Petr Adam (BPP): Můj výskyt v politice byl spíše náhodou

V roce 2013 jste byl jako nestraník za hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury z pozice lídra v Jihomoravském kraji zvolen poslancem. Poté, co se hnutí rozpadlo, jste se neúspěšně pokoušel kandidovat na post předsedy strany Úsvit–Národní koalice. Stranu jste ale posléze kvůli spojení s Martinem Konvičkou opustil. Ta ale nakonec od spolupráce odstoupila. Nelitujete svého rozhodnutí? A především, co plánujete dál? Budete se letos ucházet o poslanecký mandát? A pokud ano, za jaký subjekt?

Začnu od konce. O pokračování této kariery neuvažuji. Můj výskyt v politice byl spíše náhodou. S Tomiem jsem spolupracoval několik let, občas jsme si volali a setkali se a hovořili o možnostech nějaké politické aktivity, ale skutečnou váhu jsem tomu nepřikládal. To, že se to nakonec povedlo, bylo mým největším překvapením do té doby. Bohužel chování a motivace jednotlivých aktérů mne natolik znechutily, že v takové komedii nehodlám dále plýtvat energií. Stranu jsem opustil nejen kvůli spojení s neofašisty, ale celkově z důvodu toho, že se v žádném případě nejednalo o otevřenou stranu bez nějakých šíbrů v pozadí. Do politiky jsem jako čistý vstoupil a také jako čistý z ní s klidným svědomím odejdu.

Neuvažoval jste, že byste, stejně jako váš otec, vstoupil do KSČM? Proč?

I když se v této profesi považuji za profesionála, nemám potřebu měnit dresy. Do detailu si hlídám body z „desatera“, za které jsem byl zvolen, a hrdě mohu prohlásit, že z těch 14 poslanců jsem jediný, který to do puntíku plní při všech hlasováních. Ano, některé společné body by se tam našly, ale asi bych nebyl dobrým členem jejich poslaneckého klubu, protože mnohé mé názory s těmi jejich silně kolidují.

V politice jste krátce. Nakolik práce v Poslanecké sněmovně naplnila vaše očekávání?

O Poslanecké sněmovně jsem měl docela dobrou představu a ta se mi ani nezlepšila, ani nezhoršila. Zklamáním je pro mne spíše ubohost a neschopnost vlastního poslaneckého klubu, tam to mohu posoudit, u ostatních nevím. Byl bych spokojenější, kdyby se mi například na výboru podařilo prosadit více, ale i to je o lidech, kde je vůle, tam je cesta. Občas jsem narážel na věkovou bariéru, kdy jsem nebyl respektován jako kolegové staršího data výroby, ale i s tím jsem smířen.

Z pohledu zvenčí poslanecké schůze často vypadají jako jedno obrovské divadlo. Někteří mluví o nutnosti změnit organizační řád jednání Poslanecké sněmovny. Postačí to? A jaké případné změny jsou podle vás nezbytné?

S tím je problém. Na jednu stranu svoboda vyjádřit se kdykoliv a k čemukoliv patří k fungující demokracii. Efektivnější by ale bylo, kdyby došlo k zásadním změnám. Debaty by se měly odehrávat především na výborech a samotná hlasování ve sněmovně by měla mít stanoveny přesné časy. Nedocházelo by k žádným obstrukcím či k podobným nesmyslům. Pár takových příkladů v zahraničí existuje.

Jaké vidíte klady a zápory současné vlády?

To by bylo na samostatný rozhovor. Jednoduše řečeno, je to relativně slušná stabilní vláda. Vždy se dají vyčítat jednotlivosti, protože není člověk ten, aby se zavděčil všem. Osobně nemám problém s těmi zásadními změnami, které se odehrály, jako je EET a podobně. Trošku skřípu zuby nad zákazem kouření v restauracích, ale tak bylo rozhodnuto a nezbývá než to respektovat. Nic drastického se neděje. Nezaměstnanost klesá, davy migrantů sem neproudí, slunce svítí. Tak se snad nemáme tak špatně.

Volební průzkumy favorizují hnutí ANO, a to i přes aktuální kauzu financování dluhopisů jejího předsedy. Je vůbec něco, co by mohlo Andreje Babiše v očích veřejnosti poškodit? Čím si vysvětlujete jeho úspěch?

Babiš mluví jednoduše a srozumitelně a má ten nejjednodušší argument jaký může mít. Kdykoliv mu někdo z klasických stran spílá, může jednoduše říct: Byli jste tu 25 let, měli jste možnost to dělat lépe. A to oni neudělali. Babiš tento argument nebude moci používat věčně, teď už je z něj politik a musí se snažit dále dokazovat, že to co dělá má smysl, protože v dalších volbách už to lidé budou vnímat. Ke kauzám se nemá smysl vyjadřovat. Jejich faktická rovina se od té mediální zásadně liší.

Jak na vás osobně celá kauza, včetně toho, jak k ní přistupuje premiér, působí?

Kampaň začala, rukavice dolů – boj začíná.

Mgr. Petr Adam

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Ačkoliv jste se podílel na návrzích řady zákonů, schváleny byly dosud jen dva. Navíc to nejzásadnější, zavedení přímé demokracie, se vám zatím nepodařilo. Myslíte, že vůbec někdy zákon o referendu vejde v platnost?

Osobně si myslím, že pro přímou demokracii tento zákon zdaleka není tak důležitý, jak si Tomio Okamura myslí. Přímá demokracie je program na sto let. Nezmění to jeden zákon. Občané se musí postupně stát občanskou společností místo deseti milionů individualit. To je ta cesta. Ukazovat a přinášet prostředky, jak lidé mohou fungovat na komunitní bázi. Začít lidem v obcích vysvětlovat, jak přínosný může být participační rozpočet. Jeden zákon zemi nespasí a naštěstí ani ji nepoloží na kolena. Ale změna musí vycházet odspodu.

Co byste osobně chtěl ještě nyní prosadit? A věříte, že se vám to podaří?

Moje poslední želízko v ohni je tzv. zákon o eutanazii, jehož jsem předkladatelem, ale bohužel si myslím, že nemá naději. Doufal jsem, že se ještě nějaká debata odehraje před koncem období, ale bojím se, že se tak nestane. A to je dle mého názoru veliká škoda.

15. června končí vysoké roamingové poplatky v EU. V rámci Evropy se bude volat za stejné ceny jako z domova. Čeští operátoři již nyní ale vyhrožují zdražením tarifů, což nemá obdoby jinde v EU. Není možné tomu nějak zabránit? Přeci jen už nyní jsou u nás ceny tarifů vyšší než v zahraničí.

Od toho tu máme Český telekomunikační úřad. Byl bych rád, kdyby se opravdu intenzivně postavil za české spotřebitele. Tuto diskusi jsem již s panem ředitelem vedl jednou na podvýboru, tak uvidíme, zda se to podaří.

Velký rozruch vyvolal spor ministrů Mládka a Babiše poté co vyšlo najevo, že Ministerstvo průmyslu a obchodu tlačilo v rámci EU na vyšší cenové stropy, čímž podle Babiše chtělo vyhovět nadnárodním operátorům. Ministerstvo se brání, že naopak prý chtělo „chránit české spotřebitele, kteří služby operátorů využívají doma. Ceny roamingu jsou propojeny s domácími cenami a nikdy jsme nechtěli, aby 95 % našich občanů doplácelo na 5 % nejbohatších!“ Na čí straně je pravda? Je skutečně využívání roamingu tak elitářskou záležitostí, nebo oč tu podle vás jde?

Nemohu soudit. Ale z chování pana ministra Mládka v podobných kauzách si nejsem jistý, jestli je jeho pozice ministr vlády nebo jakási prodloužená ruka některých firem v ČR. Ale to myslím jednoho dne bude posuzovat asi jiná instance.

Naopak kontinuálním problémem u nás je nedostačený a špatný stav dálnic a silnic. Věříte, že se to v dohledné době změní? A především, kde je hlavní příčina současného stavu?

Můžeme si nalhávat co chceme, ale problém je ohromné množství dopravy, která tam vůbec nemusí být. Žijeme v kapitalismu, který je založen na systému dodávek „Just-in-time“. Lidé si zvykli objednávat spotřební zboží z e-shopů, s dodávkou do druhého dne z opačné strany republiky, aby ušetřili pár korun. Z hlediska životního prostředí a z hlediska kvality povrchů je to neprosto nesmyslné, ale je to tak a nikdo nad tím nijak dramaticky nepřemýšlí. Pokud se neodstraní příčiny, o řešení následků můžeme mluvit dlouho.

Už přes tři roky řeší vlády výběr mýtného. Podle posledního vyjádření ministra dopravy, otevřené výběrové řízení na další provoz mýtného systému po roce 2019 by mohlo být vypsáno v květnu. Možností je ale podle Ťoka i to, že by výběr mýtného převzal stát a spravoval by ho sám. „To je varianta, o které může rozhodnout příští politická reprezentace,“ dodal ministr. Co vy na to? A věříte, že problém tato vláda vyřeší?

Tato vláda jej patrně nevyřeší, ale ta příští by už mohla. Problém je ten že v 21. století řešíme stále technologii století dvacátého. Nedává to smysl, ale je to opět pohrobek pánů odborníků z vlád minulých a jejich nastavení smluv. Třeba se jednou dozvíme, komu a kam šly jaké prostředky za to, aby tento stav trval i po tolika letech.