Kritizujete návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Co vám na něm nejvíce vadí?
Základní problém je schodek a to, že vláda rezignovala na snahu ho vyrovnat. Máme velké výhrady ke struktuře. Do investic jde velmi malé procento z rozpočtu. Fakticky všechny investice jsou v tuto chvíli závislé na penězích z Evropské unie. Takže až se z čistého příjemce staneme čistým plátcem, nemusí mít vláda dostatek prostředků k zásadním investicím. Z evropských peněz se platí investice, z národních zdrojů spotřeba. Místo toho, aby ty evropské jen posílily národní investice. Další věcí, která nám vadí, je, že rozpočet je hodně závislý na zdanění práce. Ve chvíli, kdy klesne zaměstnanost, dojde k obrovskému výpadku příjmů.
Pokud bych položil otázku, co státní rozpočet do budoucna potřebuje především, tak myslím, že jste ve svém textu ke státnímu rozpočtu psal právě o té vysoké závislosti na zdanění příjmů...
Je to podle mě největší strukturální změna, kterou je potřeba ve vztahu ke státnímu rozpočtu udělat. Stabilizovat příjmovou stránku. Dneska, když se daří, rozpočet má obrovské příjmy. Až se bude dařit hůř, nastane obrovský propad. Kdyby byl méně závislý na zdanění práce, nebudou výkyvy zdaleka tak velké.
Zaujalo mě, že píšete také o zvyšování počtu státních zaměstnanců. Ale to je takový evergreen, který všichni politici před volbami kritizují, ale pak se někteří z nich dostanou do vlády a ty počty se zase navyšují, ať je tam kdokoliv...
Je to do značné míry způsobené resortismem. To znamená, že každé ministerstvo se snaží za každou cenu udržet objem prostředků, co má, na maximum. Nikdy nepřiznají, že mají zbytečná místa. Právě ty, co jsou nejvíce zbyteční, nejvíce brání, protože vidí, že tam mají provozní rezervu. Druhý faktor je, že rozpočet je značně nepřehledný a vůbec není jasné, co si za jaké peníze pořizujeme. Koukal jsem například na rozpočtové opatření, v němž se z peněz určených na státní dluh platí nějaká akce na výstavišti v Letňanech. Tímto způsobem se u nás rozpočtuje. Rozpočet je záměrně nepřehledný, aby nebylo jasné, co si za tyto peníze kupujeme. A pak je obtížné hledat úspory.
Pamatuje rozpočet na případné zpomalování ekonomiky? Přicházejí varovné signály z Německa, na které jsme dost napojení...
To je něco, co vyčítám dlouhodobě rozpočtové politice hnutí ANO. Úplně rezignovali na to udělat si nějaké rezervy pro případ hospodářského poklesu. Což symbolizuje schodek čtyřicet miliard, i když máme pět let velký hospodářský růst.
Je na aktuálnímu rozpočtu něco, co hodnotíte pozitivně?
Jsme rádi, že výdaje na vzdělání rostou. Mohlo by to být ještě o něco více, ale výrazný nárůst v oblasti vzdělávání je pozitivní. Nakonec se podařilo najít relevantní navýšení na vědu a výzkum, ale bohužel je to primárně z peněz Evropské unie. Je tedy otázka, zda to bude udržitelné, až se ten přítok zpomalí. Toto jsou naše rozpočtové priority, a proto jsme rádi, že tyto kapitoly posilují.
Psali jsme:
Začal školní rok, je tam i zvyšování platů učitelů, takže to je v pořádku...
Určitě. Učitelé u nás pořád berou strašně málo ve srovnání s tím, co berou učitelé ve zbytku Evropy. Potom se to projevuje i na kvalitě zájemců o studium na pedagogických fakultách i na kvalitě vzdělávacího systému. Toto vnímáme jako investici do budoucna.
Mikuláš Ferjenčík
Na závěr se zeptám na takový daňový paradox, na který upozorňujete na Facebooku. A to, že když člověk prodá byt za tři miliony, stát dostane na daních 120 tisíc korun. Když prodá firmu za tři miliardy, stát na daních nedostane nic. Navrhl jste tuto daňovou výjimku zrušit. Dopadlo to jak?
Tento návrh zamítl rozpočtový výbor, podpořili jsme ho jen my. Jde tady konkrétně o časový test u daně z příjmu při prodeji cenných papírů. Drtivá většina těchto transakcí je osvobozena od daně. Z nějakého důvodu je v zákoně výjimka. Navrhl jsem, abychom u transakcí nad dvacet milionů ročně tuto výjimku zrušili. Ale ministerstvo o to nejevilo zájem, i když by to přineslo nějaké stamiliony do rozpočtu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
