Evropská komise pohrozila Maďarsku a Polsku, že pokud nezačnou přijímat migranty podle domluveného scénáře z roku 2015, požene je k Evropskému soudu. Hrozba se týkala i ČR, která prozatím přijala jen 12 uprchlíků. Může si vůbec EK takto počínat, je její postup legitimní? Vždyť Maďarsko a Slovensko reagovalo loni právě opačným způsobem, podalo na vedení EU kvůli povinným kvótám žalobu.
V úterý pohrozil řecký eurokomisař Avramopoulos zemím, které nepřijímaly nebo přestaly přijímat uprchlíky, že pokud do měsíce nesjednají nápravu, podá na ně Evropská komise žalobu k Evropskému soudu. Týká se to tedy nejen Maďarska a Slovenka, ale i České republiky. Samozřejmě by bylo rozumné, aby Evropský soud nejprve rozhodl o žalobě Slovenska a teprve potom se začal zabývat novou kauzou, která má podobný charakter. Evropský soudní dvůr by to tedy měl odmítnout, ale z historie víme, že jde na ruku Evropské komisi.
Pokud by tedy Česká republika skončila u Evropského soudu, co by jí vlastně hrozilo? Horentní pokuta, omezení dotací nebo jiné sankce? A jak se k varování Evropské komise vlastně postavili čeští europoslanci?
Ono to funguje tak, že Evropská komise navrhne rozsudek, tedy sankce, kterou může být vysoká pokuta do té doby, než začne potrestaná země plnit nároky Evropské unie. V praxi by to mohlo třeba znamenat snížení dotací o soudem stanovenou pokutu. Jak vysoká ta sankce bude, to se zatím neví, ale možná, že ji Evropská komise rovnou navrhne do své žaloby.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán