Obsadíme území v Africe, třeba i s pomocí Ruska, a převezeme tam utečence. Na moře už nikoho nepustíme, vzešel z Česka návrh. Od koho?

Na svém profilu v ParlamentníchListech.cz jste přišel s nápadem zahrnujícím vojenskou akci v Libyi. O co jde?

Předkládám to jako námět k diskusi. Je podle mě zcela legitimní, aby se NATO podílelo na řešení krize, která ohrožuje budoucnost Evropy. Jsem toho názoru, že by NATO, eventuálně ve spolupráci s Ruskem a v ideálním případě i se souhlasem Rady bezpečnosti OSN zahájilo humanitární operaci. Vojenské obsazení pobřeží Libye s cílem vybudovat na tomto zajištěném území vojensky chráněné velkokapacitní utečenecké tábory vybavené pro dlouhodobý pobyt běženců.

Píšete, že by to mohlo být pro statisíce lidí. O jak velké území by šlo?

Inspirovalo mě, jak Saúdská Arábie řeší ubytování lidí jdoucích do Mekky. Jak kvalitní tam mají stany vybavené klimatizací a podobně. Takto bychom mohli uvažovat. Druhou související věcí je to, že evidentně s obranou vnější hranice schengenského prostoru jako takové bude velký problém vzhledem ke členitosti pobřeží Řecka a Itálie. Tudíž náklady vynaložené na skutečnou ochranu schengenského prostoru budou astronomické. Třetí problém je, že imigranti jsou tou jižní větví dopravováni do Evropy přes moře. Pokud se tomu nepodaří zabránit, stejně nic nevyřešíme, protože se sem povalí dál. V tuto chvíli nemám výpočty, jak velké by to území mělo být. Nicméně kdyby začala racionální diskuse, pak tyto věci není problém vypočítat. Je otázka, jestli k té diskusi dojde. Ale Evropa tak jako tak zaplatí obrovské prostředky na to, aby vyřešila migrační krizi. To bohužel zaplatí všichni daňoví poplatníci v celé Evropě. Podle mého názoru nejjednodušší řešení je skutečně tato humanitární operace s podporou armád. A zejména armád aliance. Tedy evropských armád zemí, které jsou v alianci. Tyto státy situaci stejně budou muset řešit a platit. Ještě tam musím doplnit větu, že pokud by se to podařilo, pak vojenské námořnictvo bude střežit pobřežní vody a nepustí nikoho na moře. A bude je vracet do takto zabezpečeného prostoru. V něm budou vyřizovány azylové podmínky. A jedině lidé s azylem pak budou putovat do Evropy.

Ing. Bohuslav Chalupa

BPP
velmi nespokojený občan
kontrolní výbor

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Když bude vojenské námořnictvo hlídkovat, aby se běženci nevydali na pouť do Evropy, je to možná dobré i pro mnoho z nich. Protože je to cesta dost riskantní...

Ano. Přestalo by umírání na mořích. Přestal by obchod s lidmi. Řešilo by se azylové řízení mimo Evropskou unii. Nebyl by problém řešit přepravu osob, které by azyl dostaly, do Evropy bezpečným způsobem. Do států, jež jim azyl udělily.

V uprchlických táborech by byly školy, zdravotnické zařízení, kanalizace, zajištěné zdroje potravin a vody? Takhle nějak si to představujete?

Ano. Protože je to dlouhodobá záležitost. Konflikt s ISIL hned tak nepřestane. A není tu jen válka v Sýrii, ale i klimatické změny. Lidé budou mít problém s vodou. V podstatě bychom jim tam vytvořili bezpečný prostor. Tím bychom odstranili i to – jak se říká – že ti lidé po čtyřech letech války ztratili naději v to, že se situace změní. Děcka nechodí do školek, do škol. Utečenecké tábory v Turecku či Jordánsku jsou bez jakékoliv perspektivy. Tady bychom vytvořili jakési funkční zázemí.

Důležité by podle mě bylo i nějaké pracovní uplatnění. S tím také počítáte?

Samotný provoz tábora by vytvořil řadu pracovních příležitostí, aby vůbec běžel. Musely by tam být ale nasazeny i policejní síly, aby nám tam nevznikly mafie a podobně. Jak opakuji – je to teprve námět k diskusi. Pokud by se tato myšlenka ujala a začalo se o ní uvažovat jako o jedné z možných variant řešení migrační krize, je tu spousta odborníků, kteří se s dílčími problémy jsou schopni profesionálně vyrovnat.

Jak to bude se samotnou Libyí? Vím, že má dvě vlády a je tam tak trochu chaos. Ale navrhujete to s nimi dojednat? Anebo akci uskutečnit i bez jejich souhlasu?

Jsem v tomto razantní, možná je to naivní. Řada zahraničních operací se v minulosti udělala bez souhlasu Rady bezpečnosti nebo OSN. Pokud se podíváme na Izrael, ten řeší své bezpečnostní záležitosti bez ohledu na mezinárodní společenství. Ale v zájmu bezpečnosti svých občanů. Teď jsme jako Evropa v nějaké bezpečnostní situaci a prostor k jednání se nám velmi rychle blíží ke konci. Doporučil bych samozřejmě požádat Radu bezpečnosti OSN o souhlas. Ale pokud by nebyl udělen, doporučil bych operaci udělat tak jako tak. Není to operace válečného charakteru. Ale na pomoc řešení migrační krize. Pomoc lidem, kteří jsou v nouzi. V Libyi jsou dnes minimálně dvě vlády, já bych se jich moc neptal.

To ale není všechno. Vy ještě navrhujete komplexnější operaci. Prozraďte nám ji, prosím...

Bez pozemní operace válka s ISIL bude trvat dlouho. Bohužel se teď komplikuje situace s Ruskem. Podle toho, co jsem dnes četl, se nám trošku začíná štípat i Evropská unie. Německo teď tvrdí něco jiného než Francie, která říká, že oni je nezvali. Dochází k rozporům. Takže je otázka, jestli se najde vůle k pozemní operaci. Představa, že přesvědčíme arabské armády, aby tu válku vedly s naší podporou, je podle mě scestná. Myslím, že do toho nepůjdou. A bohužel je to tak, že pokud i země Evropské unie budou dál podporovat vlády v Africe, které jsou zkorumpované a ničí vlastní obyvatelstvo, bude tam situace dlouhodobě velmi špatná. A lidé odsud budou mít snahu uprchnout někam, kde je líp. To je ale otázka pro Evropský parlament a dalších orgánů Evropské unie. Vůle zachránit náš kulturní okruh. Jako poslanec mohu vnášet náměty, ale nejsem v postavení, abych byl schopen tyto věci tlačit k realizaci.

Jestli jsem to pochopil, vy jste nejen pro pozemní operaci proti ISIL na území takzvaného Islámského státu, ale i jinde?

Ano. I třeba v Nigérii proti Boko Haram. Myslím, že zpravodajské služby z našeho vyspělého světa mají dostatek informací, aby věděly, kde se co děje a kde jsou centra teroristických organizací. Pokud by byla vůle vojensky zasáhnout, pak je to v technických i ekonomických možnostech vyspělého světa se s tím vyrovnat.

Bude to ale stát spoustu peněz?

Pokud se nic zásadního nestane, bude nás stát nejenom hodně peněz, ale možná i celou budoucnost. Tlak je evidentní.

Návrhy jsou to převratné. Ale myslíte, že je reálné při protichůdnosti různých zájmů, že se na ně najdou politická vůle a shoda?

Nevím. Budu to zkoušet. V tuto chvíli to vypadá jako utopie. I když se to snažím komunikovat v našem poslaneckém klubu. Ale na to, co jsme říkali před šesti měsíci, už se teď začíná hledět. Čertví. Domnívám se, že je to jeden ze způsobů, jak řešit migrační krizi. Budu se snažit o tom přesvědčit ostatní kolegy. Stále se ale pohybuji jen v prostředí českého Parlamentu. Pokusím se oslovit pana generála Petra Pavla i kolegy, kteří pracují ve výborech v NATO. Chci zkrátka udělat vše pro to, aby se o mých návrzích vědělo a mohlo se o nich diskutovat. Ale možnost, že to bude zavrženo, tady samozřejmě je.

Teď to vypadá jako utopie, ale pokud se bude situace ještě zhoršovat...

Tak si možná někdo řekne, že to není úplně blbé. Protože si myslím, že v březnu to začne nanovo. A žádné zásadní řešení, jak z toho ven, zatím nikdo nepředložil. A opakuji – ochrana vnější hranice schengenského prostoru – i kdybychom do ní vrazili obrovské finanční prostředky – bude technicky velmi problematická. Jakmile se ti lidé dostanou na moře, je to špatně.