Pořád jsme poslouchali, jak nás imigranti obohatí, letos se ukázala realita. Řečem o lidských právech už dnes lidé nevěří, připouští zástupce ombudsmanky Křeček

27. 12. 2015 19:42

ROK 2015- A CO DÁLE? Podle Stanislava Křečka se pojetí lidských práv neobejde bez vymezení povinností a je škodlivé vytvářet dojem, že tato práva jsou jen pro někoho. Český postoj k migrační krizi je podle něj správný a Evropa dokonce přichází na to, co čeští politici říkají od začátku, např. že kvóty nebudou fungovat, pravidla nestačí a že je třeba hledat jiný formát vztahů a chránit hranice.

Pořád jsme poslouchali, jak nás imigranti obohatí, letos se ukázala realita. Řečem o lidských právech už dnes lidé nevěří, připouští zástupce ombudsmanky Křeček
Foto: Hans Štembera
Popisek: Stanislav Křeček

Anketa

Ohodnoťte prezidenta Zemana za jeho působení v roce 2015. Jako ve škole.

91%
2%
3%
hlasovalo: 16197 lidí

O roce 2015, který je téměř za námi, se mluví jako o nejsložitějším od sametové revoluce. Byl něčím přelomový i podle vás rok 2015?

Spíš je to začátek nějakých změn, kterými společnost nejen u nás, ale v celé Evropě musí projít. Migrační krize ty změny jen podtrhla, už dlouho ale zrály a konfrontace s ní je jen odstartovala. Mám dojem, že v oblasti, která se mne profesně týká – tedy v oblasti lidských práv – je stále jasněji vidět, že k podstatné změně dochází. Lidská práva už nebude možné posuzovat bez souvislosti s povinnostmi, to je nejzávažnější změna, která se dlouho připravovala. Práva už nebudou moci být chápána bez povinností. Ukázala se nutnost spojení práv s povinnostmi, to zatím v tradičním pojetí není úplně chápáno.

Uprchlická krize dále ukázala, že se na věci stále díváme jen z hlediska historických zkušeností a uvažuje se pak o tom, že nás migranti obohacují, přinášejí nějaký rozkvět apod. Evropa ale nikdy nebyla konfrontována s takovým přílivem a množstvím uprchlíků, kteří navíc mají velmi odlišný charakter. Na to se zapomíná.

Jak je to podle vašeho názoru se vnímáním lidských práv dnes?

Obávám se toho, že lidská práva jsou díky aktivistickému přístupu v očích veřejnosti deformována a potkává je stejný osud jako úsloví o pravdě a lásce. Vzniká totiž dojem, že lidská práva se netýkají obyčejných lidí, kteří celý život poctivě pracují, starají se o děti, ale vypadá to, jako by byla určena jen nějakým odlišným skupinám. Lidé pak mají pocit, že se lidskoprávní organizace nestarají o obyčejné lidi, jež nedělají dluhy a nechodí do vězení. Jako by lidská práva byla jen pro ty, kdo se chovají odlišným způsobem. To legitimitu pojmu lidských práv hodně oslabuje.

V souvislosti s uprchlíky se často mluví o evropských hodnotách. Kde je dnes vidíte?

Tyto hodnoty se dostávají do střetu s tím, že uprchlickou krizi posuzujeme pouze z historického pohledu. Samozřejmě že právo azylu existuje, ale uprchlická krize bude vyžadovat zcela nové pojetí evropských hodnot, nevystačíme už s přístupy z minulosti. Dublinské dohody velmi rychle odešly, celá Evropa rezignovala na právo, které dlouho fungovalo, právní stát zcela degradoval a najednou tudy putuje spousta lidí bez jakéhokoli povolení. Před pár měsíci by bylo nemyslitelné, aby se Evropou pohybovaly statisíce lidí bez identifikace. Krize přináší zcela nové problémy, se kterými nebylo evropské právo nikdy konfrontováno. Obhajoba evropských hodnot je nyní v podstatě jen voláním po právním státě a normálních poměrech, které jsme v návalu uprchlíků opustili.

Na adresu České republiky se snášela opakovaně kritika za postoje vůči uprchlické krizi. Byla oprávněná?

Zdůraznil bych, že nejsem oprávněn hodnotit politickou situaci, ale jako občan si myslím, že česká vláda se v uprchlické krizi zachovala dobře a že shazování ve stylu, že se Orbán, Zeman a Fico postavili proti Evropě, není spravedlivé. Koneckonců Evropská unie přichází na to, co říkáme od začátku, totiž že kvóty nebudou fungovat, pravidla nestačí a je třeba hledat jiný formát vztahů a chránit hranice. Česká republika byla příkladem pro Evropu a činnost vlády v tomto směru hodnotím velice dobře.

CELÝ SERIÁL PL.CZ "ROK 2015- A CO DÁLE?"

Obavy a strach ve společnosti vedou i k extrémním názorům a projevům. Co to podle vás naznačuje?

Lidem se nevysvětlují problémy. Je legitimní, pokud mají obavy, zaujímají určitá stanoviska vůči migraci a mají strach z neznámého. To, jak se politici obracejí k lidem, neodpovídá situaci, která v Evropě nastala, a nutí lidi, aby se stali znalci islámu. To ale nelze po lidech chtít a vrchnostenský pohled se jim nelíbí. Pak jsou jejich reakce považovány za ultrapravicové, přestože obavy vycházejí z levicového pojetí. Vždyť uprchlíci znamenají konkurenci na trhu práce a v oblasti sociálního bydlení. Tyto problémy levicové strany přehlížejí a obávám se, že nereagujeme na situaci adekvátně.

Myslíte, že by to mohlo vést k nějakým výrazným změnám na politické mapě?

Evropské volby, které nedávno proběhly, to naznačují. Jak by to vypadalo u nás, si netroufám posuzovat, ale to, že se lidem neodpovídá na jejich otázky a že mají pocit, že lidská práva jsou jen pro někoho, může mít negativní vliv na politický vývoj a může toho být velmi zneužito.

Někteří lidé varují před vyvoláváním temných sil podobných těm, které například Němce v minulém století dovedly až k tomu, že pálili v pecích miliony lidí. Je to nebezpečí reálné?

Myslím, že v tomto smyslu není česká společnost ohrožena, nemáme ve své historii takové příklady. Jsme ale konfrontováni s novými věcmi a teprve se uvidí, jak na to bude společnost reagovat.

Otazník visí i nad tím, jak bude fungovat Schengen. Co by pomohlo věc vyřešit?

Spolupráce evropských států musí být jiná, nemůžeme chtít od států na hranicích schengenského prostoru, aby Evropu hlídaly za nás. Na tom se musejí podílet všechny státy, to se zatím nedělo a spolupráce byla postavena na jiné úrovni. Státy na vnější hranici jsou na tom jinak než Česká republika a ta odlišnost není v rámci společenství reflektována. To by se mělo změnit.

Přispěje k tomu i zamýšlená společná evropská ostraha hranic?

To je jedna z věcí, které už prezident Zeman navrhoval. Česká reprezentace už několikrát předvídala a navrhovala věci, ke kterým se nyní Evropa připojuje. Naráží to ale na evropské právo, které vznikalo v jiné situaci. Například vstup na území států bez jejich souhlasu bude asi narážet na legislativní problémy a zatím si s tím nikdo neví rady.

V souvislosti s rizikem terorismu i migrací se mluví o omezení dosavadních svobod. Čeká nás něco takového?

Nikdo není samozřejmě rád, pokud je omezena jeho svoboda, na druhou stranu platí, že pokud není člověk naživu, nemá už pro něj svoboda žádný smysl. Je třeba najít hranici mezi tím, kde je ohrožena existence lidí a kde jsou hranice svobod a práv. Je to opět zásah do tradičních hodnot a způsobu života a nejsme na to připraveni. O tomto problému se málo diskutuje, a pokud ano, pak jen konfrontačně. Je třeba o tom mluvit, aby vznikl společný konsenzus – ani vrchnostensky dekretovat, ani a priori odmítat.

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho?

Ne, podobné situace se několikrát opakovaly v 60. a 70. letech, ale vzájemné odstrašení mezi velmocemi funguje dál a na globál střet nedojde, nemáme-li být jako lidstvo zničeni. Globální konflikt znamená zničení této planety a tak daleko vývoj podle mě nepostoupí.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vysvětlení propadáku ČSSD. Stanislav Huml vytáhl na světlo, co vše vadilo lidem. A Havlíčkův podpis memoranda byla prý poslední kapka

21:01 Vysvětlení propadáku ČSSD. Stanislav Huml vytáhl na světlo, co vše vadilo lidem. A Havlíčkův podpis memoranda byla prý poslední kapka

ROZHOVOR ČSSD potřebuje nutný restart. Bez Zaorálka by možná získala ještě méně hlasů. Tak mluví dos…