Prezident Zeman poskytl v poslední době více rozhovorů pro tisk i televizi, než je obvyklé. Některá jeho prohlášení opět znamenala poprask. Prospívá mu podle vás větší mediální prezentace?
Určitě. Miloš Zeman je politik, který žije z toho, že mu média věnují pozornost. Je to typický politik mediálního věku, protože se umí vyjadřovat ve zkratce, v bonmotech, a to je přesně to, co často diváky nebo čtenáře zajímá více než nějaké dlouhé sofistikované komentáře a projevy. Z tohoto hlediska jsou vlastně média a mediální přízeň pro Miloše Zemana darem.
Českou hlavu státu kladně hodnotí 70,2 % dotázaných Čechů. Toto číslo je nejvyšší od začátku jeho působení v pozici prezidenta ČR. Loni v listopadu jej podporovalo o tři procenta méně dotázaných. Může mu popularita vydržet?
Myslím si, že může. Jednak Miloši Zemanovi pomáhají témata, která jsou ve společnosti frekventovaná, především migrační politika a bezpečnostní otázky. Tam on dokáže předkládat natolik srozumitelné recepty, že je spousta lidí nejen pochopí, ale také se pro ně nadchne. A pak už zapomenou na dávný bonmot Miloše Zemana, když říkal: „Každý problém má každé své rychlé a většinou špatné řešení.“
Společnost je znepokojená a v takové situaci, když dokáže přitáhnout pozornost a mluvit s lidmi srozumitelně, má pochopitelně navrch. Když to shrneme, Miloši Zemanovi nahrávají jeho politická témata a také mu pomáhá to, že co se týká jednoduchosti a srozumitelnosti ve vyjadřování, těžko se mu hledá na politické scéně konkurence.
Zajímavý příměr přinesl komentátor Hospodářských novin Petr Fischer, který zmínil na adresu prezidenta: „Politický golem kvůli laxnosti premiéra vyrostl do obludných rozměrů.“ David Veselý pro změnu na Britských listech napsal aktuálně text s názvem: „Hrad se stal svorníkem českého rasismu a nenávisti.“ A s názvem obsah souzní. Naopak jeho redakční kolega Karel Dolejší spíš vybízí k tomu, že je nutné Zemanovu politiku porazit. Jak ale na to? „Je třeba postavit proti němu konsenzuálního demokratického kandidáta v příští prezidentské volbě,“ navrhuje právě Dolejš. Vy byste měl nějaký recept pro budoucí rivaly prezidenta Zemana?
Jak porazit prezidenta Zemana? Jedině tím, že politici budou přinejmenším tak aktivně komunikovat s veřejností, jako to dělá prezident. Chápu, že dejme tomu členové vlády nemají tolik času, aby objížděli republiku tak, jako to dělá prezident Zeman. Na druhou stranu si ale nejsem jistý, zda svou práci při komunikaci s veřejností odvádějí poslanci nebo senátoři, kteří by mohli spoustu věcí vysvětlit.
Rozumím veřejnému zájmu, protože lidé chtějí někoho, kdo bude mluvit srozumitelně a navíc Miloš Zeman je už od začátku 90. let velmi populární osoba i kvůli osobním setkáváním v sálech a na náměstích.
Trochu se divím mediální posedlosti Milošem Zemanem a všem těm textům o „vyrůstání golema“ atd. a o tom, co vše může způsobit. Texty často nezohledňují ústavní roli prezidenta v republice. Miloš Zeman je sice možná zajímavá osobnost, která štěpí veřejné mínění a přitahuje na sebe pozornost lidí. Na druhé straně prezident České republiky má kompetence velmi slabé. Zájem médií, který je často kritický, je zároveň i přehnaný. Jeho pozice odpovídá pozici v českém ústavním systému a ta je spíše formální. Média by mohla svůj zájem klidnit, aby nebyl zbytečně nafukovaný emocemi, ať už negativními nebo pozitivními. Kdyby se všichni ústavní aktéři drželi svých kompetencí a postupovali v nich, může být větší pozornost upínána například na vládu.
V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prezident přidal jedno vyjádření, které vyvolalo okamžité reakce, a to zejména část rozhovoru, v níž se redaktor PL Radim Panenka Zemana v návaznosti na migrační krizi dotázal na pokus zoufalých pákistánských uprchlíků o sebevraždu. Prezident v reakci zmínil: „Pokud se tito dva pákistánští uprchlíci pokusili oběsit, možná to byla demonstrativní sebevražda. Víte, když se skutečně oběsíte, tak to většinou nepřežijete (smích).“ Je to reakce, která vyvolá rozpaky, smích, nebo většinu lidí naštve?
Je to typická zemanovská reakce, kdy má prezident potřebu okomentovat jakoukoli situaci, i když o ní ví třeba hodně málo. Myslím si, že nic zvláštního tento výrok nepřinese. Tento typ jeho komentářů je celkem běžný a nemusel by nás nijak vzrušovat.
Bezprostředně na tento výrok prezidenta reagoval Jaromír Štětina: „Ale fuj, pane prezidente,“ napsal na sociální síti k Zemanově smíchu nad pokusem o sebevraždu dvou migrantů. Štětina také odmítl prezidentovo tvrzení o tom, že se v Pákistánu nebojuje. „Ať se jede podívat do Swatu či severozápadních provincií,“ vyzval europoslanec hlavu státu. Co si o tom myslíte?
Nejdříve se ozvou protipóly Miloše Zemana, jako je pan Štětina. V těchto případech mám dojem, že podporujeme nejrůznější vystoupení tradičních humoristických dvojic, které u nás máme z minulosti jako Voskovec a Werich, Šimek a Grossman, teď Zeman a Štětina. Jeden něco řekne, druhý zareaguje. Myslím si, že útržkovité reakce na prezidenta ničemu moc nepomáhají, jen tomu, že to, co vlastně Miloš Zeman nakousne v rámci štěpení společnosti, za něj nějaký politik například z TOP 09 dokončí. Pak je odpovědnost za výsledek společný.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
