Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl tento týden projev o stavu Evropské unie. Jak ho hodnotíte?
Čekal jsem od něho možná trochu víc. Byl to spíše takový katalog jednotlivých opatření než zásadní projev o budoucnosti Unie. Musím ale zase ocenit, že Juncker v mnoha oblastech chápe, že Unie teď není zralá na převratné změny. Občané by je nevzali.
Juncker mimo jiné navrhl zdvojnásobit nynější investiční plán EU. Souhlasíte s ním?
Může to být pozitivní řešení, ale já věřím dlouhodobě spíše v to, že ekonomice pomohou nízké daně a méně regulace než investice, na které musíme od lidí vybrat právě pomocí daní.
Ohledně uprchlické krize by předseda Evropské komise rád zavedl povinnou registraci pro každého, kdo přicestuje do Unie. Registrován má být i ten, kdo EU opouští. Je to podle vás reálné a správné?
Lepší kontrola a evidence na vnější hranici EU je určitě správnou cestou a měla být zavedena už dávno. Toto opatření proto podporuji, protože nám poskytne lepší přehled zejména o těch, kteří cestují někam na Blízký východ, aby se zapojili do teroristických aktivit a pak se chtějí vracet do zemí EU.
A co říkáte na myšlenku vytvoření společné evropské armády?
K ní jsem skeptický. Máme NATO, které je na obranu evropských zemí specializované. Dvě opravdu silné armády v jeho rámci, jako jsou americká nebo britská, nepatří nebo v druhém případě časem nebudou patřit do EU. Vytváření další instituce je proto nadbytečné a navíc si myslím, že mnoho evropských zemí nebude mít vůli do evropské armády dostatečně investovat, protože s tím jsou problémy už v NATO.
Juncker promluvil také o tom, že je důležité spravedlivé přerozdělování běženců. Co z toho pro nás plyne?
Bohužel to, že kvóty pro povinné přerozdělování migrantů v hlavách čelných představitelů EU stále nejsou mrtvé. Nefungují, ale stále znovu se prosazují. Právě tento týden jsme v Evropském parlamentu zase hlasovali o návrhu Evropské komise na úpravu pravidel, jak mají kvóty fungovat. Hlasoval jsem proti, ale část parlamentu pod vedením zelených prosadila usnesení, které vyzývá komisi, aby se kvóty ještě zpřísnily a země, které je nechtějí plnit, mohly být trestány. Takové odtržení od reality mi opravdu nejde na rozum.
Po bratislavském summitu nebyl ohledně uprchlíků příliš nadšený Orbán, podle kterého se opět mluvilo více o přerozdělování migrantů než o zastavení migrantů mimo schengenský prostor. Podle Orbána tak pokračuje dosavadní naivní migrační politika. Co na jeho názor říkáte?
Tady mi nezbývá, než s premiérem Orbánem souhlasit. Snad aspoň brzo projde registrace cestujících na vnějších hranicích. Těm, kteří chtějí přecházet hranici nelegálně mimo hraniční přechody, ale musíme začít aktivně bránit. Dobře že se Unie nyní v tomto ohledu shodla aspoň na podpoře hraničního Bulharska.
Psali jsme:
Bratislavský summit byl i podle Merkelové svolán k diskusi kolem opatření obnovení důvěry občanů EU. Jak ho v tomto směru hodnotíte, povedlo se? A co si myslíte o tom, že Britové, ač jsou stále členy EU, na Slovensku nebyli?
Je asi logické, že se Britové, kteří se sami rozhodli, že budou chtít postupem času z Unie odejít, neúčastní debaty o tom, jak bude Unie v budoucnu fungovat. Summit v Bratislavě nebyl nějakým zásadním přelomem. Když se podíváme do dokumentu, který na něm vznikl – takzvané cestovní mapy, zjistíme, že obsahuje naznačení některých pozitivních řešení, jako je třeba boj s islamistickou radikalizací formou vyhošťování a zákazů vstupu těch, kteří k nám přijíždějí bojovat proti naší civilizaci, ale zlom v historii EU to určitě není. Podobné to bude s vývojem důvěry občanů v EU.
A jak vidíte současnou situaci a stabilitu EU? Hrozí podle vás další „exity“ jako vystoupení Británie? A co je podle vašeho názoru největším problémem současné EU?
Když budeme zavírat oči nad tím, jak Unie v některých oblastech, například v otázce migrace, dělá politiku, kterou v mnoha zemích většina občanů odmítá, bojím se, že další exity mohou být na pořadu dne.
Když se podíváme k nám, co říkáte na setkání prezidenta Zemana s Norbertem Hoferem?
Pro mnohé to mohlo být velmi překvapivé setkání – na jedné straně eurofederalista Miloš Zeman, na druhé silný euroskeptik Norbert Hofer, který sice spoluvykonává funkci zastupujícího rakouského prezidenta, ale u nás byl hlavně jako kandidát do prosincových voleb. Miloš Zeman setkáním zasáhl do prezidentských voleb u našich sousedů. Je to jeho právo, ale těžko říct, jaké to bude mít dopady na česko-rakouské vztahy, pokud Hofer nevyhraje.
Pánové se neshodli například ohledně Benešových dekretů, ale rozuměli si ohledně návrhu rozšíření Visegrádské čtyřky o Rakousko. Co si o tomto možném rozšíření myslíte? Co by to podle vás přineslo?
Překvapil mne ten soulad mezi politikem rakouských Svobodných, kteří odmítají Benešovy dekrety a chtěli by zavřít náš Temelín, a prezidentem Zemanem, který na veřejnosti v těchto bodech prezentuje plně odlišné názory. Rozšíření Visegrádu o Rakousko by znamenalo, že se tato skupina posune někam jinam, protože Rakousko má jako jedna z nejbohatších zemí EU v řadě věcí úplně opačné zájmy než my. Se členy V4 nás spojuje historie zemí, které byly pod komunistickou diktaturou, to Rakousko nezažilo. Bál bych se, aby se V4 nerozředila jako kdysi Středoevropská iniciativa.
Když jsme u prezidenta Zemana, jak hodnotíte jeho návštěvu Pardubického kraje? Překvapil vás něčím?
Ani ne. Byla to další prezidentova propagační cesta po českých a moravských krajích. Hlava státu má být mezi lidmi. To je v pořádku. Jen někdy překvapí projevy prezidentových příznivců, kterým tolerance moc neříká.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
