Poslanec KSČM: Nedělám si iluze o ruském imperialismu. USA si dělají, co chtějí. Tohle je tragédie Západu. Nerad bych, aby přišla třetí světová

1. 4. 2015 17:43

ROZHOVOR Poslanec KSČM Miroslav Opálka si nedělá žádné iluze o ruských imperiálních ambicích, ale bipolární systém je lepší než systém unipolární, kde si jedna velmoc dělá, co chce. Putin podle něho posunul Rusko z jelcinovského chaosu pozitivním směrem. Smlouva TTIP by nás ohrozila. Pro ČR by bylo dobré vystoupit z vojenských struktur NATO a vyhnout se válečnému řešení konfliktu Západu a Ruska.

Poslanec KSČM: Nedělám si iluze o ruském imperialismu. USA si dělají, co chtějí. Tohle je tragédie Západu. Nerad bych, aby přišla třetí světová
Foto: Daniela Černá
Popisek: Miroslav Opálka, lídr kandidátky v Moravskoslezském kraji

Co říkáte americkému konvoji v České republice? Podle médií byl obyvatelstvem radostně uvítán...

Každopádně to naši společnost polarizovalo. Nechci hovořit o tom, která část je větší či menší. Průzkumy veřejného mínění mohou být zmanipulovány, ale ani o to nejde. Podstata je, že nejde o běžný přesun, ale o manifestaci síly a ukázku toho, že naše území patří k jejich straně a sféře vlivu. U některých našich občanů včetně mě to evokuje minulost, a proto se k tomu stavíme odmítavě. Transport mohl proběhnout zcela v klidu po železnici. Mediální kampaň kolem toho polarizovala společnost.

Jak hodnotíte pozici české vlády k ukrajinské krizi a v konfliktu mezi Západem a Ruskem?

Role vlády není záviděníhodná. Musí brát v úvahu názory všech obyvatel České republiky na jedné straně, ale také mezinárodní závazky, čemuž rozumím. V případě vlády i prezidenta vidíme jasný příklon na jednu stranu, ovšem není jako v Polsku či Pobaltí tolik vyhraněný. Vláda se snaží nějak neiritovat a vyjít vstříc závazkům. Možná je chyba, že k věci neřekne jasnější názor.

Exprezident Václav Klaus před časem řekl, že krizi na Ukrajině vyvolaly EU a Spojené státy, které si přály nesmyslný konflikt s Ruskem. Co si o tom myslíte?

Toto je jeden z faktů. Ale něco tomu předcházelo. Po rozpadu Sovětského svazu vidíme neschopnost ukrajinských elit stát vést. Je tam dominance mafií, které získaly ekonomickou a politickou moc. Toto a složitý život obyčejných lidí vyvolaly to, co potom vedlo k Majdanu. Pak už stačilo, aby se k tomu umně připojily různé skupiny včetně fašizujících, protože ty tam mají historickou tradici. Západ toho šikovně využil. Asociační smlouva s EU byla pro Ukrajinu absolutně nevýhodná. Západ podporoval Majdan a pak kyjevskou vládu, která nebyla přijatelná pro celé území Ukrajiny. Takže exprezident Klaus má pravdu, ale je třeba doplnit další důvody, které k tomu vedly, jež jsem tedy zmínil.

Jaké je řešení pro Ukrajinu? Měla by se federalizovat? Je možné společný stát ještě udržet? A měla by Ukrajina vstupovat do EU či NATO? Hovoří se o tom, že by se měla suverénně rozhodnout, ale my snad máme také právo se suverénně rozhodnout, zda ji chceme...

Některé cesty byly eskalací konfliktu patrně uzavřeny a nevím, zda je možný návrat. Řešení Ukrajiny jako nárazníkového pásma by bylo nejpřijatelnější. Ale snaha Ameriky za podpory EU dostat se co nejblíže k hranicím Ruské federace ukazuje, že takovou cestu si USA a EU nepřejí. Federalizace byla možná po Majdanu a bylo to snad nejschůdnější řešení, ale byla legislativně (jazykový zákon) i vojensky potlačena. Nevím, zda skupiny, které rozhodují, budou ochotny na tuto variantu přistoupit. Další možností je východ Ukrajiny, který nechce mít nic společného s vládou v Kyjevě, ustavit jako samostatný celek. Ale infrastrukturně i ekonomicky to není krok, který by byl řešitelný v jednom roce.

Ruský prezident Vladimir Putin před časem řekl, že nejagresivnější politiku na světě mají Spojené státy, protože vyvrátily několik sobě nepohodlných režimů na Blízkém východě, mají desetkrát větší armádu a výdaje na zbrojení než Rusko, vojenské základny a vojáky ve více než sto zemích světa... Co si myslíte o této tezi?

S tímto názorem se ztotožňuji. Když se mluví o tom, že Německo je demokratické a rozhoduje o politice EU, nesmíme zapomenout, že tam je 64 tisíc amerických vojáků. Německo se snaží brzdit silové řešení na Ukrajině. Otázka je, zda se mu to bude dařit v budoucnu. Víme, v kolika konfliktech se za svou historii Spojené státy angažovaly. Amerika je ráda, když dál od jejích hranic je neklid, protože to váže na sebe pozornost a vytvářejí se podmínky pro vývoz amerických zbraní. Tato politika je dost nebezpečná.

Amerika má promyšlenou imperiální politiku a bere si některé příklady z Velké Británie, například v rozdělení Indie. Snaží se státy stavět proti sobě, a tím upevňovat svou moc, ekonomickou a politickou sílu. Euroatlantická civilizace v kontextu výměny civilizací na zeměkouli končí svou úlohu a nastává éra nových zemí, viz BRICS. V tom USA cítí určité nebezpečí, že přijde o své postavení hegemona a do pozice velmocí na stejné úrovni se postaví Čína, Indie. I státy Jižní Ameriky, které mají s USA nedobré zkušenosti, se snaží dlouhodobě emancipovat.

Hovoří se o ruském imperialismu, že se Putin snaží obnovit ruské impérium či Sovětský svaz. Někdo naopak říká, že se Rusko může cítit ohroženo, když se od konce studené války NATO přibližuje k jeho hranicím a Rusko je obkličováno vojenskými základnami USA a NATO. Takže buduje Rusko impérium, nebo jen reaguje na své zatlačování?

Každá paralela kulhá. Ale podobně jako bylo Německo po první světové válce pokořeno a snažilo se svou pozici získat zpět, samozřejmě po rozpadu světové socialistické soustavy a Sovětského svazu Ruská federace pod Jelcinovým vedením dopadla velice špatně – ekonomicky i politicky. Když se podařilo ruskou ekonomiku nějak postavit na nohy a znásobit růst HDP, Rusko se se svou surovinovou základnou a rozlohou snaží svou pozici posílit, protože zjistilo, že ty gentlemanské dohody, které byly uzavírány za Gorbačova, neplatí.

Vidíme, že kolem Ruska od severu, tedy Pobaltských států, až po jih, Bulharsko, Rumunsko a další státy NATO včetně Turecka vzniká jakýsi sanitární kordon. Hlavní přístup ze západní Evropy, který využívali již Napoleon či Hitler přes Polsko a Ukrajinu, se taktéž začíná řešit vojensky. Čili vidíme reakci Ruska na to obklíčení. Rusko se snaží dostat k bipolárnímu systému, který bychom měli považovat za nejbezpečnější. Když se udrží dvě velmoci, je to lepší, než když má jedna velmoc monopol a dělá si ve světě opravdu, co chce. Na druhou stranu si nedělám vůbec žádné iluze o ruských imperiálních představách, ale ta vyváženost je pro mě větší jistota bezpečnosti než monopol sil Ameriky. To nám ukazuje historická zkušenost. Nerad bych, aby přišla třetí světová válka.

Takzvaná pražská kavárna a další říkají, že Vladimir Putin není demokratický politik a že v Rusku zavádí novou diktaturu. Je tomu tak?

V Rusku jsem byl naposledy někdy před třiceti lety, takže se k tomu můžu těžko vyjadřovat nějak autoritativně, lze vycházet jen z informací, které mám k dispozici. Jsem přesvědčen, že každý stát má svou genezi, svůj vývoj a nelze předbíhat nějaké etapy a fáze. To nám ukazuje i vývoj v Afghánistánu, Iráku. Všude jsou podmínky specifické. Specifické jsou i v Rusku. Snaha naroubovat tam klasický liberální systém západní Evropy vedla k tomu, co se událo i na Ukrajině. Mocipáni, kteří zprivatizovali státní zdroje, tam vládnou a vůbec to nevede k žádné demokracii.

Putin hájí v rámci možností především národní zájem Ruska. Některé formy se nám nelíbí, ale nelíbí se nám například ani postavení žen v Saúdské Arábii. Pokud se stalo, že byli v Rusku zavražděni novináři, tak si myslím, že z toho ani Putin není nadšený, protože to je určitá kaňka. Ale představa, že tam zavedeme stejné systémy, jaké fungují jinde, je mylná a byla mylná i v roce 1917.

Jak Putina hodnotíte jako státníka a politika?

Neměli bychom nikdy přeceňovat úlohu jednotlivce. I když historie ukazuje, že osobnost dokáže posunout společnost dopředu či dozadu. Když to ale postavíme na jednotlivci, musíme si říci, co dělat potom, když odejde. Putin je schopný stratég. Vyčítám mu, že se tak mírumilovně rozešel s tím, co učinil Jelcin při rozvratu Ruské federace. Co se dělo v té době, to byla vlastizrada. Putin zřejmě vycházel z nějakých podmínek, prostředí a nějaké dohody. Od té doby se snažil federaci posunout. Tragédie je v tom, že Západ se mu v tom snaží házet klacky pod nohy. Možná že kdyby Západ s Putinem spolupracoval, tak by i některé metody byly jiné. Takže Putin nyní jen reaguje. Nemám důvod ho jako člověka obhajovat, protože ho neznám, ale fandím mu, pokud společnost vede k tomu, že lidé to hodnotí tak, že se tam mají lépe než před 15 lety.

Exministr ČSSD Jaroslav Bašta řekl, kdyby EU přistoupila k TTIP, Česká republika by měla vystoupit z EU. Neměla by levice přehodnotit svůj vztah k EU, pokud by EU kopírovala politiku USA a z EU by přicházely věci, které by nás ohrožovaly?

Jestli si většina lidí, která přišla k referendu, přála vstup, tak je těžko proti tomu nějak bojovat. Ale stejně tak se mělo přistoupit k referendu o vstupu do NATO a bylo by dobré ho mít i o smlouvě TTIP, i když by bylo složité tyto odborné obchodní záležitosti široké veřejnosti vysvětlovat. Myslím si, že Česká republika v tom má velkou sílu, protože by tu smlouvu mohla vetovat. Přijetí této smlouvy by bylo jenom stvrzením nerovnoprávného postavení našich podniků a posílení ochranářství Ameriky, která sice vždy hodně mluvila o liberalismu, ale v ekonomice se chovala jako monarchie, jež dělá, co si sama přeje.

Vystoupení z EU je sice možné, ale nevím, jak by to bylo podporované společností, protože dopady té smlouvy by se neprojevily hned ani za rok. To by byla dlouhodobější záležitost. Amerika si tímto vytváří odbyt pro své výrobky a spokojenost v Americe samotné. Pro Evropu je to nevýhodné. Divím se, proč to evropští politici podporují. KSČM se snaží na půdě Evropského parlamentu i Poslanecké sněmovny na tyto věci upozorňovat, ale jsme v menšině a menšina není schopna v demokratickém systému nic prosadit. Pouze můžeme mobilizovat veřejnost a vysvětlovat jim ty věci.

KSČM byla proti vstupu do NATO. Existuje vůči NATO nějaká alternativa? Našli bychom spojence a nějaké bezpečnostní ukotvení, že by všichni respektovali naši suverenitu a neutralitu? A je možné, že by to mocensky někdo připustil? Připustí to Německo, USA? A pokud by jakási vláda vystoupila, nehrozil by u nás nějaký zásah či Majdan? Známe různé metody USA...

Pravicová demokracie funguje jen do doby, dokud prosazuje své zájmy. Jakmile je jejich prosazení ohroženo, nastupují jiné metody. Využívají výsledky sociální psychologie a průzkumy veřejného mínění pro manipulaci společnosti. Pokud jsou zájmy ohroženy, demokratické systémy končí v diktatuře. Tím nechci říci, že to musí takto v Evropě proběhnout.

Ale v první řadě si myslím, že bychom mohli po vzoru Francie vystoupit z vojenské složky NATO. To by mohl být nějaký předstupeň. Otázka je, jestli je taková vůle většiny politiků a zda by to společnost většinově podpořila. Zatím to vypadá, že ne. Ale jak se bude vyvíjet situace, je všechno možné. Na druhé straně vliv naší země je malý. Kdyby došlo k nějakému vojenskému řešení vztahu Západ-Východ, nastupují severní a jižní směry a střední směr přes české pahorkatiny by asi nebyl tak důležitý. Je třeba, aby český národ dal najevo, že se silovým řešením či třetí světovou válkou nesouhlasí a začíná tím, že vystupuje z vojenské složky NATO. Řešením je vrátit s k Helsinskému aktu a kolektivní bezpečnosti. Česká republika by mohla v diplomacii sehrát roli určitého mostu mezi jednotlivými póly. Je nutné, aby se mírové hnutí mobilizovalo v širokém evropském prostoru.     

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 56 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Čínská velvyslankyně pro PL uvádí fakta: Tibet byl za vlády dalajlámů temnější než středověká Evropa

4:40 Čínská velvyslankyně pro PL uvádí fakta: Tibet byl za vlády dalajlámů temnější než středověká Evropa

REPORTÁŽ Státní návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice proběhla zcela úspěšně. Ohledně…