V první fázi informoval o svém pohledu na nového „pána“ Bílého domu. Tento náhled na rozdíl od Slovenska není v České republice příliš ventilován.
Evropa by neměla po Americe plakat
„Vzpomínám, když vyhrál americké volby Donald Trump, jak všichni naříkali,“ uvedl na začátku svého proslovu Hajšel. „Ale já jsem viděl určitou možnost, že když se Amerika více zahledí do sebe, tak bude možnost pro EU, aby se ukázala. Unie tuto možnost zatím nevyužívá. Možná teď trochu. Líbí se mi, že v oblasti environmentálních závazků, takzvané Pařížské dohody o snižování skleníkových plynů, je znát, že EU na sebe převzala iniciativu a břemeno, i když USA odstoupily. A jsou to dost drastické dohody, je to snížení o 40 procent hladiny emisí skleníkových plynů do roku 2030 proti roku 1990,“ upozornil Hajšel. Přítomné však uklidnil tvrzením, že když existuje obchod s emisemi, tak pro mnoho podniků, oblastí a států stačí zachovat trend, který je. „Přijde to legislativou, která bude schvalovaná v EU. Například, že se naftové motory od roku 2020 nebudou moci vůbec prodávat. Doprodají se třeba auta a už se s nimi nová vyrábět nebudou, takže si lidé budou mít možnost koupit jen na benzín, plyn, elektřinu nebo hybridní,“ uvedl jeden z příkladů.
„Když tedy nechceme, aby se zvyšovala všeobecná průměrná roční teplota celé Země, a to se zvyšuje o dva až šest stupňů za padesát let, tak je možné, že bude potřeba 80procentní snížení skleníkových plynů už do roku 2050,“ varoval ale Hajšel. „Když se to nedodrží a teplota stoupne o dva stupně, tak se hladina moře zvýší v důsledku roztání ledovců o dva tři metry a dojde k zaplavení poloviny Nizozemska, Belgie a některých dalších států. Takže když Nizozemci tady skupují půdu, vědí proč. Je to až konspirativní, ale je zapotřebí se tomu postavit a brát to do úvahy,“ v podstatě potvrdil, co se šušká mezi lidmi.
Když „ujede“ vícerychlostní Unie
Další velká debata je, kam půjde Evropa po takzvaném Brexitu. „Je to šance pro Unii konečně se ukázat. Velká Británie, silný atlantický pruh v EU, se snažila brzdit integraci v EU a stačilo jí získat několik malých států a v podstatě dosáhla kvalifikovanou menšinu a mohla cokoliv zablokovat. Teď by se měly dohody dosahovat myslím lehčeji,“ prohlásil ředitel informační slovenské kanceláře EP. Dva roky je prý na stole německo-francouzská iniciativa v ekonomické a finanční oblasti a Evropská komise vypracovala po Brexitu pět možných scénářů vývoje. Jeden z nich má podle Róberta Hajšela dost velkou podporu právě Francouzů a Němců. Jde o takzvanou vícerychlostní Unii, kde nejrychleji půjde dál jádro států – Německo, Francie, „možná Nizozemsko, Rakousko, chtěla by tam být i Itálie a za Slovensko by tam chtěl být i náš premiér Fico. U těchto států ale není konsensus, zda tam mají být, nebo nikoliv. Být v jádru EU znamená, že to bude hlubší, opravdová integrace.“ To už bude skutečně vládnout Brusel. „To znamená, že tam se něco dohodne a my tam už takový hlas mít nebudeme. Když nám něco nebude vyhovovat – a to se nám stává často, že nám nevyhovuje to, co se přijímá na úrovni Německa a Francie, tak v tom případě se můžeme dostat do nechtěné situace a tam již nebude možné si vybírat á la carte, že toto chceme a toto ne. Prostě to budeme muset implementovat,“ informoval Hajšel o zásadní nepopulární záležitosti v rychlé části EU, jež by mohla postihnout malé státy.
… kdo tedy vlastně dával a kdo bral…
„I kdyby Brexit neexistoval, o evropském jádru se již diskutovalo alespoň deset let. Zatímco evropské smlouvy dovolují, a to je jen v některých oblastech, řekněme zrychlenou spolupráci, například v oblasti daňově finančních věcí, kde se již několik let vyjednává – a zúčastňuje se toho jen deset států včetně Slovenska – o tom, že daň takzvaných velkých hraničních transakcí bude tvořit budoucí jádro rozpočtu EU. Že se nebude spoléhat na příspěvky jednotlivých států, ale že to bude zharmonizované, že nebude ani identifikovatelné, odkud to jde. Zatím se rozpočet formuje tak, že každý stát řekne, kolik platí, kolik dostává, a nezohledňuje se, kolik se tam vyrobí. Jsou experti, kteří vám vyčíslí, že slovenských dvanáct let členství v EU bylo výhodnějších pro západní část EU než pro nás. Když vezmeme všechny položky a nejen ty rozpočtové. Tím myslím i dividendy velkých, u nás etablovaných podniků, které nekončí ve slovenském rozpočtu a jdou jinam, a určitě ne do Mongolska,“ lehce zažertoval Hajšel. „V čisté rozpočtové bilanci je na tom Slovensko velmi plusově díky eurofondům, které jsou zase často kritizované kvůli korupci oproti těžkému dozorovacímu a monitorujícímu mechanismu ze strany Evropské komise. Když kupříkladu stojí lavička v parku 3000 euro, tak to asi není normální.“
Rub eurohujerství
„V ekonomice nás jako Slovensko už mnoho států předběhlo a od Ficovy vlády se víceméně zvýšilo daňové zatížení, stále jsme ještě konkurenceschopní,“ varoval Hajšel. „Když bychom šli do jádra Unie, tak daňový základ by byl určitě mnohem větší a byl by harmonizovaný. Tím pádem některé firmy, které jsou tu hlavně kvůli nízkým daním, by odešly. To je třeba brát do úvahy. Museli bychom je stimulovat jinak a je otázka, jak a na účet koho. Všechno je tedy třeba si rozmyslet, ale určitá harmonizace daňového základu bude, tak jako jistě bude transakční daň.“
Co se týká sociální integrace, „tak v jádru bude také možná minimální mzda. Dovedeme si ji představit na výši 1500 euro? Myslím si, že asi 90 procent firem na Slovensku by zkrachovalo a státní sektor by zbankrotoval hned. Představte si, že ti úředníci, kteří vydělávají 400, 700 eur, by museli dostat alespoň 1500. My za současného nastavení ekonomiky, i když se pořád o tom mluví, a to je problém i odborů, že dobíháme produktivitou práce západní státy, ale máme stále dvou a půlnásobně nižší mzdu. Takže, kde je chyba?“
Psali jsme:
Co po Brexitu aneb jak se změnit třeba z Brita na Belgičana
Beseda se ještě stočila k Brexitu. „Tvrdý Brexit by pro Slovensko nebyl příliš dobrý. Ale ani pro samotnou Británii,“ uvedl Róbert Hajšel a pokračoval. „Možná, že se nakonec nebude konat a britská premiérka bude možná nakonec nucena z tohoto tvrdého postoje ustoupit. Každý by si jistě přál, aby k dohodě došlo co nejdříve, aby byla situace stabilizovaná. Především z právního hlediska sociálního zabezpečení těch, kteří využívají práva EU ve Velké Británii. Aby věděli, na čem jsou, protože jde o tisíce občanů Slovenska a dalších takzvaných nových členských států.“
„Mnozí lidé, kteří jsou v managementu Evropského parlamentu z Velké Británie, jsou velmi neradi, že je nějaký Brexit, a mnozí usilují o to, aby získali italské, německé nebo belgické občanství, aby se vyhnuli tomu, aby byli odejiti ze svých dobře placených postů,“ přešel na problematiku „teplých jistých místeček“ euroúředníků Hajšel. „Abychom pak nebyli překvapeni, že mnozí Britové zůstanou na vysokých místech, i když země již nebude v EU. Vždyť jsou tam i Norové, protože země měla podepsanou přístupovou smlouvu, ze které nakonec ustoupila. Ale nějací lidé už byli přijati a prostě jsou tam. Unie a parlament mají tak dobré sociální vymoženosti, že je prostě vyhodit nemohou.“
Francouzská pravicová smršť přeje Le Penové
„Pan Macron, i když byl v levicové vládě socialistického Hollandea, byl vždy víceméně liberál,“ vysvětloval dále šéf slovenské informační kanceláře EU. „Velmi rád tedy půjde na opatření, která od něj čeká paní Merkelová, aby tedy spolu udělali ono jádro. To přinese takovou strašnou nepopularitu v průběhu jednoho roku či dvou let, že jedině to, že mají onu obrovskou většinu ve francouzském parlamentu, je asi zachrání. Doufejme, že tam nebudou předčasné volby. Obávám se, že v dalších volbách, pokud se něco nezmění či nezabezpečí, tak Le Penová může dostat ve druhém kole až 55 procent hlasů. To si myslí vzdělaní Francouzi.“ Ovšem, jak dodal dále Hajšel, neventilují tyto názory v médiích. „Hnutí, které ještě před půlrokem neexistovalo, nyní dostalo takový drtivý počet hlasů. Vzhledem ke komplikovanému systému, kdy se do druhého kola francouzských voleb dostanou první dva, mají v mnoha departmentech za soupeře kandidáta od Le Penové. Nastane konsenzus, že se bude hlasovat za kohokoliv, jen aby hlasy nedostala Le Penová, dokonce i extrémně levicový Mélenchon (kterému, pro zajímavost, Francouzi říkají franzouzský Chávez – pozn. autora) podpořil Macrona. Takže vše se pak může posunout k závažné situaci,“ varoval.
Fake news, stručně komentoval slovy, že „šíří se různé informace, i o Evropském parlamentu. Někdy se tomu smějeme, že třeba řeší zakřivení banánů nebo okurek. To jsou nejméně škodlivé věci. Ale jde o jiné věci. Je podezření, že jsou sponzorovány nějakými tajnými službami, nebo dokonce státy,“ uvedl na adresu „stvořitelů“ falešných zpráv Róbert Hajšel.
Němci ve velení všeho. I armády?
„Sdílená obrana v rámci EU by byla, že každý stát vyčlení prostředky včetně finančních a samozřejmě lidské na zabezpečení obrany,“ vysvětloval v závěru svého expozé pro slovenské novináře Hajšel. „Třetí scénář je skutečná obrana paralelně s NATO. Británie by do toho nikdy nešla.“ Jsou totiž státy jako Velká Británie nebo Nizozemsko, které řeknou, že nebudou budovat obranné kapacity, které by konkurovaly NATO. Také je otázka přenášení velení na jinou úroveň. Velmi dlouhodobá diskuse bude jistě z onoho „jádra“. Kdo si představí, že Němci budou velet všem? „Co by na to řekli američtí generálové. To by jistě bylo velmi složité. Zase si to bude vyžadovat peníze a jsou členské státy EU, které nejsou schopny dostát svým závazkům. Co se týká NATO, nedokážu si představit, že by Slovensko do roku 2022 dávalo na obranu dvě procenta. Kde by to vzalo, byť by se třeba jednalo o zvednutí „jen“ o půl procenta? Proto naše vláda uvádí, že aktivity budou směřovat k dosažení tohoto cíle, ale nezavázala se k tomu,“ uzavřel besedu bývalý novinář a nyní ředitel Informační kanceláře Evropského parlamentu ve Slovenské republice Róbert Hajšel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
