Máme vládu s důvěrou. Skutečně tím skončí nestabilita, jak říká místopředseda vlády Jan Hamáček? Vidíme titulky s nápisy: Konec první České republiky, hovoří se o „babišovské demokracii“, opozice nešetří kritikou a sociální demokracie už jen tím, že nepřišel na hlasování o důvěře exministr Milan Chovanec, dává najevo, že jednotná právě není. Jakou koaliční spolupráci předpokládáte vy?
Pan vicepremiér Hamáček v sobotním Právu uvedl, že se mu velmi dobře spolupracuje s panem premiérem. To je velmi dobrá zpráva. Menšinová vláda s tolerancí KSČM disponuje ve Sněmovně 108 hlasy, což by měla být určitá záruka toho, že je schopna prosazovat program dohodnutý v koaliční smlouvě i v případě nesouhlasu pana Chovance. Na druhé straně to vytváří prostor pro spekulace, zdali to není zárodek budoucí větší nejednotnosti uvnitř poslaneckého klubu ČSSD. Předpokládám, že si toto riziko kolegové v ČSSD uvědomují a budou na ně reagovat.
Co naše země, podle vás, nejvíc potřebuje? Co mohou lidé od nové vlády očekávat?
Lidé nechtějí slova, ale činy. Takže určitě budou očekávat naplňování programu uvedeného v koaliční smlouvě. Na podzim budeme schvalovat státní rozpočet na rok 2019 a výhled na roky 2020 a 2021. Jak v návrhu rozpočtu, tak ve výhledu musí být zahrnuty programové body z vládního prohlášení a z koaliční smlouvy. Konkrétně navyšování důchodů, vyšší nárůst platů učitelů, zrušení karenční doby (proplácení prvních tří dnů nemocenské), zálohové výživné, investice do dálničních sítí a koridorů, atd.
Fotogalerie: - Kalousek, Kalousek!
Fotogalerie: - Neztrácíme naději!
Část veřejnosti se sestavou kabinetu nesouhlasí. Proti vládě lidé demonstrovali před Poslaneckou sněmovnou i v době středečního jednání. Nakrátko mezi ně vyšel i premiér Andrej Babiš, ovšem mířilo na něj několik předmětů a tak se raději vrátil zpátky. Poslankyně Miroslava Němcová zmínila v ČT, že neobhajuje házení lahví na premiéra. „Na druhou stranu platí to, že ti lidé byli frustrovaní, očekávali, že se alespoň sociální demokraté vzchopí a nepřipustí, aby vznikla taková vláda,“ uvedla. Jak situaci vnímáte vy? Vám se podařilo s lidmi, kteří protestovali, mluvit?
Zkušenosti z obdobných shromáždění jsou takové, že účastníci nemají zájem o dialog. Z tohoto důvodu jsem ani já a ani mí kolegové nevystoupili na tomto shromáždění. Jediný, který se z hnutí ANO 2011 pokusil o diskusi s demonstranty, byl pan předseda Andrej Babiš. Ten před ně vystoupil na základě opakovaných výzev pana Kalouska a pana Stanjury. Předpokládám, že tito pánové přesně věděli, jaká bude reakce demonstrantů, když mezi ně vstoupí pan premiér...
Nevím, jestli motivem účasti všech protestujících na demonstraci byla frustrace z toho, že vzniká menšinová vláda s tolerancí KSČM. Kolega poslanec Pavel Růžička na svém FB popsal svou osobní zkušenost se skupinkou „demonstrantů“, které potkal po skončení demonstrace, cituji z jeho FB: „Po včerejším jednání Sněmovny stojím v 01:30h na rohu Sněmovní a Malostranského náměstí a čekám na taxi. Demonstranti se rozchází, skupinka cca 6 osob nesoucí portrét Milady Horákové a dalších. Najednou ta nejstarší žena cca 30 let sdělí ostatním ‚transparenty dejte do auta a do druhého si běžte k Hance pro peníze‘. Kdo to asi platí?“ konec citátu.
Psali jsme:
V Poslanecké sněmovně jste vysvětloval, proč právě vám nemůže nikdo vyčítat, že byste byl smířlivý vůči komunistům. Jejich působení se odrazilo i ve vašem osobním životě... Řada lidí si jistě řekne, jak to, že připustí vládu podporovanou komunisty, když právě jemu nedovolili studovat a jeho otec emigroval?
V době sametové revoluce mi bylo 33 let. Ano, chtěl jsem být vojákem z povolání. Bohužel mi z politických důvodů nebylo umožněno po absolvování vojenského gymnázia studovat vysokou vojenskou školu. Bylo mi umožněno pouze studium na Hornicko-geologické fakultě VŠB. Přestože jsem vystudoval obor, který mi byl obrazně řečeno „určen“, tak dnes s odstupem času toho nelituji. Za 33 let své práce v hornictví jsem poznal, co skutečně znamenají pojmy solidarita, obětavost, týmová práce, soudržnost atd. Na mojí šachtě Doubrava se jak za komunistů, tak i po revoluci politika nějak moc neřešila. Na prvním místě bylo vždy plnění plánu. Můj bývalý dlouholetý ředitel Kazimír Golasowski (kterého tímto zdravím), který samozřejmě byl členem KSČ i okresním funkcionářem, hodnotil své podřízené podle odbornosti, a nikoliv stranické knížky. Dokázal prosadit, aby na jeho šachtě mohli v technických funkcích pracovat i vyloučení členové strany. Tato zkušenost mě naučila hodnotit lidi nikoliv podle toho, jaké má daná osoba politické přesvědčení, ale podle toho, jaké má morální a lidské vlastnosti.
Čtyřicet let vlády KSČ určitě ovlivnilo životy a osudy řady lidí. Na to nelze zapomenout a na to nezapomínám ani já. Velmi si vážím lidí, kteří měli odvahu otevřeně bojovat proti bývalému režimu. Ti mají plné právo kritizovat současnou vládu za to, že se nechá tolerovat od KSČM. Nicméně pokud se kritika line z úst lidí, kteří v minulém období mlčeli, chodili na oslavy 1. máje či oslavy VŘSR, tak se mi zdá pokrytecká.
To, že jsem hlasoval pro důvěru vládě s tolerancí KSČM, nebylo z mé strany projevem smířlivosti vůči KSČM, ale pragmatické rozhodnutí ve prospěch občanů ČR.
Ing. Josef Hájek
Přímo ve Sněmovně v době jednání o důvěře vládě došlo na ostrou slovní přestřelku mezi premiérem Andrejem Babišem a Miroslavem Kalouskem. Kalousek ve Sněmovně od řečnického pultu pronesl k premiérovi slova, že dělá všechno, co normální chlap nedělá. Můžeme připomenout jeho slova: „Bojíte se lidí s jinými názory, kňouráte, křivě přísaháte na zdraví svých dětí, podvádíte a kňučíte. Česká republika si zaslouží předsedu vlády, který s sebou nese název chlap. To vy nejste,“ prohlásil. Ocitujme i reakci premiéra: „Nevím, kolik má promile ožrala Kalousek dneska, zloděj zlodějský, nebudeš mě urážet a nebudeš mluvit o mých dětech.“ Celá věc možná bude mít soudní dohru. Co si o tom všem myslíte vy? Řada lidí může situaci kritizovat s tím, že takový způsob komunikace do Sněmovny prostě nepatří. Co s tím?
Slovní přestřelka určitě patří do politické kultury. Nicméně musí mít své hranice a limity. Na druhé straně i my politici jsme lidé z masa a kostí. Každému z nás někdy v životě ujely nervy. Pokud někdo řekne, že ne, tak buď lže, anebo je absolutní flegmatik.
Pan Kalousek je provokatér. Určitě je vynikající rétor a této své výhody se snaží využívat k tomu, aby vás ironizoval, napadal a provokoval.
Pan předseda Babiš se bohužel nechal vyprovokovat. Nicméně jeho reakci chápu a rozumím jí.
Na závěr požádám o zhodnocení. Jak se vlastně máme? Dle makroekonomů už předstihujeme některé západní země, spíše ty jižanské. Praha je jeden z nejbohatších regionů EU. Na druhou stranu, řada občanů nemá nashromážděny rezervy k přežití ani na jeden měsíc. Byla naše cesta od revoluce úspěšná?
Pro mne je nejzásadnější, že jsme šestou nejbezpečnější zemí na světě. Příští rok si připomeneme 30. výročí Sametové revoluce a tak určitě bude prostor rekapitulovat jak úspěchy, tak i neúspěchy, kterými prošla naše republika a potažmo naši občané.
Jsem z generace, která polovinu života prožila v minulém režimu a tak za sebe mohu říci, že jsem věřil, že budeme dál. Výchozí potenciál, který měla ČSSR, nebyl plně využit, a to určitě mrzí nejen mne, ale většinu z nás. Měli jsme podmínky k tomu, abychom nejen předstihli „jižanské“ státy, ale dohnali ty nejvyspělejší evropské státy. To se zatím nepodařilo. Na jednom z předvolebních mítinků před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 pan předseda Babiš přirovnal Českou republiku k obrovské zaoceánské lodi, která již 24 let jede nesprávným směrem ( A.B. použil květnatější výraz). Dále prohlásil, že „otočit takovou loď, aby plula tím správným směrem, nelze na místě, ale bude to vyžadovat určitý čas“.
Z mého pohledu se loď s názvem ČR v uplynulých pěti letech podařilo částečně nasměrovat do těch vod, v kterých budou mít užitek a prospěch všichni pasažéři, kteří se na této lodi narodili anebo v ní pobývají. Pevně věřím, že se současné vládě podaří definitivně nasměrovat do těchto vod.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
