Nový šéf starostenského hnutí o pevných vztazích s TOPkou, diktátorovi na liberecké radnici i pravdě o čerpání dotací

06.04.2014 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Martin Půta svoji politickou kariéru odstartoval jako úspěšný starosta příhraničního Hrádku nad Nisou. A postupuje stále výše. Druhým rokem je hejtmanem Libereckého kraje, před pár dny se stal předsedou Starostů a nezávislých (STAN). ParlamentníListy.cz si s ním povídaly v půlnočním rozhovoru o spolupráci Starostů s TOP 09, čerpání evropských dotací, letošních volbách, Putinovi na liberecké radnici a Krymu.

Nový šéf starostenského hnutí o pevných vztazích s TOPkou, diktátorovi na liberecké radnici i pravdě o čerpání dotací
Foto: hns
Popisek: Martin Půta v půlnočním rozhovoru

Tento rozhovor je sobotní půlnoční. Co děláte obvykle o tomto čase?

Bývaly časy, kdy jsem v sobotu o půlnoci nespal. Ale v posledních letech většinou spím, až na výjimky, kdy je plesová sezona, nebo v létě při městských slavnostech v Hrádku nad Nisou či na hrádeckém rockovém létě. Tuto sobotu už budu určitě odpočívat. Ale teď jste mě nalomil, možná počkám do půlnoci a přečtu si na ParlamentníchListech.cz tento rozhovor.

V tištěných médiích jsem si všiml, že se spekukuje o možné roztržce mezi vašimi Starosty a TOP 09. Dočetl jsem se, že „poté, co se do čela Starostů a nezávislých postavil liberecký hejtman Martin Půta, se mezi oběma partajemi zostřily spory o budoucí spolupráci. Ve stranách se mluví o tom, že by těsné spojenectví mohlo skončit na všech úrovních“. Jak to tedy je, pane hejtmane?

Četl jsem to. Spekulace a podobné úvahy jsou prací novinářů. Chápu jistou nervozitu některých kolegů z TOP 09 v těch komentářích. Ale máme uzavřenou smlouvu, která platí do konce volebního období Poslanecké sněmovny. Pokud si ji kolegové důkladně přečtou, zjistí, že umožňuje oběma subjektům na úrovni regionální a komunální kandidovat samostatně, a toho my chceme využít. Smlouvu nebudeme a nechceme vypovídat. Mám informaci, že poslanecký klub funguje dobře. V opozici je to koneckonců o práci jednotlivých poslanců a jejich osobním nasazení, než o čemkoliv jiném. Nemyslím si, že by došlo k nějakému neočekávanému vývoji.

Smlouva je do roku 2017. Platí i pro příští parlamentní volby?

Je uzavřena pro toto volební období sněmovny. Jakým způsobem budou vypadat kandidátky v příštím období, to musí oba subjekty zvážit, rozmyslet, vyjednat. Ale o tom, co bude v roce 2017, když si člověk přečte titulní stránky novin, kde se dva vládní partneři pouští jeden do druhého, opravdu spekulovat nechci.

Jakou formu spolupráce s topkou chystáte u letošních evropských voleb?

U evropských voleb máme koaliční kandidátku TOP 09 a STANu. Schvalovala se před měsícem. Je to dokonce posunuté oproti parlamentním volbám, kdy byla kandidátka TOP 09 a na té byli na základě dohody nasazeni naši kandidáti.

A v komunálních volbách to bude jak?

To si musí zvážit naši členové a TOP 09, jestli budou kandidovat společně, nebo každý zvlášť a budou spolupracovat po volbách. To jsou věci, do kterých se z centra jedné nebo druhé politické strany těžko hovoří. A myslím, že to ani nejde. Řídit z jednoho místa více než šest tisíc kandidátek po celé republice, to je nereálná představa.

Ve čtvrtek jsem byl na mítinku Andreje Babiše v Liberci. On mimo jiné prohlásil, že v čerpání evropských dotací jsme údajně nejhorší v Evropě. Co si o tom jako regionální politik myslíte?

Myslím si, že to není pravda. Zjišťoval jsem si tuto záležitost u lidí, kteří se čerpání evropských dotací věnují. A podle nich není pravda, že jsme poslední. Nejsme mezi nejlepšími, ale rozhodně ani mezi nejhoršími.

Nicméně problémy s čerpáním určitě máme. Ministr financí to odůvodnil chybějící strategií a také tím, že se za premiéra Paroubka čerpání evropských peněz převedlo na regionální operační programy, na kraje. A tam se to dle jeho slov různě pytlíkovalo... S tím možná souvisí probublávající skandál v Liberci, kdy protikorupční policie prošetřuje místní pobočku ROPu. Jak vidíte vy tento problém?

Tak jednoduché to není. Od začátku nebyla nastavená jasná pravidla, konkrétní odpovědnosti jednotlivých orgánů. Třeba od loňského roku už není Úřad na ochranu hospodářské soutěže tím, kdo může rozhodovat, jestli veřejné zakázky v rámci evropských dotací byly, či nebyly v pořádku. Změnila se pravidla v průběhu hry. To je jedna z příčin. Vůbec přitom nechci obhajovat věci kriminálního charakteru, kdy se teď vyšetřuje na ROPu Severozápad, konkrétně v jeho liberecké kanceláři. Což ale není doménou jen ROPu, v řadě dalších fondů se řeší konkrétní případy, kdy někdo vzal nějaký úplatek od někoho jiného. Jde spíše o systémový problém.

Vy jste jediný hejtman, který není oranžový...

Jediný nejsem, je tu ještě pan Bubeníček.

Vidíte, komunistického hejtmana sousedního Ústeckého kraje jsem pozapomněl. Ale stojíte tedy proti výrazné levicové přesile. Jak se vám v ní funguje?

V 99 procentech záležitostí řešíme v Asociaci krajů ČR věcné problémy, ve kterých se shodneme. Vykročení z řešení věcných problémů jsem zaregistroval jenom dvakrát: Před druhým kolem prezidentské volby a v létě, kdy se asociace vyjadřovala k volbám do Parlamentu a k Rusnokově vládě. Jinak spolupráci považuju za dobrou. U financování krajů, oprav silnic druhých a třetích tříd, financování nemocnic – to jsou věci, kde politická příslušnost hejtmanů nehraje až takovou roli, jak by se mohlo zdát.

Zeptám se na události na východ od nás, vím že je sledujete. Navíc se Liberec proslavil vyvěšením karikatury ruského prezidenta Putina na radnici...

Někteří lidé tvrdí, že to byl Putin. Myslím si, že tam visela podobizna diktátora spojená z různých osob dohromady. Já tam viděl spíše takového vyhublého Stalina. Ale vyvolalo to dost silné emoce.

Co říkáte na připojení Krymu k Rusku?

Tady je evidentní, že došlo k porušení mezinárodního práva a dohod, které Ruská federace podepsala při tom, když se dělil Sovětský svaz. Situace je mimořádně komplikovaná tím, že je to navázané na ukrajinskou krizi. Ale myslím si, že tímto způsobem by se mezinárodní právo lámat nemělo. Poslat do cizí země vlastní armádu, vydávat ji za domobranu a uspořádat referendum, kdy je jasné, jak dopadne, když jsou průhledné hlasovací urny a hlasovací lístky se nevkládají do obálek, tak dokážete vytvořit atmosféru, ve které jen málokdo najde odvahu hlasovat proti.

Myslím si, že takhle podobně byla na konci druhé světové války připojena Zakarpatská Rus k Sovětskému svazu. Proběhlo sice formální hlasování, ale bylo jasné, jak to dopadne. Na druhé straně chápu, že pro prezidenta Putina a Rusko bylo využití této situace na Ukrajině, oslabení ukrajinského státu, příležitostí vyřešit ten problém. Protože oni se s tím, že Krym nebyl ruský, nikdy nesmířili. Velké země mají občas problém, že svoje hranice nepovažují za definitivní.

Evropská unie zavedla sankce, NATO přerušilo s Ruskem spolupráci. Nehrozí nějaká obdoba studené války?

Studená válka nehrozí, protože ekonomiky jsou natolik propojené, že by neměla vítězů. Řada ruských oligarchů má svůj majetek na Západě. Myslím si, že je to spíš hra na sankce. Podle mě současná situace ukázala jednu věc. Evropa se dlouhodobě spoléhá, že jí bezpečnostní záruky poskytují Spojené státy. V posledních týdnech jsem si položil otázku, co se stane, když za deset, dvacet roků třeba bude v USA nejsilnější proud – který zde byl hodně silný před první i druhou světovou válkou – ať se Evropa stará sama o sebe. Kdo nám pak ty bezpečnostní záruky poskytne? V Evropě máme obecně pocit, že armádu k ničemu nepotřebujeme.

Dnešní situace ukazuje, že spoléhat se, že se dá všechno domluvit jednáním, není úplně rozumné. Evropa by měla vést diskuzi, zda nemá do budoucna utvořit nějakou společnou armádu. Přirovnal bych to k situaci, kdyby domobrana na Krymu postupovala dál, jestli by se nás někdo zastal, když by byla v Praze. Když se člověk nebrání sám, tak vůle ostatních pomáhat mu v té obraně není až tak úplně velká. Třeba Polsko se chová v této věci podle mého racionálně.

Není divu. Poláci mají historicky asi nejhorší zkušenost s velmocemi kolem sebe...

Ano, to je pravda. Přes ně to prošlo několikrát...

Ještě se vrátím k nám domů. Před pár dny jste se stal předsedou Starostů a nezávislých. S čím do této funkce jdete?

Rád bych přesvědčil naše úspěšné a schopné kolegy, které v hnutí máme, že má smysl se angažovat nejen na té místní úrovni, ale i na úrovni krajů a Parlamentu. Tam všude je potřeba hájit zájmy venkova a samosprávu jako takovou. Máme spoustu šikovných lidí, kteří uplatnění ve vyšší než místní politice jsou schopni zvládnout. Mým cílem je přesvědčit ostatní, že to má smysl a není to ztracená věc.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

vedení

Pane Nachere, jste hodně výrazná osobnost a jako jeden z mála z ANO máte podle mě i schopnost se domluvit i s ostatními stranami. Proč tento váš potenciál nevyužijete a nekandidujete do vedení? Nebo to není podle vás možné, když je tam Babiš a jeho nejvěrnější? Podle mě je škoda, že vedení ANO není ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdu chtějí Fialovi voliči tak „masivní podporu válce“? Je zde pochybnost

17:30 Opravdu chtějí Fialovi voliči tak „masivní podporu válce“? Je zde pochybnost

„Česká republika, ale postupně i další země, jsou zatahovány do konfliktu na Ukrajině,“ říká předsed…