Německo se předvedlo jako totální žumpa. Silvestr, to nebyl úlet pár opilců, ale koordinovaný útok na Evropu. Analytik Štefec odhaluje souvislosti, o kterých se nepíše

13. 1. 2016 10:41

ROZHOVOR Titanic jde ke dnu, ale orchestr hraje dál a v podpalubí se tančí. Tak vidí bezpečnostní expert a někdejší poradce na ministerstvu obrany Jaroslav Štefec dnešní nečinnost Evropské unie i NATO při ochraně schengenských hranic. Je šokován, že i v tak vyspělých demokraciích, které fungují v Německu a ve Švédsku, docházelo k zatajování brutálních útoků běženců na ženy. Dále konstatuje, že Česká republika bohužel nyní nedisponuje armádou, která by byla schopna a připravena bránit území státu před pokusy velkých organizovaných skupin migrantů vniknout na její území.

Německo se předvedlo jako totální žumpa. Silvestr, to nebyl úlet pár opilců, ale koordinovaný útok na Evropu. Analytik Štefec odhaluje souvislosti, o kterých se nepíše
Foto: Repro Foto: ČT24
Popisek: Zbrojní analytik Jaroslav Štefec v pořadu ČT Hyde park

Poté, co se dostávají na povrch další informace o silvestrovských sexuálních a násilných útocích na německé ženy, situace houstne. Nejen, že se potvrdilo, že součástí skupin útočníků arabského a afrického vzhledu byli i muži ze současné migrační vlny, ale ukázala se také snaha zabránit zveřejnění těchto informací jak ze strany německých úřadů, tak některých médií. Nakolik taková opatření pomohou k uklidnění situace? Nebo to naopak může všechno jen zhoršit a více zradikalizovat, když se stejně dříve nebo později veřejnost o všem dozví?

Události v Kolíně byly pro mnoho Němců šokující. Nebyl to ani tak fakt sexuálních a loupežných útoků na německé ženy ze strany muslimů, o nichž se bez ohledu na snahy úřadů o jejich „ututlání“ už poměrně dlouho veřejně hovoří, a nejspíš ani masovost těchto útoků. Daleko větším šokem byly jednak snahy úřadů na místní i celostátní úrovni zakrýt tento koordinovaný útok a zabránit jak úředním institucím, tak médiím informovat o počtech útočníků, jejich organizovanosti a zejména o počtech okradených, sexuálně napadených i skutečně znásilněných německých žen a dívek, jednak totální selhání kolínské policie tváří v tvář řádění tlup islámských mladíků ze Sýrie a dalších států Blízkého východu, Afriky i Evropy (Kosovo) a její neschopnost chránit bezpečnost občanů před organizovanými barbarskými útočníky.

Neodpustím si v této souvislosti poznámku. Jaký to kontrast k sobotnímu zásahu proti demonstraci hnutí Pegida, kdy na rozdíl od silvestrovských hrátek nadržených muslimských běženců „stateční“ němečtí policisté použili k rozehnání německých demonstrantů razantně a nekompromisně vodní děla. Tato demonstrace byla svolána právě v reakci na snahu úřadů zamlčet silvestrovské útoky muslimských běženců vůči ženám, k nimž (nejen) v Kolíně nad Rýnem došlo o silvestrovské noci a k nimž již policie eviduje přes 500 trestních oznámení. Některé z těch migrantů policisté dokonce citovali, jak říkají, že je musí pustit, protože je pozvala sama paní Merkelová. Mají samozřejmě pravdu, přesně to udělala. Horší než to je však zakrývání faktů. Německá veřejnoprávní televize se pokoušela události v Kolíně a jinde zamlčovat. Místo aby odhalovala, co a proč se vlastně dělo, rozhodla se většina mainstreamových médií zamést vše pod koberec. Ptám se, proč vlastně?

I já jsem byl totiž šokován. Jednak formou provedení a koordinace celé akce na mezinárodní úrovni (k tomu se ještě vrátím), jednak, a to především, snahou (nejen) německých orgánů vše potichu zamést pod koberec. Německo, dlouhá léta nám dávané za vzor jako bašta demokracie, pořádku, dodržování předpisů, sociálních vymožeností, svobody tisku – a najednou tohle? Totální žumpa jako za hluboké totality? Na jedné straně hromadné sexuální násilí a loupeže páchané z našeho pohledu kulturními barbary, jimž jsou celé světelné roky vzdáleny evropské civilizační standardy lidských práv, rovnosti pohlaví nebo ochrany majetku. Na druhé straně barbarský zásah policie vůči lidem, kteří prostě jen mají čím dál větší strach o sebe, své blízké a svůj těžce vybojovaný a vydřený životní standard, a to ne na základě nějakých iracionálních pohnutek, ale díky osobní zkušenosti a rozporu mezi tím, co sami zažili, a pseudorealitou prezentovanou státními orgány.

Snaha o zamlčování skutečného rozsahu a charakteru útoků, jejich aktérů a počtů obětí vlastně jen dokresluje realitu současného Německa, de facto protektora Evropské unie, která je sama jeho věrným odrazem. Stejně jako se vedení EU zcela odvrátilo od zájmů a problémů zemí, které ji tvoří, odvrátily se i vládnoucí vrstvy (nejen) Německa od zájmů a problémů svých občanů. Problém je v tom, že se nejedná o ojedinělý jev. V původně křesťanských evropských i mimoevropských zemích jsou pod vlivem pokřiveného chápání multikulturalismu a politické korektnosti zamlčovány zásadní problémy s muslimskými komunitami řadu desetiletí. Důsledkem jsou muslimské no-go zones, zamlčování sexuálního násilí páchaného partami pákistánských muslimů na nezletilých přímo v kolébce demokracie, Velké Británii, politicky korektní zamlčování údajů o prudce rostoucím počtu znásilnění a loupeží ve Švédsku, Belgii nebo Holandsku. Problém je v tom, že k podobným krokům se historicky uchylují především režimy, které si příliš nelámou hlavu s demokracií, právním státem a podobnými obskurními záležitostmi. Němci by měli být na tyto jevy obzvláště citliví. Naposledy u nich vypluly na povrch pod osvícenou vládou nějakého Adolfa Schickelgrubera.

V demokratické společnosti by měla být zákonnost a svoboda slova samozřejmostí. Otázka zní, nakolik jsou současné Německo nebo třeba i Česko ještě demokratickými a právními státy? V ČR tomu nedávno uniklé e-maily samotného premiéra příliš nenasvědčují, stejně jako vyhrožování postihy za svobodné vyjadřování názorů ministrem spravedlnosti nebo zamlčování reálných problémů s romskou menšinou. Podobný postup zpravidla vede spíše k radikalizaci čím dál větších skupin obyvatel než ke zklidňování situace.

Nejprve se hovořilo o zhruba stovce napadených žen v Kolíně nad Rýnem, o týden později se ukázalo, že napadení nahlásily skoro čtyři stovky německých žen. Teď už se hovoří o pěti stovkách. Později i další státy přiznaly, že měly stejný problém – Finsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko. Podle Petra Robejška jsme viděli chování nájezdníků v praxi. Jiní zase říkají, že to zbytečně nafukujeme. Jak to vnímat? Viděli jsme chování zanedbatelného procenta kriminálně smýšlejících, nebo je namístě obava z většiny migrantů a jejich údajné neochoty se asimilovat a vést evropský způsob života?

Problém je na první pohled jednoduchý: když si vpustíte do země stovky tisíc mladých mužských migrantů, kteří pochází z kultur, kde se o ženách uvažuje jinak a jinak se s nimi zachází, tak co vlastně čekáte?

Zkuste se ale zamyslet, co se vlastně o letošní novoroční noci skutečně stalo. Podle postupně se skládajících informací – nejprve zoufale utajovaných a později alespoň trapně bagatelizovaných vládami dotčených zemí – proběhl koordinovaný útok muslimských komand proti bílým ženám ve velkých městech vlastně všech evropských států se silnými muslimskými komunitami a dostatečným počtem radikálních migrantů. Zatím jsem nikde nezaznamenal, že by se někdo zamyslel nad jeho poselstvím nám, bílým Evropanům, jinověrcům a bezvěrcům před tváří Alláha. Jeho dopady jsou bohužel děsivé, aniž si to zatím většina lidí uvědomuje.

Úmyslně používám termín poselství, neboť přesně tím ten útok byl. Zamlčování tohoto kontextu je ještě horším „hříchem“ státních orgánů a médií než pouhá snaha o bagatelizaci jeho následků. Způsob provedení, koordinace a hlavně masovost byly obrovským šokem nejen pro většinu evropských vlád, ale i tajných služeb. Jednalo se totiž, a není to žádná konspirativní teorie, o hromadný „měkký“ teroristický útok, tentokrát sice s minimem mrtvých, ale se spoustou traumatizovaných obětí, které budou už trvale cítit a také dále šířit strach z muslimů a z jejich hromadných akcí na pozadí bezmoci policie svých zemí. Jeho cílem bylo nejen ukázat sílu a organizační schopnosti muslimské komunity, ale především hluboce urazit muže bílé rasy hromadným zhanobením jejich žen. Ze strany muslimů se jedná o těžkou urážku, která se týká nejen Německa a ostatních dotčených zemí, ale celé Evropy. A nezáleží na tom, jestli si ji jako bílí Evropané budeme nebo nebudeme uvědomovat a připouštět. V očích muslimů jsme jen potvrdili to, co oni už dávno vědí – jsme jen slaboši, neschopní udržet si ani své ženy, jejichž úkolem je jim sloužit.
Jsem si vědom, že mě za toto tvrzení bude spousta lidí pranýřovat, ale je to prostě fakt. Podle mého názoru byl tento útok jen zkouškou na daleko zásadnější akce. Pokud se z něho nepoučíme, bude nás to stát spoustu obětí. Vždyť místo prakticky do tisícovek jdoucích z pohledu muslimů zhanobených, traumatizovaných žen mohl ráno 1. 1. 2016 ležet na dlažbách evropských měst stejný počet bezhlavých těl. Stojíme na křižovatce. Jako země i jako kontinent. Přemýšlejme. Ale hlavně – konejme! Rychle.

Americký prestižní deník New York Times přinesl komentář Rosse Douthata, který varuje Evropany před bezhlavým humanitarismem. Podle něho je současná migrační vlna nezvládnutelná ne kvůli počtu, ale proto, že většinou jde o mladé muže. Komentátor současný přístup Evropy a hlavně Angely Merkelové považuje za bláznovství, kterým si zaděláme na obrovské problémy. Lze říci, že „tají ledy“ a začíná se na možná rizika čím dál víc upozorňovat, nebo jde o strašení? Co se všechno musí stát, aby evropští lídři změnili kurz a nebyla výsledkem jednání dohoda o tom, že za půl roku se asi zbuduje ochrana schengenských hranic?

Mám obavu, že vše, co se jako varování evropským lídrům mohlo stát, se už stalo. Naposledy o novoroční noci na ulicích mnoha evropských měst. V principu byl tento útok daleko horší než oba pařížské masakry dohromady. A nic. Jen mlžení, snaha uklidňovat veřejnost, bagatelizace příčin i následků. Titanic jde ke dnu, ale orchestr hraje a v podpalubí se tančí.
Možná bych nebyl takovým pesimistou, kdybych díky hackerům nečetl manipulativní a z naprosto chybných předpokladů vycházející materiál premiérova poradce Oty Novotného nazvaný Zodpovědný evropský přístup k řešení problému uprchlíků. Celý dokument stojí na chybném tvrzení, že EU má strategii pro zastavení migrace. Bohužel, vedení EU takovou strategii nemá. Důkaz je jednoznačný – pokud by ji mělo, k žádné krizi by nedošlo. Naopak, faktickým zhroucením schengenského systému, který se ukázal jako absolutní chiméra, a de facto i zneplatněním dublinských dohod padl jeden ze základních pilířů, na nichž EU jako instituce stála – schopnost podržet si, co evropské jest, a ubránit to před vnějšími nepřáteli.
Zhroutila se definitivně rovněž chiméra soudržnosti a obranné funkce NATO. Evropa k zastavení migrační krize a eliminaci rizik, plynoucích z ilegálního pohybu milionů neidentifikovatelných lidí po jejím teritoriu, životně potřebuje konkrétní schopnosti a kapacity vojenských struktur NATO. Jejich využití pro potřeby zvládání evropské migrační krize však zablokovaly USA a Turecko s přispěním několika dalších „zavázaných“ zemí. A to i přes skutečnost, že USA na základě administrativně vykonstruovaného útoku na území USA (WTC 11. 9. 2001) aktivovaly celé NATO a v podstatě si vynutily účast vojáků jeho členských zemí ve válce v Afghánistánu i dalších zemích. Obdobně by se dnes daly považovat za ozbrojené útoky proti zemi NATO oba francouzské masakry. Přesto Francie kupodivu nevyužila recipročně k tehdejšímu americkému postupu článku 5 Washingtonské smlouvy.
Kdyby totiž bylo NATO aktivováno, Turecko by bylo nuceno použít své vojenské síly k zablokování proudu migrantů, likvidaci jejich základen a vybavení. NATO jako organizace by mohla poskytnout hlídkové lodi, informace i kapacity pro ubytování a střežení tisíců běženců v Turecku, na řeckých ostrovech, ve Španělsku i na hranicích severních zemí EU. To všechno je k dispozici, ale nestalo se nic. Otázkou ovšem je, nakolik a zda vůbec velení NATO věří Turecku, zejména ve světle událostí kolem sestřelení ruského SU-24, obchodování s ropou z Islámského státu, útoků proti Kurdům nebo obsazení části iráckého území. Pokud ne, má to logiku. Pokud ano, je to podraz velení NATO vůči EU.

Nehrozí teď státům střední Evropy podobné riziko islámského terorismu, s jakým se muselo nedávno vypořádat Rusko, USA a stále s ním bojuje Izrael?

Bohužel musím konstatovat, že tato hrozba reálně existuje z mnoha různých důvodů, z nichž ne zcela zanedbatelným faktorem paradoxně může být jejich „odboj“ proti snahám EU za každou cenu na jejich (a tím i naše) území uměle exportovat „nadbytečné“ migranty na základě jakýchsi kvót. Pokud k nám migranti nebudou prostě chtít, není důvod provést na území ČR, Polska, Maďarska nebo Slovenska několik teroristických útoků a tím zásadně zvýšit odpor obyvatel proti příchodu migrantů a vlastně tak zabránit jejich přesídlování. Je to jen hypotetická možnost, ale samozřejmě existuje.
Naštěstí se nám vyhnula „legrace“ novoroční noci, protože muslimské komunity v našich zemích jsou slabé a především zde zatím chybí radikální migranti. To se však pod tlakem EU a s přístupem, který nám prezentuje česká vláda, může velmi rychle změnit. Stále častěji se hovoří o možnosti „izraelizace“ Evropy. To by znamenalo život v neustálém strachu před teroristickými útoky a připravenosti se okamžitě bránit. Mám pocit, že k této „metě“ vesele směřujeme.

Pozice kancléřky Merkelové je čím dál horší. Kritika tzv. willkommenskultur sílí s poukazem právě na nedávné incidenty a naštvanost lidí roste. Nakolik se EU nebo jednotlivé státy zabývají relevantními bezpečnostními analýzami z hlediska možné další hrozby terorismu, organizovaného násilí třeba právě vůči ženám atd.? Jak v tomto smyslu vnímat návrh Belgie zavést pro azylanty kurzy chování k ženám?

Bylo velmi poučné sledovat chování Henrietty Rekerové, starostky Kolína nad Rýnem, mimochodem jedné z předních německých „sluníčkových“ vítaček migrantů, a její reakce na novoroční útoky stovek muslimů na ženy a dívky v tomto městě. Tato dáma paradoxně nejprve odsoudila nikoliv migranty, ale jejich oběti. A ženám v Kolíně doporučila chodit ve skupinkách, držet se při sobě a co víc – udržovat si od muslimských mužů distanci na vzdálenost natažené paže! Jak inspirativní! Věřím, že zejména pro voličky paní starostky. Že se později omluvila, svědčí spíše o práci jejího PR týmu než o změně názoru.
I Angela Merkelová zřejmě na radu svých poradců spustila v médiích sice nevýrazné, ale přece jen bububu. Kolínské události jí dávají slušnou šanci opustit se ctí dosavadní proimigrační politiku a stát se realistickým politikem. Je otázkou, jak s ní naloží. Její další kroky moc nadějí nedávají.
Při hledání odpovědi na otázku, zda se EU zabývá bezpečnostními analýzami, dostávám se k problému, kdo dnes vlastně EU řídí. Vypadá to, že spíše než Evropská komise rozhoduje o všem Angela Merkelová – počínaje osudem eurozóny a vztahem EU k Ukrajině a migrantům až po hrozby sankcemi „neposlušným“ zemím Unie (naposledy Polsku a Maďarsku). Z kroků Merkelové však zatím rozhodně neplyne, že by se řídila nějakými analýzami, případně že by ona sama Evropskou komisi inspirovala nebo vybízela k podobné činnosti. Zatím podle všeho neprobíhá podobná činnost koordinovaně ani v jednotlivých evropských zemích. Podle dostupných informací tajné služby sice vyhodnocují rizika teroristických akcí, ale je zcela jasné, že jim nedokáží zabránit. Každopádně i v této oblasti chybí koordinace činností a opatření, které by mohla přinést aktivace NATO a působení jeho společných sil a prostředků ve prospěch evropských zemí a podotýkám – na jejich území. Rád bych věřil, že k tomu v letošním roce dojde.
Když jsem poprvé četl o belgickém (a podobně i holandském) plánu učit migranty dobrým mravům, okamžitě se mi vybavil půvabný český film Světáci s Oldřichem Novým v roli učitele společenského chování marně „otesávajícího“ skvěle hrající „balvany“ Libíčka, Sováka a Brodského do rolí světa znalých mužů. Nakonec se ukáže, že se člověk své přirozenosti prostě není schopen zbavit. Zajímalo by mě, jak učitelé v Belgii nebo Holandsku hodlají zlomit staletími zažitý stereotyp ženy – otrokyně a služky – hluboce zakořeněný v myslích migrantů a podporovaný jejich vírou. Je ovšem jasné, že na podobné bohulibé plány bude třeba vyčlenit spoustu prostředků z kapes daňových poplatníků. Neziskové organizace se na to určitě už třesou.

V Evropě, hlavně Francii nebo Německu, už přistěhovalci z arabských kultur žijí desetiletí. Jak jsou tito lidé obydlující Evropu řadu let odlišní od těch, kteří nyní přicházejí? Do jaké míry si záměrně pečlivě uchovávají specifika své kultury a způsobu života?

Omlouvám se, ale to je spíše otázka pro kovaného sociologa nebo politologa. Snad by pan Pehe mohl…?

Unie se nedávno dohodla, že asi do šesti měsíců by mohlo dojít ke kontrolované systematické ochraně hranic schengenského prostoru. Zvládne se to? A proč to vůbec nejde rychleji? Prezident Zeman, ale nejen on, varoval, že do té doby přijde dalších minimálně půl milionu migrantů…

Za celý rok 2015 evropské orgány nedosáhly při řešení migrační krize absolutně ničeho, co by se dalo považovat alespoň za dílčí řešení nebo pokrok. Nedosáhly dokonce ani shody v pojmenování příčin této krize, o definici nějakého úspěšného řešení ani nemluvě. Nevěřím, že se v roce 2016 něco změní. Doufám však, že zdravý rozum nakonec zvítězí a migraci do EU se podaří zastavit. Tomu, že by se do půl roku zorganizovaly pohraniční jednotky EU, ale příliš nevěřím. Je to opravdu složitý projekt vyžadující spoustu lidí, techniky, logistické zabezpečení, výcvik. Ale nevidím žádné struktury ani v armádách, ani v policii, které by byly schopné a ochotné je cvičit a vyčlenit pro ně lidi.

V Německu nedošlo jen k napadání ze strany přistěhovalců, ale už i opačně. Došlo k napadení Syřana a Pákistánce, na území bývalé NDR dochází k útokům na ubytovny. Jaká existuje hrozba „odplaty“? Je možné se tomu ještě vyhnout? A do jaké míry hrozí když ne občanská válka, tak vážné střety mezi imigranty a původními Evropany?

Ono k těm útokům nedochází jen na území bývalé NDR, ale i v jiných zemích, konkrétně například i ve Švédsku. Jak jsem už uvedl, po novoročním útoku se situace radikálně změnila. Evropa se může fakticky kdykoliv a kdekoliv stát místem chaosu, aniž jsou státní orgány schopny s tím cokoliv udělat. Ukázalo se, že je možné koordinovat činnost malých i velkých skupin islámských bojovníků, organizovaných na stejných principech jako Islámský stát a operujících současně na mnoha územích Evropy. Jediná možnost, jak se tomu ubránit, je zabránit organizování těchto skupin. A to půjde jen za dvou podmínek – okamžitě zastavit příliv migrantů do jednotlivých zemí, interní migranty striktně rozptýlit, izolovat ve sběrných táborech a řetězově deportovat zpět do Turecka (odkud jich přichází většina) a do Afriky, nebo počkat na jakoukoliv záminku a likvidovat tyto skupiny vojensky bez jakéhokoliv ohledu na politickou korektnost. Jedině tohle vnímání světa nám umožní přežít. Naši politici (a ani naše policie a armády) na to ale bohužel (zatím) nejsou nastaveni.

Byla by česká armáda a policie schopná ochránit naši hranici proti „nájezdům“ vypovězených nebo uprchlých emigrantů ze zemí, kde je nejdříve přijali s otevřenou náručí a posléze vyhostili? A domníváte se, že už v letošním roce dojde k viditelnému posílení obranyschopnosti ČR, když ministr financí zásadním způsobem navýšil rozpočty jak ministerstvu obrany, tak i ministerstvu vnitra?

ČR bohužel v současné době nedisponuje vojenskými ani policejními jednotkami, které by byly schopny a připraveny bránit území státu před pokusy velkých organizovaných skupin migrantů proniknout do Evropy. Respektive naše armáda, ačkoliv je relativně dobře připravená na zahraniční mise, je příliš malá na řešení podobných úkolů. Nebyla by ani schopna se postavit menším ozbrojeným teroristickým skupinám útočícím dostatečně razantně a bezohledně na obyvatelstvo a civilní, nebo dokonce vojenské objekty na území státu. Ukázalo se také, že tento problém je až na výjimky vlastní všem evropským zemím NATO a omílání tezí o vzájemné pomoci na základě článku 5 Washingtonské smlouvy je jen hra politiků na uklidněnou, kterou tím sobě a „lidu“ omlouvají likvidaci vojenských schopností a neustálé snižování výdajů na obranu vlastních zemí.
Posílení obranyschopnosti země je dlouhodobý proces, jehož první výsledky nebudou zřejmé dříve než za 3 až 5 let. Pokud nebude k dispozici nová strategická koncepce AČR, reagující na nové hrozby, nemá cenu se vůbec bavit o nějakých efektech navyšování rozpočtu. Nemá cenu se o tom bavit ani za situace, kdy je v podstatě nefunkční i akviziční systém resortu obrany. Není tak jasné, co se bude za vyšší peníze vlastně pořizovat, ani mechanismus zajištění dodávek do armády včas a v potřebné kvalitě. Podle mě je klíčové v první řadě vyřešit výbavu vojáků, aby nemuseli uniformy nakupovat v armyshopech.

Jak se v rámci Evropské unie jeví vystupování České republiky? Slovensko, Polsko a Maďarsko jsou zřejmě připraveny jít až na hranici zákonů, aby se před migrační vlnou ochránily. Ovlivní to spolupráci v rámci V4, kde je nyní jediné Česko nejmírnější? Podle některých analytiků je česká vláda značně při zdi.

Česká zahraniční politika vůči EU v poslední době výrazně „zkrotla“. Od doby, kdy jsme se tvářili téměř tak výbojně jako Slovensko a kritizovali Poláky za jejich hlasování v Evropském parlamentu, se hodně změnilo. Z kritiků polské „zrady“ se v rámci V4 stala bohužel ČR tou zemí, která odmítá držet basu a nepřipojila se k žalobě proti kvótám prosazovaným EK. Důvody tak trochu vyplývají i z e-mailové korespondence pana premiéra. Škoda. Možná se něco změní po rozkrytí skutečných příčin a dopadů novoročních útoků.
Osobně mě opravdu potěšila ostrá odpověď Poláků na tvrdé výhrůžky zemím střední Evropy, které v poslední době zaznívaly jak ze strany vedení EU, tak od německých politiků. Myslím, že v Evropské unii nepočítali s tím, že někdo na Východě najde vůbec odvahu na jejich arogantní vyjádření odpovědět. Určitě by stálo za úvahu využít současné příznivé situace a výrazně zlepšit koordinaci zahraniční politiky V4. Protože naše vláda se při zdi opravdu drží. Jde ovšem také o to, kdo ji tam zahnal.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Okamura se velmi drsně opřel do Sobotky a Babiše: Vláda je neuvěřitelně škodlivá. Jde o miliony z vašich kapes a o štvaní proti odpůrcům imigrantů

4:59 Okamura se velmi drsně opřel do Sobotky a Babiše: Vláda je neuvěřitelně škodlivá. Jde o miliony z vašich kapes a o štvaní proti odpůrcům imigrantů

ROZHOVOR Předseda SPD a poslanec Tomio Okamura říká, že migranti z kulturně nepřátelských zemí tady …