TOP 09 podporujete dlouhodobě. Podpoříte ji i v letošních volbách?
Máte pravdu, TOP 09 dlouhodobě podporuji a od listopadu 2015 jsem také členem předsednictva. V nadcházejících volbách budu opět kandidovat.
V posledních volbách se straně příliš nedařilo a nepřejí jí ani aktuální průzkumy, podle nichž by se do sněmovny nedostala. Co dělá z vašeho pohledu strana špatně nebo co by měla dělat lépe?
Průzkumy ukazují různé preference a není nutné jim přisuzovat příliš velkou váhu. Některé preference se pohybují také okolo 8–10 %, což si nemyslím, že je nějaký nezdar. Jsem přesvědčen, že se budeme posouvat výše i díky naší Vizi 2030, kterou nyní postupně představujeme lidem ve všech krajích. Například příští pondělí v Praze.
ODS se spojila se Soukromníky, lidovci se snaží dohodnout se STAN. Nepomohlo by i TOP 09, kdyby se domluvila na spolupráci s dalšími subjekty?
TOP 09 má dostatek osobností. Silnou kandidátku postavíme i bez koalice s jiným subjektem. Spolupráci nabízel předseda TOP 09 dalším demokratickým stranám opakovaně, a dokonce říkal, že on sám nebude stát v cestě dohody několika stran, které by mohly zabránit vítězství hnutí ANO, které nedává záruku pokračování demokracie. Po jejich víkendovém sjezdu, na kterém dali členové Andreji Babišovi neuvěřitelné pravomoci jako vůdci, už snad každý vidí, že hnutí ANO se neřídí demokratickými principy.
Psali jsme:
Může podle vás spojení opoziční a vládní strany fungovat? A nevnímáte to od STAN jako podpásovku?
Kolegyním a kolegům ze STAN přejeme hodně úspěchů. Spolupráce s nimi byla úspěšná, ale v současnosti mají jiné priority, tak se rozhodli pro koalici s KDU-ČSL. Naše spolupráce dál pokračuje v Evropském parlamentu nebo v některých krajích a obcích. Třeba budeme spolupracovat i po volbách na základě programové shody.
Pětatřicet dní, kdy podle zákona mohou být překročeny imisní limity v ovzduší, vydýchají lidé na některých místech Moravskoslezského kraje již počátkem roku. Nejinak tomu je i letos. Kdo za to nese odpovědnost? Jak je možné, že se problém nedaří vyřešit nebo minimálně regulovat?
Problémem jsou jiné limity u nás a v Polsku. Tam si, bohužel pro nás, vyjednali v EU vyšší limity pro některé látky v ovzduší. Takže mohou mít větší znečištění, a to pak jde i k nám. Stát měl už zasáhnout a buď se s Polskem dohodnout na opatřeních, která znečišťování našeho ovzduší omezí, nebo Polsko jednoduše žalovat. Dalším řešením je odpovědnost samotných občanů, kteří by především v době smogové situace měli přestat topit pevnými palivy a zaměřit se na plyn nebo elektřinu. Osvěta u nás by tomu pomohla.
Otázkou také je, co navrhujete vy sám?
Opakuji, že bych se soustředil na řešení problému rozdílných limitů u nás a v Polsku. Vytvořil bych takový tlak na Polsko, abychom netrpěli jejich benevolentními limity. U nás bych apeloval na kraj a na obce, aby jejich občané omezili topení pevnými palivy při smogové situaci.
Psali jsme:
Jste členem komise pro řešení problémů s množením zvířat. Vidíte za sebou nějaké konkrétní pozitivní výsledky?
Vidím je a věřím, že budou viditelné i pro veřejnost. V březnu budeme ve sněmovně projednávat novelu veterinárního zákona, která by tento problém měla řešit. Ministerstvu zemědělství jsme rovněž předložili návrh vyhlášky o podmínkách chovu psů, který by měl zabránit nelidskému zacházení se zvířaty a množírnám.
Téměř v tichosti nedávno na Slovensku prošel zákon, který reguluje nekontrolované množení psů. Se začátkem jeho platnosti tak budou majitelé, kteří vlastní jednoho anebo více psů určených na rozmnožování a prodej, bráni jako podnikatelé a budou muset vlastnit živnostenský list. Neuvažujete o něčem podobném i u nás? Proč?
Je to zajímavé, ale já věřím, že naše řešení bude dostatečné pro omezení množíren.
Mgr. Herbert Pavera
Jak byste coby stínový ministr hodnotil Mariana Jurečku?
Ministr Jurečka jako zemědělec rozumí problematice zemědělství a oceňuji na něm, že zapracoval i některé naše opoziční návrhy. Například zadržení vody v krajině, dotace především těm, kteří pečují o půdu, o krajinné prvky, chovají dobytek. Nenašel ale odvahu omezit dotace pro velké giganty v zemědělství a potravinářském průmyslu, jak je tomu jinde v zemích Evropské unie. A nezařídil s tím související větší podporu pro malé a střední zemědělce.
Myslíte, že může ministr zemědělství v Bruselu uspět se snahou sjednotit kvalitu potravin, které se pod stejnou značkou, ale v jiném složení prodávají v zemích EU, nebo jde jen o populistické gesto před volbami?
Podle mě v Bruselu nepořídí. Tady musí stát využít své vlastní kontrolní nástroje, aby výrobci potravin a prodejci prodávali srovnatelné potraviny cenou i kvalitou.
Předseda SPO a senátor Jan Veleba nedávno předložil nelichotivá fakta o situaci českého zemědělství. „V roce 1990 bylo v ČR pět milionů prasat a nyní jich je asi 1,6 milionu. U skotu je pokles ze 3,5 milionu na 1,4 milionu. Potravinová soběstačnost je minulostí, vzato v celkovém finančním vyjádření jsme soběstační asi z 65 %. Z vepřového masa dovážíme už přes 50 % naší spotřeby! Drůbežího masa dovážíme 20 %, stejně tak vajec. Dovážíme brambor a ovoce ročně kolem 25 %, zeleniny 65%…“ Kde se stala chyba a co s tím?
Pan Veleba je především populista a jako každý takový zneužívá některá čísla ve svůj prospěch. A byl to i on, který stál v čele Agrární komory a vyjednal co nejlepší podmínky pro velké zemědělce a potravináře. Místo abychom pomohli rozvoji menších farem, větší rozmanitosti v pěstování i chovu. Ve svých číslech zmiňuje, kde nejsme soběstační, ale naopak neříká, že máme nadprodukci mléka, hovězího masa, řepky nebo obilovin. Změny jsou do značné míry dílem štědrých dotací na pěstování řepky pro bionaftu a na pěstování kukuřice. Stát bohužel neohlídal různorodost pěstování plodin na polích. Dnes již přichází na to, že díky špatným osevním postupům a erozím půdy přišel o velké množství kvalitní půdy. Je možné to zlepšit změnou dotačních programů i podmínek dotací.
Psali jsme:
Co si myslíte o společné zemědělské politice EU a dotacích? Nevytvářely a nevytvářejí nerovné podmínky na trhu a nelikvidují české zemědělce? A není nesmyslný systém kvót na různé komodity?
Společná zemědělská politika nefunguje, protože jednotlivé země mají jiné podmínky. Problém je v kombinaci nevyvážených dotací, překážek pro malé zemědělce a výjimek vyjednaných jednotlivými zeměmi. Celý systém by si zasloužil pořádnou reformu.
Byla by vhodná některá ochranářská opatření? Případně pro které komodity? Které by měly být z českého trhu a které by se měly dovážet?
Jak říkám, pořádná reforma a narovnání podmínek je řešením. Ne další regulace.
Jedním z největších problémů českého zemědělství je bohužel i nedostatek mladých lidí v oboru. Máte představu, jak v nich o práci probudit zájem?
Stát by mohl prostřednictvím obcí a krajů nabídnout mladým lidem finanční podporu při zakládání malých farem. Třeba při pronájmu státních či obecních pozemků nebo při zakládání malých potravinářských firem. Jen tak se na vesnice vrátí chov dobytka, výroba kvalitních sýrů, uzenin a jiných potravin.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
