Příběh rozdělení Úsvitu je tristní a v mnohém připomněl rozkol u kdysi parlamentní strany SPR – RSČ Miroslava Sládka. SPD s T. Okamurou v čele osciluje někde na třech procentech obliby. Vy podle některých atakujete pětiprocentní hranici. Přesto – dovedete si představit spolupráci s SPD před příštími volbami, když je docela evidentní, že rozdělení hlasů může obě strany poškodit?
Úsvit se nerozdělil. Opustil ho předseda, který nerespektoval základní demokratické principy a řídil stranu diktátorským způsobem. Považoval stranické finance za své, což dokladuje mediálně známá smlouva, již podepsal sám se sebou, která mu měla za volební období přinést 48 milionů, a pak ji teatrálně ukončoval. Za připomenutí stojí, že jeho vedením se Úsvit katastrofálně propadl na pouhé jedno procento preferencí už pár měsíců po zvolení, což následně potvrdily i loňské komunální volby. Okamura plánoval založení nové strany již dávno před událostmi z jara a je to důkaz, že mu na Úsvitu moc nezáleželo. Úsvit za poslední měsíce přijal stovky plnoprávných členů a demokraticky ve volební konferenci zvolil své vedení a od léta po zvolení nového předsednictva, náboru stovek členů a nepopulistické rétorice, ale předkládání svých konstruktivních řešení týkajících se např. migrace, zabezpečení hranic či exekucí v Parlamentu Úsvit kontinuálně roste. Jako Úsvit - Národní koalice spolupracujeme už se subjekty, jako je např. Blok proti islámu, ale s SPD, pokud ho povede pan Okamura, jako vedl Úsvit, není spolupráce tématem dne.
Úsvit - Národní koalice sází mimo jiné na negativní vztah k islámu. Úzce spolupracujete s panem Konvičkou, který toto téma před časem razantně otevřel, ale nezdálo se, že s výraznou znalostí věci. Přece jen v této zemi stále žije dost vzdělaných lidí, které dlouhodobě nemusí antiislamismus oslovit, a to obzvlášť pokud se Česká republika nestane cílem razantního nájezdu migrantů. Jaké skutečně klíčové téma dotýkající se života lidí má z vaší strany oslovit českou veřejnost?
Do Evropy proudí statisíce imigrantů. To je realita. Lidé se zcela odlišnou kulturou, zvyky, kteří neumějí řeč a nerespektují nás. Nerespektují naše tradice a kulturu. A to, že v současné době nečelí naše země razantnímu nájezdu těchto lidí, ještě neznamená, že tomu tak nebude za pár měsíců nebo let. Chceme problém řešit, dokud to jde, a pro Úsvit bude ochrana bezpečnosti našich občanů vždy důležité téma. Musíme zabránit, abychom tady měli zóny, do kterých policie nechodí ani ve dne, kde platí právo šaría. Zabránit sociálním a bezpečnostním problémům v naší zemi. To je naše priorita. Máme samozřejmě další velmi důležitá témata. Prosazujeme místní příslušnost exekutorů a úpravu exekučního řádu, aby skončil byznys s lidským neštěstím. Prosazujeme spravedlivou sociální politiku, aby peníze dostali ti, kteří je opravdu potřebují, zabránili jsme zvýšení cen energií až o 20 %. Nehledáme důvody, proč něco nejde. Díváme se na věci selským rozumem a hledáme cesty, jak věci posunout dál. Tečka.
V čele Úsvitu - Národní koalice stojí veterán české armády pan Lidinský. Nic proti vojenským veteránům – navíc těm, kteří utrpěli zranění. Čeští vojáci ovšem ve světě hájí především zájmy NATO, respektive USA. A jsou to také Američané, kteří nesou obrovský díl viny na špatné bezpečnostní situaci ve světě. Válka v Iráku či Afghánistánu to ukázala. Američané se nyní izolují, a co způsobili, nechávají řešit jiným. Popište v tomto kontextu český národní zájem. Jaký je?
Předseda Úsvitu Mirek Lidinský hájil zájmy a bezpečnost našich lidí, ne zájmy USA. Byl členem jednotky SOG, což je jednotka, která bojovala s teroristy, osvobozovala rukojmí. Bojoval s teroristy, kteří se mohli jednoho dne objevit s falešným pasem a taškou plnou výbušnin kdekoli v Evropě. I u nás. Mirek má velký morální kredit, je pracovitý, a pokud takový člověk vstoupí do politiky, myslí to vážně. Nedělá to pro nějaké výhody. A na druhou otázku. USA byly a jsou velmocí, která se ohlíží pouze na své zájmy a neřeší dopady. Dnes je vidět, že vývoz pseudodemokracie do Iráku nebo Libye nefunguje. Absolutní chaos, který v těchto regionech nastal, jen nahrává teroristickým skupinám a různým frakcím, jež mezi sebou bojují. Včetně Islámského státu. Když šlo kdysi v Iráku o ekonomické zájmy, vtrhla tam koaliční vojska během pár týdnů. Dnes páchá Islámský stát zvěrstva, ničí vše a západní státy jen přihlížejí. To je ze strany Západu zvrácená logika.
Prezident Miloš Zeman velmi výrazně rétoricky atakuje tzv. Islámský stát. Nedělá z nás potenciální terč pro islámské militanty? Vždyť dokonce i izraelský prezident Rivlin při své nedávné návštěvě v ČR na tiskovce řekl, že sice odmítá politiku IS, ale přímý boj proti němu zamítl, neboť nechce, aby se jeho země stala terčem. Jak moc je prezidentova politika, mj. také proti Palestincům, pro ČR riskantní?
Prezident je člověk, který říká věci, jak jsou, a nekličkuje. Riskantní je nechat Islámský stát nebo podobné teroristické skupiny růst a rozšiřovat svůj vliv. A tito lidé nebudou přemýšlet, jestli je někdo toleruje nebo netoleruje. To, co chtějí, je strach. IS nám už před časem válku vyhlásil a válku vede. Stát ustrašeně v koutě není řešení.
Českou republikou v uplynulých týdnech dost hýbal zákon o hazardu. Jak na něj nahlížíte? Střetem mezi provozovateli technických přístrojů a kurzových sázek se stalo především diferencované zdanění. Měli by být všichni provozovatelé hazardu zdaněni jednotnou sazbou?
Diferencované zdanění v Evropě funguje a je to systém, který může fungovat i u nás. Problém je ale v tom, že vysoké zdanění více peněz nemusí přinést. Začnou vznikat nelegální herny nebo v případě on-line sázek přesunou provozovatelé své firmy do zahraničí, kde budou platit daně, a stát tak přijde o peníze. Už teď se to děje u internetových kasin, která jsou u nás zakázána, ale internet nezná hranice. Tím, že jsou provozována ze zahraničí, stát z nich nemá ani korunu. Nejsem vůbec příznivcem hazardu, ale je třeba zvážit, jestli to bude opravdu přínos pro státní pokladnu a nepřinese to spíš problémy.
Sněmovna projednala státní rozpočet. Ten bude v příštím roce v deficitu 70 miliard korun. Přiklání se Úsvit - Národní koalice k vládní verzi, anebo souhlasíte spíše s nejviditelnějším kritikem rozpočtové politiky Andreje Babiše Kalouskem? Jaká by měla být optimální rozpočtová politika státu v časech ekonomického růstu, který prožíváme?
Ekonomika stále roste, a kdy jindy snižovat deficit, když ne teď? Podle nás je možné snížit deficit až na 50 miliard. A udělat to co nejdříve, protože růst ekonomiky se jednou zastaví a pak se bude deficit snižovat těžko. Podporujeme růst mezd, navýšení důchodů nebo podporu rodin. Co ale nepodporujeme, je navyšování výdajů za všemožné náměstky a úředníky na ministerstvech, kteří stát ekonomicky zatěžují. Stejně tak nepřichází to slibované snížení provozních nákladů státu. A když už jsme u těch výdajů, jsou pro mě absolutně nepochopitelné statisícové platy a odměny manažerů státních podniků, které jsou ve ztrátě. To je úplný nesmysl. Úsvit prosazuje ekonomicky štíhlý a efektivní stát.
Psali jsme:
autor: Josef Petrů
