Je nutné v rámci reakce na masakr v Uherském Brodě omezit právo na držení zbraně a zpřísnit v tomto směru předpisy?Anketa
Pane poslanče, v letech 1991 až 1994 jste pracoval u policie. Jak, nejen díky této zkušenosti, hodnotíte zásah policistů při tragické události v Uherském Brodě. Jsou čeští policisté na takové útoky dostatečně připraveni?
Především to, co se tam stalo, není nic běžného. Je to něco, co se vymyká průměru. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že se to může stát kdykoliv a kdekoliv. Tomu nikdo nemůže předcházet – v tuto chvíli se totéž může stát v kterémkoliv jiném městě či vesnici, kde se něco podobného někomu zrodí v hlavě. Je to nepředvídatelná věc, s kterou ale do jisté míry musíme počítat. A – každý policista, skutečně každý, musí počítat s tím, že se může v obdobné situaci ocitnout. To je otázka, zda ti hoši, kteří tam přijeli poprvé, toto zvládli. Ale rozhodně je nechci soudit, to vůbec ne, už proto, že dostatečných informací nemám tolik, abych to hodnotil. Člověk však musí být připraven na všechno. A policista vlastně i mimo službu, v civilu. Je policistou vždy a k tomu by měl být vyškolen a připraven a umět se v dané situaci zorientovat a zachovat.
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Miroslava Kalouska (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.), Johna Boka, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Jana Vidíma,či Daniela Kroupy
To je asi i věc toho, zda to dotyčný takzvaně "má v krvi“, že zareaguje instinktivně i bez příkazu shora a bez obranné zbraně v ruce…
Mám jeden podobný příklad, zhruba tři měsíce zpátky. Můj kolega, městský strážník, šel podél kolejí, kde uviděl chlapa s ohromným kuchyňským nožem v ruce a mával jím. On jen tak, v teplákách, na něj vyběhl, zaútočil a zpacifikoval ho. Dotyčný ho přitom pořezal, byl to nějaký šílenec, který nakonec skončil v psychiatrickém léčení. Můj kolega, který se takto zachoval, je hrdina, hodně moc si ho vážím. Závisí to vždy individuálně na situaci, ve které se ti policisté nacházejí, ale počítat musejí ve své profesi se vším.
Řekl jste na začátku, že ten čin byl nestandardní, neočekávatelný, je jasné, že členové složek záchranného systému něco podobného nezažijí vesměs za celou svou profesní éru ani jednou, a proto nemusejí být zcela připraveni. I když to asi případně není omluva, to asi veřejnost slyšet nechce. Zvláště když slyší ze světa zprávy o terorismu, je emotivně zasažena nedávným masakrem v Paříži a asi chtějí naopak vidět, že je jejich policie skutečně umí ochránit…
Já bych to negeneralizoval. Určitě bych nechtěl říct, že policie není připravena. Každý "mimořádný“ čin je individuální záležitost, i pro každého policistu, jsou například tací, kteří by ho zastřelili okamžitě, jiní by něco vymysleli… Jistě to, co se stalo, vyvolá i v rámci policie určitou poptávku po prověření té připravenosti reagovat na nepředvídatelné činy a zlepšení práce. Je těžké to hodnotit. Také se veřejnost velmi často k policii nespravedlivě chová, použití zbraně u nás v rámci služebního zákroku je rozebíráno, že jsou až vláčeni po soudech a v médiích. Musíme si uvědomit, že policie za nás nasazuje životy a podle toho bychom se k ní také měli chovat.
Jak jste hodnotil názor pana ministra Chovance, když se vyjádřil pro omezení držení zbraní?
Jsem přesvědčen, že jeho výrok o omezení zbraní byl pod dojmem momentální události. Nemyslím si, že byl šťastný. Je zde několik tisíc lidí, kteří mají zbraň a žádný problém není. Dnes je spousta lidí, kteří zbrojní průkaz nemají, ale mohou udělat totéž. V té velké diskuzi, kterou vyvolalo, zda psychotesty ano či ne, myslím že je to pod dojmem dané události. České právní řády a normy pro vydávání zbraní jsou dostatečně přísné. Já jsem držitel zbrojního průkazu, absolvoval jsem vše, je to těžké a složité a nemyslím, že jakákoliv horlivost v této chvíli, odvozená od události v Uherském Brodě, je namístě. Já bych to nepřeháněl.
Na druhou stranu je dobře, že se rozproudila diskuze z různých hledisek, z pohledu různých oborových odborníků a podobně… Jen asi to nešikovné vyjádření ministru Chovancovi moc neprospělo. Nemůže to mít - týden před sjezdem ČSSD - vliv na to, jak bude kvůli svému postoji vnímán? Přeci jen je kromě jednoho kraje nominován ze všech krajských konferencí ČSSD na post prvního místopředsedy…
Kdyby udělal třikrát do měsíce takové nepředložené věci, tak by to asi ovlivnilo, ale toto je jedna mimořádná záležitost. Nebude to mít nějaký valný vliv, aby to výrazně negativně ohrozilo jeho kandidaturu. K nominacím jako takovým jsem v jedné věci skeptický: Že někdo přijde na konferenci a řekne 'Chlapi a holky, já budu kandidovat, podpořte mě, jsem ministr čehokoliv' a oni zvednou ruku? Tak to já bych nepřeceňoval.
Pokud by nominace měly být bernou mincí, musely by být učiněny tajnou volbou. Pak by to vytvářelo nějaký zásadní obraz. Tohle je takový verbální produkt v rámci politik všech politických stran, všimněte si: Teď probíhal sjezd ANO, rovněž se mluvilo, kdo kde má jakou nominaci. Pak nakonec zjistíte, že se volí na čtyři, na pět kol, než ti, kteří měli nominaci, projdou. Nepřeceňuji to. Je to o tom, jak se dotyčný člověk zapsal do vědomí lidí v průběhu – o nominacích to není.
ČSSD v Ústeckém kraji byla výjimečná tím, že nominovala 2 jména, Chovance a Tejce, to byste okomentoval jak?
Já jsem navrhoval tajnou volbu, ale nebyla na tom shoda. Tak jsem pak navrhoval – buď všem, nebo nikomu. Na sjezdu se bude volit tajně. Samozřejmě máme nějaká doporučení, potkáváme se s lidmi, s delegáty v rámci krajského výboru. Takže vzájemně i víme, co chceme – jakou změnu či jaký pohled na vedení. Jak říkám, nominace nepřeceňuji; delegáti Ústeckého kraje budou na sjezdu rozhodovat řádně v tajné volbě.
Psali jsme:
V některých okresech Ústeckého kraje to v posledních měsících v rámci ČSSD nebylo úplně růžové, třeba v Mostě. Máte přehled, jak to tam nyní vypadá?
Samozřejmě, že se člověk zajímá. Je to tak trošičku přežitek minulé doby, než si zvykneme na to, že to nemůže být jen o zvedání rukou. Ze situace, která tady v kraji v minulosti panovala, se složitě dostáváme. Jsou to takové dozvuky. Myslím, že po konferenci, kterou mají za sebou, a po sjezdu, dojde k významnému zklidnění i v rámci mosteckého okresu. Spěje to k tomu.
Dozvuky… Jsou to trochu i dozvuky posledních komunálních voleb, kdy ČSSD v Mostě neobhájila počet křesel? Před pár dny jsme několika členům posílali anketní dotaz a tak sporá vyjádření či prosby nevyjadřovat se raději před sjezdem jsme nikdy dříve nezaznamenali…
Ono to dřív vypadalo jinak, kdy chodili na místní schůzi, konferenci, a dostávali dva řízky a pět piv, ta doba se podepsala na místní organizaci a je složité se z toho vymanit, funguje určitá setrvačnost… Ale snaha tam je. Okresní výkonný výbor se snaží hledat východiska, bude jim to dlouho trvat. Prošli jsme si politickou katarzí, která začala probíhat po roce 2006 – tehdy sem přišli Jiří Paroubek s Petrem Bendou, věci se začaly nějak odvíjet, až vyvrcholily volebním rokem 2008, který skončil tak, jak skončil… To je poměrně dlouhé období, které se významně negativně zapsalo do sociálnědemokratických organizací… Zuby nehty se teď snažíme vše vrátit, ale nejde to ze dne na den a z jedné konference. Ale jde to tím správným směrem – z bláta ven.
Z bláta ven to asi nevypadá na Ukrajině, na což nemůžeme, vedle událostí jako je Uherský Brod či sjezd ČSSD, zapomenout. Mohl byste na závěr sdělit vaši aktuální reflexi současné situace a vývoje?
Nemyslím si, že konflikt na Ukrajině spěje k nějakému zdárnému a rychlému řešení. Krize už se dostala tak daleko, za určité rámce a hrany… Zejména ji podtrhují počty tisíce obětí. Válka na psychiku se výrazně podepíše. Řešení v této chvíli? Složité. Přál bych si ho. Nejsem ale v této chvíli schopen říci nic víc než to, že návrat k původnímu stavu - tomu už nevěřím.
Také už to trvá víc než rok, to by většinu lidí nenapadlo, že se v současné době v naší společnosti nezvládne "utnout“ jakýkoliv konflikt včas a naopak se rozvine do více jak roční události, nemyslíte?
Víte, velký význam v tom hraje fakt, že Evropa v tomto konfliktu sehrála roli užitečného idiota. Ač si to chce či nechce někdo přiznat, já nejsem v tomto pokrytec, je to geopolitický konflikt. V pozadí stojí Spojené státy americké a Rusko. V průběhu posledního čtvrtstoletí USA testovaly, kam až mohou dojít. Začalo to Balkánem, skončilo to přidružováním Litvy, Lotyšska, Estonska, Ukrajiny. Prostě došlo k tomu, že Jaltské dohody, jež tady byly o vyrovnané politice, kterou definuje i Henry Kissinger ve své slavné knize, padly… Tomu tlaku, té přetvářce, se říká boj – boj za demokracii a svobodu.
Tisíce mrtvých! Jsem už skeptický k takovému pokrytectví, s jakým k tomu Evropa přistoupila. Je to vlastně i trest – když se podíváte na vývoj ekonomiky, tak v rámci sankcí za prvních devět měsíců loňského roku jednoznačně stoupl vývoz i dovoz ze Spojených států do Ruska a klesl o 18 procent v Německu a klesl i u nás. Podívejte se na vývoj dolaru, který šel do propadliště a kam směřuje dneska. Tak si odpovězme 'cui bono' – komu dobře? V USA musí začít jinak přemýšlet tamní lidé i politici.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Bartoš
