Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera. Jak na něj budete vzpomínat? Co ztrácí česká politická scéna jeho odchodem?
Pro mě je to velká ztráta. On byl jedním z mála politiků, s kým jsem si rozuměl i lidsky. Důkazem toho je, že mi psal předmluvu mé první knihy Konec finančních negramotů v Čechách. Hodně jsem souhlasil s jeho názory. Ztrácíme člověka, který byl pro mě kandidátem na prezidenta. Vícekrát jsem ho k tomu přemlouval. Měl by můj hlas. Používal zdravý selský rozum, říkal věci narovinu. Když provokoval, tak střídmě, mile, kultivovaně. Byl přímý, takže se člověk na něj nemohl zlobit, i když s ním nesouhlasil.
Ne všichni jsou ze smrti Jaroslava Kubery smutní. Vy sám jste upozornil na příspěvek pana Zdeňka Šarapatky o tom, že smrt je popleta (a pod tímto textem je na obrázku Jaroslav Kubera s Milošem Zemanem). Co o tom říci?
Minulý víkend se konal kongres ODS a největší pozornost na něm vzbudil starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Vyčetl spolustraníkům, že dělají málo proto, aby byli známější. Což je možná někdy pravda, ale je Novotný v tomto směru vhodný příklad k následování pro ostatní?
Tak jak to popsal, měl pravdu, ale na padesát procent. Celá řada politiků, co jsou v nějakých pozicích, se jenom vezou. Svého času jsem je nazval okrasnými. Máte chovné, tažné a okrasné. To jsou ti, co tam sedí, zvedají ruku a s tím jsou spokojeni. Nejsou moc vidět, což je vlastně jejich cílem. Když ale má člověk nějakou exekutivní funkci, tak by měl dělat něco pro lidi a měla by o tom veřejnost vědět. V tomto má Novotný pravdu.
Ale nezmínil druhých padesát procent, že tohle všechno se nesmí dít za každou cenu. Politika je běh na dlouhou trať. Je to maraton, půlmaraton či aspoň běh na deset kilometrů. Kdežto Pavel Novotný je jako sprinter na sto metrů. Je nabouchaný, má svaly, vyhraje běh na sto metrů. A tím to končí. Politika není jenom o tom, že se člověk dokáže zviditelnit v krátké době. Musí také něco prosadit, být akceptován koaličními partnery, ale i opozicí. Nesmí být za kašpárka. Představte si toho sprintera, co běží sto metrů a pak zjistí, že má běžet deset kilometrů. Tak už to pak vydýchává a jen chodí. Porazí ho všichni ti, co vystartovali pomalu, protože vědí, že je to dlouhá trať. Na jednu stranu má být politik ve veřejném prostoru, publikovat, mít i netradiční řešení. Ale také si hlídat elementární slušnost, kultivovanost, dlouhodobost. Když to děláte dlouhodobě, tak to není o šokování za každou cenu.
Pokud použiju ještě jiný příklad, tak já například patnáct let provozuji stránky bankovnipoplatky.com. Myslím si, že jsem vzbudil v České republice zájem o toto téma, vycházím z různých čísel i statistik z hlediska snížení výběrů z bankovních poplatků až po citlivost na cenu bankovních služeb. Nicméně si troufám říci, že jsem to dělal kultivovanou formou bez trestních oznámení, žalob, bez bulvárních aktivit, které by mohly vyvolat rizikové chování jedněch či druhých. Trvalo to ale dlouho. Přesto si myslím, že je to správná cesta.
Mohl jsem to dělat bulvárním způsobem. Napadá mě například vyhlásit soutěž, že by lidé na svého bankéře v době finanční krize hodili dort a ještě by to natočili na svůj mobil a pak by se s tím pochlubili, nejlepší video by vyhrálo. Vymyslet nápad, který zaujme novináře, tím že je kontroverzní či šokující, to problém není. V té chvíli by se o serveru bankovnipoplatky.com sice dozvěděla spousta lidí, ale za jakou by to bylo cenu. Šlo by o ztrátu důvěryhodnosti, serióznosti. A to platí dvojnásob pro politiku.
Pavel Novotný prostě neřekl tuto druhou polovinu. Musí to být kombinace. Nevyhýbat se veřejnému prostoru, medializaci a netradičním řešením, ale zároveň mít racionální záklopku, nedělat to úplně za každou cenu. Překvapilo mě, že na kongresu ODS toto od nikoho nezaznělo.
Psali jsme:
Petr Fiala má vizi vyhrát volby a on se stát premiérem. Je to reálné? Má podle vás ODS šanci být největší stranou? A kdy?
To já nevím. A také mi nepřijde vhodné komentovat ambice Petra Fialy a ODS. Spíš bych se zastavil u dle mého amatérismu nezvolení první místopředsedkyně strany Alexandry Udženije, což je podle mě hodně i zodpovědnost předsedy strany. Nechat to dojít do stavu, kdy je jen jeden kandidát, a nakonec podporu nedostane a není tedy zvolen nikdo, a pak je tam trapná dvouhodinová pomlka a řeší se, co bude. Tím Petr Fiala obnažil své manažerské kvality či politický cit. Předpokládám, že předseda předtím objížděl kraje a musel se vyjadřovat k nominacím. Vypovídá to o tom, že pan profesor to bere dost profesorsky.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
- ODS
- předseda vlády
Tento týden byl odvolán ministr dopravy Kremlík. Co si o tom myslíte?
O mně je známo, že k tomu přistupuji padni komu padni. Byl jsem to já, kdo na facebooku kritizoval po úmrtí Karla Gotta, že pan ministr dopravy předjel autem frontu truchlících. Myslím, že když si má člověk v politice zachovat nějakou tvář a důvěryhodnost u veřejnosti, tak to musí brát bez ohledu na to, jestli jde o někoho z jeho skupiny, či z té konkurenční. Z tohoto pohledu vnímám rozhodnutí premiéra jako správné. Byla tam nějaká chyba, manažerské selhání, byť situace není úplně černobílá. Opozice ale nemůže ani pípnout vzhledem k rychlosti, jakou premiér ministra dopravy odvolal.
Pokud to porovnám s tím, co se děje na pražském magistrátu - viz čtvrteční několikahodinová debata o výběru firmy v dopravním podniku na servis vozů metra bez výběrového řízení za 14 a půl miliardy. To jsme řádově úplně někde jinde než u eshopu za 400 milionů. Personálně se tam nic neděje a ještě jsme dostali pomalu vynadáno, že se na to vůbec ptáme. Mám unikátní možnost porovnat fungování opozice a koalice i z druhé strany, protože ve sněmovně jsem v koalici a na pražském magistrátu v opozici. Z tohoto pohledu mi ta reakce přišla adekvátní a velmi rychlá.
Předseda ČKOS Josef Středula varoval, že pokud v roce 2020 nebude pokračovat růst mezd v podobném tempu jako doposud, může to ohrozit ekonomiku. Argumentuje tím, že spotřeba obyvatel dnes tvoří více než polovinu HDP. Můžeme tedy roztáčet kola ekonomiky zvýšenou spotřebou?
Pan Středula se vyjadřuje kde k čemu. Mě naštval svým komentářem k institutu hromadných žalob, čehož já jsem velký zastánce. Pomůže to spotřebitelům, zvláště těm slabším. On tam vystupoval jako zástupce pojišťoven. Když se mu to hodí, tak vystupuje takto a u institutu hromadných žalob není na straně spotřebitelů. Takže nebudu jeho ekonomické dedukce komentovat.
S ekonomikou souvisí i tzv. zelený úděl, plán EK na snižování emisí. Mnozí se obávají vážných sociálních následků. Ekonom Pikora zase upozorňuje, že nás to vyjde pěkně draho. Se zachováním jaderné energie se dle něj částka blíží k 700 miliardám, bez ní mluví Pikora až o dvou bilionech. Jsou tyto obavy opodstatněné?
Mám pocit, že se z toho stalo módní téma a představitelé v Evropě a v evropských institucích se předhánějí, kdo vymyslí revolučnější opatření. Když se podíváme na fakta - kolik z toho, co ovlivňuje člověk, způsobuje Evropa? Jen samotná Čína toho vyprodukuje násobně více. Pokud sledujeme, jak se k tomu staví jiné země mimo Evropu, tak mi to přijde až komické. Jak se všichni předhánějí v těch opatřeních.
Včera mi někdo poslal video, jak v uvozovkách třídí odpad v Indii. Vyklápí ho tam ze sklápěčky do nějaké vody, buď řeky či moře. To je jeden extrém. Druhý je ten, že tu budeme pomalu kontrolovat, kdo čím jezdí a kam. Zase se z toho vytrácí zdravý selský rozum. Každý by měl začít od sebe. Třídím odpad, vedu k tomu děti. Sbíráme dešťovou vodu, jezdím v elektroautě. Nejsem tedy typický kritik ekologického chování. Sám se tak snažím chovat. Ale jsem kritik extrémů, těch alarmistů, který to potom převádějí do politické a potažmo i ekonomické roviny. Za čas se objeví zase jiné téma a toto za deset, patnáct let zmizí. Že to napáchá nějaké ekonomické škody, to je pravda. Chybí mi o tomto racionální debata.
I vás osobně se dotkla prosincová debata o tom, zda je Praha ovlivňována čínskou chobotnicí. Podle kroků vedení Prahy se spíše zdá, že je ovlivňována protičínskou chobotnicí....
To je zodpovědnost zejména pana primátora, který dělá zahraniční politiku. Tam se cítí asi líp, než aby dělal, co má dělat primátor. Tedy řešit problémy hlavního města Prahy. Spíše bych tam ale viděl problém dvojího metru. Piráti mě grilovali tři hodiny proto, že jsem byl v nějakém timesheetu (pracovním výkazu), aby se ukázalo, že to vůbec není pravda. Moje argumenty je vůbec nezajímaly. Použil jsem je i v předžalobní výzvě k Economii a k Aktuálně, aby se mi omluvili a tu pasáž ze svého článku stáhli. Kde jako jeden z hlavních argumentů uvádím, že jsem o Číně psal - dávno před spoluprací s tou agenturou, dávno před svým zvolením do sněmovny - už v knize Šílenosti v době korektní. Byť mi ta agentura pomáhala se sociálními sitěmi, s facebookem, tak já nemohu ovlivnit, co píšou někde v timesheetu, což byl přesně argument šéfredaktora Aktuálně.
V kontrastu s tím Pirátům vůbec nevadí, že dopravní podnik vzal zakázku za 14 a půl miliardy bez výběrového řízení na 15 let firmě, která spadá pod PPF. To znamená, že ten princip je úplně stejný. Najednou Piráti o čínské chobotnici nehovořili. Vadí jim dva řádky v timesheetu, kde to ovlivnit nemůžu, a proti tomu stojí 14 a půl miliardy a ani ťuk. V této logice by to muselo být hejno chobotnic. To mi vadí. Tento selektivní přístup.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
