Fotogalerie: - Ramadán po česku
Který český televizní program sledujete nejčastěji?Anketa
Někteří političtí komentátoři tvrdí, že lidé už ztratili důvěru v politické elity, důkazem má být například úspěch Donalda Trumpa či Norberta Hofera v Rakousku při prezidentských volbách a také stále větší kritika Evropské unie. Může to tak být? A co je vlastně toho důvodem? Považují lidé většinou politiky za neschopné a zprofanové figury, které si nevědí rady se zásadními problémy současného světa jako třeba s migrací?
Nejsymboličtějším příkladem této ztráty důvěry v elity je Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise. Těsně po hlasování o Brexitu se zesměšnil a řekl před valnou hromadou, že vedoucí představitelé „ostatních planet“ byli znepokojeni. Možná udělal jen francouzskou jazykovou chybu, ale to není poprvé, co říká nesmysly. Každý si pamatuje, když viditelně pod vlivem alkoholu rozdával druhým představitelům facky. Je to vůdce, který nebyl ani zvolen evropskými národy a který diktuje migrační politiku kontinentu. Tito vůdci nereprezentují zájmy lidí. Myslím, že Evropa nepotřebuje masivní migraci převážně mladých nevzdělaných mužů. Stále více lidí si toto uvědomuje.
Vy jste nedávno připravil velmi zajímavý rozhovor s Václavem Klausem. Sdílíte jeho názor, co se týká například migrační politiky? Tedy velmi zjednodušeně řečeno, že uprchlická krize už Evropu dost poškodila a mělo by se jí dále velmi razantním způsobem zamezit, a to například i intenzivní pomocí přímo v místě vznikajících problémů, tedy na Blízkém a Středním východě a také v Africe…
Sdílím jeho obavy a souhlasím s jeho posuzováním migrační krize. Analýza bývalého českého prezidenta si zaslouží pozornost. Loni přišlo do Švýcarska deset tisíc Eritrejců žádat o azyl. Existuje silné podezření, že značná část z nich nejsou političtí uprchlíci, ale přistěhovalci, kteří přicházejí zneužít náš sociální systém. Několik let po jejich příjezdu je 90 procent z nich stále závislých na sociálních dávkách. Tyto peníze by mohly být použity na programy podpory na místě, což by bylo mnohem účinnější.
Jak hodnotíte Klausův postoj k jednomu z nejbohatších lidí na světě, k filantropovi George Sorosovi, který jeho zásahy do světové politiky vidí zcela negativně, například rozporuje i jeho názor, že pokud se zhroutí EU, tak v Evropě budou mít prim Rusové. Co vy na to?
Pan Soros je nepochybně negativní osobou. Nedávno jsem zjistil, že jeho instituce Open Society Foundations financuje nevládní organizaci v Ženevě, která bojuje proti zadržování nelegálních migrantů a snaží se ovlivnit rozhodovací pravomoci. Rusko není Sovětský svaz, má své vlastní zájmy, ale neusiluje o invazi do dalších evropských zemí. Myslím, že to, co vadí nejvíce Georgi Sorosovi, je, že Vladimir Putin kritizoval postoj EU vůči migrační krizi a obvinil ji, že slepě poslouchá americké příkazy.
Europoslanec Zdechovský (KDÚ-ČSL) se ostře pustil v médiích do britských příznivců Brexitu. Například uvedl, že Anglie tvrdě doplatí na svůj odchod z Unie především v ekonomické i politické rovině. Že ji vážně hrozí rozpad (Skotsko i Irsko uvažují o samostatnosti) a že bude mít vážné problémy se zachováním stejných obchodních kontaktů s Evropou. Naopak kritici Zdechovského to považují za velkou fabulaci. Tvrdí, že už nyní členové hospodářského společenství EFTA, které sdružuje na 38 zemí, Británii nabídli členství a že také vláda Spojeného království bude usilovat o smlouvu ohledně volného obchodu s EU. Také separatistické snahy Skotska a Irska považují jen za nereálné, „silácké řeči“. Který z těchto dvou táborů může mít pravdu podle vašeho názoru?
Pan Zdechovský je zapojen do zastrašovací kampaně, která se odvíjí po Brexitu. Cílem je odradit ostatní země, které by chtěly následovat britský příklad. Co se týče separatistické snahy Skotska a Irska, přiznávám, že nevím, jestli existuje toto riziko nebo ne v dlouhodobém horizontu, ale myslím, že tyto separatistické záměry patří spíše k psychologické válce.
Zajímavé jsou také některé přesuny voličské podpory v Evropě. V mnoha zemích volí obyčejní lidé spíše populistické strany než levici. Marine Le Penovou začínají ve Francii více podporovat už i dělníci. Proč tomu tak je, z jakého důvodu už socialisté neuspokojují potřeby svých voličů?
Dovolte mi, abych citoval francouzského spisovatele Alaina Sorala: „Socialismus Socialistické strany je podvod. Podíváte-li se na složení klíčových ministrů aktuální socialistické vlády, nikdo nepochází z dělnické třídy.“ Podle něj rozdíl mezi buržoazní pravicí a buržoazní levicí je jen v názoru na společenské otázky, jako jsou práva homosexuálů.
Je pravda, že francouzská komunistická strana, která byla velmi populární v 80. letech, byla podporována dělnickou třídou. Její vůdce Georges Marchais kritizoval nekontrolovanou migraci, protože byly už miliony nezaměstnaných Francouzů a migrantů. Levicoví voliči přirozeně začali hlasovat pro takzvané populistické strany, protože měli pocit, že lépe chrání práva dělníků. Socialistická strana se snaží především apelovat na ženy, migranty a homosexuály, proto není divu, že obyčejní lidé mají tendenci volit populistické strany.
V době nových médií, zvláště internetu, si lidé mohou snadno dohledat spoustu různých názorů a informací, které nutně nemusejí odpovídat tomu, co jim říkají politici a veřejnoprávní média. Známý publicista Jefim Fištejn doslova tvrdí, že internet „vychoval“ občany k nedůvěře k vlastním elitám. Myslíte si, že je tomu tak? A jedná se v tomto případě o pozitivní vliv elektronických médií na občanskou společnost, anebo je to právě naopak, že internet působí převážně jako zdroj negativních informací?
Myslím, že internet je pozitivní věc, protože rozbil monopol institucionálních médií. Tato nová média umožňují jiný pohled a jsou osvobozena od mocenských kruhů. Nedůvěra k vlastním elitám není nová věc, novinkou je, že seriózní média vyplňují tuto potřebu. Ve Francii je návštěvnost webové stránky Egalité&Réconciliation vyšší než u mnoha konvenčních médií.
V rámci Brexitu, ale i rakouských prezidentských voleb se ukázalo zajímavé rozdělení: mladí proti starším, venkované proti městům, chudší proti bohatším. Ti bohatší a dále mladší lidé i obyvatelé z velkých měst jsou kosmopolitnější, volí tradiční strany, podporují více EU a jsou i vstřícnější k migrační krizi, u seniorů a lidí žijících na venkově je tomu právě naopak? Čím si to vysvětlujete?
Mladí vysokoškoláci mají tendenci vidět EU jako příležitost, zatímco méně vzdělaní lidé se obávají větší konkurence migrantů na trhu práce. Bohatí lidé jsou méně ovlivněni negativními důsledky globalizace. V souvislosti s generační propastí, myslím, že mladí lidé se nechají snadněji manipulovat a ochotně se přihlašují k myšlenkám globalismu. Zkušenosti starších lidí umožňuji mít se na pozoru před takovými projekty.
Za pár dní se ve Varšavě koná summit EU. Některé státy (Pobaltí, Polsko) volají po větší přítomnosti amerických vojsk v Evropě s ohledem na údajné nebezpečí plynoucí z Ruska. Myslíte si, že by to k tomu mělo dojít, nebo bychom měli spíše vydat cestou spolupráce s Ruskem vzhledem ke globálním nebezpečím, jako jsou terorismus, islamismus a podobně?
Je důležité mít na paměti, že americká vojenská intervence v Iráku v roce 2003 způsobila chaos na Středním východě. Islámský stát by pravděpodobně nikdy neexistoval bez katastrofálního zásahu Bushe. Dvojznačná hra Američanů a boj proti syrské vládě také zhoršily situaci. Rusko mezitím efektivněji bojuje proti Islámskému státu a vede soudržnější politiku. Spolupráce s Ruskem je nezbytnou podmínkou pro globální stabilitu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
_profil_top.jpg)
