Není pravda, že Zemana volila většina národa, upozorňuje Marta Kubišová. A Rusové prý o okupaci vykládají totéž, co kdysi Brežněv

Právě jste přijela z dovolené v Řecku. Zaznamenala jste tam nějakou nervozitu anebo rozruch vyplývající z posledního ekonomického otřesu?

Pobývala jsem s dcerou na jednom z řeckých ostrovů, konkrétně na Korfu, kde ale opravdu, co se týče krize, jsme nezaznamenaly – hlavně na počátku naší dovolené – vůbec nic. Předpokládám, že na jiných řeckých ostrovech je to podobné. My jsme navíc nebyly ubytované v hotelu, ale v pronajatém soukromém apartmánu. Nevím, jak to vypadá v pevninské části, ale když jsem odjížděla, tak to na Korfu už docela vřelo, ale vnímala jsem to tak, že Řekové se smiřují s tím, že přistoupí na návrhy Evropské unie.

Oni se budou muset v budoucnu hodně uskrovnit – třeba už teď na ně přišla první vlna zvýšení daně z přidané hodnoty ze 13 na 23 procent, a tím rázem pro ně výrazně podražily zboží a služby. Zpozorovala jste kvůli tomu na Řecích výrazné zkroušení?

Žádnou změnu jsem v jejich chování nepostřehla. Večer normálně frčely restaurace i bary a my do nich s dcerou chodily, abychom si nemusely vařit. Od Pavly Smetanové, která je tamní zpravodajkou Českého rozhlasu, jsme dokonce dostaly knížku, která tu situaci hezky popisuje. V ní je mimo jiné poznámka o tom, že Řekové jsou takoví sví a hlavně jiní nežli my. Jsou asi zvyklí překonávat všechny možné překážky, a i nové podněty, a docela se jim prý dokážou přizpůsobit. Třeba v samoobsluze, kam jsme jezdily pravidelně nakupovat, byl bankomat, ale nikoho jsme tam nikdy neviděly postávat. Prostě se tam neodehrávaly takové situace, jaké známe z našeho zpravodajství, že by lidé všelijak dlouho postávali u bankomatů. Možná ale, že na těch ostrovech je to úplně jinak nežli ve vnitrozemí.

KOMPLETNÍ SERIÁL PARLAMENTNÍCHLISTŮ.CZ "CIVILIZACE A MY"

Jenže členské země eurozóny jsou hodně nevrlé kvůli tomu, že budou muset za další finanční pomoc Řecku ručit, a lidé se bojí toho, že za údajně vysoký životní standard Řeků budou muset zaplatit.

Opravdu se říká, že si Řekové žili nad poměry, ale je tam zase velká nezaměstnanost. Takže když tam důchodci podporují dva mladé nezaměstnané ze své rodiny, tak to asi není pro ně zase až tak úplně přepychové, co se týče výše důchodu. Je ale pravda, že jsou pracovití. Všimla jsem si jedné věci – zatímco loni nebyly olivové háje v této době nijak ostříhané, letos tam jsou úplně vymetené a vyčištěné. Zřejmě se asi rozhodli, že budou soběstační. A mohu vám říci ještě další poznatek. Totiž to, co tady u nás kupujeme jako zeleninu a ovoce, to se nedá s tamní produkcí vůbec srovnat. To je úplně jiná konzistence a chuť! Tamní rajčata i papriky se nedají srovnat s tím, co je u nás k mání.

A není to třeba tím, že člověku o dovolené víc chutná, neboť vše v té době vnímá jaksi jinak a plněji, nežli když doma jede stále na plný plyn?

Ne, to rozhodně ne! Já jsem takový fajnšmekr na tyhle věci a poznám to.

Ale mnoho lidí hovoří ve spojitosti s řeckou krizí i o krizi celé eurozóny, a přemýšlí se tak o tom, jak naložit s evropskou myšlenkou dál...

Já tyhle věci neberu tak úplně vážně, vždy tady něco bouchne a pak vypukne panika a všichni a všude se k tomu vyjadřují. Od politiků přes různé odborníky a ekonomy... A pak je to zase všechno úplně jinak. Podobné to bylo i s Řeckem. Ještě před měsícem měli všichni oči navrch hlavy, mluvilo se o rozpadu celé eurozóny, pokud z ní Řecko vystoupí, ale teď je zase klid. Co se týče utečenců, tak než jsem odjížděla na dovolenou, hovořilo se o tom, že tady bude tak nejvýše 500 imigrantů, a teď se podívejte, jaký zmatek tady s nimi je. Když by se něco mohlo stát, tak se to jinak v tu chvíli hodnotí, než když se to opravdu stane. Zrovna Češi jsou na to experti, neboť stále říkají: ‚never, never‘ a pak to vše proběhne jinak a třeba i v klidu. Všechno podobné by bylo proto dobré poslouchat jedním uchem a pak to posoudit za 14 dní. Pak to totiž může být úplně jinak.

Už jste ale jistě po návratu z dovolené zaznamenala dennodenní zprávy o tom, jak se imigranti snaží dostat z Francie do Británie tunelem pod Lamanšským průlivem a dokonce se bouří i u nás v zařízení pro uprchlíky v Bělé pod Bezdězem. O čem tyto jejich vzpoury vypovídají?

Co s imigranty máme dělat? Já myslím, že bychom se k nim měli chovat kolegiálně a nestavit se k nim zády. Nesmíme rozhodně říci, že jich vezmeme jen 300, a to ještě křesťanů, to prostě nejde. Musíme se s tím vším nějak popasovat, a to podobně, jako to řeší Německo či Francie a Itálie, ale také Řecko. Jak se ovšem říkalo, že jsou ve velkém rozmístěni i na řeckých ostrovech, my jsme na Korfu zrovna žádné neviděly. Každý ostrov ale asi má svůj řád...

Nebojíte se, že se sem do Evropy spolu s imigranty ze severní Afriky či Blízkého východu mohou dostat i islámští radikálové?

To se sice stát může, ovšem předpokládám, že ti, kteří utíkají odtamtud, mají s sebou rodiny, tedy i děti, a nemají to opravdu nijak lehké, neboť prchají před smrtí a před válkou. Osobně bych tyto ohrožené rodiny u nás docela ráda přivítala. I když jsem slyšela, že v Evropě jsou teď především tátové od těch rodin, kteří prchají před zlem. Zřejmě až později za nimi přijdou manželky s dětmi. Takže ono je těžké rozpoznat, kdo je tady ekonomický uprchlík a kdo je tady uprchlík před válkou.

Nedávno jsem viděla dokument o měnící se demografii světa, jenž tvrdil, že nám hrozí islamizace Evropy. Mimo jiné je to proto, že natalita v Evropě je na průměru 1,38 – a tuto porodnost prý žádná kultura nemůže přežít –, zatímco porodnost muslimské populace je na hodnotě 8,1. Proto třeba v roce 2027 jeden z pěti Francouzů bude muslim a do 39 let se Francie stane islamistickou zemí, Německo se prý podobně stane muslimským státem v roce 2050... Jen pro informaci, už dnes se počet muslimů v současné Evropě odhaduje na skoro 16 milionů. Nebojíte se, že se Evropa může kvůli nově příchozím za pár let vskutku změnit?

To je ale v rovině spekulací, i když i já jsem zaslechla, že brzy bude potřeba v celé Evropě vyřešit situaci, jež je podobná té, jaká nastala před lety kvůli Alžířanům, Maročanům a Tunisanům ve Francii. Oni je kdysi přizvali do země a dali jim občanství, protože se prý Francouzům už nechtělo vyrábět párky nebo čistit ulice. To začalo v šedesátých letech a v roce 1989, když jsem tam přijela po dlouhé době, tam už některé hlavní třídy byly zaplaveny tmavými prodavači. Když jsme se tázala, jak je to možné, co to je, protože na těch ulicích byl kolem dokola docela nepořádek, tak mi říkali: ‚No, Francouzům se nechce dělat!“ Uvidíme, jak se to celé vyvine, ale v ČR prý ani zůstat nechtějí. Chtějí se dostat především do Anglie anebo Německa či Francie. Až časem uvidíme.

Jenže z Francie prchají do Velké Británie kvůli britskému sociálnímu systému, neboť tam každému utečenci vyplatí 36 liber, což je zhruba 1 385 Kč na den. V Británii nadto nezaměstnanost dosahuje 5,4 procenta, což je zhruba polovina oproti té na druhé straně Lamanšského průlivu. Takže mají údajně lepší šanci dostat tam práci.

Ano, řeknou si to mezi sebou, co kde dostanou a kde jsou pro ně sociální dávky největší. Pak je ta situace s eurotunelem jasnější. Holt se s tím bude muset Británie nějak popasovat a brát jenom ty, které může brát. A u kterých se jim bude zdát, že do toho šli jenom proto, aby si v Anglii přišli na peníze, ty bude muset nakonec vracet. Nic jiného Britům asi nezbude.

A popravdě – nebojíte se toho, že Evropa je na jakémsi rozcestí a příští generace bude žít na úplně jiném kontinentu?

Lidé naší generace už toho svědky nebudou, to je pravda, ale situace zřejmě bude podobná jako v biblických příbězích, kde se také hovoří o stěhování národů; národy se kdysi podle nich převalily do Evropy a pak zase jinam.

Změnila se podle vás Francie hodně?

Já jsem tam takových pět nebo šest let nebyla, ale v porovnání se šedesátými lety to je jiné, což je logické. Tehdy neexistovaly třeba channely. Tam se totiž vždycky v noci otevřou na silnicích takové klapky a hned pod chodníkem se pak valí malá řeka, a ta ještě voní. Speciálně pak v centru k tomu ještě nastoupí lidé s košťaty, aby pak ráno byly ulice vyblejskané jako v parku.

Kam podle vás nyní směřuje evropská myšlenka, a to v souvislosti s řeckou krizí? Jde to podle vás směrem k většímu sjednocení, ke zrušení eura, anebo ke zrušení celé EU?

To nemohu posoudit. Osobně si myslím, že když už se jednou EU dala dohromady jako protiváha velký státům, jako jsou Rusko anebo USA, tak to určitě má svou váhu a důležitost, a proto by nebylo dobré EU zase rušit. Vždyť před mnoha staletími existovala v Evropě velká římská říše, a když to tak bylo uspořádané před mnoha staletími, tak proč by to podobně nešlo udržovat i dnes?

Rusko modernizuje své zbraňové systémy, posiluje vojenskou přítomnost blízko svých hranic. Jak to může dopadnout? Máme se Ruska bát?

Rusko je opravdu velmi nečitelná země, v níž je i nečitelná vláda. Ovšem laikovi se to všechno velice těžko hodnotí. Když jsem jela na dovolenou, tak jsem se ze zpravodajství dozvěděla, jak prezentují u nich náš rok 1968, který jim ale nelze zapomenout, a já osobně se přes to nikdy nepřenesu, neboť to byla okupace naší země jako hrom. Jenže oni to svým vlastním lidem prezentují tak, že u nás byla kontrarevoluce a že k nám oni přijeli jen na pomoc. Jsou to ovšem stejná slova, která říkával kdysi i Brežněv. Vždyť oni ti vojáci, když sem v osmašedesátém přijeli, byli zcela dezorientovaní a viděli, že tady žádná kontrarevoluce není! Proč to tak lživě prezentují i dnes? To je mi záhadou.

Prezident USA Barack Obama tento týden spolu s federální Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) představil finální verzi loni navrženého Plánu čisté energie (Clean Power Plan), který povede k omezení produkce emisí z uhelných elektráren. Toto opatření má být jako největší a nejdůležitější krok v boji s klimatem. Je to podle vás dobrý počin od Obamy?

Určitě je to velmi dobrá a potřebná věc. Ale otázkou je, zda již není pozdě.

Prý jsme první generace, která před problémem změny klimatu planety stojí, ale také zároveň poslední, jež s tím může něco udělat.

To bych podepsala, že jsme poslední generací, která s tím musí začít něco dělat. My jsme se prostě na naší planetě podepsali nepěkným způsobem, a to aniž jsme to leckdy tušili. Teď jsem zrovna ve zpravodajství slyšela, jak si Rusko dělá nárok na šelf a znovu nastolilo otázku rozšíření svého arktického území. Rusko tak prý chce část Lomonosovova hřbetu a Mendělejevovy vyvýšeniny v Severním moři. Prý ruská žádost byla již před lety posouzena Komisí OSN, avšak tenkrát nedokázali experti žádost Ruska schválit, takže to Rusové zkoušejí znovu. Má jít o desku, kterou mnohokráte zkoumali a teprve nyní zjistili, že k Rusku opravdu patří. Tak nežijeme v blázinci? Kvůli tomu podle mne ještě bude pěkný mazec!

Do jaké míry naším světem podle vás otřesou projevy globálního oteplování? Sucho, povodně, neúroda, nedostatek potravin, nedostatek vody, živelní katastrofy, zatopení pobřežních území... Co z toho se ukazuje jako reálné a co jako nesmysl?

Že bude jednou v důsledku sucha a povodní neúroda a nedostatek potravin a i vody, tak k tomu mají různí biohospodáři, národohospodáři a další odborníci své jasné propočty. Já si ale myslím, že je to všechno hádání z koule, neboť podnebí se stejně mění podle toho, jak se tady chováme my, lidé.

Ale třeba takový Václav Klaus tvrdí, že globální oteplování není v žádném případě způsobeno člověkem. K tomu napsal dokonce i knihy, kde kritizuje snahy vlád omezovat průmysl, a tím i ekonomiku, a to kvůli ekologickým limitům. Globální oteplování je podle Klause pouze uměle šířenou panikou...

Určitě to lze i takto vysvětlit, ale proč by to hejno vědců, které se tím roky zabývá, povídalo něco jiného? Proč by vědci vydávali své studie o opaku, nežli tvrdí Klaus? Oni mají k tomu neoddiskutovatelné studie, které tvrdí, že průmyslové jednání na naši planetu jednoznačně působí v negativním smyslu a že by ta situace nebyla taková, kdyby si o všem příroda mohla rozhodovat sama. V tom s Obamou souhlasím, že si člověk sám zapříčinil existenci častějších záplav i sucha. To dříve vskutku nebývalo, alespoň mí předci to nepamatují.

Takže lepší bojovat za záchranu přírody nežli zbraněmi o území? Bojíte se vy osobně, že bude v Evropě válka o území?

Pokud tady válka bude, tak bude podle mě právě o Arktidu. Na to území si totiž současně dělají nárok Dánsko, Norsko, Kanada i USA. Zatím se to sice drží v diplomatické rovině, ale uvidí se. Na tom světě se to ovšem vrtí z mnohdy úplně jiných důvodů, než to na první pohled vypadá. Jako by ti politici neměli nic jiného na starosti, než to na světě politicky rozvrtat. Alespoň tak jejich působení vypadá navenek.

Naše česká společnost je již 25 let svobodná... Když se v krátkosti podíváme na „zoubek“ třem prezidentům, tedy Havlovi, Klausovi a Zemanovi – kdo podle vás jaký byl a kdo nám politicky uškodil a kdo prospěl?

Jsem havlovka, takže podle mě těžko může kdy někdo překonat Václava Havla. I když měl své neprobádané oblasti – jako spisovatel a dramatik o politice samozřejmě nemohl vědět všechno, takže to nechával na druhých – já osobně se jej jako politika zastávám pořád. Tedy i dnes, kdy o něm slýchávám různá negativa.

A proč si myslíte, že je mu právě v poslední době tak spíláno?

To je jasné! Každý se nějak potřebuje zviditelnit na tom předchozím. Je to prostě taková lidská vlastnost, aby on vynikl, tak musí své soupeře zašlapat anebo alespoň zatratit.

Právě Václav Klaus nikdy neměl rád Havla. Máte k tomu nějaký osobní poznatek?

To je docela rozkošně ukázáno ve filmu Občan Havel. Tam je vidět, jak Václav říká, že Klause nepozval na schůzku s Billem Clintonem do Reduty, kde Clinton hrál na saxofon. Havel tam přímo říkal: ‚Tak jsem se pochlapil a nepozval jsem ho!‘ No a pak je v tom dokumentu střih a náhle je tam vidět Klause, jak s nimi u toho stolu v Redutě sedí. On se tam totiž pozval sám.

Nepřináší Miloš Zeman i přes všechny výhrady, které vůči němu existují, přece jen lidem něco dobrého?

Já nevím. Zrovna včera tvrdili v médiích, že jej volila většina, ale to není pravda. On zvítězil v prezidentských volbách jen o deset procent nad Schwarzenbergem, takže nelze říci, že by byl zvolený většinou národa. Já jej ale hodnotit nechci. Zeman si prostě jede svou cestou a vláda si také jede svou cestou, což mnohdy působí hodně legračně.