Odpůrci Miloše Zemana tvrdí, že je to ten nejšílenější prezident, co jsme kdy měli a to nejen v souvislosti s tím, jak nepěkně označil chování premiéra Sobotky vůči Andreji Babišovi a jak premiéra samotného označil za osobu „s charismatem lahve od okurek“. Nestojí ale celá věc spíše tak, že už jsou Zemanovi odpůrci totálně posedlí? Viz třeba případ, jak se jej snažili nachytat s broží pro anglickou královnu, kdy se okamžitě psalo, že ji Pražský hrad koupil na internetu, ovšem později se ukázalo, že to nebyla pravda...
Odpůrci Miloše Zemana se rekrutují především z okruhu městských liberálů, neboli, jak se poněkud pejorativně nazývají, z okruhu havlistů, pravdoláskařů či kavárny (zdaleka nejenom pražské). Tito lidé použijí vše možné i nemožné, aby prezidenta Zemana očernili a přesvědčili voliče o tom, že ho nemají volit. Protože se jim to ale příliš nedaří, neboť tito lidé nejsou mezi běžnou populací příliš oblíbení, snaží se neustále přitvrzovat rétoriku. A tato kampaň proti prezidentu Zemanovi se neustále zostřuje i vzhledem k blížícím se prezidentským volbám.
Myslíte si, že výkon prezidenta Miloše Zemana ovlivňuje a omezuje jeho zdraví? Politický aktivista John Bok mi k tomu řekl: „Jediné, co Zemana omlouvá, je to, že se v něm odehrává něco zdravotního. Zdraví je totiž celkový komplex našeho těla a naší mysli. A když naše tělo churaví, tak i mysl může být někdy popletená.“ Jak se na jeho slova díváte?
John Bok je výrazná osobnost havlistických, levicově liberálních kruhů. Takže z něj nemluví psychodiagnostik, nýbrž ideolog.
Psycholog a spisovatel Bohumil Sláma naopak Zemanovo počínání hodnotí jako důsledek stárnutí. Podle něj se ve stáří člověk stává jednak rigidnějším, jednak se zvýrazňují jeho povahové rysy. „Dobře je to vyjádřeno v pohádkách: Kdo byl po většinu svého života převážně dobrým člověkem, stává se hodným dědečkem či laskavou babičkou, kdo byl charakterově problémový, stává se zlým dědkem nebo ježibabou. Je to tím, že jak mu ochabuje šedá kůra, prosakují ‚spodní proudy‘ a podobně jako u inkontinence moči dochází k inkontinenci emoční. A Miloš Zeman si ‚učurává‘ stále častěji a stále víc.“ píše Sláma. Dá se s ním souhlasit?
Jak John Bok, tak Bohumil Sláma jsou opět výraznými, aktivistickými exponenty havlistických, levicově liberálních kruhů. John Bok je velmi známá a vyprofilovaná osobnost těchto kruhů a co se týče Bohumila Slámy, stačilo dát jeho jméno do vyhledávače a jeho politický profil se ukázal jako na dlani. Bohumil Sláma na svém blogu na aktualne.cz vystupuje proti prezidentu Zemanovi, bývalému prezidentu Klausovi a dokonce ostře nesouhlasí i s názory Václava Klause mladšího (které já naopak považuji za mimořádně rozumné). Bohumil Sláma se angažoval v iniciativě Impuls 99 a v prezidentské volbě volil v prvním kole Jiřího Dienstbiera a ve druhém kole Karla Schwarzenberga, což je rovněž velmi vypovídající. Takže Bohumil Sláma v tomto případě neúčinkuje jako klinický psycholog, nýbrž jako ideolog určitého politického směru, podobně jako John Bok.
Mimochodem, rád bych se vyjádřil i na adresu prezidentského kandidáta těchto liberálních kruhů Jiřího Drahoše, ačkoliv otázka k němu nesměřovala. Jiří Drahoš na besedě v jižních Čechách připustil, že nezvládnutá imigrace z muslimských zemí je problém, ale že není schopen odpovědět na otázku, co by se s tím dalo dělat.
Jinými slovy připouští, že na Evropu se valí pohroma, ale že různé papírové konvence a pravidla zabraňují tuto pohromu řešit. A takový člověk chce být prezidentem? V této mimořádně nebezpečné době potřebujeme silného národního vůdce, racionálního krizového manažera, energického kapitána, který je schopen naši národní loď provést bouří s minimálními ztrátami a ne úředníka, který se úzkostlivě snaží neporušit žádný sebehloupější papírový předpis, byť by tento předpis byl třeba i vražedný. Dovedete si představit, že by podobně uvažoval, řekněme, Winston Churchill za druhé světové války?
Byli jsme svědky masových násilných protestů proti summitu G20 v Hamburku. Byly to legitimní protesty? Mnozí tvrdí, že podobné bitky se budou opakovat častěji, neboť kapitalismus jako takový se prý již vyčerpal a je třeba politických změn...
Tuto otázku bych rozdělil do dvou rovin. Za prvé, byly legitimní důvody těchto protestů? Zde bych si troufl odpovědět, že byly. Na první pohled se jednalo o protest levicových hnutí s převažující ideologií neomarxismu proti světovým vůdcům vyspělého světa, kteří rovněž mnohdy podporují neomarxistickou ideologii, jako například Angela Merkelová nebo Emmanuel Macron. Ale jednalo se rovněž o protesty proti neustále se zvyšující koncentraci bohatství v rukou malého počtu lidí. Za druhé, byly legitimní násilné projevy při těchto protestech? Tady odpovídám jednoznačně ne, nebyly. A přitom se protestující na násilí dopředu připravovali, slibovali, že z Hamburgu učiní peklo. Nejednalo se tedy o nějaké násilí z nezvládnutých emocí. Touto otázkou se zabývají ve svých článcích i Petr Robejšek a Marian Kechlibar. Oba dva píší o tom, že protestující vykazují známky toho, že jsou dobře připraveni a že minimálně část z nich prošla výcvikem v pouličním boji. Petr Robejšek si dále všímá toho, že policie, jakož i celá společnost, je na podobné situace nedobře připravená, což zcela jistě neopomněli zaregistrovat stratégové terorismu. Policie je mnohdy neaktivní proto, že se obává mediální kritiky a postihu ze strany nadřízených. Pokud se týče toho, že kapitalismus se vyčerpal a je potřeba politických změn, tak ano, s tím jednoznačně souhlasím. Tyto změny ale již měly přijít dávno, současná situace vypovídá o tom, že se jedná jen o prodlužující se agónii a chronickou společensko - politickou krizi. O tom zase pěkně píše například docent Radim Valenčík.
Co by se asi stalo, pokud by se takto začaly organizovat například nespokojené skupiny migrantů nebo národnostních menšin? A je vůbec policie připravena na guerillovou válku v ulicích?
Na tuto otázku již částečně odpovídám ve své předchozí odpovědi. Domnívám se, že čím déle se bude současná krize prodlužovat a řešení odkládat, tím horší a bolestivější bude pozdější vývoj událostí. Vypuknutí guerillové války v západní Evropě již nyní pokládám za velmi pravděpodobné a neustále se zvyšující. Obávám se, že policie tuto válku nebude schopna zvládnout a že bude muset nastoupit pravidelná armáda. Pokud armáda a policie povedou tuto válku se vší rozhodností a budou mít podporu společnosti, tak zvítězí. Ale je třeba, aby byly hozeny do koše právě takové různé nesmyslné lidskoprávní konvence a předpisy, jak o nich píšu výše. Problémem jsou zde média, která působí jako mocná pátá kolona v těchto zemích.
Donald Trump navštívil Polsko, poté se v Hamburku účastnil summitu G20 a v těchto dnech končí svou návštěvu ve Francii, kde se účastnil oslav výročí dobytí Bastily. Co soudíte o tom, jak se Trump prezentoval v Polsku, kde kromě jiného pochválil Polsko za to, jak plní své závazky vůči NATO a jak přistupuje k boji proti terorismu nasazením svých vojáků v Iráku a Afghánistánu a poukázal i na „destabilizující chování Ruska“ vůči Ukrajině? Nemění Trump svůj styl?
Prezident Trump v podstatě mluvil zcela standardně. Je třeba, abychom si uvědomili, že jedna věc jsou předvolební hesla a sliby a druhá věc praktická politika. V této praktické politice je prezident Trump pod obrovským tlakem ze strany svých odpůrců, podobně jako u nás prezident Zeman a musí proto dát bohu a císaři, co jejich jest.
Prezident Trump a Vladimir Putin se v rámci summitu G20 dohodli kupříkladu na příměří v jihozápadní Sýrii. Jaký vývoj vztahů mezi USA a Ruskem čekáte? A co Trump vs. Merkelová, či Trump vs. francouzský prezident E. Macron? (Nezdálo se vám, že si při oslavách výročí dobytí Bastily ve Francii Macron s Trumpem před kamerami notovali až přespříliš? Je to snad znamení toho, že si oba státníci dobře rozumí?)
Pokud se týče vývoje vztahů mezi USA a Ruskem, očekávám postupnou, byť jen pozvolnou deeskalaci napětí. Prezident Putin je pragmatik, který si v žádném případě nepřeje válku se Západem a pragmatik je rovněž prezident Trump, který se vyjádřil v tom smyslu, že USA i Rusko jsou obrovské jaderné velmoci a že tudíž musí společně nalézt určitou úroveň vztahů. Mimochodem všimněte si, že vždy, když byl ve Spojených státech u moci praktický republikán, vztahy měly tendenci se zlepšovat, ať to byl Richard Nixon, Ronald Reagan nebo nyní Donald Trump. Naopak, když byl u moci ideologický demokrat, vztahy se měly tendenci vyhrocovat, jako například v případě Johna Kennedyho, Jamese Cartera nebo nyní Baracka Obamy. Co se týče vztahů Donalda Trumpa s Emmanuelem Macronem a Angelou Merkelovou, domnívám se opět, že vztahy těchto politiků jsou na standardní úrovni. Rozhodně bych neočekával nějaký ostentativní chlad ze strany Donalda Trumpa.
Jak vnímáte fakt, že Itálie celou Evropu prosí, aby ji odpomohla od migrantů? Italský ministr vnitra Minniti totiž vyzval evropské země, aby otevřely své přístavy lodím zachraňujícím migranty ve Středozemním moři, a ulevily tak Itálii, neboť ta nyní kvůli uprchlíkům čelí „enormnímu tlaku“. Český ministr vnitra Milan Chovanec ale v této souvislosti Minnitimu odepsal, že dáme peníze, pošleme policisty, ale migranty nechceme. Je podle vás postoj Česka fér?
Ze strany Itálie se jedná o neuvěřitelné chucpe. Italové loví migranty z vody už u libyjských břehů, dopravují si je do Itálie a Evropa je má od nich odebírat? To nejslušnější, co se dá na tento nehorázný požadavek odpovědět, je „SORRY JAKO“. Italové si sami tento problém způsobili, ostatně stejně jako Němci, kteří by zase nejraději svoje vlastní selhání hodili na nás v podobě utečeneckých kvót. Přitom stačí tak málo – nevpouštět migranty do Itálie, pokud je již vytáhnou z vody, tak je vracet do Libye a pašerácké lodi potápět. To by ostatně bylo v souladu i s mezinárodním právem. Pokud se týče postoje České republiky a ministra Chovance, je víc, než jen fér. Je to velmi šlechetné gesto, nemuseli bychom pomáhat vůbec. Proč bychom měli řešit problém, který jsme nezpůsobili? Cožpak naše peníze a naše policisty nepotřebujeme doma?
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
