Poslanec Seďa: Ekonomické sankce mají dopad na řadové Rusy, ne na Putina. V NATO se začíná mluvit o novém dialogu s Ruskem

21. 2. 2016 13:03

ROZHOVOR Řecko potřebuje pomoci s uzavřením hranic, pokud to samo nezvládne. Poslanec a sociální demokrat Antonín Seďa se domnívá, že řešení migační krize brání národní zájmy a mnoho dalších problémů. „Kdyby nebylo ruské intervence, tak by Bašár Asad tahal za kratší provaz. Ale situace se změnila,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz o ruských zásazích v Sýrii.

Poslanec Seďa: Ekonomické sankce mají dopad na řadové Rusy, ne na Putina. V NATO se začíná mluvit o novém dialogu s Ruskem
Foto: Daniela Černá
Popisek: Antonín Seďa, poslanec ČSSD

Dmitrij Medveděv prohlásil, že je načase zrušit sankce proti Rusku, ale první krok by měla udělat Evropská unie. Měly by sankce přestat platit? A splnily svůj účel?

To je otázka, které ty sankce. První sankce na základě anexe Krymu zatím nesplnily žádný účel a druhé ekonomické sankce, které souvisí s dodržováním minských dohod… tam je to tak padesát na padesát. Situace na východní Ukrajině není stále stabilní. Můj dlouhodobý názor je, že by se ekonomické sankce měly zrušit. Oddělil bych politickou rovinu od té ekonomické a hospodářské. Sankce, a to se ukazuje i v tomto případě, mají negativní dopad na řadové Rusy, nikoliv na politické činitele. Ve své podstatě ničemu moc nepomohly a ani nedonutily prezidenta Putina a vládu Ruské federace, aby aktivně zajistili nebo působili na zajištění bezpečnosti na východní Ukrajině.

Rusko a Ukrajina si nyní vzájemně blokovali vjezd kamionů do země. První zablokovala vjezd Ukrajina, Rusko na to reagovalo stejně. Tranzitní konflikt způsobilo hromadění kamionů na hranicích. Co si o tomto konfliktu myslíte?

Souvisí to i s tím, co jsem říkal. Že není dořešen základní problém mezi Ruskou federací a Ukrajinou, problém bezpečnosti. Tady je ten špunt a nevím, kdo ho odzátkuje. Prostředníkem by měla být Evropská unie, to se prozatím nepodařilo. Konkrétní blokáda neprospívá nikomu a ničemu, má negativní dopad opět na hospodaření na Ukrajině, obchodní výměnu a tak dále. Nevím, zda to souvisí se soudním sporem o zaplacení dluhu či něčím jiným – těch problémů mezi ruskou a ukrajinskou stranou je tolik, že by to chtělo dlouhodobější a hlavně rychlé řešení. V tomto momentě žádné východisko nevidím. Jak sama víte, největší problém je nyní migrační krize, východní Ukrajina se dostala do pozadí řešení, což mě tedy mrzí, protože na to doplácí občané a Evropská unie by se tím měla jako prostředník zabývat.

Vrátil jsem se ze společného shromáždění NATO a tam se začalo hovořit o nějakém novém nastoleném dialogu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Oni také vidí, že je řada bezpečnostních hrozeb, kde je nutno koordinovat postup, mezi západem a Ruskou federací. Nemyslím, že by situaci mělo řešit pouze Německo a iniciativní Merkelová, ale celá Evropská unie by do toho měla trošku tvrději šlápnout. Určitě tomu nepřispívá migrační krize.

Rusko se rozhodlo řešit problém s Islámským státem a vydalo se do Sýrie. Domníváte se, že to bude účinější a rychlejší řešení, než pokusy USA?

Tam je to účinkování daleko složitější. Jsou zde národní zájmy Ruské federace, mají v Sýrii dvě základny vojensko-bezpečnostní a na druhé straně, a Rusové se tím netají, je tu i podpora Bašára Asada. Takže vojenská účast podoruje Sýrii nejen v boji proti Islámskému státu, ale i proti opozičním vojenským skupinám, to je vidět. Co se týká národních zájmů Ruské federace, Sýrie vždy dlouhodobě spolupracovala s Ruskem i v dodávkách vojenských zbraní. Další věcí, což je spíše boj ekonomický, je vývoz ropy. Jak padl barel k třiceti dolarům, mají vývozci ropy velké problémy a zabrání to i dlouhodobé snaze Saúdské Arábie vybudovat ropovod do Evropy. Rusko si zajistí své vlastní dodávky.

To, že kdyby nebylo ruské vojenské intervence, tak by Asad tahal za kratší provaz, je pravda. Situace se ale otočila a z mého pohledu i ta vídeňská jednání o budoucnosti, která jsou teď zablokována, ať už postoj Turecka či Ruska, tak bez dohody mezi velmocemi i s Asadem k nějaké bezpečnostní stabilitě nedojde.

Jediný velký problém kromě národních zájmů států, které tam působí, je, že se především zatím neshodly na tom, kdo je hlavním nepřítelem. Když deifinujeme hlavního nepřítele, můžeme proti němu spolupracovat. To je základní problém, mezinárodní koalice pod vedením Spojených států a Rusko s jednotkami Asada, se na tom nedohodly.

Nicméně neúčinný zásah USA v Sýrii kritizuji i americké noviny. Mají jejich vojenské akce nějaké pozitivní dopady?

Co já mám informace, je problém v tom, že mezinárodní koalice je z hlediska leteckých útoků vždycky omezena prostředky a v rámci mezinárodní koalice začaly některé země couvat. De facto to stojí na amerických vzdušných silách. To by chtělo odborný posudek, zda je to úspěšné, nebo není. Podle informací, které mám, nálety úspěšné byly. Problém je, že bojovníci Islámského státu jsou v daných městech rozmístěni také v oblastech civilistů a při bombardování je velké nebezepečí, že budou zranění i civilisté, což je problematické i z hlediska veřejného mínění.

Jedna strana tvrdí, že uprchlíci přibývají kvůli intervencím USA. Druzí, že nyní hlavně kvůli ruským zásahům. Kde vidíte hlavní příčinu vy?

Podle posledních informací je to intervence ruské strany a prezidenta Asada. Vezměme si Allepo, které bylo obklíčeno a ještě před obklíčením z Aleppa odešlo na sedmdesát tisíc občanů a vydali se na pochod. Je těžké odlišovat a počítat, ozbrojený konflikt si vždy vyžádá mrtvé, zraněné a i civilisty. Je logické, že se civilisté vydají na pochod. Ruská strana alespoň operuje hodně blízko syrsko-turecké hranice a tam je větší možnost, že se uprchlíci dostanou do bezpečné země, jako je Turecko. Naopak útoky mezinárodní koalice pod vedením USA se zaměřují na centra bojovníků Islámského státu, které jsou hloub v Sýrii. Těžko to takhle říci. Z mého pohledu a podle počtu migrantů bych řekl, že nyní je to spíše způsobeno ze strany Asada a Ruska.

Kyjevské noviny tvrdí, že prezident Porošenko je velmi nespokojen s premiérem Jaceňukem. Rusové poukazují na to, že nebyl splněn žádný článek minských dohod. Hrozí další Majdan, nebo přijde zklidnění situace?

Vzpomínám si, když vláda vznikala, že už tehdy upozorňovala na některé termíny a opatření s tím, že budou vyžadovat delší čas. Odlišil bych zde dvě věci. Jedna věc je stále nezajištěná bezpečnost a stabilita regionu. Tam mě mrzí, že z hlediska minských dohod nejsou opatření dodržována a také ekonomická část, ale vlastně i to, co ukrajinská vláda slíbila Evropské unii a Západu. To znamená boj proti korupci, přijímání řady opatření legistlativních změn a další. A ono to spolu souvisí, protože když se neplní opatření, dochází k velkým problémům.

Na třetí stranu je určitě problém vnitropolitický - v rámci Ukrajiny dochází k postupnému přerozdělování politických sil. Je vidět v tamním parlamentu při hlasování o nedůvěře vlády, kdy i řada opozičních politiků nehlasovala, nebo podpořila vládu. Problém tu byl vždycky, ale má to vliv i na politickou nestabilitu a vyjednávání s Ruskem.

Summit lídrů Evropské unie nyní rozhodoval o dalším postupu. Co by znamenalo zrušení vnitřních hranic Schengenu podle vás? A spějeme k uzavření?

Já myslím, že to nejdůležitější je ochrana vnějších hranic Schengenu. Pokud se to nepodaří, tak ve své podstatě bude nutno přijmout varianty B a další, o kterých zatím neuvažujeme. Proto je také dohoda na Evropské unii, Turecku a Řecku. Je na Řecku, aby začalo spolupracovat s Tureckem. Řekové mají na rozdíl od Evropské unie dohodu s Tureckem o navracení uprchlíků, ale za podmínky, že Řecko uzná Turecko bezpečným státem. A to je z hlediska Kypru a dalších míst problematické. Je nutno jim pomoci zabezpečit Schengenskou hranici a v případě, že to nepůjde a někteří odborníci tvrdí, že to není v rámci řecké hranice možné, pak tedy využít možnost B. Posunout hranici Evropské unie nebo Evropy trochu níže, což je varianta, kterou navrhují země Visegrádské čtyřky. Jinak to nepůjde.

Německo začíná být přeplněné, organizace uprchlíků je čím dál složitější. Ani Visegrádská čtyřka nevyjádřila Angele Merkelové podporu. Domníváte se, že svoji pozici ustojí? Neobrátí se nakonec její chuť pomáhat uprchlíkům proti ní?

Merkelová už na základě veřejného mínění obrací, nicméně situace v Německu je trochu jiná. Čeho se spíše obávám - jak dochází k radikalizaci společnosti v tom směru, že mnoho lidí a stávající politické strany nejsou schopny vyřešit tento problém. Některé s černobílým viděním světa uzavřením hranic a vystoupením z Evropské unie a podobně. Myslím si, že to není dobře, protože žádné jednoduché ani krátkodobé migrační řešení neexistuje a kdo to tvrdí, je spíše populista, než zodpovědný politik. Z pohledu problémů Merkelové uvnitř vlastní strany je zřejmé – a jde o otázku vnitřní politiky Německa – jak to dopadne. Bude to mít negativní dopady na postoj a na politiku v rámci Evropské unie a členských států.

Co si myslíte o snaze Britů vyjednat si jiné podmínky v Evropské unii? Měly by Británii následovat i další státy?

Popravdě řečeno a mluvím sám za sebe, mně se to moc nelíbí. Prostě se mění pravidla za pochodu jen pro někoho. Máme členské země a všechny do Evropské unie vstupovaly za určitých podmínek. Řada se nám nelíbila, něco jsme mohli upravit a něco jsme upravit nemohli a teď na to doplácíme. Pak přišla Lisabonská smlouva v rámci rozšiřování členských zemí a zase byly jiné podmínky. Opět jsme přistoupili na nějaký kompromis. Teď se podmínky mění za pochodu. Chápu, že pokud by Velká Británie odešla z Evropské unie - a takové nálady v Británii jsou a existují, bude to mít negativní důsledky pro Evropskou unii i Británii samotnou. Jedna věc jsou nálady ve společnosti, druhá věc politická realita. Tady vnímám v rámci členských států snahu najít nějaký kompromis a umožnit zdůvodnění přijetí požadavků Davida Camerona, aby měl nějaké argumenty, aby občané a voliči v Británii rozhodli o setrvání v Evropské unii.

V případě, že by se tak nestalo, může to znamenat požadavky jiných států. Dokonce jsem zaslechl, proč Česká republika nemá také požadavky? Každopádně by to mělo vážné následky na fungování a velikost Evropské unie, protože v řadě zemí mají politické strany, které by začaly usilovat o toto referendum. I v České republice, což by mělo zase špatný vliv na životní úroveň lidí.

Profesor Jan Keller se nechal slyšet, že k úplnému rozpadu Evropské unie nedojde. Podle něj vždy zůstane zachována osa Německo – Francie. Jsou takové úvahy aktuální? Považujete hrozbu rozpadu Evropské unie za reálnou?

V současné době ne, nicméně vím, že existují úvahy některých států. Je otázkou zemí jako Belgie, Lucemburska, Francie, Německa, kdyby vytvořily nějaký vnitřní Schengen systém. To by právě znameno, že velká Evropa se nějak rozpadla nebo rozdělila na základní - menší, kde by určitě velkou roli hrálo Německo, Francie a další státy. Já si to nepřeji, vím o existenci takových úvah, ale následky by pro nás byly velmi těžké.

Složitá je skutečnost, že osmadvacet členských zemí se musí dohodnout. Je to jiné, než když se rozhoduje jeden stát, a protože je tam mnoho národních zájmů a mnoho problémů, tak to trvá strašně moc dlouho. Rok od migrační krize a teprve teď se dostáváme k opatřením, která Česká republika navrhovala už před rokem. Až teď po roce dochází k tomu, že zavádíme různé systémy evidence a další věci. Když stát jako Řecko není schopno samo vlastními silami udržet hranice, tak mu ostatní pomohou. Největší problém ale je, že dvacet osm států se mezi sebou těžko domlouvá.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Konečná: Naprosto trapné. Uprchlická krize sužuje státy EU, ale páni generálové z NATO řeší Rusko. Schwarzenbergova paranoia a tajemný plán na ovládnutí světa…

13:02 Konečná: Naprosto trapné. Uprchlická krize sužuje státy EU, ale páni generálové z NATO řeší Rusko. Schwarzenbergova paranoia a tajemný plán na ovládnutí světa…

ROZHOVOR „Politické elity zklamaly, a tak je nyní, zdá se, přirozené, že expert na motýly Konvička s…