Okamura v ráži: Imigranty vyhostit, s vašimi dětmi žádný muslim slitování mít také nebude. Valí se sem bojovníci a válku přivážejí s sebou. EU je smrtelné objetí, kde zahyneme

Poslední léta byla bohatá na události, které podle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu 1989. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu 1989 dostali, o nás samých?

V celé nahotě se ukázala prolhanost mainstreamových politiků a stran. Čestnou výjimkou je prezident. Vše zlé je k něčemu dobré – nás osobně dění na Ukrajině a poté další události donutily zamýšlet se více nad souvislostmi – nad rolí USA a jejich bruselské lobby. Je to trochu ostuda, ale teprve teď se některým otevírají oči.

Vidíme svět v jeho nahotě – vidím Evropu, kde až na výjimky neexistuje skutečná demokracie, vidím prolhané politiky, kteří lžou a zaprodávají své národy, vidím USA, které natvrdo válcují země, jež nejsou jejich spojenci, a naopak vidím, že jsou ochotni se spojit i s „ďáblem“, pokud z toho pro ně plyne větší zisk.

Anketa

Myslíte, že Angela Merkelová bude v roce 2017 znovu zvolena kancléřkou?

Bude

Nebude

14%

Ona nedokončí ani současný mandát, protože bude muset skončit

82%

hlasovalo: 13540 lidí

Myslíte si, že sdělovací prostředky podporují demokratickou otevřenou diskusi, nebo jde o manipulaci a propagandu? A případně v čem?

Vidím i strašný podíl médií na ohlupování veřejnosti – a nejhorší na tom je, že novináři lžou s pocitem, že dělají správnou věc – oni tomu, co dělají, opravdu věří. Věří, že hájením amerických zájmů hájí demokracii, věří, že když pomlouvají Okamuru nebo ho vyretušují ze zpráv, dělají dobrý skutek. Věří, že Putin je ďábel a Obama je spasí. Opakujeme padesátá léta jen s prohozenými znaménky. Pod rouškou boje za demokracii neplatí pro média žádná demokracie – nepřítele je nutné zničit všemi prostředky.

Kolikrát ČT nebo jiná televize odvysílaly záběry, jak ukrajinští poslanci hlasují před hlavněmi samopalů? Kolikrát média informovala o tom, jak USA zásobují zbraněmi islamisty – od Tálibánu přes al-Káidu až po islamistické vrahy v Sýrii?

A co migranti – nějak jsme v televizi nezaznamenali varování Interpolu a dalších služeb, že součástí migrační vlny jsou bojovníci Islámského státu. Že drtivá většina – 70 procent – jsou muži od 18 do 40 let. Že většina jsou v podstatě negramotní lidé, jejichž jedinou zkušeností je často jen schopnost ovládat kalašnikov. Já v televizi vidím zoufalé rodiny, kde oba rodiče jsou vysokoškoláci a prchají před válkou. Skutečnost je jiná – valí se sem bojovníci a válku přivážejí s sebou.

V současnosti se hovoří o tom, že více než 85 procent legislativy přichází z Bruselu a český Parlament ji musí jen povinně implementovat. Lze tedy ještě hovořit o demokracii?

O demokracii bychom přece nemohli mluvit, ani kdyby vládl český Parlament. I ten ovládá přece stranicko-lobbistická oligarchie a občan má právo si pouze jednou za čtyři roky zahlasovat a vybrat mezi spřátelenými klany. Skutečnou demokracií by v našem kontextu byl až systém přímé demokracie, například po vzoru Švýcarska či Lichtenštejnska, tedy systém, který se po celou dobu snažím v České republice prosazovat.

Známe citát J. A. Komenského „vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český“, který se hodně citoval po listopadu. Je vláda věcí našich v rukou našich – českého lidu? Nebo je jinde? Kde?

Je v rukou lobbistů, kteří mají peníze na to, aby koupili média a průzkumné agentury, které pak zveřejňují volební preference jednotlivých politických stran.

Co dělat pro návrat vlády věcí našich do rukou našich?

Musíme vybojovat demokracii – což je vláda občanů – prostřednictvím přímých voleb a referenda moci odvolávat poslance a závazně zaúkolovat politiky k přijetí zákona. Demokracie, to je systém, ve kterém má občan kontrolu nad vládou, nad svou zemí. I proto se politici tak urputně už celé století brání skutečné demokracii, tedy přímé demokracii, kterou v ČSR chtěl prosadit už Masaryk. Jemu se to nepovedlo, ale v celé Evropě běží vlna volající po demokracii a neunikne tomu ani naše země. Dříve nebo později tu demokracii budeme mít a lidé jako Sobotka, Kalousek a další prostě skončí.

S přímou demokracií totiž nepřijde jen možnost kontrolovat politiky, ale zcela zásadně to promění celý náš systém – občané si vymohou spravedlnost. Policie bude moci začít stíhat zloděje a soudci budou nuceni všechny korupčníky a zloděje trestat. To v důsledku odstřihne současný establishment od moci – věřím, že drtivá část skončí v kriminále za zlodějny z devadesátých, ale i současných let. V tomhle jsem optimista – vím, že budoucnost nám dá za pravdu. A už jen to, že všechny tyhle pijavice odstřihneme od státních peněz, bude znamenat velké oživení pro státní kasu.

Zaznívají alarmující hlasy, že se blíží téměř konec světa. Václav Cílek varuje až před miliardou běženců, prezident Zeman považuje migrační vlnu za organizovanou. Jak se vám to poslouchá? Jsme skutečně v takovém nebezpečí?

Ano – jak klimatické, tak i politické důvody vedou k útoku na Evropu. Jediná naděje je uzavřít hranice a migranty, kteří už hranici překročili, vyhostit – bez milosti, protože s vašimi dětmi žádný vyznavač islámu slitování mít také nebude. Jsme v situaci „buď my, nebo oni“. Já vůbec nepřehlížím to, že v mnoha zemích bídu a válečný stav zavinila euroamerická civilizace. Ale budu krutý – Češi nebo Slováci neměli kolonie, ani nezorganizovali arabské jaro. My Afričanům ani Arabům nic nedlužíme. Naopak – pomáhali jsme jak v minulosti, tak i dnes.

Situaci vyznavačů islámu či chudých lidí v severní Africe či na Blízkém východě nezměníme tím, že z místa, kde mají teplo a nezmrznou a mohou trhat k obživě třeba banány, je vezmeme do Evropy, kde je zima a kde mnohdy žije v bídě i pracovitý Evropan. Skoro dva miliony občanů České republiky žijí na hranici bídy. Nemáme na to živit, šatit a ohřívat nezákonné imigranty z nepřizpůsobivých kultur, které sem nikdo nezval. Musejí se o sebe postarat ve svých zemích a my bychom měli pomoci, aby tam měli mír. Tedy musíme donutit v první řadě Američany, aby přestali vyvážet válku a přestali financovat radikály od Ukrajiny po Asii.

Zásadní figurou je nyní již zmíněný prezident Miloš Zeman. Tomáš Klvaňa nedávno uvedl, že loni proti němu byly nasazeny červené karty a Zeman se od té doby ještě viditelně zhoršil. Letos by se prý tudíž mělo přitvrdit. Zasloužil by si to Zeman? Jak hodnotit jeho výkony od loňského listopadu?

Nevím, co znamená přitvrdit. Místo červených karet jim americká ambasáda koupí rakety Stinger jako syrským islamistům, aby Zemana svrhli, jako se to pokoušejí u Asada?

Ano, Američané přiznali, tuším, 80 milionů dolarů vynaložených jen na vyprovokování ukrajinského Majdanu. Je opravdu otázka, co naplánují u nás – ale jsem optimista – vládne vláda našeho dluhoše Sobotky a ten pracuje podle pokynů z Bruselu a Washingtonu. Takže Američané zatím nemají důvod organizovat český Majdan. Jejich čas nastane až před parlamentními volbami.

Někdo se bojí Zemana, někdo se bojí Babiše. Je důvod bát se místopředsedy vlády a ministra financí? Lidé z okolí Pavla Šafra i pravicová opozice ho považují za nebezpečí pro demokracii. Jeho politické návrhy za buzeraci, jeho styl za autoritativní a obviňují ho z toho, že chce okrádat stát. Co z toho je podle vás pravda?

Nebudu komentovat pomatené plky zkrachovalého pisálka, jako je Šafr. Komentovat výtvory téhle intelektuální podúrovně by znamenalo, že je vnímáme – a to opravdu ne.

K samotnému 17. listopadu. Jak jsme si zvykli uvažovat o tomto svátku? Jak silné jsou podle vás resentimenty po minulém režimu a jak kvalitní je debata jak o zločinech z doby nadvlády KSČ, tak o temnějších stránkách polistopadového vývoje?

Asi bychom měli umět oddělit zločinný stalinský režim v padesátých letech a socialismus let šedesátých i perestrojková léta osmdesátá. Lidé měli životní jistoty – stát podporoval rodiny s dětmi, a to natolik, že z vlny takzvaných Husákových dětí profitujeme ještě dnes. Jen hlupák přitom může porovnávat například platy – mění se přece doba. Ale co je horší, od značného množství lidí po celé republice denně slyším, že byli za socialismu spokojenější než dnes.

Podívejte se na statistiky sebevražd – lidé se dnes nezabíjejí z nešťastné lásky jako za Rakouska. Zabíjejí sebe a často vraždí i ve svém okolí proto, že současná oligarchistická diktatura jim sebrala rodinu, živobytí, střechu nad hlavou. Všichni dnes vědí, že dovolat se v České republice spravedlnosti je téměř nemožné. Za komunistů jste se nedovolali spravedlnosti v momentě, kdy jste útočili na systém, ale v ostatních případech se dá říci, že systém nijak neovlivňoval justici ani policii.

Dnes tu vládne velká mafie provázaná s justicí, policejními veliteli, politiky a podnikateli. Odhalení, kterých jsme pravidelně svědky, naposledy na Olomoucku, jsou jen minivrškem gigantického ledovce.

Co 17. listopad 1939? Není poněkud zakryt novějším listopadem?

Je, ale s tím nic nenaděláme.

Seriál ParlamentníchListů.cz k výročí 17. listopadu

Jak se vlastně v naší zemi žije? Patříme k bohatší části planety, nicméně máme mezi sebou samoživitelky, bezdomovce a tak dále. Jaké jsou u nás „nedodělky“, které společnost má vůči nejslabším?

V první řadě bereme chudým a slabým a dáváme bohatým a silným. Jak je možné, že miliardáři jako pan Schwarzenberg berou dotace? A to na všechno – na pole, na lesy, na rybníky. Přece pokud pan miliardář na údržbu svého majetku nemá, tak holt ať ho prodá. Ale proč školník nebo uklízečka musejí ze svých miniaturních ostudných platů těmto parazitům připlácet, aby náhodou neměli o nějaký stamilion menší zisk? To jsme stále ve feudalismu, kdy poddaný byl od toho, aby ho kníže sedřel? Tahle země patří všem obyčejným lidem – ne nenažrané elitě, a je jedno, zda to je Sobotka s Bakalou nebo lidé ze druhého břehu, kde sedí Schwarzenberg nebo Kalousek.

A máme pomáhat uprchlíkům, když tak máme ve vlastní zemi řadu lidí, kteří si zaslouží naši pomoc?

Nemáme na to, uživit všechny potřebné na této planetě. Česká republika patří těm, kdo ji spolu se svými předky vybudovali. Pomáhejme, ano – ale v místě, kde nešťastní lidé žijí. A nemůže to být zásadně na úkor sociálního zabezpečení pro naše vlastní potřebné občany. Každý má svou zemi, kterou musí zvelebovat, pokud se chce mít lépe. Já bych se taky mohl sbalit a jet si užívat na Havaj, ale moje rodina a domov jsou Česká republika, a pokud se mi tu něco nelíbí, tak holt musím zvednout zadek a jít s tím něco dělat.

Které politické garnitury, jež vládly, kteří prezidenti za dobu od listopadu 1989 naší zemi spíše prospěli a kteří ji spíše poškodili a čím? Kdybyste měl vypíchnout ty nejvýraznější…

To je téma na knihu a na pořádnou analýzu – ale co je a není dobré, ukáží teprve dějiny a po delší době. Když se podívám nyní na naše polistopadové prezidenty hodně s nadhledem a zeširoka, tak mohu říct, že byť s Havlem a Klausem přišli zloději a rozkradená země, tak oba nesli také myšlenky demokracie a občanské svobody. To je dědictví, na kterém se dá stavět. Miloš Zeman přinesl do politiky také novou věc – zdravý selský rozum, který intelektuálové nazývají politická nekorektnost. Je úleva, když prezident pojmenuje věci pravými jmény bez příkras nebo islamistu zločincem. Devadesát procent národa se totiž vyjadřuje úplně stejně.

V posledních letech se rozvíjí debata o správnosti našeho geopolitického směřování a stejně tak o ruské propagandě a agentech ruských zájmů. Čím přispějete vy do této diskuse? Směřujeme správně? Či co máme změnit a kam máme směřovat?

Dovolte mi otázku – a kde vidíte ruskou propagandu? V ČT? Na Nově, na Primě nebo v MF Dnes? Propagandu vidíme, ale fouká od Washingtonu a Bruselu. A fouká tak silně, že když prezident nazve zlodějem amerikofilního tuneláře, tak ho veřejnoprávní televize zcenzuruje a vystřihne. My máme jediný zájem, přežít jako národ či historické národy, které po tisíciletí zvelebují a budují svoji zemi. A je legitimní tyto zájmy hájit spolu s každým, kdo nám v tom pomůže, a proti komukoli, kdo je proti nám. Ano, v tuto chvíli EU a Washington realizují svůj plán na takzvanou hnědou Evropu, v níž nebudou národy ani národní státy, ale velký homogenní útvar – lépe ovladatelný zpoza oceánu.

Je to dost hloupý nápad, protože tak jako vždy se to Američanům vymkne z rukou a tak jako všude jinde islamisté se nakonec proti svým chlebodárcům otočí. Američané se o tom přesvědčili v Afghánistánu, v Iráku a dnes i v Sýrii – uniká mi, proč donekonečna opakují stejné chyby.

Pokud jde o Putina – jeho démonizace je součástí mediální propagandy – ale stačí kousek mozku, aby nám bylo jasné, že nejvíce zbrojí Američané, že mají základny po celé planetě a že všechny konflikty v posledních letech vyvolali oni. A dnes víme, že dokonce i ruskou invazi do Afghánistánu vymysleli a vyprovokovali američtí vládní poradci, kteří financovali islamisty a platili jejich útoky na civilisty v Sovětském svazu, aby nakonec Brežněva donutili s tím něco dělat.

Putin by byl pro nás dobrý spojenec, jelikož Rusové mají dost přírodních zdrojů i území a nemají potřebu se rozšiřovat mimo své historické hranice. Nevím o jediném převratu v posledních dvaceti letech, o jediném puči, za kterým by byli Rusové, natož Putin. Ale všechny, a to doslova a do písmene, financovali Američané. Koho se bojím? Americké agrese.

Hovoří se o tom, že EU selhává v migrační krizi a že na nás Německo vytváří nátlak. Máme podle vás nadále zůstat v EU?

Nepochybně je legitimní dát Bruselu červenou karu a nechat na občanech, zda v takovém spolku, který je hodlá zničit, chtějí žít. Letos jsem již třikrát navrhl ve sněmovně jménem našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) referendum o vystoupení z EU, ale vládní koalice náš návrh vždy zamítla. Je to otřesné, že se vláda bojí svých vlastních občanů a brání jim, aby se v zásadních otázkách týkajících se jejich budoucnosti vyjádřili. Já osobně si myslím, že by bylo možné uvažovat o setrvání v EU jen v případě, že by došlo k radikálním změnám ve fungování EU. Současná podoba je ale smrtelné objetí, v němž jako národ i stát máme velkou šanci zhynout.

Hovoří se o hodnotové a duchovní krizi naší civilizace a společnosti. Není to tak, že demokracie a společenství občanů nemohou fungovat bez některých pevně zakotvených hodnot? A případně jakých?

Naše křesťansko-židovsko-antická civilizace stojí na milosrdenství, kterému říkáme humanita, a na demokracii. A byť skutečnou demokracii ve většině nemáme, tak se k ní stále blížíme, i přes odpor současných politiků. Tyto atributy nás dělí od těch, kteří neznají pojem všelidské humanity ani pojem občanská svoboda. Navíc od mnoha národů nás dělí i další ctnost a tou je pracovitost. Tahle hodnota stojí za tím, že Evropa včetně naší země je tam, kde je, a Afrika nebo arabské země jsou, jaké jsou.

A to bez výjimky, protože pokud známe bohaté arabské státy, je to jen díky ropě, kterou tam samozřejmě těží Evropané či Američané. Nikomu nezávidím lenost, ale vadí mi, když ten, kdo ve své zemi není schopen vybudovat třeba dobrý sociální systém, se rozhodne, že si pojede užít do Evropy. Proč? Na to nemá absolutně nikdo nárok kromě těch, kdo si tenhle systém zaplatili svojí dřinou nebo dřinou svých předků či svých blízkých.

Co přát české demokracii do dalšího 17. listopadu a co jí naopak nepřát?

Nic víc, nic míň, než o čem jsem mluvil – přeji právě tu demokracii a občany, kteří se nebudou bát na současné autokracii stranických a ekonomických elit demokracii vybojovat.