Jak vypadá letošní sklizeň – bude dostatek obilnin, pícnin, brambor?
Když se podíváme na stav obilovin, tak žně by mohly dopadnout poměrně slušně. Jsou regionální problémy – na Ústecku, v části jižní Moravy, a to kvůli hrabošovi, který tam udělal určitou paseku, ale jinak to docela jde. Pícniny a brambory též. Vláha, která přišla, by jim měla pomoci. U těch pícnin je to trošku záhada díky vodě, která později spadla, tak narostly. Jejich sušení není zas až tak jednoduché, pár dní zaprší, pak je zas hezky, takže to není jako v minulých letech, kdy jsme měli dva měsíce bez kapky vody, ale takto to má asi být, to je normální průběh počasí. U obilnic hrozí více plísně, ale připadá mi to počasí jako za našich mladých let, proměnlivé.
Ubývá sucho nebo to jde od místa k místu?
Počasí se prostě umoudřilo. Vzpomínám si, že když jsem byl mladý, tak takovéto počasí prostě bylo. Zapršelo, pak zas bylo hezky. Ale je otázka, kdo za to může. Všude slyším boj se suchem – tohle rčení já úplně nenávidím, protože – řekněte mi, jak se dá bojovat se suchem, to se na něj vezme pistole nebo nějaká sečná zbraň? Odborníci přece říkají, že planeta žije v určitých cyklech. Budeme-li chtít zneužít situace, tak budeme tvrdit, že za normálním počasí je díky koronaviru nelétání letadel. Bude to mít stejnou váhu, jako když „taky odborníci“ tvrdí, že za sucho může zemědělec.
Nu, těch letadel létalo opravdu hodně…
To je možné, ale já nejsem nějaký znalec. Prostě, když někdo říká, že za to mohou zemědělci, tak já viním letadla, a bude to stejný díl pravdy.
To ale neřeší, že se ceny komodit zvedly – jak zelenina, tak maso…
Tím, že jsme nesoběstační, tak podle některých zemědělských analytiků, ale třeba také podle pana Prouzy, který je zastánce těch velkých obchodů a dělá jejich představeného, tak říkají, že to nemůže mít vliv na cenu. Oni říkají, že kdybychom chtěli být soběstační a nějakým zákonem tomu pomohli, tak se prý ceny ještě zvýší. Jsme nesoběstační a ceny jdou nahoru. Všichni ti, kteří nechtějí narýsovat soběstačnost, tak tvrdí, že když podíl našich tuzemských potravin stoupne a bude násilně vklíněn do obchodních řetězců, že se zvednou ceny. Takovou blbost už jsem dlouho neslyšel. A teď to melou každou chvíli.
Takže touto logikou a optikou tím, že když jsme nesoběstační, takže podle těchto lidí bychom měli mít nejmenší ceny. Jak je to možné, že to není pravda? To je jako se zeleninou a dalšími. Proč na tom pultě ten květák byl a proč byl tak drahý, když bylo takové sucho. No když bylo sucho v jižních státech, tak to mohlo dopadnout maximálně tak, že ten květák na trhu nebude. Jestliže ale někde narostl, možná že tam bylo i díky většímu zavlažování, ale proč byl tak drahý? Protože někdo využil situace a zdražil. Ten květák totiž stejně narostl. Ať to nikdo nesvádí na koronavirus a sucho a tak dále. Kdyby to bylo suchem, tak na trhu ten květák prostě není!
Já jsem u prodejců viděl sice malý, ale náš nebo polský, za pětadvacet korun, ale pak jsem jej také viděl, a to vesměs v marketech za pětašedesát za dokonce i osmdesát. A pak se takzvaně prodal v akci na čtyřicet. A rozdíl ve velikosti zas nebyl až tak olbřímí...
Nejsnažší je o tom povídat v televizi a psát v novinách. Na to máme všichni takzvaně gebír. Ale pan Prouza by nám mohl říci, že když obchodní řetězec nakoupí květák třeba za dvacet korun, proč jej někdo prodává za 35 a jiný za 70? Ať tedy lidem řeknou, kolik peněz zůstává v obchodech a pak bude jasno. Jenže to se říci nechce! U některých komodit to samozřejmě zemědělci vědí, třeba u kuřat, za jakou cenu se vyrobí a jaká cena je pak na konci u spotřebitele. Bylo by zajímavé, kdyby někdo řekl, jak je to se zeleninou, která je sezónní a ještě navíc se nepěstuje na území našeho státu. To Prouza neřekne, protože by tím popřel vše, co doposud řekl.
Co se týká brambor, tak jejich „výrobní“ cena je v řádu několika korun, že?
To jsou samozřejmě jednotky korun. My brambory neděláme, ale vím, že zemědělec dostane za kilo tak pět šest korun. Jsem schopný pochopit, že na cestě k zákazníkovi je nějaká cesta, nějaké balení a tak podobně, ztráty, to určitě. Ale aby to bylo šest- až osmkrát více?
To je ono! Přes všechny zákony se s tím nic neděje…
Nakonec záležitost s podílem českých potravin skončí u Evropské komise a tam pohrozí, že bychom prý mohli údajně ovlivňovat jednotný zemědělský trh. To je jako boj se suchem. Prostě nesmysl ze samé podstaty, lež od začátku do konce. Ať EU řekne, kolik jednotlivé státy mají vlastního zboží ve svých obchodech. Třeba 90 procent? Dobře, ale proč bychom je neměli mít také my? To je jako když se říká, že se bude omezovat používání pesticidů a průmyslových hnojiv. Mám zprávy z Evropského parlamentu, že se vezme nějaké období a z toho se budou procentuálně snižovat ty postřiky a hnojiva. Nikdo ale neříká, že Češi už tam jsou, protože to už před léty snížili na polovinu. Takže budeme toho používat ještě méně než třeba Francouzi? To je nepředstavitelné, jakou blbost může vůbec někdo, hlava to pomazaná, vymyslet! Dejme tomu, ať jsou jednotky na hektar, na množství látky, ale nesrovnávejme minulé období, kdy se na Západ hnojilo dvakrát i třikrát více než u nás, hrnuli to tam do země o sto šest! I dnes my tady pořád ještě snižujeme. Tím, že jsme se tedy chovali alespoň částečně ekologicky, tak na to ještě doplatíme!
Mně nevadí, že to někdo řekne, ale že to může myslet vážně? Že když si vezmeme určité období, kdy byla třeba čtyři kila účinná látky a tady u nás třeba 1,6. A nyní půjdeme na polovinu a tady bude 0,80 a v Holandsku budou pořád ještě dvě kila?? To přece nemůže nikdo myslet vážně! To se Unie před lidmi tak diskvalifikuje. Netvrdím, že to neprojde, protože oni jsou schopni prosadit ledaccos, ale zcela se před lidmi znemožní, to by nevymyslelo děcko z páté třídy základní školy. Všichni si hrají pro své státy, to je bez diskuse. A my si pořád myslíme, že jsme v jednotné Evropě! Nesmysl!
Pořád se mluví o uhlíkové stopě. Když se tedy neschválí zákon o navyšování podílu českých výrobků v obchodech, tak pak se musí říci, že když se přiveze hovězí či vepřové, kuřecí nevyjímaje, tak musí mít stejné standardy, jako dodáváme my. Když tedy opomenu dlouhou dopravu, tak je třeba říci, že v České republice je jedna z nejpřísnějších kontrol celého potravinového procesu. To nikdo neodkecá. My budeme soupeřit s masem nebo jinou komoditou ze státu, který není omezen takovými nařízeními? Nás to stojí spousty peněz, abychom dodržovali naši platnou legislativu a najednou sem někdo pustí tu samou potravinu, která tyto parametry nemá. Když se odněkud přiveze kuře, tak je to v pořádku? No právě, že není! Když někdo dokáže, že je to vypěstované nebo vychované za stejných podmínek za stejného přísného dohledu, pak OK a soupeřme.
Je to stejné jako v ringu – postavte proti sobě lehkou váhu, proti těžké a tvrďte, že mají stejné šance… Celý svět si o vás bude myslet své. To nejde.
Psali jsme:
Nu, konkrétně přece můžeme mluvit o chlazené drůbeži, vzduchem nebo vodou. Rozdíl od nás nebo to, co sem jde z Polska…
To je to, co jsem říci nechtěl…, všichni ale vědí…
Tak jsem to řekl já…
Hmmm…
Teď k fenoménu Němců, kteří prý mají v internacionální jednotě jezdit přes hranice pomoci našemu zemědělci… Objevil se tu totiž takový zajímavý fenomén – vzhlížení k německým, a hlavně bavorským zemědělcům, jež prý údajně vypomáhají na našich polích, protože tuzemští zemědělci nemají lidi, stroje... Není to ovšem tak, že si Němci prostě už jen pracují na svém?
Jestli si někdo opravdu myslí, že si sem bavorští sedláci nebo nějací brigádníci jezdí přivydělat, tak to ani náhodou. Že by dělali na našem? To zapomeňme! Je to jen z toho důvodu, že plíživě mizí česká půda do německých, holandských a podobných rukou. Je to důsledek dvaceti let od roku 1989, kdy to byla politická mantra, že se nesmí zakázat prodávat půda cizincům. Pak se z toho malinko ustoupilo, kupovali ji Češi, ale stejně jim to prodávali dál nebo se to k cizincům pokoutně dostalo přes nějaké nastrčené osoby a společnosti. To je důsledek. Oni ti Němci dělají prostě na svém! Začal tu zemědělsky podnikat, svoji produkci si prodá v Německu nebo kdekoliv za hranicemi. Zároveň dokupuje další půdu a má jinou podporu, než má ten český zemědělec, který žije vedle něj. Oni prostě nedělají na našem, oni dělají na svém! Pokud je tu někdo vidí, tak dělají na svém. To je v Čechách bohužel tak.
Podpora jim tedy jde z Unie i od svých států, že?
To je nesrovnatelné. Dnes jsou v Německu dokonce i podpory na slučování hospodářství. Mám osobní zkušenost. Dodáváme mléko do německé mlékárny tady za hranicemi a mám informace, že tlak zelených lobbistů v Německu působí na to, aby mlékárny nebraly mléko od chovatelů, kde mají přivázané krávy. Já jsem si tedy prvotně myslel, že už nikde v západní Evropě nejsou přivázané. Ale zjistil jsem, že v Bavorsku je ještě 60 procent těch zvířat trvale přivázáno. Neříkám, že se u těch sedláků mají špatně. Zemědělci jsou z toho naprosto vyřízeni, vždyť jich mají třeba dvacet, třicet, čtyřicet max. Nu, kdyby měli ten dobytek odvázat a postavit nové stavby, k tomu, když mají jen 30 nebo 40 hektarů? Takže teď se řeší, jak se budou slučovat, jak budou stavět společné stavby na dobytek a za masivní podpory. A když jsem toto slyšel od pana ředitele, tak mu povídám: „Vy mluvíte nějak divně.“ A on na to: „Jak to?“ „No v Bruselu se říká, že velká hospodářství se mají omezovat a mají se podporovat jen malá hospodářství a vy mluvíte o slučování, a to je opak.“ A on na to jen mávl rukou…
Mávněme rukou též a pojďme dál…
Určitě!
Obdoba tomu je u slepic, viz halas a tartas, který se zase zvedl ohledně klecových chovů u nás. Řada lidí poměrně pozitivně hodnotila konstatování ministra zemědělství Tomana, že v případě rychlého odstranění klecových chovů slepic se může cena vajec dostat až na desetikorunu a naše chovatele to výrazně poškodí...
Řada lidí ta ministerská slova podporuje, jak dlouhá byla ta řada? Je třeba říci, co je to klecový chov. Dnes už klasický chov, kde je slepice jen stále v kleci, tak ten jsem už hezky dlouho u nás neviděl. Neříkám, že není. Dnes je to tak, že mají podestýlku, že se pohybují v kleci, jsou zvyklé na tento způsob života, mají místa, kam chodí snášet vejce a pak se pohybují volně v hale. Takže to už není klasický klecový chov. Kdyby se ale ten zákaz skutečně uvedl v život, že takovéto chovy nebudou smět být, tak je jasné, že cena za vejce bude úplně jinde. Ale já bych lidi nestrašil. Vím, že si dnes lidé najdou, od koho si vajíčka koupí, to je v pořádku. Musí se říci, že existují normy, kolik metrů čtverečních je na slepici v těchto chovech. Někde jsem četl, že kdyby se všechny slepice měly chovat ve venkovních chovech, tak skoro žádná zemědělská půda nebude na nic jiného! To je jedna věc. Musí se to oplotit, protože je nenecháme volně žít, to by ty slepice zahynuly, a to nemluvím o dravcích.
V každém případě, jako třešnička na dortu, proč ne. Nenuťme ale lidem a potažmo slepicím zase nějaké věci. Dobrá je přece kombinace, že ty slepice mohou jít kamkoliv do haly si zahrabat, mají tam podestýlku a také pak mohou zalézt do klece a v klidu snést vejde. To je, myslím, dobrý způsob, ale vidíme dnes tlaky nejrůznějších aktivistů, kteří „tomu nejvíc rozumí“, protože slepici viděli jen v televizi. Tomu se těžko bráníme.
Je dokázané, že vejce, které jsou z těchto současných chovů, minimálně nejsou kvalitativně horší, než ty z venkovních chovů. Ale složením se to vejce o moc opravdu neliší. Osobně si kupuji vejce z obou druhů chovu.
On je problém přece i hygienický, když jsou v nějaké podestýlce, tak to není jednoduché a když do zmiňovaných velkochovů vnikne nějaká nákaza, tak to pak jde rychle…
Samozřejmě, nebezpečí je pak velké. Když se do toho dostane nějaká nemoc, tak je hned větší problém.
A jak někdo říká, v halách na volno je zas problém kanibalismu, kdy si ubližují samy sobě. Takže se ochranářům asi nezavděčíte…¨
Proto nemá cenu někomu nutit určitý postoj. Hledejme raději cestu, abychom dokázali lidem říci, odkud je dané vejce, ukažme to spotřebiteli a nechme to na něm, řešme především značení původu těch potravin. Tady vede cesta – aby člověk věděl, odkud výrobek je, jak bylo určité zvíře chované. My, kteří jsme špendlíkem v Evropě, budeme dělat nějaké zásahy a předbíhat Evropu! Už jsme zas u věty jednotná zemědělská politika. Tak se podle toho řiďme. Když to bude ve všech státech bez jakýchkoliv výjimek, proč by ne. Zrušme všechny chovy a ve finále to pak dopadne, že sem přivezeme vejce z chovů, kde je plno antibiotik, třeba z jižní Ameriky. Mělo by vše jít ruku v ruce a nikoliv tak, že jeden stát ano, druhý ne. Kde máme jistotu, že se sem nepustí jiná vejce? Nikde! Samozřejmě že sem půjdou o korunu, dvě tři levnější a lidé je budou kupovat, protože nikdo za osm deset korun zvlášť v dnešní době za vejce nedá. Někdo tedy ano, ale to je zlomek, to je ta „krátká“ řada, která chovatele neuživí.
Když jde o byznys, tak rozhoduje každá koruna a zvláště v těch velkých objemech. A ze zahraničí si to od nás rádi koupí a nebudou vyšetřovat, jak si slepice žijí.
Důležité je, odkud vejce pochází, z jaké země a z jaké technologie chovu. Nechme to na spotřebiteli a mějme přechodné období, ať nám spotřebitel sám ukáže, kterou cestou chce jít. Dejme člověku – spotřebiteli rozbory, podklady a ať se pak rozhodne.
Ona by nám ta cena vzrostla i u dalších výrobků, protože z vajec je všechno možné… Asi se zapomíná i na to, že obrovské množství vajec jde dále do potravinářského průmyslu, takže by zdražilo všechno možné – od salátů počínaje po těstoviny, pečivo...
To raději ani nechci domyslet. A nejde jen vyrábět a konzumovat bezvaječné věci. Jestli někdo něco vymyslí na způsob vajíčka, tak to bude „umělá hmota“, amaroun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
