Hrozba náhodné atomové války v Evropě se vrátila, napsal dlouholetý publicista Jan Vítek hned v titulku svého komentáře pro internetový portál televize Prima. Zeptali jsme se ho, jak to myslel a proč současné velmocenské pnutí vnímá tak pesimisticky.
V komentáři pro portál TV Prima jste uvedl, že hrozba náhodné atomové války v Evropě se vrátila. Napsal jste to v souvislosti s vypovězením smlouvy INF o zákazu šíření raket krátkého a středního doletu. Vy lidstvu příliš nevěříte, tedy v to, že zdravý rozum nakonec zvítězí a odpovědná ruka odpalovací tlačítko nezmáčkne, nebo nikoliv?
Fotogalerie: - Zeman podpořil rozpočet
Pentagon dal dvě stě milionů dolarů na výrobu Tomahawků, amerických raket středního doletu pro evropské dějiště. Ruský prezident Vladimir Putin dal příkaz, aby na západní hranici byly umístěny Iskandery, výkvět ruských jaderných nosičů středního doletu. Hrozba je skutečná a sílí. Pro nás, kteří jsme vyrostli během studené války, nukleární konflikt byl tou nejděsivější noční můrou. Uvědomovali jsme si, že Evropa a celý vyspělý svět může být zbombardován do věku kamenného. Četli jsme dystopický román Nevilla Shuta Na pobřeží, sledovali jsme televizní seriál Den poté, účastnili jsme se demonstrací proti atomovým zbraním. Mírové hnutí v Evropě a v Americe bylo jedním z řady důvodů, které přiměly USA a Sověty, aby stáhli Pershingy a SU 20 z Evropy a dali nám třicet let poměrného bezpečí. Srovnejte si to s dneškem. Pravda, lidi jsou v ulicích a na náměstích, zejména ti mladí, ale šikují se proti hypotetické katastrofě, která nejspíše nebude. O tom, co čtou a vidí v televizi, raději nemluvme… ano, věřím, chci věřit, že mezi muži s atomovým kufříkem a na velitelství základen jsou lidé, kteří vědí, co je v sázce, a podle toho jednají. Musejí tam být, jinak bychom tu už nebyli.
Narážíte na kubánskou krizi?
Taky, ale měl jsem na mysli, co se dělo u nás v Evropě. Ale fakt je… ano, kubánská krize je poučná. Z pamětí diplomatů víme, že Kennedy a Chrušcov měli kolem sebe jestřáby, říkali jim, zúčtujme s nimi, těmi druhými, teď, když na to ještě máme, je to obrovská příležitost… ale chtěl jsem připomenout, že my, Evropané, jsme měli až doposud z pekla štěstí, a jestli budete mít chvilku strpení, povím proč a jak dva vojáci, jeden Rus, druhý Američan, nás zachránili před zničením a atomovou zimou. OK?
Vy vždy, když spolu mluvíme, mě chcete utáhnout na vyprávění. Ale OK.
Dvacátého šestého září 1983 v časných ranních hodinách radary na sovětském velitelském stanovišti ukazovaly, že na SSSR směřuje řízená střela. Siréna ječela a podplukovník Stanislav Petrov zíral na ztmavlou obrazovku s červeným nápisem odpálení!. Za chvíli se na radaru objevila druhá raketa a třetí a čtvrtá. Siréna znovu zaječela a nápis na obrazovce hlásil útok! Podle instrukcí měl Petrov zvednout telefon a oznámit přepadení vrchnímu velení. Petrov váhal, protože poplach musel projít nejméně třiceti různými kontrolními zařízeními, než se k němu dostal. Nebyl si jist, zda je možné, aby po tolika průchodech signál zůstal tak silný a čistý. Proto možnost útoku odhadl padesát na padesát. Obával se, že načalstvo podlehne panice, a rozhodl se, že raději ohlásí poruchu radarových zařízení. Deset let po pádu SSSR, když incident vyšel najevo v tisku, přiznal, že v následujících minutách propotil i blůzu uniformy. Kdyby se byl zmýlil, během slabé půlhodinky by začaly vybuchovat atomové bomby. Petrov zemřel, všechny velké západní tiskové agentury uveřejnily jeho nekrolog.
Americká raketa Persching (Video: YouTube)
V listopadu téhož roku sovětská rozvědka v západní Evropě hlásila, že na amerických základnách se připravuje útok na Varšavský pakt. Sověti neměli tušení, že zvýšená vojenská činnost je cvičení s krycím názvem Operation Able Archer 83, a dali svým nukleárním silám povel k palbě připravit. Američané jejich obranná opatření považovali za přípravu k náhlému přepadu a vyhlásili poplach svým atomovým zařízením. Obě strany otevřely sila raket vyzbrojených hlavicemi schopnými vymazat Rusko a starý kontinent z mapy. Na ostří žiletky vyhrocená situace trvala celý týden. V jedné chvíli americký generálplukovník Leonard Perroots vzal na sebe stejnou odpovědnost jako Petrov, když jednal podle vlastního uvážení, porušil předpisy a nezalarmoval své nadřízené, obávaje se rozhodnutí, které mohlo být osudné. Podrobněji o tom píše americký autor Nate Jones v knize Able Archer 83 na základě obsáhlé analýzy incidentu pro prezidenta Ronalda Reagana, která byla odtajněna teprve před čtyřmi roky. Takových těsných úniků atomového Armageddonu byla celá řada. To byl zřejmě hlavní motiv, proč Reagan a Chruščov podepsali dohodu o bezatomové Evropě.
Ovšem USA přece neodstoupily od INF ze dne na den. Dlouhodobě vytýkaly Rusku, že dohodu nedodržuje a pokradmu vyvíjí nové zbraně a rakety. Kdo je tedy hlavním viníkem toho, že se velmoci nedohodly a přiblížili jsme se o krůček blíže Armageddonu?
Znáte mě a víte, že si nepomáhám berličkami na jedné straně, na druhé straně. Řeknu, co si myslím na rovinu. Spojené státy respektují mezinárodní bezpečnostní smlouvy, které zformulovaly a prosadily tak dlouho, dokud jim prospívají. K těm, z nichž udělaly cár papíru, se zanedlouho připojí smlouva omezující počet nukleárních zbraní. To jsou skutečnosti. Vzájemné obviňování je vymývání mozků.
Mají v současné době Rusko a USA pomyslně prsty na spouštích? Kdo má v jaderné přetahované navrch?
K první otázce. Poslední analýza amerického svazu angažovaných vědců, Union of Concerned Scientists, je velice znepokojující. Zjišťuje, že Spojené státy a Rusko mají nukleární síly v neustálém nejvyšším stupni pohotovosti s prstem na spoušti, trigger-alert, který zvyšuje riziko mylného odpálení raket. Skutečnost, že k tomu zatím nedošlo, neznamená, že možnost náhodného konfliktu je nulová. Američané a Rusové by se už ve vlastním zájmu měli dohodnout na tom, že zruší „trigger-alert“, který dává velícím důstojníkům na prověření poplašných signálů pouhý zlomek času, jaký měli Petrov a Perroots.
Test ruské rakety Iskander (Video: RT/YouTube.com)
Kdo má navrch? Kdybych to věděl, tak neklábosím tady v Ženevě, ale jsem…no nejspíš v Americe, i když už tam mají plno draze placených odborníků, kteří si lámou hlavu, jak tuhle zapeklitou otázku zformulovat, aby nepřišli o místo. Kdo předstírá, že na ni má odpověď, je buď nadutý tupec, nebo budoucí válečný zločinec.
Věří někdo, že je možné jaderný konflikt bleskovým úderem vyhrát?
Nadutí tupci nebo budoucí váleční zločinci. Pár jich známe. V Americe vyšli z řad bývalých trockistů, jsou to dnešní neokonzervativci, říkám jim „con men“, což znamená podvodníci, i když je to podhodnocení století. Jako by už nestačilo, že zatáhli Spojené státy do věčných válek! Teď sní o prvním úderu. Jejich ruské protějšky jsou přísně utajené, ale jsou tam, o tom není pochyb. Vyhrát jaderný konflikt bleskovým úderem! Kristepane, na které to planetě žijí! Jestli chtějí, můžou si ten risk ochutnat. Můžou si zahrát na zkoušku ruskou ruletu. Ať si vezmou šestiranný bubínkový revolver, místo jedné kulky jich tam nasázejí pět, zatočí bubínkem, přiloží hlaveň ke spánku a stisknou spoušť.
Jaderné dělo, jeden z experimentů studené války (Video: YouTube)
Když se podíváme na současný svět a geopolitickou situaci, oblastí, kde to aktuálně vře zdaleka nejvíce, onen pomyslný soudek prachu, kterým byl v minulosti Balkán, se zdá být Střední východ: oblast kolem Izraele a Sýrie, kde se etnické a náboženské konflikty prolínají se zájmy velmocí. Je reálné, že by nějaká jaderná výměna mohla iniciovat právě z jiskry zažehnuté v tomto regionu?
Kdo ještě kromě Izraele tam má atomové zbraně? Zatím nikdo. V květnu Trump vystoupil z nukleární dohody s Íránem, která omezovala jeho jaderný program. USA nyní uvalují na íránský režim jednu sankci za druhou a poroučejí všem státům, aby nekupovaly íránskou naftu. Dříve nebo později je možné i pravděpodobné, že íránská vláda také opustí dohodu a začne vyrábět uran vhodný k jaderné zbrani. To způsobí dramatické zvýšení napětí v celém Golfském zálivu a přiměje další aktéry v této oblasti, jako je Saúdská Arábie, aby od přemýšlení o jaderných zbraních přešli k činu. A je tu další věc. Lidé na celém světě říkají o Kurdech v Sýrii, že co se vlastní bezpečnosti týče, je na uvážení stát se spojencem USA. Kurdové bojovali po boku amerických vojáků proti Islámskému státu a teď je Washington hodil přes palubu. Jaké poučení! Zvláště pro ty, kdo věří, že článek 5 smlouvy NATO by nám zaručil pomoc Spojených států, kdyby někdo někdy zešílel.
Jak vlastně jaderný konflikt přežít? Vy pobýváte v hornatém a od Evropy tak trochu odříznutém Švýcarsku, navíc je to neutrální stát. Je to pro tento účel ideální destinace?
V nukleární válce by byl cílem nejen obranný systém a vojenská zařízení, ale stejnou měrou města a průmyslové oblasti, z nichž by do ovzduší z požárů vyletěly tisíce tun kouře a zplodin. Část by se jich dostala do stratosféry, kde by zůstaly dlouhá léta, protože by přestal padat déšť, který by je vyplavil. Kouř by se zahříváním rozšířil po celé Zemi a zamezil by slunečnímu záření. Nastala by atomová zima, jejíž trvání odhadují vědci na desítku let. Ani hory, ani šumavské hvozdy by nikoho nespasily.
Americká mezikontinentální balistická střela Minuteman (Video: YouTube)
Po zrušení zákazu raket krátkého a středního doletu v Evropě stoupla poptávka na starém kontinentu po atomových útočištích hluboko pod zemí v bývalém muničním skladu německého Wehrmachtu. Pozemek koupila americká společnost podnikatele Roberta Vicina v armádním výprodeji za dva miliony eur. Dnes v něm je Noemova archa, jejíž tržní cena se odhaduje na víc než miliardu dolarů. Je dostatečně velká, aby v ní mohli přestát nukleární válku členové třiceti čtyř majetných evropských rodin a zůstat v bezpečí celý rok, než nejhorší pomine. Proč ne, když budou moci plavat v bazénu, pít skvělá vína a mít obydlí, které bylo uspořádáno podle jejich přání a zařízeno jejich oblíbeným interiérovým architektem. Zajímáte se o cenu? Pak nejste dostatečně bohatí, abyste si mohli přežití dovolit. Napadá mě, zda ti bohatci postačí zalézt do svých děr včas. A když ano, zda den poté, co z nich vylezou do atomové zimy postapokalyptického světa, nebudou závidět mrtvým.
Bipolární svět skončil s pádem železné opony. Je riziko jaderného střetnutí v multipolárním světě vyšší?
Bude záležet na tom, jak se budou vyvíjet a kam budou směřovat zbraně nové generace jednadvacátého století. Některé z nich už Rusko začíná zavádět do výzbroje armády. Patří mezi ně například Kinžál – vysoce přesná, hypersonická letecká raketa s rychlostí vyšší než Mach deset, schopná manévrovat na celé dráze letu. Může mít jadernou i konvenční hlavici a je schopná prorazit jakýkoli ochranný štít. Nebo MBR Sarmat, řízená střela určená k odvetnému úderu váží dvě stě tun, která může mít až čtyřicet bojových a klamných hlavic různého typu včetně hypersonických, a dolet má mít až třicet tisíc kilometrů. Je tedy schopna letět k cíli i z neočekávané strany, třeba na USA přes jižní pól. Další tvoří bezpilotní ponorka, de facto podmořský dron s vlastním programem. Je asi deset metrů dlouhá, má jaderný pohon, velmi tichý chod a téměř neomezený rádius, může se ponořit do velké hloubky a dokáže údajně vyvinout rychlost pod vodou až tři sta kilometrů za hodinu.
Ruská mezikontinentální balistická střela Topol M (Video: YouTube)
Počátkem září prezident Putin měl prohlásit, že nabídl prezidentovi Trumpovi možnost koupě ruských hypersonických řízených střel, aby zastavil americko-ruské závody ve zbrojení. Putin dodal, že Trump odmítl s tím, že USA pracují na vývoji vlastních. Pravda, nebo ne, tahle historka má něco do sebe. Chovám křehkou, tetelivou naději, že generační zlom zbraní by mohl vytvořit podmínky pro nový jaderný i konvenční pat, který umožní opět dlouhodobé období míru a relativního pořádku. Za předpokladu, že se najdou státníci, kteří pochopí výzvu století, a že se jim podaří tyto nové zbraně obklopit náležitým mezinárodním smluvním kodexem. Pak dnešní nebezpečné úvahy o možné porážce protivníka jen s použitím konvenčních zbraní a bez nasazení jaderných zbraní, byť jen v omezeném rozsahu, zcela vymizí. To zabrání takzvané velké válce, která by zcela určitě skončila jako jaderná a globální. Bude to dlouhá, obtížná cesta, plná tápání i bloudění. Vezměme si s sebou kompas – varování Alberta Einsteina, že třetí světová válka bude jaderná, tu čtvrtou povedou lidé dřevěnými kyji.
O USA se dlouho říkalo, že zastávají roli jakéhosi světového četníka. Platí to ještě i za Donalda Trumpa?
Jsme svědky historické změny. Těžiště se přesunuje ze Západu na Východ. Přichází nový hegemon, světovládce. Jeho kročeje duní na schodišti času. Slyší je málokdo, většina Evropanů tančí rock-and-roll.
|
Jan Vítek (1928) Mezi lety 1952 a 1960 působil jako novinář, redaktor a reportér v časopisech Obrana lidu, mezi lety 1961 až 1965 v titulu Československý voják. Od roku 1971 žije v exilu ve švýcarské Ženevě, kde řídil globální časopis o světové ekonomice a sociální politice ILO Information. Po roce 1989 publikoval články v časopisu Ekonom a Hospodářských novinách. Autor a spoluautor próz a publikací v češtině a angličtině (Past, The Pebble in the torrent). V současné době je komentátorem zpravodajství internetového serveru TV Prima a jedním z autorů portálu Neviditelnypes.cz. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
