Oklešťování našich svobod byl učiněn první krok, povzdechl si senátor Horník

19. 6. 2016 15:32

Jiří Zimola je případ populistického politika, kterému naprosto chybí elementární slušnost a pokora, říká v reakci na návrh hejtmana zdanit církvím restituovaný majetek Jan Horník (STAN). Za zachování těchto vlastností při tvorbě zákonů je ochoten bojovat do posledního dechu, a i proto usiluje o třetí volební období v Senátu. Ostře odsoudil také fungování státní správy a zhodnotil připravované zákony na ochranu životního prostředí. Zamyslel se ale i nad opatřeními na zajištění dostatku vody v případě sucha. A nejen nad tím…

Oklešťování našich svobod byl učiněn první krok, povzdechl si senátor Horník
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senátor Jan Horník

Jak hodnotíte své dosavadní působení v Senátu?

Přestože se ne vždy podaří prosadit, či usměrnit zákony v optimálním znění pro občany, tak své skoro dvanáctileté působení v Senátu hodnotím převážně pozitivně. Senát je nejen díky věku senátorek a senátorů poměrně odlišný sbor přímo volených zástupců občanů než Poslanecká sněmovna. Zákony předkládané do Senátu Poslaneckou sněmovnou mnohdy postrádají svou logiku a kolikrát jdou proti občanské společnosti i podnikatelskému prostředí. Senát se u takovýchto zákonů ve velmi krátké zákonné lhůtě třiceti dnů snaží zjednat nápravu, byť bývá někdy poslanci přehlasován, což je nakonec ke škodě všech. Přesto všechno jsem spokojen s mnohými věcmi, které se nám v Senátu bez ohledu na partijní příslušenství podařilo prosadit a jsem rád, že jsem v těchto procesech mohl být nápomocen a mohl být u toho, s ohledem na zájmy mého volebního obvodu č. 1 Karlovy Vary.

Co považujete za váš největší úspěch, který jste během svého dvanáctiletého působení v Horní komoře dosáhl?

Nemyslím si, že práce senátora se dá měřit na nějaké imaginární stupnici jeho dílčích úspěchů. Osobně se snažím u projednávaných zákonů udržet pohled na společnost z pozice zachování si elementární slušnosti a pokory, za což jsem ochoten zasazovat se do posledního dechu. Pokud to někteří politici takto nemají a pasují se do role jakéhosi politického boha či poloboha, často se pak přiklánějí k silovému prosazování zákonů, což pro konečné znění pak nebývá z pohledu celé společnosti většinou dobře. Takže mým největším úspěchem v Senátu, viděno mýma očima je, že jsem se při tvorbě zákonů snad zatím nezpronevěřil svým vlastním zásadám a zásadám občanů, kteří mne svou volbou do Senátu vyslali.   

Čeho byste chtěl naopak dosáhnout v příštích šesti letech?

Má odpověď bude asi znít trochu paradoxně, ale přál bych si přijímat co nejmíň nových zákonů nebo novelizací stávajících zákonů, jelikož v našem právu se nemá obyčejný občan už vůbec šanci vyznat, což pomalu začíná platit i pro odbornou právně vzdělanou veřejnost. Samozřejmě jde cesta zákonodárným procesem k tomuto cíli proti všeobecnému proudu. Svět přebujelý často nesmyslnými paragrafy, postrádající rozhled obyčejného selského rozumu, jde nakonec proti našemu státu, samosprávě a zatahuje občany čím dál více do svých byrokratických sítí. 

Vláda schválila novelu zákona ochraně přírody a krajiny. Novelu nyní projednává Sněmovna a posléze zamíří do Senátu. Máte k novele nějaké zásadní výhrady?

Všeobecně jsem u tak důležitých zákonů jako je novela zákona o ochraně přírody a krajiny velmi zdrženlivý a předčasné hodnocení k nim nedělám. Mívá to i praktický význam, jelikož vládní návrhy zákonů ztratí v legislativním procesu v Poslanecké sněmovně mnohdy formou pozměňovacích návrhů i původně zamýšlený pozitivní význam a naopak se stávají nosičem různě prolobovaných až protichůdných ustanovení. Tato předmětná novela se bude v Poslanecké sněmovně teprve projednávat na Výboru pro životní prostředí před jejím druhým čtením. A bude hodně záležet na tom, jaké případné pozměňovací návrhy poslanci předloží a jelikož se tato novela týká i mého volebního obvodu Karlovy Vary, budu ji s odborným poradcem bedlivě monitorovat a to především v oblasti výše náhrad za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření za stanovená omezení ve prospěch ochrany přírody a krajiny.

Hodně diskutovaným tématem je zajištění dostatku vody v případě sucha. Jak hodnotíte v tomto směru návrhy ministra zemědělství či ministra životního prostředí, kteří se problémem začali intenzivně zabývat?

Jelikož je voda v přírodě mým oborem, tak vše, co se týká nejen hospodaření s vodou, v Senátu velmi pozorně sleduji, včetně evropských směrnic k tomuto se vztahujícími. Už z dob studií na Vysoké škole si pamatuji na slova jednoho z profesorů, který na přednášce prohlásil, že v budoucnosti se nepovedou války kvůli ropě, ale kvůli vodě. Je dobře, že se MŽP a MZe začaly touto problematikou zabývat, jen k tomu mělo dojít už mnohem dříve.

Ministr Brabec připravuje mimo jiné i tzv. Plán pro zvládání sucha. Jedná se o dokument podrobných kroků, které bude třeba udělat, když nastane sucho v jakékoliv podobě. Následně budou kraje a obce reagovat na vyhlášený stupeň sucha, který vyhlásí Český hydrometeorologický ústav, a to předem definovanými aktivitami. V těch extrémních případech může jít i o omezení odběrů vody u občanů nebo v provozech, tedy i možné omezení výroby. Co vy na to?

Všichni dobře víme, že bez vody není života a proto budeme muset respektovat taková přijatá opatření státu, která nám zabezpečí vodu pro naší životní potřebu, abychom se měli vůbec z čeho napít. Na plénu Senátu jsem na kritický stav vody v přírodě nejednou upozorňoval. Bylo to v době, kdy si sucha a nedostatek vody v přírodě nikdo nepřipouštěl, takže jsem pochopil, že moje kolegyně a kolegové většinou nevěděli, o čem mluvím. Koho to zajímalo, byl Petr Pithart, který se chtěl přesvědčit, zdali se nepřeslechl, když jsem mluvil o tom, že v Krušných horách zaniklo po II. světové válce až na 400 různých rybníků a nádrží nacházejících se v současnosti na plochách a v majetku státu (Lesy ČR st.p.) a plně chápal moje pohoršení nad tím, že se nám tyto plochy nepodařilo do současnosti zatím plnohodnotně obnovit. Bohužel tento stav přetrvává i nadále, takže smysluplné kroky MŽP a MZe k zadržení vody v krajině snad úbytek vody v krajině zastaví, byť to bude dlouhodobý proces.

Jaké konkrétní kroky jste vy sám pro zlepšení životní prostředí podnikl během své politické činnosti?

Byly to kroky z praxe na správním území města Boží Dar. Například prosazování a realizace protierozních opatření, realizace obnovy nebo vybudování úplně nových sedmi vodních nádrží, obnova Blatenského příkopu včetně stejnojmenné naučné stezky a obnovy Naučné stezky Božídarské rašeliniště, vyhlášení Přírodního parku Zlatý Kopec, regulace pohybu lidí v Národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště, aby si její krásy mohli užít pěší turisté, cykloturisté a v zimě i lidé vyznávající běh na lyžích. Nestandardní, ale přírodě blízké postupy při správě obecního lesa týkající se např. biodiverzity lesních porostů, ze skoro nulové populace tetřívka obecného na začátku devadesátých let minulého století dosažení současného stavu největšího tokaniště tetřívka obecného v ČR a mnoho dalšího.

A co se týče práce senátora, tak se snažím prosazovat ochranu přírody bez extrémních, často až militantních názorů a navrhovaných postupů některých rádoby ochránců přírody. V některých případech bojuji proti doslovnému znásilňování přírody, což s její ochranou nemá nic společného. V prosazování obyčejného selského rozumu u zákonných norem s vlivem na ochranu přírody, mi pomáhají zkušenosti z 26 leté praxe starosty obce, jejíž území z 98 % požívá ochranu přírody. 

Většina živnostníků komunikuje elektronicky, ale státní správa by měla elektronické nástroje zjednodušit. Vyplývá to z nedávného průzkumu Česká bankovní asociace a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Souhlasíte?

Ano plně souhlasím se zjednodušením elektronické komunikace ve státní správě, byť aktuálně přijímané zákonné normy jdou přesně protichůdným směrem!

A jak toho docílit?

To půjde jen těžko. Státní správa se svými státními zaměstnanci se tak rozbujela a každý z nich si myslí, že je nepostradatelný a přitom je tomu naprosto naopak. Ale jak se jich zbavit? Oni sami neřeknou, že tabulky, hlášenky a další nesmysly jsou naprosto zbytečné a že vlastně nikomu neslouží. To by musel být hodně velký „bourák“ na politické scéně, aby je zlikvidoval a nebyl jimi nakonec sám zlikvidován.

Ostře se stavíte proti cenzuře internetu. Již nyní se také objevují obavy, co nás čeká dál. Budeme v příštích letech svědky oklešťování našich svobod?

Obávám se, že nejen v internetovém světě už k oklešťování našich svobod byl udělán první krůček. A ti, kteří za tím stojí, nepožívají mojí důvěru už s ohledem na jejich minulost.

Jak se tomu budete snažit zabránit?

Bránit se tomu lze pouze vysvětlováním veřejnosti, jak lehce mohou přijít o svou svobodu, kdy se tato najednou překlopí do nesvobody a pokojnou cestou z ní bude velmi těžký únik. No a na politickém poli je třeba proti takovýmto pokusům některých politiků udělat maximum pro to, aby je tyto choutky, pod jakoukoliv záminkou, zašly.

Sněmovnou prošel návrh zákona, podle kterého má být nově urážka policisty nebo úředníka přestupkem proti veřejnému pořádku, za který bude hrozit pokuta až deset tisíc korun. Na druhou stranu, státní úředník, nemá povinnost uhradit náhradu škody, která vznikne státu jeho jednáním, což jste navrhovali v zákonu o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné funkce. Nedomníváte se, že to může v občanech právem vzbuzovat pocit nespravedlnosti?

Bohužel to je klasický případ toho, kdy pomalu dochází k tomu, že státní úředník je se státem mu danými jistotami pomalu nedotknutelný, ale bez jakékoliv zodpovědnosti, zatímco občan se pomalu, ale jistě ocitá v období před listopadem 1989. Jsem také občanem tohoto státu a ten pocit nespravedlnosti nesu těžce. Snažím se proti tomu politicky bojovat, zatím bohužel bezvýsledně.

Ministerstvo spravedlnosti náhradu škody uplatňuje údajně pouze ve 4 procentech případů. Máte proto vysvětlení?

Mám vysvětlení proč tomu tak je v celé státní správě. Jinak potom přijdou do hry ostré lokty a post nadřízeného proti větší skupině podřízených se pak těžko ustává. Dle mého názoru mezi nimi panuje jakási falešná kolegialita a přeci nebudeme nikoho trestat, když to nakonec může v tichosti zaplatit stát.  

A lze tak odhadnout, o kolik tak stát přijde ročně financí?

Odhadnout to neumím, jelikož ústřední orgány státní správy na všech úrovních jsou tak nepřehledné, že asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že o co přijde stát, neví ani on sám a proto to vládu možná nezajímá a státní úředníci se tak nějakého postihu za cokoliv nemusí ani nadále obávat.  

Otázka na závěr. Co si myslíte o návrhu hejtmana Jiřího Zimoli, který společně s komunisty navrhl zdanit církvím restituovaný majetek?

Pan hejtman Zimola je přesně ten případ populistického politika, kterému naprosto chybí výše zmiňovaná elementární slušnost a pokora. Pro udržení své hvězdy na politickém nebi je ochoten udělat cokoliv, takže pro mne to není důvěryhodná osoba, ať přichází s čímkoliv.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kateřina Synková

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Útoky Zemana a Babiše na Českou televizi? K tématu má co říci Slávek Boura, někdejší hvězda TV Nova

18:15 Útoky Zemana a Babiše na Českou televizi? K tématu má co říci Slávek Boura, někdejší hvězda TV Nova

ROZHOVOR „Přirozenou vlastností člověka je vlastnit, manipulovat a chlouba ega, což tito dva pánové …