Zprávou týdne je výstup bruselského auditu, tedy že Andrej Babiš je ve střetu zájmů ohledně Agrofertu. Jak Zeman, tak Babiš shodili ze stolu případnou abolici, věc tedy přehodnotí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Můžeme se dočkat jiného výsledku než posledně, kdy byl Babiš zproštěn obvinění?
Můžeme očekávat úplně všechno. To, že Pavel Zeman učiní, jak učinil, bylo nicméně jasné od samého počátku. Se vší neúctou k panu Pavlu Zemanovi nejsem si jistý jeho nezávislostí a jeho úmysly, které alespoň dle mého skromného pohledu neshledávám v souladu se zájmy České republiky jako suverénního a nelokajského státu. A nemyslím teď jenom aktuální kauzu Andreje Babiše. Podobný pohled mám ostatně i na pana Ištvana a na paní Bradáčovou, která je možná jedním z připravovaných prorežimních, tedy prounijních a proamerických, kádrů na budoucího prezidenta. Důležitá je také podstata celého procesu s Andrejem Babišem a Agrofertem, které se tak zdatně většina politiků, komentátorů a médií vyhýbá. Tedy dotace, respektive eurodotace. Ty jsou nástrojem vydírání národních států a korupčního jednání podniků, neziskovek a zainteresovaných byrokratů, přes něž tento moloch teče.
Stíhání Babiše obnoveno. Co by mělo nastat?Anketa
Peníze z kapes daňových poplatníků členských států se nasají do rozpočtu EU, tam se nemalými částkami nadojí bruselské politbyro a jeho předimenzovaný aparát a zbytek peněz se rozdělí na ty účely, které uzná Brusel ve svém zájmu za vhodné. Tedy na politické neziskovky a jejich lidskoprávní, genderové, multikulturní a zelené agendy, vybraným státům za poslušnost v tom či onom, a aby se neřeklo a náhodou jsme neinvestovali racionálně, tak zbytek třeba na rozhledny, cyklostezky nebo lavičky.
Politolog Jiří Pehe ve světle auditu napsal výzvu Milionu chvilek: „Pokud bude chtít občanská společnost donutit po auditu EK Babiše k odchodu, nebudou stačit demonstrace ve festivalovém duchu jednou za dva tři měsíce. Bude zapotřebí scénář Hongkong, Chile, Libanon. Tedy demonstrace každý den, dokud AB neodejde. Máme na to?“ Jak se k tomu příměru stavíte? Pehe pro svůj příměr použil státy, kde se demonstrace neobešly bez vln násilí. Můžeme se k násilí dobrat i v Česku?
Pan Pehe, opět se vší neúctou, tímto vyjádřením ukázal své nedemokratické, ne-li až fašistické smýšlení. De facto vyzývat k nepokojům a k násilným demonstracím je silně přes čáru. Možná by pan Pehe byl rád za další humanitární bombardování, které vyznával jeho guru omotaný takzvanou pravdou a láskou. Buďme rádi, že většina lidí v České republice je stále normální a slušná a neřeší politické spory násilím. Tedy až na nesvětlé výjimky, jakou je například uvědomělá novinářka Petra Procházková, která ač údajně proti jakémukoliv násilí, začala s výchovným fackováním nežádoucích novinářů. Nechtěl bych vidět, kdyby proti násilí nebyla. Peheho prohlášení je typickým příkladem nenávisti a volání ke svrhnutí demokraticky zvolené vlády. Ve své zaslepenosti, ať už ideologické, eurodolarové nebo obojí, si neuvědomuje, že to, co by si možná přál, by se dost dobře mohlo taky otočit proti němu samému.
Fotogalerie: - Babiš v Betlémské kapli
Samotný Milion chvilek po „zveřejnění“ závěru auditu EK oznámil sérii dalších demonstrací. První z nich nás čeká již v úterý 10. 12. v Praze na Václavském náměstí. Hlavním požadavkem je demise Andreje Babiše. Mohou tyto protesty reálně něco změnit? Co nového může Minář a spol. říci?
Rezatá česká Greta oháknutá v úboru jak z oka vypadlému hitlerjugend může říci nového jen to, co mu napoví šedé eminence, které za ním stojí. Myslím si, že protesty kromě eskalace napětí a rozdělování společnosti, reálně nezmění nic moc. I proto, že požadují nesplnitelné. Jenže, když už se jednou dáte na cestu demonstranta z povolání, okusil jste opojnost vystupování před statisícovým davem, a navíc máte na kontě pro svou politickou revoluční aktivitu miliony, těžko se couvá zpátky.
Senátor Jiří Drahoš chce zatrhnout tipec penězovodům pro tzv. dezinformační weby. Přesněji, zasazuje se o to, aby si inzerenti i reklamní agentury dávali pozor na to, kde zveřejňují reklamu. „Teď je třeba zaměřit se na šmejdy, kteří cíleně rozesílají dezinformace,“ uvedl senátor a vztáhl paralelu ke šmejdům, kteří prodávají důchodcům předražené hrnce. Domníváte se, že podobný dohled skutečně nastane? A co další média, třeba soukromé televize?
Postrach králíkáren Jiří Drahoš, který se s vlastním názorem zřejmě míjí od narození, a ne a ne se potkat, musí, když už nemá na nic jiného, dokazovat alespoň to, že stále má správný názor a postoj. A tak zase dezinformace, které jsou vděčným tématem. Samozřejmě jen ruské a čínské, protože jiné, nejen v hlavě pana Drahoše, neexistují. Samozřejmě, že tlaky tady budou a dost možná lobby správně smýšlejících lepších lidí dosáhne v tomto ohledu pokroku. Pana Drahoše bych se zeptal, kdo určuje seznam těch správných a těch nesprávných? Těch dezinformačních a těch zřejmě informačních? Sexpert Jakub Janda, elfík Kartous, Člověk v tísni nebo jiní paraziti z politických neziskovek? Dezinformace, propaganda, PR se objevují prakticky ve všech médiích bez rozdílu – často i neúmyslně. Výjimkou není ani etalon vyváženosti – zřejmě hlavně genderové – Česká televize.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) trvá na přijetí dětských sirotků z řeckých uprchlických táborů ve snaze zlepšit jejich dětství. Čechům chce ukázat těžké životní příběhy sirotků. Jak se na Petříčkovu vytrvalost díváte? Je to vůbec téma, kterým může ČSSD oslovit voliče?
Tak Ralph Wiggum Petříček svým smýšlením, nebo tím, co do něj lifrují Poche a jiní, patří spíše do TOP 09. Jeho starost o sirotky je dojemná a v EU jistě získá politické body. Ať už jde o skutečné sirotky nebo o vousaté třicátníky. Místo propagandy a HDP – hlubokých dětských příběhů – by měl hájit bezpečnostní zájem ČR a ukázat třeba příběhy našinců, znásilněných nebo pozůstalých ve Švédsku, Velké Británii, Německu nebo ve Francii, kde mají řadu odrostlých „sirotků“. Nedávno jsem četl, že u nás máme snad tisíce sirotků a dětí bez domova. Proč pan Petříček v první řadě nepomůže jim?
V centru Prahy se objevují betonové zátarasy. Václavské náměstí, náměstí Republiky, Staroměstské náměstí, tam všude se návštěvníci během Vánoc setkají s bariérami. Jaký to má význam? Před čím potřebují návštěvníci a obyvatelé Prahy ochránit?
To já taky nevím. Přece jak dobře víme, žádní tady nejsou, žádní tady být nechtějí, nejsme cílová destinace a čeští xenofóni neviděli migranta ani z vlaku. Takže jsem z toho sám docela zmaten. Je jich tu přeci dvanáct, ne? Nebo možná už třináct? Nicméně jestli v době, kdy tady žádní nejsou, máme v Praze betonové bariéry, pak až tady budou, očekávám, v dalších letech vodní příkopy, žiletkové ploty, protitankové raketomety na laserové senzory, kulometná hnízda a minová pole. A samozřejmě během let všeřešící zákaz zbraní, nožů a všech ostrých předmětů – protože naše bezpečí.
Fotogalerie: - Realita Hong Kongu
Soudní dvůr EU zamítl českou žalobu týkající se kontroverzní unijní zbraňové směrnice. Ta v mnohých bodech omezuje stávající práva držitelů zbraní. Omezovat se mají třeba poloautomatické zbraně či některé zásobníky. Jaký dopad to může mít na bezpečnost v Česku? A je na čase protlačit právo na držení zbraně do Ústavy?
Nejsem bezpečnostní expert, ale mám dojem, že tohle konkrétní omezení dopad na bezpečnost mít v zásadě nebude. Ale problém je v tom, že tohle je jenom začátek. V budoucnu postupným omezováním a ukrajováním svobody držení zbraní se už bezpečnost v ČR snížit může a sníží. Do Ústavy bych právo na držení zbraně protlačil. Ostatně většina politiků tady nekriticky vzhlíží k USA, tak by se taky jednou mohli inspirovat u něčeho smysluplného.
Minulý týden proběhla tiskovka skupiny poslanců ze 7 z 9 parlamentních stran ve věci dopisu Kongresu USA nazvaného „Pražská výzva k informační odpovědnosti“. Poslance spojuje starost o vývoj demokracie a obava z dezinformací, a proto žádají americké zákonodárce o zvážení regulace technologických gigantů. Obdobným dopisem s výzvou, aby Facebook zůstal takový, jaký je, kontrovala později skupina poslanců kolem Jaroslava Foldyny. Jak se na celou věc díváte?
Že jdou v duchu tradice zvacích dopisů dob minulých. Teda ti první, kteří si nevědí rady s demokracií a svobodným smýšlením lidí, kteří jim nezobou z ruky jejich jediný žádoucí pohled na svět, a tak žádají velkého bratra tentokráte ze Západu, aby jim pomohl s regulací, tedy s cenzurou už tak cenzurovaných sociálních sítí. Doufám, že oněch sedm poslanců přidalo k dopisu i dvě přílohy: Seznam povolené pravdy a povolených médií ke sdílení a Seznam lží a dezinformačních webů k vyjmutí z mediálního oběhu. Dovolím si tady citovat část onoho staršího zvacího dopisu:
„Vážený Leonide Iljiči, s vědomím plné odpovědnosti za naše rozhodnutí se na Vás obracíme s následujícím prohlášením. Náš v podstatě zdravý polednový demokratický proces, náprava chyb a nedostatků minulosti i celkové politické řízení společnosti se vymykají postupně ústřednímu výboru strany z rukou. Tisk, rozhlas a televize, které jsou prakticky v rukou pravicových sil, ovlivnily veřejné mínění natolik, že se do politického života naší země začínají nyní bez odporu veřejnosti zapojovat živly nepřátelské straně. Rozněcují vlnu nacionalismu a šovinismu a vyvolávají antikomunistickou a protisovětskou psychózu… (…)
V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici. Jedině s vaší pomocí lze dostat ČSSR z hrozícího nebezpečí kontrarevoluce…“
To je podobnost, co? Stačilo aktualizovat konkrétní státy a nemuseli trávit čas s psaním ničeho nového.
Fotogalerie: - Roční žluté vesty
Blanický rytíř Petr Pavel? „Pokud uvidím, že do příští prezidentské volby půjdou lidé, kteří budou evidentně volitelní a budou podle mého názoru představovat pro tento stát spíš nebezpečí, tak pak do toho půjdu, protože to budu považovat za svoji povinnost,“ uvedl generál Petr Pavel v DVTV a na poznámku Veselovského, že jeho úloha se podobá blanickým rytířům, reagoval slovy: „Dá se to tak říct.“ Jak podle vás dopadne Pavlova rytířská mise?
Nepodceňoval bych ho. Ačkoliv ho ex-diplomat a ex-tvář Evropských hodnot Petr Kolář, toho času stvořitel mýtu „slušný Drahoš“, vystřelil dosti brzy a ačkoliv zatím mlží a dělá, jak říkáme, „Zagorku“, což ke generálovi dosazenému na nejvyšší post v NATO úplně nesedí a čímž může v očích některých klesnout. Jinak přirovnávat roli převlékače uniforem a kariérního komunisty k blanickým rytířům je přinejmenším úsměšné. Nevím, zda Petr Pavel a Martin Veselovský nebyli na pivu s Ondřejem Vetchým.
Svým vyjádřením tento týden zaujal i oblíbený herec Ondřej Vetchý, který se médiím svěřil, že v mládí přemýšlel nad tím, že bude komunistickému režimu čelit se zbraní v ruce. „Vážně jsem uvažoval, že zabiju Husáka,“ řekl. Vetchý nakonec plán nerealizoval a díky tomu později předvedl celou řádku výborných hereckých výkonů. Váš komentář?
A já zase uvažoval, že zabiju Hitlera. A později taky Stalina. A to navzdory tomu, že jsem byl zatím jen spermií a vajíčkem svých prarodičů. Jen právě kvůli tomu jsem to nemohl spáchat. Nekecám, vážně. To je asi tak na úrovni vyjádření pana Vetchého. Jako herce ho jinak uznávám a mám rád.
Řeporyjský starosta Pavel Novotný vystoupil v ruské státní televizi a vzbudil pořádný rozruch. Zhodnoťme formu, kdy se různě pitvořil, poškleboval a předváděl, je to přijatelné? Zaznívá, že dnes máme takovou dobu, že to přijatelné je… Čeho Pavel Novotný dosáhl a čeho tím ještě může dosáhnout? Rusům vpálil Katyň, i jiné věci, které neradi slyší. Mluví se totiž o tom, že toto si Rusové nenechají líbit…
Jen stručně. Vulgární a teatrální formu vystupování Pavla Novotného přisuzuji buď mindrákům z dětství, například nedostatek pozornosti a snaha vyrovnat se tátovi, nedostatku sebevědomí, snaze o PR, ADHD či nějakým podpůrným prostředkům. Případně jakékoliv kombinaci čehokoliv z výše zmíněného. Spíše než nesoudnost a hochštaplerství psychicky nevyrovnaného Novotného mě udivuje jeho obdiv ze strany řady lepších a samozvaných slušných lidí, které jinak pobuřuje sebemenší ostřejší výraz z úst prezidenta Zemana. Na to, čeho dosáhl, nebo nedosáhl, si ještě počkejme. Nicméně v kombinaci s aktivismem starosty Ondřeje Koláře, shodou okolností syna Petra Koláře, tyto zástupné souboje pomníků, sloužící k provokaci Ruska, nějakou dohru mít mohou. A to pro nás je spíše negativní než pozitivní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
