Na Slovensku zvítězil Fico a Směr, sestavil koalici a my můžeme spokojeně čekat další dva roky, jak se situace poskládá u nás?
Ficův úspěch bude mít a vlastně už nyní má dopady i na nás. Nechutné reakce představitelů současné, ale nikoli naší, moci u nás mnohé probudily. Vláda i prezident se vyděsili a mnohým lidem z jejich reakcí na – pro reprezentanty moci nečekaný – výsledek voleb došlo, co jsou zač. Co výsledek voleb na Slovensku mění? Musíme se podívat na samotnou podstatu problémů v té části Evropy, jejíž jsme dnes součástí. Sestává se ze dvou velmi odlišných částí: EUROATLANTICKÉ, což jsou země, které svoje bohatství založily na námořní expanzi, na získání a vykořisťování kolonií, na udržování pořádku na základě rasových předsudků, omluvě, již pokrytecky vnucují druhým, aby mohly pokračovat v ještě drzejších a nebezpečnějších expanzivních a neorasistických projektech. Mj. obětí těchto neorasistických projektů, které si našly novou „podřadnou rasu“ určenou k vymýcení, jsou jak živí, tak i dávno mrtví vrcholní představitelé evropské kultury, hudby, literatury, sportu. Zakazují se kulturní vystoupení, sportovní akce. Je celkem logické, že tradiční expanzivní duch těchto zemí se prosadil i při integraci podstatné části Evropy v rámci EU a vtiskl jí svůj charakter.
A pak je tu STŘEDOUNIJNÍ část, která svojí polohou i složením z velkého množství etnik užívajících různé jazyky, s různými kulturními tradicemi i různým náboženstvím, byla nucena hledat cestu společného soužití, vytvářet tomu adekvátní funkční státní správu, respektovat odlišnosti těch, kteří tuto oblast obývají. Mj. je s podivem, že o této roli středounijního prostoru není žádná zmínka v dokumentech, které poukazují na původ hodnoty, na nichž stojí EU. Současně s tím byl po dlouhou dobu středounijní prostor vystaven nájezdníkům nejrůznějšího typu, kteří se pokoušeli vlámat do Evropy z Východu. Odlišnost euroatlantické a středounijní části Evropy je mnohem větší, než si uvědomujeme. Německo či Prusko se vždy zmítalo mezi oběma polohami a vždy, když podlehlo vábničce euroatlantismu, vzešla z toho tragédie. V současné době může sehrát při stabilizaci celého evropského prostoru zásadní roli právě emancipace jeho středounijní části, které je Slovensko, ale i my, důležitou součástí se zavazujícími kulturními tradicemi. Lze říci, že výsledek slovenských voleb podstatně posunul proces emancipace středounijního prostoru a bude se stále více ukazovat, že současná mocenská garnitura překáží a škodí tomu, co představuje budoucnost EU.
Připomínal jste známé: nic nepochopili a z ničeho se nepoučili. A teď se opět tato slova krásně hodí na český kabinet. Slovensko naopak ukazuje, že to jde i jinak. U nás je naprosto jasné, že vláda Petra Fialy lidově řečeno na lidi přitvrdí?
Připomeňme si, jak si výsledek slouhové současné globální moci vysvětlují: Tím, že normální lidé na Slovensku i u nás, kteří výsledek slovenských voleb považují za povzbuzení, jsou fašisté, hlupáci či primitivové zmanipulovaní ruskou propagandou apod. Názornější výpověď o sobě mohli jen stěží vydat. K tomu podrobněji ZDE.
Přitvrzuje se v oblasti ekonomické a sociální. Obětí jsou poctiví podnikatelé, důchodci, mladí lidé, zejména ti, kteří zakládají rodinu. Dokonce i velké firmy. To patrně povede k tomu, že vláda přitvrdí, i pokud jde o použití represivních nástrojů moci. Ale tím jen urychlí svůj pád. A patrně již nyní její chování znemožňuje jít tou nejméně nákladnou cestou nápravy, cestou postupných změn. Ovšem právě proto je důležité vytvářet základ pro kvalifikovanou politiku nápravy, politiku, která je založena na pozitivních alternativách a nikoli „vyřizování účtů“ či mstě. Upadnutí do takové slepé uličky je jedním z největších rizik budoucího vývoje. Realizace změny, která nás vyvede z krize, si vyžaduje trpělivé hledání a získávání spojenců z řad dosavadních služebníků vlády a nikoli vyhrožování odplatou.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá