Nehorázná lež, k tomu bych se nikdy nesnížil. Ministr Herman odmítá slova z okolí Hradu, že kupčil se Zemanem kvůli medaili pro strýce

21. 10. 2016 17:04

ROZHOVOR I když jeho setkání s dalajlámou vyvolalo odmítavou reakci nejvyšších ústavních činitelů, ministr kultury Daniel Herman svého rozhodnutí sejít se s nejvyšším tibetským duchovním rozhodně nelituje a i v budoucnu by je prý znovu zopakoval. „Pokud by takové setkání mělo, jak jsem vytušil nebo zaznamenal, narušit vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Čínou, pak se ptám po kvalitě těchto vztahů. Mám pocit, že by pak stály na hodně hliněných nohou, a ptám se, jestli by vůbec takové vztahy měly smysl,“ řekl ministr kultury Daniel Herman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Nehorázná lež, k tomu bych se nikdy nesnížil. Ministr Herman odmítá slova z okolí Hradu, že kupčil se Zemanem kvůli medaili pro strýce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr kultury Daniel Herman

Čekal jste, že vaše setkání s dalajlámou vyvolá takovou pozornost veřejnosti, ale i odmítavou reakci ze strany nejvyšších ústavních činitelů – prezidenta, premiéra a předsedů obou komor Parlamentu? Ti vydali společné prohlášení, kde se od vaší „osobní aktivity“ distancovali a ujistili Čínu, že se česká zahraniční politika vůči Číně nezměnila, uznává svrchovanost a územní celistvost Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí.

Já jsem se touto otázkou příliš nezabýval, pro mne bylo naprosto přirozené, když Jeho Svatost tibetský dalajláma přijíždí do Prahy na Forum 2000, že ho přijmu také na ministerstvu, protože je to představitel významného náboženského směru a já ho pokládám za jednu z nemnoha morálních autorit současného světa. Takže jsem si samozřejmě řekl, že by to bylo vhodné, a také jsme tu schůzku takhle zorganizovali. Jestli to někdo vnímal negativně nebo naopak pozitivně, byly to reakce následné. Musím říci, že mě ten zájem těší, možná, že i ty negativní reakce vyvolaly zvýšený zájem ze strany veřejnosti, což je dobře, protože se tak alespoň více lidí seznámilo s tím vlastním duchovním poselstvím tibetského dalajlámy, které je plné tolerance, přátelství a stavění mostů a dialogů. A to je podle mého názoru v současné době velmi aktuální. Možná, že to někdo ani tak neplánoval, ale paradoxně ta bouře ve sklenici vody určitě vyvolala zvýšený zájem, a to je dobře.

V médiích jste připustil, že jste o přijetí dalajlámy informoval dopředu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka a ten nebyl úplně nadšen tím, že vaše setkání proběhne přímo na Ministerstvu kultury. Proč jste považoval za důležité ministra zahraničí informovat, když jste se jeho názorem stejně neřídil?

Anketa

Věříte Andreji Babišovi jeho obdiv k dalajlámovi?

hlasovalo: 6083 lidí

Pan ministr zahraničí mne žádal už před nějakou dobou, že kdyby tibetský dalajláma mířil do Prahy a kdybych se s ním hodlal setkat, bylo by vhodné ministerstvo zahraničí dopředu informovat, což samozřejmě plně respektuji. Chápu, že to je kompetence ministerstva zahraničí. Ani já nejsem soukromá osoba, ani tibetský dalajláma není soukromá osoba, tak jsem to samozřejmě udělal. Ano, vedli jsme určitou rozpravu na toto téma, pan ministr mi sděloval argumenty, já jsem je vyslechl, zvážil jsem je a rozhodl jsem se ponechat plán setkání tak, jak byl původně naplánován, na půdě Ministerstva kultury, protože mi to přijde adekvátní. Jedná se opravdu o velmi významnou návštěvu, která do České republiky přijela. A ministr kultury je také odpovědný za církve a náboženské společnosti, takže mi to přijde úplně logické a přirozené.

Nepřekvapilo vás, že se pod prohlášení, které je akademiky, řadou politiků i částí veřejnosti považováno za ostudu a ponížení České republiky, podepsali i premiér Bohuslav Sobotka a šéf Sněmovny Jan Hamáček? Ti v minulosti v Poslanecké sněmovně podpořili usnesení, v němž se uvádí: „Poslanecká sněmovna vyzývá k takovému politickému řešení práv tibetského lidu, které by reflektovalo zájmy a přání Tibeťanů a jejich kulturní a náboženskou svébytnost. Poslanecká sněmovna podporuje účinné pokračování dialogu mezi Jeho Svatostí dalajlámou a představiteli Čínské lidové republiky.“ A nedávno premiér v souvislosti s oslavou nedožitých 80. narozenin Václava Havla se přihlásil k odkazu bývalého prezidenta, který dalajlámu přijímal na Pražském hradě a považoval se za jeho přítele.

Řada signatářů prohlášení Poslanecké sněmovny v roce 2008 se přihlásila k zájmu o Tibet, k otázce lidských práv, takže je to do značné míry překvapující. Na druhou stranu to trochu chápu jako bouři ve sklenici vody,  protože nevím, proč člověk, jehož hlavním duchovním poselstvím je dialog a harmonie, snaha o porozumění, může takto vadit, proč překáží. Jestliže tady někdo hovoří o územní celistvosti Číny, my jsme s dalajlámou o tomto tématu vůbec nemluvili, protože to ani nepatří do mé kompetence, ale do kompetence Ministerstva zahraničních věcí; navíc on ani žádné takové požadavky nevznáší. Takže to bylo setkání ministra kultury, který je odpovědný za kontakty se zástupci církví a náboženských společností, s významným zástupcem jednoho z renomovaných náboženských směrů.

Nevím, proč se z toho vyvinula taková kauza, ale, jak už jsem řekl, mám pocit, že to pomohlo k tomu, že se mnoho občanů začalo o tuto návštěvu zajímat a s poselstvím dalajlámy se seznámilo. Třeba zájem o jeho přednášky byl enormní, což je podle mne dobře. Nakonec se všechno zlé může obrátit v dobré a zvýšený zájem vnímám jednoznačně pozitivně.

Znamená to, že svého kroku nelitujete a zachoval byste se stejně, i kdybyste věděl, že to vyvolá tak odmítavou reakci prezidenta, premiéra i šéfů Poslanecké sněmovny a Senátu?

Samozřejmě, že toho nelituji. Já se k tomu plně hlásím. Moje rozhodnutí bylo naprosto svobodné a uvážené a do budoucna takovéto setkání bych znovu zopakoval. Je to otázka náboženské svobody, která u nás přece je a kterou nelze zpochybňovat, ta patří k základním právům člověka.

Vytkl vám někdo ex post toto setkání? Mluvil jste o tom s premiérem, když jste byli teď společně na zahraniční cestě?

S panem premiérem jsem včera otvíral v Norimberku výstavu o Karlu IV. a měli jsme samozřejmě možnost o této otázce hovořit. Já si velmi vážím toho, že s panem premiérem máme otevřený vztah, takže jsme si oba dva řekli své úhly pohledu. Myslím, že to naše vztahy nijak nenarušilo a že je v pořádku, že je možné vedle sebe položit dva různé úhly pohledu, které nejdou proti sobě, které se naopak doplňují. Tak to vnímám.

Ptal jste se premiéra, proč se rozhodl vydat prohlášení, kterým se distancoval od vašeho jednání? Jestli skutečně byla důvodem obava, že by mohlo narušit slibně se rozvíjející česko-čínské vztahy?

Takto jsem tuto otázku neformuloval. Asi by ji bylo lepší položit těm signatářům prohlášení. Jak říkám, já úplně nerozumím tomu, proč bylo třeba takovým způsobem reagovat na setkání ministra kultury s duchovním. Pokud by takové setkání mělo, jak jsem vytušil nebo zaznamenal, narušit vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Čínou, pak se ptám po kvalitě těchto vztahů. Mám pocit, že by pak stály na hodně hliněných nohou, a ptám se, jestli by vůbec takové vztahy měly smysl. Ale to je jen spekulace. Jak už jsem řekl, mně se zdá, že se trochu jedná o bouři ve sklenici vody.

Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček potvrdil, že prohlášení čtyř českých nejvyšších ústavních činitelů předcházela návštěva čínské velvyslankyně na Pražském hradě. Přišla tam řešit návštěvu tibetského duchovního vůdce dalajlámy v Česku. Kmoníček ji prý ujistil, že Česko svoji politiku nezměnilo. Nevypadá to trochu jako nátlak ze strany Číny?

Já jsem o té věci informován jen ze sdělovacích prostředků, nevím o tom nic bližšího. Paní čínská velvyslankyně byla také na návštěvě u mě, což je standardní, velvyslanci se setkávají s ministry vlády. Hovořili jsme o vzájemných vztazích, byla naprostá shoda na tom, že je třeba zintenzivňovat obchodní výměnu, kulturní výměnu, turistickou výměnu. Paní velvyslankyně se zmiňovala o otázce celistvosti Číny, já jsem se naopak zmiňoval o vězních svědomí, o lidských právech, o pronásledování křesťanů a členů hnutí Fa-lun-kung, takže ve vší korektnosti jsme si řekli svoje postoje a teze. Slovo dalajláma při té návštěvě, která trvala asi hodinu, nepadlo ani jednou

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček prohlásil, že se můžete setkávat, s kým chcete, ale měl byste odejít z vlády, protože je to prý porušením jednotné zahraniční politiky. To by nebylo nijak podstatné, kdyby současně netvrdil, že stejný názor má i prezident. Co říkáte názoru, že na to, abyste se mohl sejít s dalajlámou, byste měl opustit kabinet?

To je úsměvné. Já se nebudu vyjadřovat k tomu, co říká nějaký státní úředník, i když je to třeba úředník z Kanceláře prezidenta republiky. To pro mne není partner. A co se týká pana prezidenta, nepochybuji, že o tom jistě budeme mít možnost hovořit při některém z příštích setkání, minimálně třeba při příležitosti státního svátku. Jistě o tom budu s panem prezidentem rád hovořit jako v minulosti i při jiných schůzkách, které jsme spolu měli; nepochybuji, že to opět bude hovor kultivovaný, kdy si budeme moci své úhly pohledu vyjasnit. 

Na vaši podporu a na protest proti prohlášení nejvýše postavených českých politiků se postavili představitelé vysokých škol, vyvěsili tibetské vlajky. Ale podpořil vás také koaliční partner, šéf hnutí ANO, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš i ministr spravedlnosti za ANO Robert Pelikán. Jak si to vysvětlujete? Není za postojem pana Babiše snaha mít odlišný názor než představitelé sociální demokracie, nebo je skutečně sympatizantem nejvyššího tibetského duchovního a Tibetu?

Já jsem od samého začátku přesvědčeným zastáncem naší koaliční spolupráce. Myslím, že je postavena na tom, že převládají úhly pohledu, které vzájemně rezonují, než ty různé, které má v každé koalici ta která politická strana. Jsem rád, že koaliční spolupráce i v tomto funguje a že mám silnou podporu v řadách KDU-ČSL, protože mně opravdu velmi mnoho lidí vyjadřuje podporu, dokonce i celostátní výbor, pražská organizace, kde jsem členem. A to mne velmi těší. A ze strany koaličního partnera mne to těší také, připadá mi to jako úplně přirozené, ale tím nechci říci, že by se náš třetí partner jako celek na věci díval jinak.

Já si naopak myslím, že nedošlo k nějakému narušení koaliční spolupráce. Pokud některé osoby mají jiný názor, mají jistě právo ho vyslovit, ale já si v této otázce ponechám názor svůj, nebudu ho nijak korigovat. Setkání s dalajlámou bylo setkáním s duchovním a hovořili jsme o otázkách duchovních. Mezináboženský dialog je velmi aktuálním přínosem k tomu, co někteří politologové nazývají střetem civilizací v souvislosti třeba s uprchlickou krizí, v souvislosti se setkáváním naší kultury, naší civilizace s islámem. V tom je dalajláma opravdu odborník, on také vzpomínal na aktivity papeže Jana Pavla II. v této oblasti, který svolával velká mezináboženská setkání. Já jsem přesvědčený, že právě dialog je nejlepší cesta, aby se zabránilo sporům. Jestliže tuto cestu někdo odmítá, a naopak ty spory vyvolává, ptám se, jestli je to v pořádku. Domnívám se, že právě tolerance je cesta, a ne konfrontace. Kloním se jednoznačně k tomu, že jsem zastáncem dialogu, konciliantní politiky, ne zastáncem konfrontace.

Vy jste se nesetkal s dalajlámou ale poprvé?

Už jsem se s ním setkal v minulosti právě u příležitosti jeho návštěv na Fóru 2000, které pokládám za velmi konkrétní přínos k tomuto dialogu v naší společnosti. Mezináboženský dialog do toho spektra dialogu patří. Opravdu to pokládám za důležité, protože dá se říci, že i uprchlická vlna velmi úzce souvisí s náboženským tématem. Otázka Islámského státu, otázka vyrovnávání se s touto u nás v Evropě nově přítomnou kulturou. To je něco, co nás nemůže nechat netečnými.

Hodně se také hovoří o lidském rozměru dalajlámy. Jak vy ho vidíte jako člověka?

Mně se velmi líbilo to, jak na tuto otázku odpovídá sám. On říkal, kdybych se vnímal jako dalajláma, tak jsem jediný na světě a budu velmi opuštěný. Ale jestliže se vnímám jako normální člověk, tak mám sedm miliard sester a bratří. To je jeho autentická odpověď a mně se moc líbí. To je i návod k životu pro nás.

V médiích se dnes objevila informace, že Pražský hrad vyškrtl ze seznamu vyznamenaných 28. října vašeho osmaosmdesátiletého strýce Jiřího Bradyho, který přežil holocaust a který od roku 1949 žije v Kanadě. Stalo se tak po vaší schůzce s dalajlámou. Původně mu prý z kanceláře prezidenta minulý týden volali do Kanady, aby ho o nominaci informovali. A objevila se ještě informace, že důvodem vyškrtnutí není žádná msta, ale porušení slibu, který jste prý dal, že se výměnou za vyznamenání strýce nesejdete s dalajlámou. Co je na tom pravdy?

Tuto nehoráznou lež naprosto odmítám a budu zvažovat své kroky, protože to je něco, co mne pobouřilo. Já jsem jako poslanec podpořil nominaci svého strýce, oběť holocaustu, přeživšího Osvětim. A je pravda, že pan prezident o tom se mnou hovořil. Já bych se nikdy nesnížil, a každý, kdo mne zná, to může potvrdit, k tak nízkému kupčení. Státní vyznamenání je významná věc, které si vážím, a pokud někdo používá tento institut k takto nízkému kupčení, vydává svědectví především sám o sobě. Já bych se nikdy k ničemu tak nízkému nesnížil. A nakonec moje chování a to, že jsem dalajlámu přijal, popírá tuto nehoráznou lež.

A jak vnímáte, že i když byl váš strýc už o svém vyznamenání informován, kvůli vašemu setkání s dalajlámou oceněn nebude?

Tady musím respektovat výsostné právo prezidenta republiky vyznamenat nebo nevyznamenat, koho uzná za vhodné. To, že byl můj strýc informován, že to v nějakém procesu je, od strýce vím. To mohu potvrdit.  Ale je plné právo prezidenta, aby rozhodl.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Žena tam je majetkem muže a má hodnotu nábytku, ateisté jsou zabíjeni. To je spojenec, kterého jsme hostili na dnech NATO. Šokující pravda o Saúdské Arábii a jejích přátelích mezi českými politiky

14:11 Žena tam je majetkem muže a má hodnotu nábytku, ateisté jsou zabíjeni. To je spojenec, kterého jsme hostili na dnech NATO. Šokující pravda o Saúdské Arábii a jejích přátelích mezi českými politiky

ROZHOVOR „Je to jedna z nejtotalitnějších muslimských zemí. Žena tam v praktické rovině je vlastně m…