„Teoreticky může situace dospět tak daleko, že se do Evropy nastěhují celá Afrika a Blízký východ,“ uvedl Hampl, který také varuje před „vlastizrádným“ jednáním politiků a občanskou válkou.

O uplynulém víkendu se stalo jedno z nejhorších neštěstí s uprchlíky ve Středomoří za několik posledních desetiletí. V pondělí přibyly další stovky mrtvých. Někteří odborníci hovoří o humanitární katastrofě. Dal se tak tragický vývoj předpokládat?

Zřejmě ano, ale aby se dal vývoj vůbec správně předpokládat, musel by se situaci někdo pořádně věnovat. Obávám se, že ani na úrovni členských států, ani Evropské unie se problémem nikdo důsledně nezabývá. Jedna věc je vydávat neurčitá humanitární hesla, ale druhá zjišťovat, co se skutečně děje.  

Maltský premiér Muscat vyzval po havárii lodě, která vezla podle některých zdrojů až 950 lidí, že nad touto tragédií nesmí Evropa zavírat oči. Ve hře jsou kvóty, osmadvacítka se možná o uprchlíky postará. Zaděláváme si na problém „kontinentálních rozměrů,“ jak například říká komentátor Ondřej Neff, nebo je řešením právě to, že se Evropa o uprchlíky „podělí“?

Je třeba se vrátit k tomu, co je vlastně kořenem vzniklé situace. V loňském roce se přes moře nahrnuly tisíce a tisíce lidí. Byli to lidé, kteří nejsou žádnými politickými uprchlíky, dokonce to nejsou ani uprchlíci, protože tento status by se na ně nedal vztahovat. Dostali se do Evropy ilegálně, bez papírů, nedodržují pravidla soužití, která jsou v Evropě normální. Přesto byli přijati, nebyli vráceni zpět, dostalo se jim výhod, a to i ve srovnání s domácím obyvatelstvem. Když se tohle stalo, nemůžeme se divit, že se v Africe nacházejí tisíce a tisíce dalších lidí, kteří to chtějí zopakovat. Pokud se teď stane, že se začne těchto lidí přijímat více, teoreticky může situace dospět tak daleko, že se do Evropy nastěhují celá Afrika a Blízký východ.