Česká republika se chystá přijmout novelu azylového zákona, která zavede institut „strpění cizinců“ ze třetích zemí na svém území. Co nového přinese?
V meziresortním připomínkovém řízení je teď návrh zákona z dílny Ministerstva vnitra, kterým by mělo dojít ke změně zákona o azylu. Součástí navrhované novely je právě problematické ustanovení, kterým se rozšiřuje okruh osob, které mohou setrvávat na našem území v případě nezískání nebo odejmutí azylu v režimu tzv. strpění cizince. To je velmi rizikový legislativní počin, který po právu kritizujeme.
Přitom je důležité, že nás k této novele nikdo z Evropské unie nenutí, přijímat ji nemusíme, nehrozí nám za to aktuálně žádné sankce, a přesto vláda aktivisticky až lokajsky zavádí do našeho právního řádu závěry rozhodnutí Soudního dvora EU, které jsou minimálně kontroverzní, a z mého pohledu pro naši společnost rizikové a nebezpečné.
V čem ta rizika a nebezpečí podle vás spočívají?
Rozšíření institutu strpění by totiž přineslo vyšší standard ochrany pro uprchlíky a neumožňovalo by ani v případě nebezpečných migrantů – odsouzených kriminálníků vyhoštění migranta, existují-li důvody se domnívat, že mu v zemi určení hrozí vážné nebezpečí, že by mohl být vystaven trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.
To, jak se tyto skutečnosti prověřují, je někdy velmi úsměvné. Stačí prohlášení uprchlíka, který může lhát o zemi původu i o údajích o své osobě, náš úřad prověří, zda v té či oné zemi hrozí, že by mu vznikla újma, a dostane časově omezené rozhodnutí, že u nás může pobývat.
Vzpomeňte si, jak probíhalo azylové řízení u Somálky, která se soudila se střední zdravotnickou školou a její ředitelkou paní Kohoutovou. Přiletěla z Moskvy, na letišti se zbavila dokladů, požádala o azyl, s podporou neziskovky pana Rozumka jej nakonec získala a stačilo jen její čestné prohlášení a obecně dostupné informace o situaci v zemi, odkud údajně pocházela. To je přeci směšné.
Jestliže lze takto získat azyl, myslíte si, že u strpění cizince to bude přísnější? Nebude. A navíc se může jednat o pachatele zvlášť závažné trestné činnosti nebo osobu vyhodnocenou jako nebezpečí pro naši společnost. Je to institut, který může být hojně zneužíván. To je podstatné.
Fotogalerie: - Zeman podpořil rozpočet
Ale nedušuje se ministr vnitra Jan Hamáček, že daná novela znamená pro migranty mnohem tvrdší podmínky?
To, co tvrdí pan ministr Hamáček, není pravda. Na příkladu jsem uvedl, k čemu takové rozvolnění naší azylové politiky povede. Jen k ohrožování bezpečí našich občanů. Na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně jsme na tyto skutečnosti upozorňovali s paní poslankyní Majerovou Zahradníkovou, která v této záležitosti právě ministra Hamáčka interpelovala v Poslanecké sněmovně 24. října.
Psali jsme:
Říká se, že novela je reakcí na letošní rozhodnutí Soudního dvora EU, podle kterého se i cizinci, který není hoden azylu, musí přiznat práva uprchlíka a není možné ho vyhostit. Není to hra se slovíčky? Na azyl nárok nemá, ale zůstat může, protože má práva uprchlíka?
Dle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků dříve vyhostit problematické osoby, tedy osoby, které by se například dopustily závažné trestné činnosti, šlo, a to bez ohledu na skutečnost, zda jim v zemi původu hrozí nějaká újma, když to zjednoduším.
Ale evropská legislativa vykládaná v kontextu s Listinou práv a svobod je k uprchlíkům přívětivější a Soudní dvůr EU tento přístup nyní postavil najisto. Je to kontroverzní rozhodnutí. Svědčí o tom i to, že se na toto rozhodnutí odvolávají síly v Itálii, které nepřály plánům ministra Salviniho vracet zločince a nebezpečné osoby zpět, odkud přišly.
Promigrantské lobby doslova jásají.
Zůstane České republice vůbec nějaký nástroj na to, aby ze země dostala cizince, který není hoden azylu a představuje nebezpečí pro stát nebo byl odsouzen pro závažný zločin?
Po přijetí té novely stěží. Ale Evropská unie by se měla nad sebou zamyslet, zda jí je přednější ochrana lidských práv osob, které si to nezaslouží, nebo ochrana životů a zdraví vlastních občanů. Zjevně převažuje nyní to první.
Jsou tedy tímto nadřazována práva takovýchto jedinců nad zájmy ostatních členů společnosti? Nebo to vidíte pořád ještě jako rovnost práv?
O rovnosti tady sotva lze hovořit. Chtěl bych vidět do svědomí těch politiků a odpovědných úředníků a soudců Evropské unie. Jak chtějí obhájit před vlastními občany, že je vystavují riziku? Že je jim v podstatě lhostejné, jaké osoby vpouštějí na naše území? Představil snad pan ministr Hamáček nějaká opatření, která by taková rizika eliminovala? Já o nich nevím.
Ztratí náš stát přijetím této novely další kus své suverenity?
Samozřejmě. Lokajsky zavádíme něco, k čemu ani nejsme povinováni. Pak ale nechť odpovědnost padne na ty, kteří takovýmto způsobem náš právní řád zaplevelují. Jako právník z toho nemám dobrý pocit a nikdo mne nepřesvědčil, že moje obavy jsou nemístné. Ba naopak. Proto jsem rád, že pan poslanec Václav Klaus a paní poslankyně Majerová Zahradníková na to upozorňují všemi silami. A spíše mne zaráží, že v tom úsilí nemají větší podporu napříč politickým spektrem.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Je reálné, že by se Poslanecká sněmovna tomuto absurdnímu požadavku vzepřela? Nebo zase zafunguje jako židovský výbor, jak o tom v březnu mluvil vámi zmíněný Václav Klaus, ale předseda ODS Petr Fiala se mohl přetrhnout, aby se za takové pojmenování situace svým tehdejším spolustraníkem honem spěchal k řečnickému pultíku omluvit?
Uvidíme. Jak jsem uvedl, pan ministr Hamáček byl interpelován, ale myslím si, že právě on celou věc bagatelizuje.
A pan předseda Fiala? Těžko říct. Já bych byl ostražitější.
Za situace, kdy pan ministr Hamáček náš výklad odmítá, pak slyšíme, že prý půjde o jednotkové případy – ale nakonec se v návrhu novely dočteme, že se zavádějí nová řízení pro případ masové migrační krize... Nenechává mne to klidným.
Navíc k tomu jen doplním, že jako právník i občan České republiky bych spíše uvítal taková opatření, aby nás migrační krize neohrožovala vůbec. Ministr Hamáček se na ni připravuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
