků? Nemyslela si ČNB, že poručí větru dešti?
Určitě je toto důležitá věc. Aspekt psychologického behaviorálního rázu podle mne nelze úplně přesně predikovat. V ekonomické vědě je několik ekonomických škol, každá má trochu jiný pohled na to, jak funguje lidská psychologie, do jaké míry jí vůbec přikládat váhu při vytváření makroekonomických modelů. ČNB vychází z těch modelů, které jsou nyní nejvíce v kurzu, které nyní tvoří paradigma světového centrálního bankovnictví. Tyto modely poměřují náklady a výnosy takových opatření. ČNB na základě těchto modelů dospěla k tomu, že je lepší zasáhnout a že i spotřebitelé se budou chovat směrem ve prospěch nastartování ekonomiky.
Aktivista podal trestní oznámení na ČNB:
Fotogalerie: - Trestní oznámení na ČNB
Ovšem existují i jiné modely i jiné školy ekonomického myšlení, které říkají, že naopak lidé budou ještě více šetřit a zákrok se neprojeví tak, jak si to ČNB přála. Příští rok se ukáže, do jaké míry to opatření ČNB mělo, či nemělo smysl. Ta psychologie lidí či davu je velmi vachrlatá záležitost a snaha lidi manipulovat zavání sociálním inženýrstvím. Takové snahy se mohou vymstít. I přes sofistikované modely se Fedu ani jiným centrálním bankám nedaří vždy odhadnout reakci společnosti. Je to hra, která má velmi nejasný výsledek.
Psali jsme:
Má mít vláda či centrální banka vůbec aspirace zasahovat do chování lidí a snažit se je přimět k větší spotřebě? A pokud ano, nemá to být třeba naopak? Že motorem ekonomiky jsou investice a abych mohl investovat, nesmím peníze projíst ve spotřebě, ale musím je nejprve uspořit?
Já bych řekl, že většina českých domácností má poměrně velké úspory. Problémem ovšem je, že lidé mají obrovskou nejistotu ohledně obecného ekonomického prostředí. Velkou chybou je myslet si, že ekonomickou situaci může zásadně vyřešit centrální banka. Mnohem větší důraz by měl být kladen na to, co lze učinit ve fiskální oblasti, co může udělat vláda a co lze zlepšit v legislativním prostředí v oblasti podnikání.
Poslední vlády bohužel prováděly opatření, která zvyšovala nejistotu subjektů na trhu. Uvedu jako příklad naprosto nesmyslné zvyšování daní v době, kdy jsme procházeli a stále procházíme náročným obdobím. Zvýšení daní utlumilo ekonomickou aktivitu lidí. Ekonomice také neprospěl boj proti švarcsystému. Lze se bavit o tom, jak nastavit systém, ale proč penalizovat někoho za to, že pracuje, platí si sociální a zdravotní pojištění a není hlášen na úřadu práce či nepobírá sociální dávky? Nelze vše ale svalovat jen na vládu Petra Nečase. Za vlád ČSSD, kdy ekonomika výrazně rostla, se bohužel v rozpočtu neudělaly rezervy na horší časy, naopak i v době konjunktury se dělaly deficity, což je proti samotným keynesiánským principům.
A co by měla tato a příští vláda dělat?
Řešením nejsou zásahy v měnové politice, ale uvolnění ekonomického prostředí a strukturální změny. To znamená, že je třeba snížení daní, zlevnění práce, zpružnění trhu práce, snížení celkového zadlužení, snížení přerozdělování, snížení státních výdajů, především těch provozních, zprůhlednění veřejných zakázek, zprůhlednění chodu státní sféry, deregulace, zjednodušení administrativní náročnosti podnikání. To jsou věci, které mohou české ekonomice mnohem více prospět než nějaké intervence centrální banky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
