Poslanec Černý (KSČM): NATO je momentálně spíše hrozbou než ochranou

01.08.2016 12:45

V roce 2012 se komunisté v Olomouckém kraji dostali poprvé do rady. Nyní by rádi na svůj úspěch a zejména dosavadní práci navázali. Do voleb v kraji je opět vede Alexander Černý (KSČM). V rozhovoru, který poskytl pro ParlamentníListy.cz se vyjádřil k problémům kraje, včetně kauz, prošetřovaných trestními orgány. Řeč přišla ale také na vystoupení Česka z NATO. Jaké kroky na místo toho navrhuje? Jakou strategii preferuje v boji s terorismem? A proč odmítá naši účast na humanitárních misích?

Poslanec Černý (KSČM): NATO je momentálně spíše hrozbou než ochranou
Foto: repro ČT
Popisek: Poslanec KSČM za Olomoucký kraj Alexander Černý

Jako lídr KSČM jste se rozhodl jít stejně jako před čtyřmi lety do souboje o post prvního muže kraje. Jak nyní vidíte vaše šance? 

Po celé čtyři roky naši lidé odváděli dobrou práci především ve prospěch občanů našeho kraje. A to je to nejdůležitější, co jsme mohli udělat.

Ačkoliv jste se před čtyřmi lety hejtmanem nestal, komunisté se poprvé stali součástí krajské rady. Co považujete za svůj největší úspěch?

Nemyslím, že je nutné činit nějaké megalomanské kroky. Vznikla nová koalice s ČSSD a ta se snažila vždy hospodařit a investovat tak, aby posílila i možnosti kraje do budoucna, což si myslím, že se skutečně podařilo.

Jedním z bodů volebního  programu komunistů pro příští roky je hospodárně nakládat s majetkem kraje, sestavovat vyrovnaný rozpočet, a především účelně a průhledně vynakládat finanční prostředky, a to jak kraje, tak i státu a z dostupných dotačních titulů. Na druhou stranu policie v tomto volebním období vyšetřovala a stále vyšetřuje řadu podezřelých finančních zakázek…

Mám za to, že policie koná svoji práci a věřím, že její výsledky se v brzké době dozvíme. Co se týče nás, zástupců KSČM, budeme vždy pracovat efektivně v oblastech, které pod nás spadají, a nemám žádné povědomí o tom, že by byl vyšetřován kdokoli z KSČM v zastupitelstvu Olomouckého kraje.

Jak byste hodnotil rozpočtovou politiku kraje v uplynulých čtyřech letech? O kolik se vám podařilo snížit zadluženost kraje?

V posledních letech je rozpočtová politika kraje vyrovnaná a nedošlo, pokud já vím, k žádnému plýtvání veřejnými prostředky. Proti začátku volebního období jsme snížili zadluženost kraje téměř o miliardu korun.

Jste přesvědčen o tom, že má železniční doprava v kraji neodmyslitelný význam. Jak se ale budete snažit zabránit rušení zastávek či dokonce tratí?

Ano. Železniční doprava je zásadní pro zajištění dopravní obslužnosti, proto nedopustíme rušení tratí a omezování železničních zastávek. V tomto musíme být nekompromisní i vůči Správě železniční dopravní cesty a zapojit případně veškeré možnosti, které nám kraj umožňuje. 

Jaké investice v kraji považujete v horizontu příštího jednoho až dvou let za stěžejní?

Nejde o nějaké velkoprojekty, které jsou potřeba. Potřeba je, aby kraj byl příjemným místem pro život. To znamená, abychom měli dostupnou zdravotní péči, dostatek míst ve školkách, zmodernizovali současná školská zařízení, stavěli startovací byty a podobně. Důležité je posílit také integrovaný záchranný systém. Mimochodem, Olomoucký kraj je krásným místem i z hlediska turistiky a zvýšený zájem o ni budeme adekvátně podporovat. Je to spousta mravenčí práce.

V nedávném porovnání kvality života ve všech regionech České republiky se Olomoucký kraj umístil na 12 místě. Na vině je podle této analýzy zejména špatná poloha kraje, ale i vysoká nezaměstnat a dopravní obslužnost zejména na Jesenicku. Polohu kraje neovlivníte, ostatní ale můžete. Co byste chtěl učinit pro zlepšení života v kraji? 

Je otázkou, jaká kritéria v tomto porovnávání kvality života v regionech České republiky byla použita. Nemyslím si, že je špatná poloha Olomouckého kraje. Nezaměstnanost se u nás postupně snižuje. Co se týče dopravní obslužnosti kraje, konkrétně Jesenicka, je toto jedním z bodů našeho volebního programu. I tak mám však za to, že Olomoucký kraj je překrásným místem pro život. Lze zde najít možnosti pro ty, kteří mají rádi historii, sport, kulturu i vzdělávání. A právě tyto oblasti chceme i nadále rozšiřovat.

Komunisté jsou dlouhodobě proti setrvání Česka v NATO. Byli bychom se ale v případě potřeby schopni ubránit zcela sami? Přece jen například Švýcarsko, které je často dáváno jako vzor neutrality a svobody, disponuje lidovou armádou, doslova v každém domě je puška a stále zde existuje minimálně půlroční povinná vojenská služba. Domníváte se, že by to mohlo podobně fungovat i u nás? 

Určitě by náš stát měl podporovat, aby občané mohli projít nějakou formou armádního výcviku. Úplně mimo je současná snaha EU odzbrojovat své vlastní občany. A co se týče NATO, tak je momentálně naopak spíše hrozbou než nějakou ochranou. 

Hrozí podle vás vůbec Česku nějaké bezprostřední nebezpečí? 

Obecně nemůžete nikdy vyloučit teroristický útok. Abychom toto nebezpečí co nejvíce minimalizovali, tak musíme bránit Českou republiku před vytvářením nějakých komunit imigrantů. Trvat na tom, že žádné kvóty nebudeme uznávat. Bohužel premiér Sobotka v tomto velmi silně lavíruje. Nebezpečně se chová současně NATO svojí expanzivní politikou a elity EU, které neumějí chránit hranice a vlastní občany. 

Vy sám se dlouhodobě specializujete na bezpečnostní problematiku. Existuje podle vás v boji s terorismem nějaká účinná bezpečnostní strategie? Zatím se totiž zdá, že jsme vždy o krok pozadu za teroristy…

Důležité je především eliminovat příčiny terorismu. To znamená přestat vytvářet či minimálně podporovat puče ve stabilních zemích, které se po takovém převratu stávají podhoubím pro vznik silných extremistických skupin (viz Irák, Sýrie, Libye). Z naší strany je důležité, abychom na našem území nedali vzniknout komunitě, která je kulturně neslučitelná. Dnes se po západní Evropě pohybují desítky tisíc lidí, kteří přišli z Afriky či Blízkého východu, a nikdo o nich nemá vůbec žádný přehled.

Jaký je váš názor na zvyšování výdajů na bezpečnost? 

Výdaje, které půjdou na posílení obranyschopnosti a bezpečnosti našich občanů, je potřeba dlouhodobě posílit, ale ruku v ruce s tím musí být změněna celá současná koncepce naší armády, aby mohla dostatečně uspokojovat potenciální potřeby našeho státu (kupříkladu při krizových situacích, jako jsou živelní katastrofy), nikoliv zahraničních misí, které se týkají válečných operací. Humanitárních misí by se však rozhodně naše republika účastnit měla. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

10:02 Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

„Byla to čistě rituální návštěva, která měla potvrdit naši absolutní loajalitu Washingtonu,“ hodnotí…