Je vám líto, že Klaus ml. odešel z politiky?Anketa
Jak to tam vypadá v době koronakrize?
Celkem podobně jako v Česku. Část lidí to bere dost lehkovážně, ale většina se snaží dodržovat vládní opatření. A když musejí jet do práce, tak jezdí s respirátorem. Je pravda, že u nás platí různé stupně omezení podle toho, kde žijete. Tvrdý lockdown se dotýká Paříže a přilehlých oblastí, také některých regionů na severu a jihu Francie.
Nicméně tam máte pořád otevřené základní a střední školy. Je to správně?
To je nejlepší rozhodnutí, které mohla francouzská vláda v době koronakrize udělat. Samozřejmě že případy nakažení nemocí covid-19 ve školách existují, ale jde opravdu jen o mizivé procento. Učitelé riskují, ale kupodivu nemocnost u nich není tak velká. A je dobře, že děti nejsou odtrženy od školy, kamarádů a žijí skoro normálním životem.
Jak velký je ve Francii nedostatek vakcín proti nemoci covid-19?
Vládne tam nedostatek, ale ten vládne v celé Evropě. Je to všude podobné.
Zrovna vakcinační politiku měla z velké části na starosti Evropská komise. Zklamala i Francouze?
Ano, máte pravdu. Francouzi jsou z toho také dost rozčarovaní. Hodně Francouzů podle mě chápe určitou solidaritu mezi státy, aby všichni mohli dostat vakcíny za rozumnou cenu, ale když na vakcínu musejí čekat, tak jsou naštvaní. Problém je třeba s britskou vakcínou AstraZeneca. Ta farmaceutická společnost navíc dost mlží. Na druhou stranu se nedávno našlo třicet milionů vakcín AstraZeneky ve skladech v Itálii. Prostě jsou s ní potíže.
Jako novinář chodím na, jak se u nás říká, „anticovidové demostrace“. Protestují tam lidé, kteří se vymezují proti nařízením vlády, rouškám a očkování. Jak je to v zemi galského kohouta?
Jak já to sleduji, tak dost jinak. Francie je jednou z mála zemí, kde jsou podobné demostrace minimální. Je jich pár, konají se málo a účast je mizerná. To ale neznamená, že ve Francii nejsou pochybovači. Většina z nich ale nedemonstruje.
Fotogalerie: - Paříž v koronakrizi
To je u země, kde se demonstruje skoro pořád, a umělec David Černý ji v Entropě zahalil nápisem Gréve!, tedy Stávka!, dost s podivem...
Žádná strana a kupodivu ani příznivci Marine Le Penové a její Národní fronty se až tak moc neprotiví nařízením vlády. Le Penová je sice kritická, ale moc netlačí na to, aby se bojovalo proti veškerým opatřením. Ve Francii opravdu její strana podporuje očkování a není politická síla, která by byla schopná až tak podporovat odpůrce očkování. Prostě Francie se semkla.
Vím, že je tady třeba Václav Klaus proti, a dejme tomu, že ho podporuje i strana Tomia Okamury, tady strana Svobody a přímé demokracie. A proto jsou v Česku takové demonstrace, ale ve Francii tohle není. Ano, konají se malé demonstrace lidí, kteří se seznámili na Facebooku, ale bez velkého vlivu na ostatní.
Francie se mění. Kam se vůbec podělo hnutí žlutých vest?
Ano, po žlutých vestách se do jisté míry slehla zem. Nicméně pár jejich lídrů se stále objevuje na malých „anticovidových demonstracích“ u nás. Dá se říct, že epidemie koronaviru opravdu toto hnutí zarazila. Uvidíme, jak se to projeví v budoucím politickém životě.
Fotogalerie: - Bitka s policií v Paříži
A o to jde. Prezident Emmanuel Macron některé reálné požadavky hnutí žlutých vest oslyšel anebo je splnil jen napůl...
Napůl, se zpožděním a tak dále. Ale něco přece jen zrealizoval. Vždy ho budou všichni kritizovat, to už je úděl politika, ale myslím si, že je ve Francii nyní systém, který všem postiženým umožňuje jakž takž žít. Myslím si, že nyní není až tak moc důvodů protestovat, a proto to opadlo. Macron je ale v dost špatné politické pozici. Ve Francii budou zanedlouho regionální volby a myslím si, že pro něj a jeho stranu Na pochod! skončí špatně. Za rok budou prezidentské a pak parlamentní volby.
Také je pod silným tlakem kritiků náboženských radikálů. Francie si zažila roky teroru a nic moc se nedělo. Až nedávno se do Národního shromáždění dostal vládní návrh zákona o radikálním islámu...
To je těžká věc. Jsou lidé a lidé. Pro některé to vždy bude málo a pro jiné až moc. Nicméně takové rozdílné názory panují i ve straně Na pochod! Macron alespoň ukazuje, že se nad tím zamýšlí a snaží se něco dělat. Musím zaklepat na dřevo, ale už delší dobu vládne v tomto ohledu klid. A proto předpokládám, že v příštích měsících bude mnohem více řešit ekonomické a sociální otázky.
Vymezuje se i mezinárodně. Například vztahy s Tureckem jsou dost napjaté...
A já si myslím, že je to dobře. Francie musí chránit své občany a organizace jako třeba Šedí vlci, což jsou turečtí ultranacionalisté, je třeba zakázat. To se u nás stalo loni. V žádné demokracii nejsou akceptovatelní. Na druhou stranu je třeba říct, že zákazem podobných nesnášenlivých organizací to nekončí. Ony pak přejdou do ilegality a musejí se hlídat dál.
Marine Le Penová by asi byla tvrdší. Jak tento její obrázek „protiislámské bojovnice“ rezonuje v myslích Francouzů?
Samozřejmě že hodně. Vždyť celá její rodina hraje s touto kartou desítky let a postupně ji to vyneslo do předních řad francouzské politiky. Podle mě se dostane v příštích prezidentských volbách opět do druhého kola. Otázkou je, jak to pak dopadne? Podle posledních průzkumů má Národní fronta velmi silnou pozici.
Nicméně Le Penová přece jen udělala několik ústupků ze svých idejí. Přehodnotila své ekonomické a protiunijní uvažování. Už nechce vystupovat z Evropské unie a nechce vrátit do oběhu franky. Vždy bude kritizovat Evropskou unii, ale už nikdy nebude tak radikální. Zato její protiimigrantská politika se až tak moc nezměnila. A je pravda, že v mnoha městech se multikulturalismu nedaří a život tam občas není moc kvalitní.
Na druhou stranu všichni lidé v těchto otázkách trochu poučenější vědí, že některé její nápady jsou nerealizovatelné. Například vrátit některé uprchlíky do země původu. Často to jsou rodiny Francouzů třetí generace, a to se prostě nedá. Ostatně se to nedaří ani s těmi, kteří se do Evropy dostali v roce 2015 a následujících.
Takže ve druhém kole prezidentských voleb ve Francii proti sobě budou stát Le Penová a Macron?
Le Penová stoprocentně, ale Macron není až tak jistý. Některé nejnovější průzkumy předpokládají, že Macron by mohl mít kolem dvaceti procent a Le Penová pětadvacet. Bude se rozhodovat podle toho, jakého kandidáta postaví levicové strany. Výsledky krajských voleb, jak už jsem o tom mluvil, v tomto ohledu hodně napoví.
Často je slyšet jméno populárního europoslance za Zelené Yannicka Jadota. Může být on tím esem levice?
Mohl by být. Je to kandidát, za nímž by šli socialisté, mélenchonisté (podporovatelé politiky krajně levicového poslance Evropského parlamentu Juana-Luca Mélenchona, pozn. red.) a samozřejmě zelení. A kdyby všichni volili jednoho kandidáta, tak by byl podle mě schopný Macrona porazit. Ve druhém kole to ale bude něco jiného. Tam bude velice zajímavé, jak se zbytek Francie zachová. Jestli bude chtít spíše „vodní meloun“, anebo „černý mor“.
Psali jsme:
Jste liberál. Nemáte obavy z toho, že zvítězí „černý mor“, tedy Marine Le Penová?
Mám, a obrovské. Nikdy nebyla tak blízko jako nyní. Vždyť někteří radikální levičáci prohlásili, že jestli druhé kolo dopadne Le Penová versus Macron, tak že buď nepůjdou k volbám, anebo dají dokonce hlas Le Penové, která ostatně má i sociální program. Bude to psycho.
Mohl by s vítězstvím Marine Le Penové vyvanout odkaz Velké francouzské revoluce liberté, égalité, fraternité, tedy svoboda, rovnost, bratrství?
Nemyslím si. Když ji posloucháte, tak posloucháte celkem zarytou republikánku. Pro demokracii určité riziko představuje, ale pro republikánskou francouzskou tradici ne.
Poslední dvě knihy nejznámějšího současného francouzského spisovatele Michela Houellebecqa se jmenují Podvolení a Serotonin. V první hlavní hrdina přijme islám, ve druhé umírá na smutek a depresi. Nejsou to v dnešní koronakrizi dvě celkem pravděpodobné diagnózy budoucího vývoje Francie?
Rozumím, ale nebuďme pesimisté. Těch možných scénářů je více. Ale máte pravdu, že v Houellebecqových knihách se francouzská současnost odráží hodně. Uvidíme, jak to dopadne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
