V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v první řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?
Je to předně nesmyslné chřestění zbraněmi, které vyvolává napětí a protireakce. Co se týká výdajů na obranu, vláda nemá řešit nějaké tlaky NATO, ale výdaje na obranu posilovat a hlavně směřovat tak, aby naše armáda sloužila pro bezpečnost našich občanů. Nikoliv pro akce NATO v zemích, které nejsou členy. Vztahy s Ruskem mohou být úplně normální, jen špatná politika NATO uměle vytváří z Ruska našeho nepřítele. Nejlépe je na to odpovědět českým způsobem, tedy vtipem.
Povídejte...
Potkají se dvě americké manželky a stěžují si, že jsou doma zanedbávány s tím, že jedna povídá: „Víš, starší syn je na naší vojenské misi v Tichomoří, prostřední syn v Afghánistánu a ten nejmladší je poradce na Ukrajině.“ Druhá říká: „No to je jako u nás a představ si, že teď chce jít do armády i dcera. A co tvůj manžel?“ A ta první říká: „No ten je teď v Evropě a na konferencích přednáší o agresi Ruska, oni to ti Evropané nechápou.“
Objevila se též myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?
Absolutně ne. Jen by to zvýšilo bezpečnostní riziko pro naše občany. A nevím, proč by u nás měla být americká základna vždyť jich mají ve světě již více než 823.
Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? Sdílíte všeobecné přesvědčení, že navzdory tomu, že Putin má obrovské hospodářské problémy, i nadále je schopen si držet podporu veřejnosti?
Jsme od počátku proti nesmyslným sankcím vůči Rusku, které nic neřeší a jenom škodí. Prezident Putin má zcela zjevně velkou podporu ruské veřejnosti.
Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská, ale i další propaganda projevují? Jakými prostředky s ní může třicet analytiků na vnitru bojovat?
Nevím, jak chtějí bojovat. V době internetu se šíří ohromné množství informací a názorů a je to v pořádku. Každý máme možnost vlastního úsudku. Nevím, jak chtějí posuzovat, co je ten špatný názor či jakou detektivní činností chtějí zjišťovat pravosti informací. Jestli se budou věnovat tomu, pak je to nesmysl za veřejné finance. Navíc není jasné, zda budou odhalovat všechnu cizí propagandu nebo jen tu, kterou za cizí prohlásí.
Roman Joch prohlásil, že ve chvíli, kdy ruský voják překročí hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě smazat proruské servery a po dobu konfliktu s Ruskem internovat redaktory proruských webů. Kde je míra svobody slova třeba i v případě, kdyby nastal vojenský konflikt?
A tím chce říct, že máme nesvéprávné občany, kteří nesmějí číst některé informace, nebo dokonce si ani informace porovnat, které navíc asi Roman Joch jako vrchní cenzor dokáže rozdělit na ty správné a ty závadné. To je prostě jen hloupé.
Psali jsme:
Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy členství NATO a EU? Objevují se výklady, že o těchto věcech se ani diskutovat nesmí, referenda jsou nepřípustná a tak dále.
To je ukázka toho, že žijeme ve zvláštní době, když se objevuje snaha bránit diskusi o našich národních zájmech. A samozřejmě diskutovat o členství v NATO či EU je zcela legitimní a hlavně i důležité. Naše členství v NATO nás momentálně hlavně ohrožuje. Upozorňoval jsem na to před vstupem do NATO, že pokud se o vstupu nebude konat referendum, nebude rozhodnutí plně legitimní, bude chybět jak stabilita rozhodnutí, tak ochota se rozkazům, které jsou v rozporu s národními zájmy podřídit, a to na všech úrovních. Opravdu nelze s občany naší země jednat jako s ovcemi.
Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta a tak dále)?
Trend růstu bude zcela souviset s chováním současných vládních stran. Pokud budou zastávat politiku, která bude v rozporu s míněním vlastních občanů, tak dopadnou špatně, a to zaslouženě. Snad alespoň část těchto stran bude mít pud sebezáchovy a nepřipustí nástup fašismu, xenofobie a ztrátu důstojnosti pro vlastní občany.
A co může tento trend znamenat do budoucna? Trvalé ochlazení Evropanů vůči imigraci? Rozvolnění či úplný rozpad EU? Nebo dokonce, jak uvádí Appelbaumová, nástup „národního“ socialismu (ne míněno ve smyslu nacismu, ale spíše například prvorepublikových národních socialistů. Kombinace národovectví a silné role státu v ekonomice a sociálního zajištění)?
Do budoucna to může znamenat cokoli, nemyslím, že se lze vracet k řešením, která byla překonána, ale může dojít k silně nestabilním vládám, jež nebudou schopny dojít k potřebnému konsenzu nikoli pouze na národní, ale zejména na mezinárodní úrovni, a to poškodí jak ekonomiku, tak bezpečnost jednotlivých zemí, tak Evropy, a to využijí buď USA nebo jiné státy na vzestupu. Podotýkám, že USA na vzestupu nejsou.
Řešením bude emancipace Evropy, jejích národních států, zajištění identity evropských národů, a to včetně vymezení se vůči dalším civilizačním trendům, a to včetně migrace. Vlna migrace se zastaví ze dvou důvodů, a to jednak řešením bezpečnostní situace v dnes rozpadlých nebo válkou sužovaných státech a pak tím, že realita života v Evropě nebude naplňovat slibované očekávání, které v lidech vyvolali ti, kteří chtějí migrační vlnou zničit evropskou civilizaci. V tomto se finanční oligarchie ve svých plánech silně plete a svých cílů nemůže dosáhnout.
Psali jsme:
Turecko opakuje hrozby, že v případě nezrušení vízového styku pustí do Evropy migrační vlnu. Jak postupovat, dát Erdoganovi, co chce, nebo opevnit řeckou či makedonskou hranici?
Když jsme se v rámci Schengenu zbavili ochrany hranic, bylo předpokládáno, že ochrana hranic se přesune na vnější hranici států Schengenu. Bez ochrany hranic nemůžeme existovat. To je úplně zvrácené. Dát Turecku bezvízový styk by byla úplná šílenost. V podstatě by to znamenalo udělat z Turecka hlavního legálního převaděče. Řešením je tedy ochrana vnější hranice Evropy. Pokud to nechce NATO zajistit, tak NATO opustit a vytvořit nový bezpečnostní systém na základě OBSE včetně vytvoření takových bezpečnostních sborů.
Větším problémem může být migrace z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraven na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?
Vzývané arabské jaro se ukázalo být studenou sprchou. Spojené státy podporovaly destrukci funkčních států, ve kterých dnes v důsledku vládne chaos a jsou zdrojem migrace. Problém je, že migranti žijí v představě, že Evropa se proti ní nedokáže postavit. Vzhledem k chaosu v Libyi po zabití Kaddáfího je těžké řešit situaci v místě, protože se špatně hledá reálný a legitimní zástupce země. Evropa musí v rámci středomořské iniciativy dohodnout nejen v Libyi, ale i v Egyptě a jinde kontaktní místa a své investice zaměřit do pracovních míst v Africe.
Generál Šedivý navrhuje, že bude nutné udělat pořádek v Libyi a migranty tam vracet zpátky. Je to jeden z možných scénářů?
No hlavně by měl generál Šedivý přiznat svůj podíl na tom, co se v této oblasti odehrálo a že v rámci jednání NATO nepřispěl k tomu, aby bylo respektováno mezinárodní právo. Ať si své rady nechá a pořádek v Libyi bude muset dělat někdo jiný, on to opravdu být nemůže. Vracet zpátky je nutné, samozřejmě. Pouze to dělání pořádků, když přichází zvenčí, nedopadá dobře. Ostatně je to i příčina současného stavu.
Psali jsme:
Stále se vyvíjí debata o uplatnitelnosti migrantů. Jde jak o ty, kteří už v Evropě jsou, i ty, jež přicházejí. Jak se mění situace s jejich zaměstnatelností? Zhoršuje se kriminalita? A je vůbec správné poukazovat na kriminalitu migrantů?
Proč by nebylo správné ukazovat na fakt a ohrožení v podobě kriminality? Naopak není možné uplatňovat metodu dvojího metru. Pokud migranti nepřicházejí kvůli tomu, aby pracovali, tak sem opravdu nemusejí chodit.
Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje, odbory to považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali za ještě menší plat. Jak to vidíte vy?
Analýza věc vnímala velmi jednostranně, bez hlediska ohrožení pro společnost. Nemyslím si, že podobné analýzy mají nějakou hodnotu. Spíše jsou matoucí. Nezahrnují potřebu dalšího posílení bezpečnostních složek doma, mnohem složitější naplňování investic v zemích původu, kde bez kvalifikované pracovní síly nelze dosáhnout obratu. To nejsou analýzy, to je propaganda a ještě hloupá.
Jaký je váš názor na iniciativu HateFree, kterou provozuje Úřad vlády? Rozpočet čistě jen na HateFree Culture v roce 2015 byl celkem zhruba 9 086 457 korun. Celkový tříletý rozpočet čistě jen pro HateFree Culture je na aktivity 7,63 milionu a na vysílací časy, inzerci (sem spadá i část dalších aktivit projektu, nejen HFC) je 9,88 milionu. Celkem tedy 17,51 milionu. Ten, kdo šíří nenávist, je podle HateFree takzvaný hejtr, čili nenávistník. Nenávist šíří podle HateFree fanoušci Zemana, Putina, kritici Romů, ti, kteří mluví o lásce k vlasti, a odpůrci Václava Havla, Strany zelených, „humanistů“, imigrace a multikulturalismu…
Nenávist šíří nejvíce hlavně HateFree, které za státní peníze určuje, kdo má ty správné názory a kdo je špatný. Pokud by jejich názory byly obecně přijímány, tak by jistě nepotřebovali peníze daňových poplatníků. Je to neuvěřitelná drzost.
Jaký je váš názor na kauzu takzvané Kliniky? Levicoví extremisté, anarchisté, squatteři a autonomisté obsadili dům, který jim nepatří. Navíc si na ně stěžují místní občané... Mělo by město dům zakoupit a přenechat ho těmto lidem, kteří porušují opakovaně zákon?
Vnímám to trochu jinak, než je nasměrována vaše otázka. Jistě, přenechávat nemovitost lidem, kteří porušují zákon, je samozřejmě špatně. Obecně stát i obec mají pomáhat slušným občanům, ale stát i obec jsou odpovědni za to, aby tady nebyli lidé bez domova bez pomoci, aby se nevytvářelo přílišné bezpečnostní riziko, lidské osudy nejsou černobílé, a nelze je tedy černobíle řešit. Proto je nutné, aby stát, kraj, obec vytvářely podmínky tak, aby nezůstávalo na charitativních organizacích řešení problémů. Řešením je společenská solidarita, nikoli charita.
Andrej Babiš poměrně ostře kritizuje imigrační vlnu. Současně má ve straně Roberta Pelikána považovaného za takzvaného vítače či sluníčkáře. Do této kategorie patří i primátorka Krnáčová či někteří poslanci ANO. Sám Babiš navštívil Kliniku a v počátcích se k ní stavěl poměrně kladně. Jak tomu rozumět? Je Babiš „hejtr“, nebo sluníčkář? Nebo podle toho, jak se mu to zrovna hodí?
Andrej Babiš je a vždy bude především podnikatel, který má zálibu v hromadění majetku. Bude říkat to, co bude v danou chvíli považovat za výhodné pro jeho zisky. Zeptejte se jeho.
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
