Měli by se otázky úrovně fotbalu a hokeje v České republice zhostit politici?Anketa
Jaký jste nabyl dojem ze svého pobytu na Ukrajině, jaká je tam nyní aktuální situace?
Letošní už 92. Rose-Rothův seminář Parlamentního shromáždění Severoatlantické aliance byl věnován transformaci Ukrajiny v kontextu regionálních problémů. Z tohoto pohledu jsme získali množství informací o aktuální situaci na Ukrajině, a to nejen politické, ekonomické, společenské či bezpečnostní. Podle mého názoru je situace stabilní, ekonomika přes řadu problémů roste, pokračuje transformace ve všech oblastech života, ukrajinská strana považuje integraci do evropských a transatlantických struktur za svoji prioritu. Nicméně řada závažných problémů přetrvává. Za největší problémy jsou považovány systémová korupce, moc oligarchie a její odpor vůči reformám, nedořešený ozbrojený konflikt na východní Ukrajině a výrazně omezená nezávislost sdělovacích prostředků. Připomíná mi to současnou situaci v naší zemi, kdy místopředseda vlády a miliardář Andrej Babiš ovládá 55 procent českých médií. Nejenže tím ovlivňuje širokou veřejnost, ale také ukazuje cestu i pro další české oligarchy. A je zajímavé, že i naše demokratická společnost je v tom stále nepoučitelná. Jako by nechápala, že těmto lidem jde pouze o moc a o peníze.
Platí tedy minské dohody jen pro někoho?
Poslední den semináře byl zaměřen na plnění minských dohod. Proběhl speciální brífink z nedávného setkání kontaktní skupiny Minsk. Nejen přímí účastníci či zodpovědné osoby za ukrajinskou vládu, ale i nezávislí novináři či přítomný prezident OBSE sdělili, že ze strany Ukrajiny se minské dohody dodržují. Naopak bylo zdůrazněno, že ze strany separatistů podporovaných ruskou vládou se neustále udržuje bezpečnostní napětí a ozbrojené konflikty. Existují dva základní důvody, proč tomu tak je. Tím prvním je rozpor mezi znepřátelenými stranami konfliktu o proceduře konání všeobecných voleb, kdy ukrajinská strana požaduje účast všech politických stran, které působí na území Ukrajiny. Separatisté tohle odmítají. Druhým důvodem je požadavek ukrajinské vlády na kontrolu svých hranic na východě Ukrajiny ukrajinskými bezpečnostními sbory. Tohle odmítá zejména ruská strana, která přes tyto průchozí hranice separatisty podporuje. Podle všeho by mělo ke konci tohoto roku dojít k nějakému doplnění minských dohod, jejímž cílem by bylo zajištění bezpečnosti donbaské a luhanské oblasti. Ale na nějaké detailnější informace je ještě opravdu velmi brzy, protože jednání stále pokračují.
Stupňuje se napětí na východě republiky, i mezi centrem a východem, nebo i dokonce mezi západem a východem země?
Podle informací od českého velvyslance i z informací získaných na semináři se bezpečnostní situace na východě Ukrajiny nezhoršuje, i když dochází sporadicky k ozbrojeným útokům, při kterých umírají lidé. To souvisí s odlišnými zájmy v rámci jejich prosazování ze strany zejména separatistů, kteří jsou nejen logisticky podporovány ruskou stranou. Velkým problémem je i sílící ruská propaganda, a to nejen na Ukrajině. O tom se i my denně přesvědčujeme i v českém mediálním prostoru. A dalším důvodem je i pokračující „černý“ obchod mezi východní Ukrajinou a zbytkem země. Ten je koneckonců v zájmu obou znepřátelených stran.
Co se týká života obyčejných Ukrajinců, pak pozitivem je veřejný tlak na vládní představitele k pokračování transformace a k posilování reformních kroků, zejména v boji proti korupci a oligarchizaci politiky. Negativem je snižování životní úrovně a zvyšování rozdílů mezi hlavním městem a jinými částmi Ukrajiny. Je to dáno nejen devalvací ukrajinské měny, ale i nedostatkem základních energetických surovin. Nicméně podle ministerstva financí se ekonomický propad Ukrajiny zastavil a následuje růst HDP. A to přesto, že Ukrajina podporuje pokračování ekonomických sankcí EU vůči Ruské federaci. Přiznám se, že obyvatele Kyjeva v době mé návštěvy více zajímaly výsledky ukrajinské fotbalové reprezentace než jejich současné každodenní problémy.
Požadavky na federalizaci nyní uplatňují i rumunští Ukrajinci především z oblasti Černovec a je znát narůstající vliv ze sousední Bukoviny. Zaznamenal jste v tomto směru nějaké aktivity?
Musím říci, že se o aktivitách rumunských Ukrajinců na semináři nehovořilo a v tomto směru jsem žádné informace nezaznamenal. Podle mého názoru to nebude problém, který by hýbal ukrajinskou politikou. Naopak Ukrajina deklaruje svoji nezávislost, jednotu a požadavek na znovupřipojení anektovaného Krymu k Ukrajině. Možná že i tyto šířené informace jsou součástí stále přítomné propagandy.
Jaký je podle vás vliv Ruska na východě Ukrajiny? Posiluje?
To, že vliv Ruské federace existuje, dnes již nepopírá nikdo, dokonce ani ruský prezident Putin. Ten vliv není pouze politický a propagandistický, ale i logistický, vyjádřený v dodávkách surovin, potravin, zbraní, vojenských systémů i ruských vojenských specialistů. Bez této pomoci by již byla situace pod kontrolou ukrajinské vlády a jejích bezpečnostních složek. V rámci procesu „změn“ minských dohod bude ruská strana používat svého vlivu v těchto separatistických oblastech a nejen v nich, tak aby získala v rámci vyjednávání co nejlepší pozici a docílila svých záměrů. Dokonce se obávám, že při těchto dohodách může jít i o výměnu těchto oblastí za „umlčení“ anexe Krymu. Až čas ukáže, zda budu mít pravdu, či nikoliv. Pouze připomínám, že Ukrajina se Krymu nikdy nevzdá.
Hovoří se o tom, že by se Ukrajina mohla pokusit znovu obsadit Krym, ale to by mohl být počátek rozsáhlého vojenského konfliktu. Hovoří se o tom na Ukrajině?
Jednou věcí je politická deklarace ukrajinské vlády, které rozumím, že se nikdy Krymu nevzdá. Jinou věcí je obsazení Krymu vojenskou silou. Na semináři se o tom nejen nehovořilo, ale po pravdě řečeno v současné době není ukrajinská armáda konkurenceschopná. Zejména z pohledu jejích schopností. Proto jsem přesvědčen, že k opětovnému získání Krymu vojenskou cestou nedojde. Nehledě na skutečnost, že EU i NATO podporují diplomatickou cestu řešení tohoto mezinárodního problému. To ovšem neznamená, že jak ekonomický, tak i politický tlak na navrácení Krymu Ukrajině přestane. Víte, představitel krymských Tatarů mluvil jasně o své vlasti a o historických problémech s Ruskem. Zdůraznil nejen požadavek na sebeurčení, ale upozornil na porušení mezinárodních dohod a úmluv OSN.
Jaká je tam proevropská situace vzhledem k předpokládaném zrušení víz do EU?
Podpora k evropské integraci je ve společnosti obrovská tak jako podpora veřejnosti k transformaci a k reformám. Jejich provedení je základem pro splnění požadavků Evropské unie. Ukrajinci jsou nejen Slované, ale i Evropané, vždyť jejich historické vazby s evropskými panovníky sahají do 9. století. Nejen historicky, ale i mentálně je to náš blízký národ, a proto je třeba Ukrajincům pomáhat, o čemž svědčí i předpokládané zrušení vízové povinnosti. Já osobně vidím dva možné problémy. Tím prvním je házení pomyslných klacků pod nohy reformním krokům ze strany ukrajinských oligarchů, kteří ovládají Verchovnuju radu, chcete-li ukrajinský parlament.
Tím druhým je pozastavení pomoci Ukrajině ze strany mezinárodního společenství. To by mohlo „zlomit“ proevropskou náladu v ukrajinské společnosti. Závěrem ještě jednu důležitou informaci. Při mých minulých návštěvách Ukrajiny byla podpora vstupu do EU vysoká, nicméně podpora vstupu do NATO nedosahovala nikdy ani čtvrtiny či třetiny obyvatel země. Dnes je tato podpora na úrovni 45 procent, což zřejmě neměl prezident Putin v úmyslu. Anexe Krymu a podpora RF separatistům zřejmě způsobily změnu nálad u samotných Ukrajinců. A je otázkou, zda tento trend bude i nadále pokračovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala
