Na vámi pořádané konferenci „Máme se bát islámu?“ v Poslanecké sněmovně největší rozruch způsobila advokátka Klára Samková, která islám přirovnala k totalitním ideologiím. „Islám je stejný jako nacismus, fašismus a komunismus. Je státní zločineckou ideologií,“ prohlásila. Ostrá slova. Nejsou však až příliš paušalizující?

Paní doktorka Samková, jako odborník na ústavní právo, prezentovala názor, který není ve společnosti ojedinělý – některé zásady islámu (závazné pro každého muslima kdekoliv) nejsou v souladu s českým a evropským právním pořádkem. S tím se ztotožňuji. Nepoužil bych ale uvedené příměry a výrazy. No, já nejsem právník. Snad doktorka Samková domyslela možné právní důsledky takových výroků na svou osobu. Vlastně jsem o tom přesvědčen.

Podle některých názorů způsobila ostudu, podle jiných prostě řekla svůj názor. Jak to vidíte vy?

Já bych se spíš přiklonil k variantě, že řekla možná poněkud nevybíravými slovy, ale srozumitelně, svůj názor. A nejen to, jak už jsem řekl. Prezentovala velmi rozšířený názor.

Poslanec ANO Zdeněk Soukup

Jednání kvůli jejímu proslovu opustil turecký velvyslanec. Což poslanec Ivan Gabal ohodnotil tak, jestli máme zapotřebí podrážet nohy unijním vyjednávačům, a že si tím i můžeme koledovat o odvetu islamistů. Co si o tom myslíte?

To chce trochu obšírnější odpověď. Předně musím vyvrátit tvrzení jednoho z velvyslanců, že bych je na diskusní fórum zval. Naopak, bylo to asi dvanáct zastupitelství, která nás k našemu překvapení požádala o možnost účastnit se. Tomu jsme vyhověli. Vyhověli jsme i jejich přání zajistit simultánní překlad do angličtiny. Zároveň jsme je informovali, že se jedná o panelovou diskusi předem oslovených odborníků a osobností. Oni, jako část veřejnosti, budou mít možnosti zasáhnout do diskuse jenom omezené.

Pokud jde o unijní vyjednavače, je třeba připomenout platné usnesení Poslanecké sněmovny, které zavazuje vládu nerespektovat ujednání s Tureckem. To se týká především trvalých kvót na přijímání uprchlíků a uvolnění vízové povinnosti pro Turky. Vláda, bohužel, odmítla se tímto usnesením řídit. Teď tedy dostala k usnesení ještě pečeť.

A odchod velvyslanců z diskusního fóra? Někdo tam poznamenal – zdá se, že přišli, aby mohli odejít…

Teď k možné odvetě islamistů. To je výrok přinejmenším stejně návodný a nebezpečný, jako některými lidmi kritizovaný název diskusního fóra – Máme se bát islámu? Kdo že je autorem toho výroku… to snad ne.

CELÝ PROJEV KLÁRY SAMKOVÉ ZDE

Kvůli Samkové zapadla další vystoupení. Můžete nějaké vyzdvihnout, které se vám líbilo?

Výrazné bylo hned první vystoupení pana Benjamina Kurase. Dokonalá analýza, založená na faktech. Bohužel, s dost chmurnými vyhlídkami pro euroamerickou civilizaci. Pan Kuras jako jediný z diskusního panelu nabízí řešení a možná východiska ze soužití s islámskou kulturou. Dobré a podnětné vystoupení měl i jistý student politologie z Ázerbajdžánu, který mluvil o sekularismu v jeho zemi. Ostatně, nezkrácenou audiovizuální nahrávku z diskusního fóra najdete na mém webu.

Jak celkově hodnotíte celou akci, splnila svůj účel? Sám jste od ní „očekával odpovědi na otázky, které si klade veřejnost. Ne korektní tlachy“... Tak tohle přání se vám asi splnilo měrou vrchovatou...

Promíjím vám ten trník na konci otázky (smích). Ale vážně. K účelu diskusního fóra. Byly vlastně dva. Seznámit poslance a senátory s různými názory osobností a odborníků na migraci z islámských zemí. Pozvali jsme všechny ústavní činitele obou komor parlamentu. Přišlo jich nanejvýš patnáct. V tomto smyslu tedy diskusní fórum splnilo účel, mírně řečeno, částečně. Druhý účel – ukázat veřejnosti, jak se problémem migrační krize zabývají ti, které svými hlasy vyslali do parlamentu. Tady si netroufám odhadovat dopad. A na závěr – korektní tlachy se opravdu moc nevedly.

Jaké máte ohlasy na diskusní fórum? Snášejí se na vaši hlavu spíše pochvaly, nebo hromy a blesky?

Ohlasy jsou z větší části pozitivní. Je jich mnoho. V mailech, na facebooku, v SMS, telefonátech… Nepřeceňuji je, jsou většinou od přátel a příznivců. Tradičně kritická jsou některé média. To jako bývalý novinář chápu. Je to jejich práce. Hlavně mě pobavilo mudrování jednoho kritika o tom, že „demokracie přece není co kdekomu přinese slina na jazyku, že je to hlavně o odpovědnosti…“ To je tedy gól. A kdo má jako určit kam až posunout hranice autocenzury anebo dokonce cenzury? Tedy kdo má být hlasatelem demokracie „jenom trochu“? To je ta stará písnička nikým nevolených, samozvaných a většinou latentních hlasatelů morálky. Ne, děkuji.