Proč je podle Vás většina emigrantů pravicového zaměření?
To záleží, kterou vlnu myslíte. V Americe jsem si všiml, že se velmi odlišovali emigranti, kteří odešli po vítězných volbách komunistů v roce 1948 a kteří byli většinou zarputile pravicoví, a třeba emigranti z vlny roku 1968, kteří byli hodně levicově zaměření, protože měli tenkrát na mysli vybudování ideálního socialismu s lidskou tváří, což jim přetnula okupační vojska. Pak byla ještě vlna z období husákovského reálného socialismu. U těch se většinou projevovaly opět pravicové nálady zmixované s touhou po prachách.
Lze v “srdci” Evropy hovořit o pravicovosti a levicovosti?
Jsou na to řady teorií. Já jsem se studenty například probírával model čtyř kvadrantů, kde byla doleva a doprava osa levice, pravice a nahoru zase osa autoritativnosti, tedy diktatury, a dolů liberalismu, tedy volnosti. Pak jsme do toho házeli různé vůdce ze světové historie. Třeba papež se vrazil do levého horního pole, protože katolická církev předstírá jakousi iluzorní levicovost, jako ten nový Franta, ale je ve své podstatě ukrutně diktátorskou a totalitní organizací. Do levého spodního kvadrantu se hodil třeba Che Guevara, bojující za levicové a svobodné uspořádání, v pravém horním se pak potkával třeba George Bush s Adolfem Hitlerem, oba chtějící nadiktovat silou své pravicové šílenosti. A dole napravo třeba chladnokrevný ekonom Milton Friedman i se svou chicagskou partou ekonomických hochů - katanů. Ale já navrhuji pro zjednodušení model horňáků a dolňáků. Ti dolňáci mají sociální cítění vypracované svými zkušenostmi z nošení horňáků na svých zádech. Horňáků, kteří jim nad ušima sobecky vykřikují cosi o svatém soukromém vlastnicví výrobních prostředků a nutnosti velkých podnikatelských mozků, neboť by prý jinak ti dolňáci údajně nehnuli prdelí, nevěděli by kam jít a neměli při tom koho nosit na zádech.
Jak hodnotíte povolební situaci v Česku?
Já jsem si v Americe nespočetněkrát ověřil, že ekonomika nesmí diktovat politice a mravnosti. Nesmí být na špičce mocenské pyramidy. Už jenom proto, že redukuje lidi na lidské zdroje. Proto mě děsí, že se do vlády dostal člověk, který chce vést zemi jako nějakou svoji kapitalistickou firmu. To může být úplnou zhoubou všech humanistických hodnot, za které položilo život tolik lidí v historii. Jakýsi velkokšeftař s masem se dostal do klíčové společenské pozice, to je děs. Je to samozřejmě fenomén celého dnešního světa, který si nechal ukrást, doufám, že jen na čas, touhu po spravedlivých a lidsky únosných společenských uspořádáních.
Jak vnímáte pozici prezidenta Miloše Zemana?
Já jsem byl úplně zhnusen tím až fašistickým prosazováním Karla knížete, těmi plackami na klopách zlaté pražské mládeže řvoucí cosi o nebezpečí ztráty svobody, když na trůn nezasedne jejich kníže pán. Přitom si neuvědomovali, že katolický odkaz a duch knížecí rodiny by jim právě spoustu svobod postupně utnul a nahnal by je do kostelíčků a katedrál, aby tam poklekli na svá mladá kolena a líbali zlatem vyšívané okraje plášťů míjejících jejich rty. Tento historický úlet opravdu nechápu. Zatímco se český ráz myšlení formoval názory kupříkladu anarchisty a odpůrce všech náboženských a knížecích totalit Jaroslava Haška, tak se zase omladina začala hnát do náruče mentálně okleštěného knížete. Takže volba Miloše Zemana byla jakýmsi ozdravným signálem z hvozdů a polí této země, kde se lidé nenechají tak snadno zmanipulovat nějakou propagandou.
Psali jsme:
Co by v současnosti stálo za nějakou uměleckou akci a máte něco naplánovaného?
Já se snažím dělat performance, které jsou neoddělitelnou součástí života, jenž se posouvá v časopřítomnosti. Takže nevím, co se v zítřejší přítomnosti odehraje a na co budu reagovat a jakou případnou nádorovou blbost, která se na to nalepí, budu rozrušovat.
Co byste popřál Čechům do nového roku?
Aby zastavili svůj zběsilý úprk do sebezáhubných neoliberálních ekonomických kapitalistických systémů a oprášili třeba ideje socialismu s lidskou tváří, které se do zdejších krajů přece daleko lépe hodí. Nehledě k tomu, že se již brzo musí celý svět vracet do kolektivismu či komunitismu, nezaměňovat za komunismus, protože jedině podílnické a radikálně úsporné společnosti mají šanci zachránit svět před ekologickou sebezáhubou.
- Politika a společnost JINÝMA OČIMA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
