Stát, respektive ministerstvo průmyslu, podepsal spolupráci s australskými těžaři umožňující budoucí těžbu lithia. Připomínám, že se používá k výrobě baterií do smartphonů, ale i elektromobilů. Co tomu říkáte? Co to vlastně znamená?
Znamená to, že přicházíme o jedno z posledních nerostných bohatství, které máme a ze kterého bychom mohli mít nějaký profit. Podíl státu v současné době je pouze z vytěžené tuny. Tuším, že 15 tisíc korun za tunu lithia a poplatek, který je povinen těžař odvádět státu. Cena lithia za tunu je okolo 240 tisíc korun. Znamená to, že přicházíme o něco, co tento stát mohl dostat mezi velikánské hráče v průmyslu, který se bude rozvíjet. Lithium není jenom o bateriích, je to vesmírný program, lékařství. Tohle všechno ztrácíme. Podivné je také to tajnůstkářství kolem té těžby, vyrojila se i spousta nepřesností.
Zajímá vás, kolik Miloš Zeman pije alkoholu?Anketa
Na pravou míru bych uvedl zprávy o panu Karlu Janečkovi. Média se mu hodně věnovala. On bude těžit, ale pouze z odkališť. Z toho, co tam zbylo po těžbě cínu a tak dál. To je kšeft za dvě tři miliardy. Což je v porovnání s tím, co je v podzemí, směšné. Dnes se lithium nejvíce těží v Chile. Tam si to stát hlídá. Neříkám, že stát by měl těžit, není to úplně jednoduchá věc. Měl by rozhodně mít podíl na těžbě. Může dojít k tomu, že cena lithia bude na burze kolísat a půjde třeba i dolů. Pak bude třeba těžbu regulovat, možná ji i pozastavit. U soukromých firem typu Australanů to bude probíhat tak, že řeknou, musíme těžbu omezit, dotujte nám zaměstnance. Taková to bude hra, pokud tam stát nebude mít výrazný podíl. Australská firma si za pár let tady může dělat, co chce.
Státní firma, jako je třeba Diamo, by tuto těžbu nezvládla?
Nedokážu to posoudit. Asi by to dokázala. Nejsem si jistý. Jsem na vážkách. Co má stát, také není dobře. Chybí tam konkurence, je tam spousta politiků nasátých před dozorčí rady. Chile to dělá tak, že oslovuje firmy s podmínkou, aby to uměly. Na světě je takových firem pět, šest. Není to žádná sranda, jsou to chemické procesy. Oni je osloví a řeknou jim – můžete tady těžit a my jako stát budeme mít 51 procent podílu. Stát do toho nedá nic, ale za udělení licence si nechá 51 procent. Má pak kontrolu. Tohle vše náš stát ztrácí. Může se najít klička a oni řeknou – v Česku není kvalifikovaná pracovní síla, která by dokázala dělat lithiové baterie. Musíme to odvést jinam. Stát ztrácí možnost ne dělat pobídky firmám, ale říci, vy tady chcete stavět elektromobily. Tak zaplaťte. Ne že vám dáme peníze, několik let bez úroků a takové nesmysly, co se dělají. Ale řekneme – jestli u toho chcete být, ušetříte za dopravu a podobně, tak zaplaťte. Ta firma to udělá. Nebude muset jezdit s kamiony, řešit dopravu, infrastrukturu.
Nenabízí se tu paralela s vodou, kdy část vodáren byla prodána zahraničním vlastníkům? Kde se tak stalo, je voda dražší a dává se méně do investic, než tam, kde vodárny spravují města. Po letech na to poukazují skoro všechny politické strany...
V té době byla taková nálada, že vše, co bude patřit zápaďákům, bude fajn. Samozřejmě že kluci z vodáren věděli, že je to hlavně byznys, o dotacích z Unie, o čističkách.
Chápu, že nálada tenkrát taková byla. Ale dnes už máme tu zkušenost, kterou jsme tehdy neměli...
Ano. S tím souhlasím. Jde o to, že o lithiu se vůbec nemluvilo. Nechci být egoista, ale jsem jeden z prvních, který o něm rozpoutal širší diskusi. Kdo prodal tu licenci? Kdo uzákonil odvod za jednu tunu lithia 15 tisíc korun? Současní a částečně i minulí politici. Bylo to způsobeno hlavně jejich neznalostí, nikoliv vyčuraností. To bylo pár lidí. Zbytek poslanců věděl prd, co nám tu leží. Nebyly informace. Pokud jste měl zájem, daly se po kouscích najít. Zjistil jste, že tato firma, když byla dva kroky od těžby lithia – teď už je jen krok – na burze vydělala přibližně dvě až tři miliardy korun.
Jenom tím, že jsou dva kroky od těžby. Což je signál, že jde o velký byznys. Takové řeči – nevíme, kolik bude stát těžba, možná bude drahá a podobně. Australská firma už několik let podporuje v Ostravě na Vysoké škole báňské směry, které se mají zaobírat zpracováním lithia. Nedělala by to firma, která je na vážkách. Kluci prostě vědí, o co jde, co nám tu leží. Když jsem byl v parlamentu na diskusích, bylo vidět, že lidé z ministerstev ještě nemají správné noty, protože si různě protiřečili. Bylo vidět, že nejsou připraveni na to, že to půjde ven tak strašně rychle. Memorandum jsem se snažil najít zveřejněné. Neviděl jsem ho. Mělo by obsahovat nějakou zaměstnanost v regionu, budoucnost. Podmínku zpracování lithia, že nesmí z České republiky ven. Odpověď z ministerstva průmyslu mně původně byla, že kdo dřív přijde, ten dřív těží.
To je dost zvláštní přístup...
Je tam ještě jeden problém. Oni budou platit za lithium. Ale my nevíme, jestli třeba za deset let nebude důležité rubinium, které tam je taky. Dnes nikoho nezajímá, jako před 30 lety nikoho nezajímalo lithium. Šlo hlavně o cín, lithium byl odpad. Je tam spousta látek, které mohou být za deset či dvacet let strategické. A je to v tom memorandu? Stát nad tím přestává mít kontrolu. To je ten malér. Jsem zvědavý, co z toho bude mít ten kraj, který potřebuje nakopnout.
Myslíte Ústecký kraj?
Ano. Vznikly politické strany Pro kraj a Pro Ústí. Pan Hausenblas. Když se podíváte na webové stránky Karla Janečka proti korupci, podívejte, kdo je v dozorčí radě. Pan Hausenblas. Pan Janeček chce těžit lithium a pan Hausenblas je člověk, který se v Ústeckém kraji snažil vyvolat setkání se zástupci firmy Tesla. Je to prostě propojené.
Ještě se vrátím k memorandu. Není podivné i to, že je schváleno na poslední chvíli, kdy už vrcholí volební kampaň, po které vzejde vláda jiná?
Tady se to přebíjí kauzami, viz Babiše zavřeme a podobně. To je levá, absolutní. Měli to nechat na novou vládu. Vždyť dnes parlament už nefunguje, je v podstatě bezvládí. A ministr si něco podepíše. Nechci, aby mě žalovali, ale myslím, že bude na kampaň, a hotovo.
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
