Je krátce před komunálními volbami. Kampaň, zdá se, začíná přiostřovat. V severočeském Mostě jde do voleb sdružení s heslem „Postavíme vesnici pro lůzu“. V Jihlavě jeden lokální politik rozkopal stánek SPD. S heslem „Nulová tolerance cizincům“ do voleb vystartoval primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS). Co na úroveň letošní předvolební kampaně v Česku říkáte? Hledáme každé volby „nové dno“ kampaně, nebo se již jedná o ustálený evergreen české politické scény?
Volební kampaně chtějí zaujmout voliče a budou vždy vyhrocené. Konečně, podívejme se na Španělsko. Tam madridská vláda posílá na Katalánce zvláštní policejní jednotky a zavřela představitele katalánských stran do vězení. A to vše proto, že chtějí pro svůj národ právo na sebeurčení. Madrid se dnes chová jako vídeňská a budapešťská vláda proti slovanským národům před 100 lety. Vedle toho jsou hesla na plakátech slabým odvarem.
Hodně akcentovaným tématem těchto voleb jsou i uprchlíci. Často se proti tomu objevuje argument, že u nás přece žádní uprchlíci nejsou. Mluví se o populismu a politice strachu. Co si o tom myslíte? Existuje nějaký důvod, proč by jedním z témat českých komunálních vole, měli být zrovna migranti a uprchlíci, nebo je to skutečně jen způsob, jak snadně a lacině nasbírat u volebních uren hlasy?
Uprchlíci u nás ve větší míře nejsou. Zásadně k tomu však přispělo Maďarsko účinnou ochranou svých hranic. Tím chrání nejen sebe, ale i nás. Kdyby uprchlická vlna zaplavila Maďarsko, směřovala by do Německa přes Slovensko, Moravu a Čechy. Lidé vidí, že masy migrantů jsou v Rakousku a v Německu, a bojí se toho, že budou nuceně nějakým bruselským rozhodnutím přerozděleni do jiných států.
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Před několika dny tuzemská média ovládlo nové téma. Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) navrhla, aby ČR přijala padesátku syrských sirotků mezi 12 a 17 lety z utečeneckých táborů v Řecku, a to jako humanitární gesto. Premiér Andrej Babiš tento nápad odmítl. Co na tento nápad říkáte? Měli bychom ty sirotky či nezletilce bez doprovodu z čistě humanitárních důvodů přijmout, či nikoliv?
Tuto kauzu vnímám jako součást předvolební kampaně. Pro mezinárodní adopce a pohyb dětí platí přísná právní pravidla, která brání obchodu s dětmi. Významný je postoj státu, jehož jsou děti občany. Naše velvyslankyně v Sýrii uvedla, že syrské právo neumožňuje adopce do ciziny. Pochybuji, zda europoslankyně Šojdrová si je vědomá veškerých právních náležitostí. Bylo by dobré znát i stanovisko Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, který řeší adopce z ciziny. Děti ve věku 12-17 let již přiměřeně k své rozumové vyspělosti mají právo vyjádřit se ke své budoucnosti. Případný přesun do jiného státu by musel být s jejich souhlasem. Šojdrová nemá souhlas těchto dětí.
Návrh na přijetí nicméně Poslaneckou sněmovnou neprošel. Kdybyste byl poslanec, jak byste v této věci hlasoval?
Získal bych si informace o právní možnosti tohoto aktu. Je iluzorní si myslet, že náš stát může jen tak někde v cizině nabrat děti a dovézt je k nám. Právě Německo prošlo zkušeností, kdy hromadné adopce z chudých rozvojových zemí do bohatého Německa, které na první pohled vypadají jako pozitivní, vedly k obchodu s dětmi ovládanému organizovaným zločinem.
U migrantů či uprchlíků bych ještě zůstal. Velmi ostrým odpůrcem jejich přijímání v rámci EU je Maďarsko. Evropský parlament vůči němu tento týden odhlasoval disciplinární kroky, neboť viní maďarskou vládu z útoků proti médiím, menšinám a právnímu státu. Premiér Viktor Orbán za tím ale vidí odvetu za to, že jeho vláda odmítá přijímat migranty z muslimského světa. Jak to vidíte vy?
Usnesení Evropského parlamentu bylo přijato pro nesouhlas s razantní maďarskou ochranou státních hranic a s protiimigrační politikou. Díky této politice Maďarsko chránilo sebe, ale i Slovensko a nás. Maďarsko je funkční demokratický stát. Nejsou v něm političtí vězni jako ve Španělsku. Maďarsko dodržovalo evropské předpisy o ochraně hranic, na rozdíl od Německa, které porušilo princip, že uprchlík má žádat o azyl v první bezpečné zemi. Přesto Evropský parlament k politickým vězňům ve Španělsku i k masovému porušení evropských azylových předpisů v Německu mlčí. Maďarsko má jednu z nejlepších úprav práv národních menšin, včetně slovenské a srbské. Tak vysokou úroveň státem uznané menšinové samosprávy v mnoha evropských státech nemají, což platí i pro nás.
Dal by se Orbán považovat za svého druhu autokrata?
Viktor Orbán je silný politik. V demokracii mohou být silní politici s velkou autoritou. Takovým byli Churchill, de Gaulle, a je jim Orbán. Pro demokracii je rozhodující vláda na čas. Politik musí procházet volbami, aby se ověřilo, že voliči mu stále důvěřují. Orbán opakovaně u maďarských voličů v demokratických volbách vítězí. Má legitimní právo vládnout.
Maďarsko vs. Evropská unie, jak tento pomyslný souboj vnímáte jako právník? Kdo je v právu?
Maďarsku je vyčítáno, že ústavní stížnost nemá odkladný účinek na napadené právní předpisy a není stanovena lhůta, do kdy musí Ústavní soud rozhodnout. Přesně tak je tomu i u nás a jde v Evropě o obvyklou úpravu. Vyčítána je změna kompetencí Ústavního soudu. Řada evropských zemí Ústavní soud nemá (Británie, Dánsko atd.). Kritizován je způsob ustanovení ústavních soudců, kteří jsou voleni maďarským parlamentem – Zemským sněmem dvoutřetinovou většinou poslanců. Kandidát tedy musí mít širokou podporu. Nejde o nic nedemokratického.
Vyčítáno je maďarské vládě, že uskutečnila referenda a lidové konzultace ve věci terorismu, imigrace a Sorosových vlivových agentur. Evropskému parlamentu vadí zapojení obyvatelstva do politického rozhodování a politické diskuse. Dle obskurního Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE volební rétorika snížila schopnost voličů učinit informované rozhodnutí. Maďarsku je předhazováno, že jeho občané nejsou schopni se správně rozhodnout ve volbách, což zjistila skupinka pozorovatelů, kteří do Maďarska přijeli na necelý týden, kdy jsou volby, a předtím nikdy nemuseli v Maďarsku být. Jde o typickou nadřazenost vůči obyčejným lidem. Avšak lidé vědí, koho chtějí volit. Vědí to lidé v Maďarsku, stejně jako u nás.
Demonstrace za příjetí 50 syrských uprchlíků do České republiky na Hlavním nádraží v Praze
Maďarsku je vyčítána možnost opakované volby generálního prokurátora (státního zástupce). Je volen Zemským sněmem většinou dvou třetin poslanců na návrh prezidenta republiky na 9 let. U nás nejvyšší státní zástupce žádné funkční období nemá, ve funkci může být velmi dlouho a je jmenován a odvoláván jen vládou. Současný nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman je ve funkci od roku 2011 a vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan od roku 1997.
V konkrétním případě je Maďarsku vyčítána ochrana soukromí. Přitom u nás byla v řadě případů narušena ústavnost trestního řízení tím, že státní zastupitelství manipulovalo s trestními řízeními a v rozporu s principem zákonného soudce si až do roku 2016 vybíralo soudy pro povolení domovních prohlídek, odposlechů a uvalení vazby. Takové hrubé narušení práva na spravedlivý proces jako u nás v současném Maďarsku nenastalo.
A kdo v tomto souboji zatím vede, případně o kolik?
Naši voliči nedůvěru k Evropskému parlamentu vyjádřili nízkou 18% účastí ve volbách Evropského parlamentu v roce 2014. Po přijetí protimaďarského usnesení bude účast ještě menší a řada voličů zvolí bojkot těchto voleb. Bez voličů žádný parlament není legitimní. Máme historickou zkušenost s Brežněvovou doktrínou o potřebě chránit socialistické hodnoty proti suverénnímu spojeneckému státu. Takzvaná ochrana společných evropských hodnot proti jednotlivým státům je její odnoží.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
