Pod hlavičku „národní bezpečnost“ se dá skrýt vše. Generál Kostelka o hledání ruské stopy, šmírování čínskými mobily. A nejen to

Americký prezident Donald Trump v těchto dnech vyslovil pochopení pro sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle Trumpa měli Sověti právo v Afghánistánu být, aby zastavili teroristy, kteří odtud do jejich vlasti proudili. Jeho slova vyvolala v Kábulu překvapení, například afghánský prezident Ašraf Ghaní v prohlášení označil boj proti Sovětům za národní povstání vedené touhou po svobodě. Co si o výroku Trumpa myslíte?

To dost dobře nechápu, protože pokud šlo o protivníky tehdejší levicové vlády, tak to byli mudžáhedínové, podporovaní Spojenými státy a Pákistánem. Jeden dobře informovaný člověk v Moskvě mi svého času řekl, že rychlý vstup sovětských vojsk do Afghánistánu vyvolal podvod tehdejších sovětských generálů na generálním tajemníkovi Brežněvovi, kterému měli údajně doložit, že pokud nebude SSSR rychle reagovat, zasáhnou Američané. SSSR měl ovšem, stejně jako předtím carské Rusko, vždy za prioritu přístup k teplým mořím na jihu a do oblasti Středního východu.

Možná ale, že si prezident Trump vzpomněl i na Usámu bin Ládina, který v Afghánistánu proti sovětům bojoval a založil zde v roce 1988 Al Káidu.

Trump také chce stáhnout značnou část amerických vojáků z Afghánistánu. Co to podle Vás může způsobit? A měli by v takovém případě čeští vojáci v Afghánistánu dál zůstat? Nehrozí, že přijdou o život další naši vojáci?

Anketa

Měly by Spojené státy stáhnout svá vojska ze Sýrie?

Ano

93%

hlasovalo: 7077 lidí

Podle mě nic není tak horké, jak se uvaří. Faktem je, že po více než deseti letech bojů, a prakticky bez valných výsledků, po miliardách vložených dolarů a za cenu značných ztrát pomalu posiluje přesvědčení, že vojensky se tento konflikt nedá vyřešit. To už v roce 2008 řekl i tehdejší velitel britských sil generál Carleton-Smith a později jej následovali i někteří američtí velitelé. Pokusy o vyjednávání s Talibanem zatím nemají valný výsledek, ať už se to týká moskevských jednání, či chabých amerických pokusů. Taliban striktně trvá na odchodu Američanů ze země. Jednou k tomu prostě dojde a pak budeme i my řešit, co dál. Nepředpokládám ale, že do té doby se Češi z Afghánistánu stáhnou.

Na konci roku 2018 vyvolal velkou odezvu také plán Donalda Trumpa stáhnout vojáky ze Sýrie. Ozvala se kritika, že v Sýrii uvolňuje místo Putinovi a Íránu, případně ještě Turecku. Je rozhodnutí o ústupu USA moudré? Jak bychom, jakožto západní koalice, měli postupovat?

V podstatě ale jde o naplnění volebních slibů prezidenta Trumpa. Jak se ukazuje v poslední době, stažení nebude zase tak rychlé, o tom polemizoval při svém projevu i prezident Putin. Podle mého názoru je zde silně patrný vliv Turecka, které prostě za každou cenu chce potlačit kurdské snahy o vlastní stát, což Turci považují za nebezpečí pro Turecko. Přitom Kurdi jsou podporováni USA, a pokud se Američané chtějí vyhnout další eskalaci napětí mezi USA a Tureckem, svým velmi ceněným a hodnotným spojencem, musí nějak reagovat. Pro Asada to samozřejmě vytváří dobré podmínky pro sjednocení celé země. Nemyslím si ale, že je to špatně, protože tato situace může urychlit mírový proces a ukončit tenhle konflikt.

Generál Stanley McChrystal zkritizoval stažení amerických vojsk ze Sýrie. Řekl, že kdykoli v posledních šedesáti letech USA někde uvolnily místo, byl z toho problém, ztráta stability v daném regionu atp. Hrozí podobná věc i v Sýrii, nebo tam pořádek zjedná Rusko, případně někdo jiný?

Ještě, že řekl „v posledních šedesáti letech“. Trochu ale zapomněl, že i vstup Američanů do konfliktů - například v Iráku, vyvolal ve svém důsledku to, co je dnes z Iráku a v jeho okolí. O tom hovoří a kritizuje to ostatně i prezident Trump. Osobně si myslím, že svět se změnil a že v něm USA už nejsou jediným hegemonním hráčem. A čím méně bude v Sýrii hráčů, tím snadněji se pořádek nastolí. A s tím, že by Rusové ze Sýrie dnes odešli, nemůže žádný reálně uvažující politik počítat.

Vladimir Putin poslal Donaldu Trumpovi novoroční dopis, ve kterém ho vyzývá k širokému dialogu. Putin v dopise zdůraznil, že vztahy Ruska a Ameriky jsou „nejdůležitějším faktorem pro strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost“. Můžeme v roce 2019 očekávat vřelejší vztahy mezi oběma zeměmi? A co by jejich sblížení mohlo vyřešit?

Kromě milovníků války a zapřisáhlých rusofobů (ale i antiamerikanistů) přece všichni rozumní lidé musí doufat, že se vztahy mezi těmito státy zlepší. Napomohlo by to k řešení zejména palčivých otázek celosvětové bezpečnosti, omezení zbrojení, společný postup proti mezinárodnímu terorismu a dalších.

Bohužel jsem pesimista. Vnitropolitická situace v USA nedává podle mého soudu naději na nějaké podstatné zlepšení vztahů. To by přineslo mnoho kladných bodů prezidentovi Trumpovi a bolení hlavy demokratům v době, kdy bude usilovat o znovuzvolení.

Zkoumání ruského vlivu na kampaň Donalda Trumpa se zadrhává. Speciální vyšetřovatel Robert Mueller zatím s žádnými konkrétními závěry týkajícími se přímo Donalda Trumpa nepřišel. Zatím se prokázalo „jen“ to, že Trumpův poradce Paul Manafort pral špinavé peníze. Sám Trump vyšetřování od počátku označuje za nepodložené a zbytečné. Jak lze vnímat to, že od května 2017 Muellerův tým nedokázal na Trumpa najít nic zásadního?

To svědčí jen o skutečnosti, že „ruská stopa“ je zřejmě, nutno přiznat, účinným, ale vymyšleným nástrojem demokratů ve válce proti Trumpovi. Souvisí to i s vaší předcházející otázkou.

Končící německá kancléřka Angela Merkelová v novoročním projevu uvedla, že Německo se pokusí celosvětově převzít větší zodpovědnost při řešení celosvětových problémů. Je to dobře? A jde o reakci na určité oslabování Evropy na světovém kolbišti?

Zcela určitě jde o snahu o emancipaci Německa a Evropy a o oslabení vlivu USA zejména v ekonomické oblasti. Nejsem si ale jist, že zrovna Německo by mělo být tím, kdo bude mít takovou odpovědnost. Bylo by zajímavé se na tuto otázku zeptat třeba Poláků, kteří věří více USA než celému zbytku Evropy, Německo v to počítaje. Historie je zkrátka historií a přináší určitá poučení.

Analytik Jakub Janda z Think-tanku Evropské hodnoty varoval, že rok 2019 bude pro českou bezpečnost horší. Rusko a Čína tu prý mají své služebníky, mezi něž Janda kromě komunistů řadí i prezidenta Zemana. Obě velmoci prý v roce 2019 zaútočí, neboť jim běží čas. Máme se tedy obávat zvýšeného tlaku Rusů a Číňanů, je to reálná hrozba?

Toho pána nekomentuji rád, protože to považuji za jeho určité PR. Pokud používá jazyk svazáckých funkcionářů v této době, tak to o něčem svědčí. Zajímalo by mě, na koho má Ruská federace zaútočit. Rusko má dost svých problémů. Ale pan Janda se něčím živit musí.

Hovoří se o špionáži ze strany Číny. Firma Huawei byla označena Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost za bezpečnostní riziko. Jde o reálnou hrozbu? Jak to lze srovnat s kauzou Prism, na kterou upozornil americký whistleblower Edward Snowden? Není to tak, že vlády všech velmocí mají otevřenou cestu do velkých technologických firem, a je to tedy s trochou nadsázky jen o tom, zda chceme, aby nás raději odposlouchávali Američané, nebo Číňani?

Začíná z toho být trochu stereotyp. „Ruský plyn neberte, berte jej od USA“. To poněkud oslabuje validitu podobných kauz. Pod hlavičku „národní bezpečnost“ se dá skrýt vše. Jistě nikdo nepochybuje o tom, že v dnešní době jsme sledováni různými systémy, z různých stran. Ideální by bylo, kdyby tomu tak nebylo, ale žijeme v reálném světě. Takže musíme činit opatření, aby věci, které chceme utajit, byly utajeny- a nejlépe přede všemi.

Premiér Andrej Babiš volá dlouhodobě po tom, aby se Evropská unie změnila. Chce také, aby byla posílena role členských států. Je to rozumný návrh, mají dnes jednotlivé členské státy málo pravomocí? A imponuje Babišův přístup euroskeptikům?

Pokud považujete za euroskeptika někoho, kdo chce být v EU, ale chce ji z byrokratického molocha změnit na společný orgán pro rozvoj spolupráce mezi rovnoprávnými zeměmi, pak mu to jistě vyhovuje.

Často zaznívá názor, že Babiš Evropskou unii potřebuje kvůli dotacím. Nedávno ale byly Agrofertu v mediálně velmi propírané kauze dotace zastaveny. Je možné, že se Babišův postoj k EU „změkčí“ a že český premiér ve skutečnosti opozicí proti dnešnímu unijnímu establishmentu není, nebo jde o zcela vážnou pozici?

Myslím, že postoj uvedený v předchozí otázce u něj přetrvá.

Ani sváteční čas kolem Vánoc a Nového roku se neobešel bez teroristických útoků. Co se pachatelů týče, jednalo se o imigranty nebo občany Evropy s migrantským pozadím. Máme se radikalismu ze strany nepůvodních obyvatel Evropy obávat i nadále? Na druhou stranu, v Německu na Nový rok najel automobilem do lidí Němec, cílil na chodce neněmeckého původu. Hrozí tedy i nebezpečí odvetného extremismu?

Pokud se nebude otázka imigrace řešit důsledně, pak hrozí podobné excesy, které je potřeba odsoudit. Faktem je, že v Německu napětí související s imigrací stoupá, podle některých zpráv jsou její negativní důsledky utajovány tak, aby se nedostaly na veřejnost. To může být nebezpečné.

Co bychom si v roce 2019 měli přát, co se týče geopolitického hlediska? Na co si dát pozor, čemu se bránit?

Samozřejmě nic není pro prostého občana důležitější než mír. Prosperita je už více naší věcí. Bránit bychom se měli především názorům vyvolávajícím nenávist mezi lidmi a státy, a pozor si dát na přeceňování pocitu bezpečí. Přes všechny dohody a smlouvy za nás a ČR nikdo nic podstatného nevyřeší. Vždy bychom měli v první řadě myslet na to, co dokážeme sami.