V jakém stavu je naše společnost? V Česku je takřka 900 tisíc lidí v exekučním řízení, spousta dalších je jen těsně nad dluhovou propastí. Exekučních řízení je vedeno skoro 5 milionů. Čtvrtina lidí nemá peníze na týdenní dovolenou. Je to špatné, nebo mají sousední země ještě horší problémy?
Jednoznačně je to špatně. I v jiných zemích bývá občas nápad exekucí relativně vysoký, ale jde o rychlá řízení, kdy je dluh zaplacen a řízení rychle ukončeno. V Česku je specifická situace v kumulování nesplatitelných dluhů. Navíc jen 4 % nových exekucí je zahajováno vůči lidem, kteří žádnou exekuci nemají, což nedává novým věřitelům velkou šanci na splacení.
Půl milionu lidí má na krku tři a více exekucí. O jaké lidi jde? Je to tak, že tito lidé prostě „nabalují“ jeden dluh na druhý a jsou v oné dluhové spirále, ze které se dá jen velmi těžko uniknout?
Většinou ano. Tito lidé jsou v dlouhodobém deficitu a nárůst jejich úroků a sankcí neumožňuje dluh splatit. Často jde o důsledek nemravných pravidel, která pro oblast poskytování úvěrů a vymáhání dluhů po desetiletí platila.
Za pouhé čtyři roky narostl procentuální podíl dlužníků, kteří mají 10 a více exekucí takřka pětinásobně. Kde hledat příčinu?
V neustálém zahušťování situace exekvovaných. Exekuce postupně vede k nemožnosti platit další závazky, jako jsou nájmy, energie, atd. Jakmile člověk na delší dobu upadne do exekuce, je pravděpodobné, že exekucí bude přibývat.
Fotogalerie: - Den s exekutorem
Jde o chybu systému? Co lidem může z dluhové pasti pomoci?
Jednoznačně jde o selhání systému, který se podařilo vymahačům dluhů ohnout pro své potřeby. Pomoci může jednak změna exekučního řádu, aby šlo o rychlejší a méně invazivní proces a samozřejmě o insolvence, které mohou dát předluženým lidem šanci na nový začátek.
Fotogalerie: - Zasedání vlády
Jsou exekuční příkazy srozumitelné? Jsou dlužníci přesně informováni o tom, kolik dluží a jak mají postupovat? Nebo je na rozklíčování potřeba odborná pomoc?
To je dobrá otázka, protože od července 2018 platí nová pravidla pro exekuční příkazy a jinou dokumentaci, kterou exekutoři posílají dlužníkům. Donedávna měly tyto dokumenty desítky variací a často bylo složité zjistit, kolik má člověk vůbec zaplatit. Dnes jsou všechny dokumenty jednoduché a zaměřené právě na srozumitelnost.
Takřka polovina všech exekucí je na částku přesahující 100 tisíc korun, tedy zhruba pět průměrných měsíčních platů v čistém. Je to tedy tak, že zejména tyto případy rozjíždějí onu nekonečnou dluhovou spirálu, kdy dlužník nezvládá splácet a sankce roste?
Je třeba oddělit původní dluh a nabalené příslušenství, protože více než polovina exekucí je vedena pro pohledávky původně nižší než 10 000 Kč, ale v exekuci je tato částka již daleko vyšší. Velký problém představoval obchod s bagatelními dluhy, typicky dopravních podniků, atd., které se nabalily o astronomické odměny advokátů a stal se z toho miliardový byznys. To, co dnes zažíváme, je důsledkem nemravných pravidel.
Považujete současný stav, kdy sankce a úroky z ní mohou mnohonásobně převýšit původní dlužnou částku, za morální?
U nově uzavřených spotřebitelských úvěrů již sankce nesmí překročit polovinu toho, co bylo člověku půjčeno. To se ukazuje, že v praxi funguje a napravilo to extrémní nespravedlnosti. Nicméně sankce uplatněné před 1. prosincem 2016 vymahatelné bohužel jsou a také tvoří významnou část nesplatitelných exekucí
Je podle vás v některých případech adekvátní pojem „insolvenční mafie“? S jakým nejdivočejším případem jste se setkal?
Pro mě jde o trochu abstraktní pojem. V praxi se setkáváme spíše s nekalými praktikami firem a advokátů podávajících insolvenční návrhy, byť nepopírám, že někteří insolvenční správci si na oddlužení také staví pořádný byznys.
Senátní návrh novely zákona by mimo jiné znamenal, že člověk by mohl být oddlužen, pokud by po pět let pravidelně splácel, ačkoli by splácená suma ani zdaleka nedosahovala dlužné částky. Týká se to zejména lidí s velmi nízkým příjmem, tedy například důchodců. Je to v pořádku? V případě nízkých dlužných částek takový krok umožní třeba i úplné uspokojení věřitelů. Co ale v případě větších dluhů v řádech statisíců korun? Jak budou chráněna práva věřitelů?
Je to ještě trochu jinak. Někdy i lidi s nadprůměrnými příjmy zaplatí jen zlomek svých dluhů, pokud jsou tyto příliš vysoké a pohybují se v řádu milionů Kč. Jinak práva věřitelů jsou chráněna přímo úměrně opatrnosti, se kterou peníze věřitelé poskytovali. Z celkového počtu exekucí tvoří pohledávky fyzických osob jen přibližně 10 %. Z toho významnou část tvoří pohledávky za výživným nebo škoda způsobená v rámci trestného činu. Všechny tyto pohledávky musí být uspokojeny ze 100 %. Takže pokud někdo někomu půjčil statisíce, aniž by si úvěr například pojistil zástavním právem, nebo pojistkou, tak možná může o vše přijít. Já bych ale nikomu bez zajištění statisíce nepůjčil, zkrátka na dluh jsou dva, kdo půjčuje i kdo si půjčuje a tomu je třeba přizpůsobovat opatrnost.
Naopak sněmovní verze insolvenčního zákona neumožní oddlužení chudých důchodců, kteří nebudou mít na minimální měsíční splátky, a v neposlední řadě povede k naprostému zahlcení soudů, protože přes 90 % případů budou muset soudy individuálně přezkoumávat.
Zajímavé jsou také postoje jednotlivých stran. Při hlasování na podzim totiž strany, mezi jejichž voliči je hodně naštvaných a podvedených dlužníků, jako je KSČM či SPD, nepodpořily v podstatě žádný návrh, který by dlužníkům dal větší šanci, jsem zvědavý, jestli alespoň teď se tyto strany postaví na stranu chudých, nebo na stranu poskytovatelů úvěrů.
Jakým způsobem bude tedy novela insolvenčního zákona motivovat dlužníky ke splacení co největšího podílu dlužné částky?
Jednak to je role insolvenčního správce, který za to má velmi štědrou odměnu, mnohonásobně vyšší než je odměna exekutorů. Ale zároveň si situaci musí hlídat i samotní věřitelé a v případě, že budou mít podezření, mohou sami navrhovat soudu zrušení oddlužení, protože jsou účastníky řízení. Ostatně právě v tomto je senátní verze oddlužení vůči věřitelům daleko vstřícnější.
Fotogalerie: - Vyklízení Kliniky
Jak často se v praxi stává, že insolvenční správce přistoupí k zastavení procesu oddlužení? A jak vysokých částek se to týká?
V současné době jde o výjimečnou situaci, protože lidi v oddlužení procházejí zatěžkávací zkouškou již na počátku ze strany soudu.
Nezpůsobí usnadnění přístupu k oddlužení, a to zejména v případech, ve kterých nedojde ani zdaleka ke splacení celého dluhu, poměrně závažný morální hazard ze strany potenciálních dlužníků? Neptám se na nedobrovolné věřitele, tam je dlužník povinen splatit vše. Nebude docházet ke spekulacím, že si teď půjčím a v budoucnu splatím jen část, vždyť se přece „budu snažit“? Nebo si prostě „trh poradí“ a věřitelé budou muset být zodpovědnější?
To, kolik si někdo půjčí, třeba spekulativně, bude závislé pouze na ochotě někomu půjčit. Moderní insolvenční zákon pochopitelně povede ke změně obchodního modelu většiny věřitelů. Ti budou muset daleko více zvažovat riziko, že jim klient skončí v insolvenci, což by konečně mohlo snížit objem absurdních půjček, jako jsou úvěry na Vánoce či dovolenou. Zákon může stokrát ukládat povinnost prověřování bonity, ale pokud to nebude mít na věřitele hmatatelný dopad, tak budou věřitelé, kteří budou při prověřování, slušně řečeno, laxní. V praxi tak bude záležet především na finanční gramotnosti a odpovědnosti věřitelů.
Lidé z okolí prezidenta Miloše Zemana údajně na exekucích vydělávají, jak informovaly Hospodářské noviny. Napojení prý sahá například ke kancléři Vratislavu Mynářovi. Je to podle vás v pořádku? Může to mít přesah do politiky Hradu?
Jistěže to není v pořádku, ale o tom, že Miloš Zeman je financován vymahači dluhů, se ví dlouho, byť o tom kancléř Mynář opakovaně lhal. Spíš mě překvapuje, že lidi, kteří jsou obětí otřesného vymahačského byznysu, jej stále volí. Co mě asi nejvíc překvapilo, bylo, když Zeman obhajoval šmejdy, kteří ožebračují seniory na prodejních akcích.
Prezident Miloš Zeman se ve druhé prezidentské kampani vyjadřoval vůči dlužníkům v tom smyslu, že by se dluhy odpouštět neměly. Čekáte tedy z jeho strany nějakou kritiku, pakliže dojde ke schválení novely insolvenčního zákona?
Pokud projde senátní verze insolvenčního zákona jen prostou většinou a nikoli absolutní, předpokládám, že Zeman zákon vetuje, což by mohl být problém. Pokud poslanci přehlasují Senát, očekávám, že z Hradu zazní nějaké výhrady, ale veto by bylo jen plácnutím do vody a Zeman nerad prohrává. Myslím, že Sněmovna by veto prezidenta u své verze přehlasovala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
