Jak vnímáte stále divočejší diskuzi o dezinformacích? Dezinformační weby, dezinformační kampaň, dezinformační novináři. Za tyto pojmy se dnes schová či zaškatulkuje spousta věcí. Jak se v tom orientovat? Viděl jste pořad „To se ví“ České televize, který se dezinformacím věnuje?
Je to jen novodobé buzz word. Technicky vzato, žádná dezinformace neexistuje. Vše je pouze informací. Můžeme se jen bavit, zda pravdivou, nepravdivou, fakticky, sémanticky, zcela, částečně… Ale nálepkovat cokoli, co se nám nelíbí nebo s čím nesouhlasíme, jako dezinformaci je tuze laciné. Je potřeba přidat argument proč. A zdá se, že právě zde mají strážci novodobé jediné pravdy dlouhodobě potíže. A tak to chtějí takto vyřešit en bloc.
Ano, a pořad To se ví jsem viděl. Měli by ho přejmenovat na To se nevidí! Křečovitý normalizační humor, křížený nevtipem hospodským, utahující si ze všech, ze kterých je to oficiálně dovoleno. Zeman, vlevo dole, Samková, Soukup, Koněv, Rusko, uvědomělí twitteroví vtipálci z velvyslanectví Ruska. Babiš, Babiš, Babiš. Nepřeposílejte, nerozšiřujte, buďte hodní, my vám už řekneme, čemu máte věřit. A víčka nesbírejte. Sice s tím nesmyslem začala kdysi nějaká rádoby neziskovka, ale příliš tím argumentují vlastenci a xenofobové, tak už na to zapomeňte… Zapomněl jsem na něco?
Kdo je v práci s informacemi obezřetnější? Mladší generace, nebo spíše ta starší, která podle mnoha politiků i odborníků pamatuje propagandu z minulosti a je více „obrněná“?
Mně je 42 let. Takové hezké číslo. Odpověď na otázku života, vesmíru... Znám dvě. Tedy dvě mladší generace, ať se dostaneme zpátky k otázce. Liší se. Jedna chodila do školy v dobách, kdy internet byl úžasným fenoménem, rodiče budovali kapitalismus bez přívlastků, abychom se přiblížili Evropě, a nastal konec dějin. Ta druhá už z internetu tak vyplesklá není, doma slyší, co vše v Evropské unii nefunguje, a ve škole pravý opak a tuší, že tenhle divný stav časem přeroste v cosi jiného. No, bude to na nich, napravit to, co generace předchozí zanedbala. A nezávidím jim. Evropa projde demografickou proměnou a proměna k lepšímu to nebude. Ale to už tu, naštěstí, nebudu ani já.
A co senioři? Jak se podle vás čeští senioři orientují v informacích? Komisařka Evropské unie Věra Jourová varovala před seniory, kteří jsou sami u počítačů, protože čtou řetězové maily, které zneužívají jejich samotu a frustraci. Jak tohle vyjádření vnímáte?
Je to nechutný útok na starší generaci. Naprostá většina kultur na této planetě si starých lidí z principu vážila. Mají totiž to, co mladým chybí: celoživotní zkušenost. Což je daleko cennější klíč k odhadu paralel a vývoje situací než zbrklý krátkodobý úsudek mladých, vedený často nějakým ideálem, ideou, nebo, nedej bože, ideologií. Je to v podstatě čirý sociální darwinismus a historická nutnost. Kultury, které radami starších a moudrých opovrhovaly, zanikly, nebo byly rozvráceny jinými.
Podzim bude spojený s demonstracemi, na Letné se chystá akce Milionu chvilek pro demokracii. Jaký význam mají podle vás demonstrace? A jak vnímáte jejich spojení s výročním třiceti let od konce komunismu?
Bude, však příprava protestu Letná pro demokracii je v běhu už od červnové generálky. Vše je domluveno, zamluveno, nahlášeno, dost možná i předplaceno… a že se mezitím vytratila prvotní záminka? To už se nějak pořeší. Lidé, kteří nenávidí Zemana či Babiše, tuhle šanci ukázat svou sílu nevynechají. Někdo by jim ale měl vysvětlit, že síla se v demokracii měří volebními výsledky. Přitom demokracie je údajně to, za co protestují. Připadá mi to, jako by si ti, co se v závodě nedostali na stupně vítězů, postavili za stadionem vlastní bednění. A na něm pak exhibovali a ukazovali, že sice nevyhráli, ale je jich víc. No a co? Naprosté nepochopení disciplíny. Až jich nebude víc, bude mít Babiš většinu…
Fotogalerie: - Víme, co je rodina
Andrej Babiš na toto téma pro PL řekl: „Čeho se mám obávat? Že mě budou lynčovat nebo že mi postaví veřejně gilotinu, pověsí mě tam? Nebo že bude lidový soud?“ Zopakoval, že všechny aféry jsou vymyšlené, Česká republika prosperuje a vláda je úspěšná. „Zažíváme nejlepší časy od revoluce, takže nevím, proč někdo neustále vytváří krizi. Naše vláda nepřijala jediný zákon, který by omezoval naši demokracii, takže nechápu, proč se vlastně demonstruje,“ zmínil. Jak hodnotíte reakce premiéra na demonstrace?
Nejsem fanouškem Babiše, ale musím uznat, že z polistopadových premiérů si, relativně k předchůdcům, nevede nijak špatně. Zastavil exponenciální nárůst státního dluhu, zlepšil výběr daní, byť za cenu nepopulárního EET, je v podstatě střízlivým, neideologickým pragmatikem. Vytknul bych mu jen zmíněné spolustraníky, jako je Věra Jourová, pracující pravděpodobně více v evropském než českém zájmu, pak politické oportunisty, jako byl Pavel Telička, a nakonec i spolupráci s neschopnou, rozhádanou ČSSD. Hamáček na postu ministra vnitra je zárukou policie, která neváhá řešit facebookové příspěvky, ale když se projdete večer po Václavském náměstí, mnoho se nezměnilo. Výsledky týmu Krystal: ze 106 zadržených šlo ve 104 případech o dealery, převážně žadatele o azyl z afrických zemí.
Pokud jde o angažmá Zaorálka na konečně obsazeném Ministerstvu kultury, tak koukám, že zde našlo hrdinné protičínské tažení pražských Pirátů nového spojence. Tak jsem zvědavý, co takto posílení dokážou rozšťourat. Ku prospěchu Pražanů to ale asi sotva bude. Tohle zatahování mezinárodní politiky na komunální úroveň je nový fenomén a může být dost kontraproduktivní. A to v důsledku i pro Piráty samotné, protože v řešení pražských problémů, jemně řečeno, neexcelují, leč kapacity na řešení problému jedné Číny jim zbývá evidentně dost… Což voliči vidí.
Co si zatím myslíte o kauze Čapí hnízdo, v němž bylo zastaveno trestního stíhání Andreje Babiše?
Myslím, že z tohoto mráčku už nezaprší. Vždyť se to vleče už někdy od března 2016. Pokud by se Babiš skutečně dopustil tak závažného zneužití dotací, asi by kauza těžko skončila navzdory vší snaze tím, čím před několika dny. Byl to takový pokus nastartovat totéž, co se odehrálo na Slovensku. Tam ale k úspěšnému svržení premiéra zneužili nálad po vraždě novináře. Tak snad nás, proboha, nečeká něco podobného.
Pomník Maršála Koněva vyvolal bouřlivé reakce. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) tvrdí, že jde o další způsob dezinformační kampaně Ruské federace u nás. Jiní, že bychom měli respektovat přínos vojáků Ruska pro Českou republiku. Co tomu všemu říkáte? Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij v rozhovoru s ruskými novináři přirovnal starostu Koláře k vůdci regionální odbočky nacistické strany NSDAP. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka vyjádření překračuje racionální rámec a omluva by pomohla uklidnit situaci. Je namístě, aby se ruská strana omluvila? Mimochodem, Medinskij ocenil přístup českého prezidenta a věří, že po Zemanově obhajobě památníku správa šestého pražského obvodu přijme správné rozhodnutí. Jaké rozhodnutí očekáváte a co byste navrhoval vy?
Ta socha tam stojí už téměř čtyřicet let. Z toho třicet v době po sametové revoluci. Doteď nevadila. Všichni snad víme, proč tam je. Koněv se se svojí armádou zasloužil o vítězství na Dukle, osvobození Osvětimi, dobytí Berlína… a o osvobození Prahy. Od Němců. Aha, to se dnes už nemá připomínat? Můžeme asi polemizovat, nakolik už Němci Prahu opustili, o podílu vlasovců, o nepoměrně větším počtu obětí z řad Pražanů při proběhlém Pražském povstání, ale… ono u nás padlo skoro na 150 tisíc vojáků Rudé armády. Sto padesát tisíc mladých kluků, co nemohli prožít svůj vlastní život, aby naši rodiče a posléze my sami mohli. Vyřizovat si účty se sochou, která je především jejich pomníkem, je dost zhovadilé. Kdo tohle vlastně dělá? Starosta Ondřej Kolář? TOP 09? Syn diplomata Petra Koláře? Toho, který pro náš prezidentský úřad v uvozovkách objevil Jiřího Drahoše? Zvláštní rodina.
Kdo by byl lepší předseda TOP 09?Anketa
Část české veřejnosti je zklamána politikou Západu a je ochotna naslouchat Rusku, aniž by ty lidi za to někdo platil. Ostatně, Bezpečnostní informační služba říká, že většina dezinformačních webů je provozována z čirého nadšení, a nikoli za ruské peníze. Čím to je? Kdo za to může?
Zcela nekompetentní politika Evropské unie, diktovaná právě těmi starými západními zeměmi. Západ dnes už připomíná, a na předměstí velkých měst je to vidět asi nejvíc, mix Afriky, Arábie a zbytků původního obyvatelstva. Drženého v poslušnosti nastupující cenzurou jakéhosi kulturně marxistického kapitalismu s lidskou tváří, kterou ale začíná poněkud ztrácet. Vzpomeňme na Katalánce, žluté vesty nebo Chemnitz. Západ v nastoleném trendu hodlá pokračovat. Kdo si podobný vývoj v České republice nepřeje, nemusí být hned ruský agent. A dovolím si tvrdit, že u provozovatelů alternativních webů o nějaké nadšení ani tak nejde. Spíš o snahu něco udělat a nečinně nepřihlížet pochybným elitám, jak realizují experiment, který pro Evropu nemůže nedopadnout dobře.
Psali jsme:
Co by obhájci Západu měli udělat, i ve stínu kauzy kolem Koněva, aby veřejnost nevěřila Rusku a Východu obecně, ale Západu?
Upustit od (auto)cenzury veřejnoprávních a mainstreamových médií. Nemanipulovat, nelhat. Netrestat lidi za to, že říkají svůj názor nebo, nedej bože, pravdu. Nechat vládnout strany či politiky, které si občané zvolili. Neblokovat svobodná rozhodnutí voličů politickými tahanicemi nebo represemi. Ale vážně to musím připomínat? To je zpátky rok 1989? Aha. Ono bude výročí. To nebudou moc veselé oslavy.
Britský premiér Boris Johnson řekl, že by raději skončil mrtvý v příkopu, než by žádal Evropskou unii o další odklad Brexitu. Poslanci tamní Dolní sněmovny přijali zákon proti Brexitu, navíc odmítli předčasné volby. Ve Velké Británii to vře. Odejde letos z Evropské unie?
Dost možná to dopadne tak, že odchod Velké Británie proběhne zároveň s kolapsem Evropské unie, ale v této věci si netroufám předpovídat budoucí vývoj. Tahle umírající kobyla, vzešlá z tohoto pokusu o ustanovení nadnárodního evropského super státu, může kopat ještě poměrně dlouho. Je to otázka let. Navíc obyvatelstvo západních zemí už je zpracované, podobně jako u nás za normalizace. Některé věci se tam už neodváží ani naznačovat a v takové atmosféře rychlé změny moc nečekejme.
A co celá situace vypovídá a Evropské unii a co o Britech? A co to znamená pro Českou republiku?
Znamená to, že demokracie se už zjevně přežila. Nebo si to alespoň současné politické elity myslí. Takže je zapotřebí zvolit včas elity jiné, dokud zde ta možnost ještě je. Že je nějaký neblahý vývoj pomalý, postupný a probíhá salámovou metodou, by nás nemělo uchlácholit. Že je to stále ještě dobré a snesitelné dnes, bohužel neznamená, že bude i za pět deset let. Představte si, že by vás přesadili z roku 2005 do současnosti. Vnímali byste ji jako svobodnější svět? Asi byste se zhrozili, kam se to celé posunulo… Tak abychom si v roce 2025 nemuseli říkat něco podobného.
Několikrát jsme spolu mluvili o cenzuře a blokování na sociálních sítích. Jak se podle vás situace vyvíjí? Třeba v souvislosti s děním kolem Brexitu, snahy o zdanění Googlu, Facebooku i dalších ve Francii, a navíc ve Spojených státech společnost Google vyšetřují, zda neporušuje antimonopolní pravidla.
Jestli mohu poprosit, nepište mi už do titulků „akademik“. Za akademika se nepovažuji, jen přednáším na technické univerzitě. Ale to tam také neuvádějte. Některé lidi to pak svádí k tomu, aby svou argumentační neschopnost a frustrace kompenzovali tlakem na zaměstnavatele. Ač netuším, co má mít s mými soukromými názory společného. Nesvoboda internetového projevu má dnes totiž další rozměr. Nový. Tedy ne nový, spíš staronový...
Od ledna na mne přišlo do zaměstnání několik udání. Celkem ve třech vlnách. A končily pohovorem na koberečku. Nejdřív se zvídavý pán – na Twitteru vystupuje jako @Van_Fyn – obrátil na naše korporátní HR oddělení. Zdali vědí o příliš proruských názorech, které zahlédl u mne v profilu. A zda se s nimi firma ztotožňuje. Pokud se totiž mé názory neshodují s jejich – To jsou jaké? – podle pána tam nemám co dělat, protože nejsem slušný člověk. Firma se podle něj musí řídit morálním kodexem – softwarová? – a lhostejnost je nejvyšší zlo. Odpověď z HR, že respektují právo zaměstnanců na vlastní názor, ho asi neuspokojila. Bylo mi pak doporučeno, abych zakryl URL stránek svého výběrového vysokoškolského předmětu. Tomu jsem vyhověl, nechci nikomu dělat problémy. Podotknul jsem ale, že dokud nezačnou podobné dotazy házet rovnou do koše, nebo ještě lépe přeposílat dotyčnému – kdo jiný se může lépe vyjádřit k vlastním názorům – budou chodit další. A přesně tak to i dopadlo.
Je to logické. Systémy, kde slabé podněty vedou k silným reakcím, jsou nestabilní. A snadno zneužitelné. Autor udání totiž neriskuje vůbec nic. Z anonymního mailu odešle dvě věty na personální a má hotovo. A zaměstnavatel pak musí řešit. Tedy nemusí, leč většinou řeší. Očekává se to. Je to jistota. Co když je pod přezdívkou Vzletné meno - @sansbullcrap, Watermelon_Mami, tato slečna mne nahlásila pro změnu v dubnu, skryta třeba veřejnoprávní novinářka? Co když jde v případě pana Tykejmi - @tykejmi, postaral se o mé nahlášení na fakultu, o aktivistu z nějaké neziskovky? Nebo o anonymního spolupracovníka Českých elfů, jejichž analýzy přebírá už i Ministerstvo vnitra? Co když se z toho rozmaže nějaký mediální skandál? Zaměstnavatel toleruje závadné názory. Korporace odmítá zaujmout stanovisko. Univerzita se nechce vyjádřit…
Fotogalerie: - Koněvem sem, Koněvem tam
Je to vlastně mechanismus kolektivního nátlaku. Každý si už rozmyslí, zda včas provinilce odsoudit, byť třeba jen formálně, nebo být v důsledku souzený sám. I nedělat nic už vyžaduje odvahu. Černý Petr neprojevené loajality a klacek na ty, co si nedávají dobrý pozor na ústa. Havlův zelinář už zase ví, co dát zavčas do výlohy. Vždyť kdo by se chtěl ocitnout třeba na seznamu monitorovaných osob?
Já to štěstí, bohužel, měl. Analytik několika neziskovek, multikulturalista Roman Máca z mé twitterové narážky na „úspěch“ jeho „antirasistické“ iDNESové eseje o „opici kolem krku“, navařil hbitě další porci. Je to koneckonců jeho oficiální práce. Kauza rasista na ČVUT pak začala po jeho iniciaci žít vlastním životem. A bylo vedlejší, zda prezentované vytržení z kontextu dává smysl. Kdo by byl frustrován vlastní profilovkou? Stačí klíčové slovo a už jste spáchali ideový zločin. A o vaše potrestání se nepostará zákon, ale lavina mailů. Od rozhořčených aktivistů. Co na tom, že jde o předem domluvenou partičku několika výrostků, co svůj boj za lepší svět realizují klikáním. Profesní likvidaci názorového oponenta přeci společně zvládnou. Chápou to zhruba stejně jako smazání příspěvku nebo přeposlání menu…
No co. Osobně tě poškozují, osobně se braň, říkám si. Zadávám tedy do Googlu heslo „Roman Máca telefon“ a zkouším první odkaz. Telefon zvoní. Leč nikdo jej nebere. Asi falešná stránka. Po chvíli mi ale k velkému překvapení zvoní mobil. Máca volá zpět. Byl v metru. Ptám se ho, proč rozvířil za mými zády tuhle dezinformaci. Musel přeci o svém vlastním díle vědět. Bylo ostatně v tomtéž duchu jako komentovaný příspěvek, kontext tedy zná a snad umí číst. Kroutil se jak had. Je to prý jen nějaká moje interpretace. On má právo s mým příspěvkem nakládat po svém. Aha, takže pomsta za mou někdejší reportáž? Po pár minutách hovoru pak přešel do útržkovitých výkřiků. Že si nepřeje, abych mu už volal. A že nechce být obtěžován. A že mu mám dát pokoj. A nevolat mu už; přitom šlo o jeho telefonát... No, zajímavá reakce. Od někoho, kdo vám před pár dny za zády přičinlivě nachystá dehonestační kauzu, ke které se vyjadřuje kdekdo, včetně vedení akademické instituce. Ani ne pár týdnů poté pak vychází z pera Českých elfů „Pravidelný přehled české dezinformační scény“ za květen, kde mi, a nejen v této kauze, věnuje jakýsi „neznámý“ autor celou dvoustranu…
Podobným případem z posledních dnů je pak třeba iniciativa nejmenovaného pražského právníka, na Twitteru jako Yossi, @BackaJakub. Kromě advokátní činnosti se tento mladý muž věnuje i zajímavému koníčku. Psaní udání. Proč? Protože může. A protože to funguje. Napsat podnět k etické komisi univerzity zabere jen pár minut. A když vám pak univerzita neprodlouží, třeba následkem takové iniciativy, smlouvu na další semestry, tak bude takzvané mrzeníčko jako u Zvánovce. Nebo si pak připne ofocenou souhlasnou odpověď vítězně na profil jako před pár dny v případě docenta Konvičky.
V očích těchto lidí se etické komise univerzit mění v nástroje šikany. Novodobou názorovou inkvizici. Fungují totiž na podzákonném výkladu, etický kodex univerzity je formulován zcela obecně. Doslova vágně. A tak komise neřeší to, co je nezákonné, ale co aktuálně dělá univerzitě takzvaně špatné jméno a problémy. A to samozřejmě nejsou aktivisté a jejich snažení, ale zaměstnanec, na kterého se výtečníci jako Yossi zaměřili.
Veřejné výzvy k demokratizaci vlastnictví a odmítnutí fetišizace soukromého práva přitom tytéž aktivisty nechávají zcela v klidu. Pokrytectví? Ne. Názorová privatizace veřejnoprávní sféry se už stala tolerovanou normou. A to i v případě propagace porušování zákona, u Kliniky dokonce několikaletého. A teď je patrně na řadě sféra další. Akademická a korporátní. A nám zbudou zas jen ty zahrádky, chaty a šeptanda… Hlavně neříkej ve škole, o čem si tu doma povídáme. A proboha, nepiš to nikde na internet!
Fotogalerie: - Prezident v Srbsku
A tak nám umřela svoboda. Internet, kdysi svobodné tržiště názorů a informací, je dnes bedlivě hlídaným hřištěm. Je tu spousta mladých, anonymních dobrovolníků, ochotných dohlédnout na to, aby byl ztrestán každý přešlap. Podle jejich pravidel. Zákony nejsou až tak potřeba, stačí etika. Ta jejich. Co je v duchu progresívního liberalismu, to je etické. To ostatní je nemravné, závadné a trestné.
Rozmazlená generace mileniálů se narodila do lehké doby, totalita skončila, digitální informační věk právě začínal, nikdo po nich nic nechtěl, tolerance byla bezmezná, paní učitelka ve škole měla vždycky pravdu, a tak si ji chtějí udělat zase těžkou. Místo aby o svobodu pečovali, neomylně směřují k příští totalitě, a ještě jsou na to hrdí. Havel se zmýlil i v tomto. Generace nezkažená komunismem bude přesně tou generací, která jej s velkou slávou vynalezne znovu. Akorát že teď už bude mít stranický orgán oči i uši daleko citlivější.
Ale abych nebyl jen pesimista. Jako vždy, všude jsou výjimky. Slušní, rovní lidé. Co riskují vlastní postavení, aby v tomhle nejeli spolu s davem. A současní náctiletí jsou už také jiní. Korekce v rodinách asi zafungovala. A co může udělat každý z nás? Stát si za svým. A nenechat anonymní škůdce, aby mu otravovali život. Oni totiž tak anonymní, jak si myslí, nejsou. Já jsem si reálné identity lidí, co mne udali, zjistil. Nebylo to zas tak těžké a bylo by dobré, aby o tom věděli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
